15 C 401/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro zaplacení 287 261 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 46,66 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit, tj. jistinu spolu s úrokem ve výši 46,46 % p.a. ve 48měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 9. dni každého měsíce počínaje zářím 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e-mailovou komunikací, a byla podepsána žalovanou prostřednictvím jedinečného kódu. Oznámení o schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře, bylo žalované doručeno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila řádně a dostala se do prodlení s úhradou splátek. Do dne zesplatnění úvěru uhradila pouze několik splátek v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokuty ve výši , částka, a náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši , částka, , jak bylo sjednáno ve smlouvě. Dne , datum, došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o více než 65 dnů. Ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru, zahrnující dosud nesplacenou jistinu v částce , částka, a přirostlé úroky ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Nová jistina činí celkem částku , částka, . Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, která činí 0,1 % denně z nové jistiny úvěru ve výši , částka, , za období od , datum, do dne vyhotovení této žaloby, což je částka , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, zaplacení částky smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 46,66% p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalovaná tyto částky neuhradila ani po předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z registrů (NRKI) a z dalších dostupných zdrojů. Na základě porovnání příjmů, výdajů a dosavadní platební morálky dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. K posouzení úvěruschopnosti byly použity výpisy z účtu žalované v období od března do června 2024, byla provedena kontrola identity, zaměstnavatele žalované, bankovního účtu a další standardní ověření. Žalobkyně dále využila interní scoringový model a rozhodovací strom, které analyzují rizikovost a určují podmínky úvěru. U „Razdva“ půjčky klient uvádí výdaje souhrnně, proto žalobkyně porovnává jeho údaje s interně stanovenými minimálními výdaji a do výpočtu používá vyšší hodnotu. Žalovaná tvrdí, že ověřila, že žalovaná není v insolvenci, nemá exekuce a má platný doklad totožnosti.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

4. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, včetně dokladu o umístění dokumentů do klientské zóny téhož dne v 11:16 hodin bylo zjištěno, že účastníci řízení tohoto dne spolu uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 46,66% p.a., RPSN činilo 58,05 %, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkem měla žalovaná žalobkyni uhradit částku , částka, . Splátky byly splatné vždy do 9. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem, který následuje po měsíci, kdy byla částka úvěru vyplacena. Pro případ prodlení žalované se splátkami úvěru byly sjednány následující sankce – dostane-li se žalovaná do prodlení s úhradou splátky o 15 dní, vzniká jí povinnost zaplatit náhradu nákladů ve výši , částka, za každou opožděnou splátku; při prodlení 30 dní byla navíc sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, pro každou splátku. Celková výše těchto smluvních pokut nesmí překročit částku , částka, ročně. Pokud prodlení trvá 65 dní, úvěr se automaticky zesplatní – stává se splatná celá zbývající jistina, úroky i dosud vzniklé sankce, a žalovaná byla povinna vše uhradit okamžitě. Pokud tak neučiní, je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a zároveň může být požadován zákonný úrok z prodlení, náhrada škody a náklady řízení.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně dokladu o umístění dokumentů do klientské zóny téhož dne v 11:14 hodin bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace o parametrech úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, včetně dokladu o umístění dokumentů do klientské zóny téhož dne v 11:18 hodin bylo zjištěno, že došlo ke schválení úvěru dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

8. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalované číslo 01023495661/5500 byla připsána částka , částka, pod VS , var. symbol, .

9. Ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná měla hradit pravidelné měsíční splátky ve výši , částka, počínaje , datum, , poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do , datum, . Splátek mělo být celkem , hodnota, . Z dokumentu se podává, jaká část splátky připadá na úroky z úvěru a jaká část splátky připadá na splátku jistiny, přičemž splátka úroků do splátky číslo , hodnota, převyšovala splátku umořování jistiny úvěru, zpočátku dokonce násobně převyšovala splátku jistiny.

10. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upomenuta o úhradu splátky 5. splatné dne , datum, a splátky 6. splatné dne , datum, s tím, že je dále povinna uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši , částka, za každou splátku a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upomenuta o úhradu splátky 5. splatné dne , datum, , splátky 6. splatné dne , datum, a splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, s tím, že je dále povinna uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši , částka, za každou splátku a smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splátkami v délce 65 dnů a byla vyzvána k okamžité úhradě částky , částka, , kdy tato částka představuje původní jistinu úvěru ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazené smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrada nákladů na vymáhání ve výši , částka, .

13. Z karty klienta (žalované) ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná od samého počátku úvěrového vztahu nehradila splátky řádně a včas, když uhradila žalobkyni celkovou částku ve výši , částka, , tj. uhradila celkem , hodnota, splátek ve výši , částka, a jedenkrát částku , částka, dne , datum, , vše v období od , datum, do , datum, . Následně již žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho. Dále bylo zjištěno, kdy byla žalovaná o úhradu splátek upomenuta, ověřena žalovaná částka ve výši , částka, , tj. bez smluvní pokuty ve výši , částka, .

14. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaná měla pět žádostí o úvěr u finančních institucí, což ji řadilo do kategorie III (54 bodů), expozici , částka, v kategorii III (50 bodů), relativně vysoký celkový limit , částka, v kategorii IV (69 bodů) a žádný dluh po splatnosti, což odpovídá nejlepší kategorii I (56 bodů). Celkové skóre žalované činilo 229 bodů, což představuje střední úroveň rizika, přičemž pozitivní je absence prodlení, ale vyšší limity a vysoká expozice již měly být varovným signálem pro žalobkyni k větší obezřetnosti.

15. Z výpisu z běžného účtu žalované číslo , č. účtu, u Raiffeisen BANK za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -, částka, , konečný zůstatek činil částku -, částka, , kreditní obrat činil , částka, a debetní obrat činil částku -, částka, . Ve výpisu byla identifikována mzda žalované za měsíc únor od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, , přičemž její výdaje, většinou na terminálech společnosti , právnická osoba, ., nejsou adekvátní jejímu příjmu ze zaměstnání. Nadto byl rozpočet žalované v inkriminovaném období navýšen o dvě zápůjčky od společnosti , právnická osoba, v celkové výši , částka, , dále jedné půjčky od společnosti Zaplo ve výši , částka, a od společnosti Coolcredit ve výši , částka, . Všechny uvedené společnosti jsou nebankovními poskytovateli úvěrů, k tomu bylo identifikováno na účtu i množství pohledávek po splatnosti.

16. Z výpisu z běžného účtu žalované číslo , č. účtu, u Raiffeisen BANK za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -, částka, , konečný zůstatek činil částku -, částka, , kreditní obrat činil , částka, a debetní obrat činil částku -, částka, . Ve výpisu byla identifikována mzda žalované za měsíc březen od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, a nemocenská ve výši , částka, za dva dny nemoci v březnu, přičemž její výdaje, znovu většinou na terminálech společnosti , právnická osoba, ., jsou zcela nepřiměřené jejímu příjmu ze zaměstnání. Nadto byl rozpočet žalované v inkriminovaném období znovu navýšen nejméně o zápůjčky od společností Zaplo, , právnická osoba, , Flexifin a Rerum v celkové výši nejméně , částka, . Všechny uvedené společnosti jsou nebankovními poskytovateli úvěrů, k tomu bylo identifikováno na účtu i množství pohledávek po splatnosti.

17. Z výpisu z běžného účtu žalované číslo , č. účtu, u Raiffeisen BANK za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -, částka, , konečný zůstatek činil částku -, částka, , kreditní obrat činil , částka, a debetní obrat činil částku -, částka, . Ve výpisu byla identifikována mzda žalované za měsíc březen od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, přičemž výdaje žalované, jsou zcela nepřiměřené jejímu příjmu ze zaměstnání. Nadto byl rozpočet žalované v inkriminovaném období znovu navýšen nejméně o zápůjčky od společností , právnická osoba, a Multitude Bank, Plc.

18. Z výpisu z běžného účtu žalované číslo , č. účtu, u Raiffeisen BANK za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -, částka, , konečný zůstatek činil částku -, částka, , kreditní obrat činil , částka, a debetní obrat činil částku -, částka, . Ve výpisu byla identifikována mzda žalované za měsíc březen od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, přičemž výdaje žalované, jsou opět zcela nepřiměřené jejímu příjmu ze zaměstnání. Znovu byl rozpočet žalované v inkriminovaném období navýšen nejméně o zápůjčky od společností Zaplo, , právnická osoba, , Multitude Bank, Plc. a Flexifin v částce cca , částka, .

19. Z výpisů z účtů žalované tedy bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut další úvěr, ačkoliv je zde výrazná nerovnováha mezi jejími příjmy a výdaji, kdy výdaje, převážně realizované na terminálech společnosti , právnická osoba, ., dlouhodobě a výrazně převyšují její mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, . Žalovaná si v každém z měsíců navyšovala rozpočet četnými půjčkami od nebankovních poskytovatelů (Creamfinance, Zaplo, , právnická osoba, , Flexifin, Rerum, Multitude Bank aj.) v řádech desítek tisíc korun, přičemž na účtu byly současně evidovány i pohledávky po splatnosti. Zůstatky účtu se po celé období držely v záporném stavu a celkové obraty ukazují na značně rizikové a neudržitelné hospodaření žalované.

20. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru prokázala žalobkyně svou licenci k poskytování spotřebitelského úvěru a svou procesní subjektivitu.

21. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o okamžitou úhradu částky , částka, spolu s příslušenstvím.

22. Žalovaná žalovanou částku, ani částku uhrazenou žalobkyni nijak nesporovala.

23. Z listin předložených žalobkyní soud učinil závěr o skutkovém stavu:

24. Žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , který byl vyplacen na účet žalované, která se zavázala splácet jej ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná od počátku neplnila své povinnosti řádně a včas, uhradila pouze čtyři splátky a následně přestala plnit zcela, což vedlo k zesplatnění celého úvěru a vzniku dluhu v celkové výši , částka, bez smluvní pokuty. Z výpisů z účtů žalované za období březen–červen 2024 bylo současně zjištěno, že její hospodaření bylo dlouhodobě neudržitelné, její výdaje výrazně převyšovaly její příjmy zejména ze mzdy u společnosti , právnická osoba, ., rozpočet žalované byl opakovaně navyšován nebankovními půjčkami a účet žalované se trvale nacházel v záporných zůstatcích. Přesto byl žalované poskytnut další úvěr, ačkoliv její finanční situace vykazovala znaky vysokého rizika nesplácení. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

26. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

27. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalovaná sice má nadprůměrný příjem ze zaměstnání v rozpětí od , částka, bez nemocenské do , částka, , s tím, že za duben 2024 jí byly vyplaceny bonusy, a její příjem ze zaměstnání tak činil částku , částka, . Avšak její výdaje, převážně realizované na terminálech společnosti , právnická osoba, ., dlouhodobě a výrazně převyšovaly její mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, . Žalovaná si v každém z měsíců navyšovala rozpočet četnými půjčkami od nebankovních poskytovatelů (Creamfinance, Zaplo, , právnická osoba, , Flexifin, Rerum, Multitude Bank aj.) v řádech desítek tisíc korun, přičemž na účtu byly současně evidovány i pohledávky po splatnosti. Zůstatky účtu žalované se po celé období držely v záporném stavu a celkové obraty ukazovaly na značně rizikové a neudržitelné hospodaření žalované. Nezbývá než konstatovat, že žalobkyně se spokojila pouze s prohlášením žalované uvedené v návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru, že nemá žádné pohledávky po splatnosti vůči třetím osobám ani vůči státu, ačkoliv měla k dispozici výpisy z účtů žalované, které její prohlášení jednoznačně popírají. K tomu je třeba uvést, že bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele nelze dospět k pozitivnímu výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, přičemž zde žalobkyně měla postaveno na jisto, že výdaje žalované jsou zcela nepřiměřené jejímu příjmu ze zaměstnání a jsou sanovány dalšími úvěry od nebankovních institucí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pouhé prohlášení žalované o tom, že je schopna předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jejích majetkových poměrů zcela nedostačující. Žalobkyně se spolehla jen na prohlášení žalované o pravdivosti jí uvedených údajů, nijak neprověřovala zejména výdajovou stránku, kdy množství výdajů žalované prostřednictvím terminálů společnosti , právnická osoba, . svědčí též o možné závislosti žalované na hazardních hrách. Žalobkyně další důkazní prostředky, které by prokazovaly řádné prověření úvěruschopnosti tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ, soudu nepředložila. K žalobkyní doloženému posouzení úvěruschopnosti klienta soud uvádí, že metodika posuzování je jakýmsi modelem, který však neodpovídá tomu, že ZoSÚ vyžaduje ověření úvěruschopnosti u každého spotřebitele zcela konkrétně, nikoli statisticky. Na tom nic nemění případné komentáře v komentářové literatuře a metodiky ČNB, neboť ZoSÚ je v tomto jednoznačný (§ 78 ZoSÚ). Smlouva byla uzavřena v roce 2024, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni dostatečně známo. Pokud tedy žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalované, přičemž věděla o značně rizikovém a neudržitelném hospodaření žalované, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak žalobkyně měla vědět, že žalovaná je přesně tou osobou, které další úvěr už poskytnut být nemá a nemůže, přičemž ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ je zde přesně na ochranu osob, jako je žalovaná, které se již nacházejí v tzv. „dluhové spirále“.

28. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

30. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

32. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

33. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

34. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná35. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

36. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

38. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

42. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

43. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

45. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

46. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“47. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

48. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.

49. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovanou vrácených , částka, ), také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.).

50. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když obě sporné strany byly úspěšné přibližně stejně (výrok III.).

52. Lhůta pro splnění povinnosti uložená žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i s ohledem na naprostou pasivitu žalované v řízení.