15 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 12 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlého zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , s žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem. Uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku , částka, převodem na její účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala hradit úrok 40 % měsíčně, splácet jej měsíčně do 20. dne v měsíci. Jistinu pak mohla splatit kdykoli. Úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě údajů, které žalovaná sama poskytla (osobní údaje, kontaktní údaje, kopie dokladu totožnosti, výpisy z bankovního účtu či výplatní pásky), a dále prostřednictvím prověření ve veřejných a neveřejných registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná však své povinnosti neplnila a dostala se do prodlení, pročež byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně se proto domáhá úhrady jistiny ve výši , částka, , částky , částka, smluvního úroku za první měsíc a částky , částka, smluvní pokuty, kterou nárokuje od , datum, do , datum, . Dále žádá zákonný úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, , která dne , datum, postoupila žalobkyni. Pro případ, že by soud vyhodnotil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žádá žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalovaná ničeho nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.

2. Přípisem ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila tvrzení, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalované zaslal soud výzvu, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, k výzvě připojil doložku o tom, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, číslo , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně tuto úvěrovou smlouvu, na jejímž základě, se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr až do výše , částka, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, měsíční úroková sazba činila 40 %, což představuje roční úrokovou sazbu 480% a RPSN 5 536,06 % ročně. Žalovaná se pak zavázala z vyčerpané částky hradit měsíčně úroky, jistinu pak mohla splatit kdykoliv. Smlouva dále obsahovala ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, úroku z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, a povinnost hradit poplatky dle Sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Z dokumentu předsmluvní informace – Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty informace o parametrech úvěru, podrobně specifikovaných v předchozím odstavci.

8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájemním bydlení, je důchodkyně s měsíčním příjmem ve výši , částka, , a tvrzenými výdaji ve výši , částka, . Žalovaná nemá žádné vzdělání případně má nedokončené základní vzdělání. Výše příjmu žalované ani její výdaje, však nebyly nijak doloženy. Žalobkyně dále nijak nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou ve veřejných a neveřejných registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI, nebyly doloženy ani tvrzené výpisy z bankovního účtu či výplatní pásky (důchodový výměr)

9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nesporovala má soud za zjištěné, že žalované byla poskytnuta částka , částka, .

10. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru k tomuto dni a byla vyzvána k úhradě částky , částka, do 3 dnů po obdržení tohoto dopisu.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupena na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, .

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni, která tak je aktivně legitimována.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že obě postoupení pohledávky byla žalované řádně oznámena a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, do tří dnů od obdržení oznámení.

14. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby znovu vyzvala k úhradě částky , částka, do tří dnů po obdržení výzvy. Částka se skládala z dlužné částky , částka, a nákladů právního zastoupení , částka, .

15. Žalovaná žalovanou částku nijak nesporovala.

16. Z listin předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu:

17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, distančně uzavřena smlouva o bezúčelovém revolvingovém úvěru s limitem , částka, . Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, se sjednaným úrokem 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 536,06 % ročně. Žalovaná pak byla povinna z vyčerpané částky hradit úroky, jistinu byla oprávněna splatit kdykoliv. Úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru však nebyla nijak prověřena, neboť příjmy a výdaje žalované nebyly ověřeny ani nebyly předloženy výpisy či lustrace v žalobkyní tvrzených registrech. Žalované bylo dle tvrzení žalobkyně vyplaceno , částka, , které jí žalovaná nevrátila. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti a úvěr byl dne , datum, zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla postupně postoupena dvěma smlouvami o postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná nijak nesporovala dlužnou částku.

18. Po právní stránce posoudil soud nadepsanou věc takto:

19. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

20. V posuzované věci ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru nebylo prokázáno vůbec nic. Právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla pouze na tvrzení žalované uvedená v úvěrové smlouvě, resp. v žádosti o úvěr s tím, že dle žádosti si měla vyžádat výpisy z účtu žalované, výplatnice, avšak nic z toho soudu nedoložila, neprokázala proto, že vůbec nějak prověřovala faktické příjmy a výdaje žalované. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru CRKI a BRKI a registru odcizených dokladů, ale ani tyto lustrace soudu nedoložila. K dobru lze žalobkyni přičíst snad jen tolik, že si je sama vědoma absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, jak z hlediska ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, tak z hlediska § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. pro rozpor s dobrými mravy, a žalobou se domáhá vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Soudu nezbylo než konstatovat, že příjmy žalované ani její výdaje nebyly jakkoliv prověřeny ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, kdy tato se spokojila pouze s tvrzeními žalované v žádosti o úvěr. K tomu je třeba uvést, že bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pouhé prohlášení žalované o tom, že je schopna předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jejích majetkových poměrů zcela nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla jen na prohlášení žalované o pravdivosti jí uvedených údajů o jejích příjmech a výdajích, nijak nezkoumala ani příjmovou ani výdajovou stránku. Žalobkyně další důkazní prostředky, které by prokazovaly, že informace uvedené v žádosti o úvěr byly právní předchůdkyní žalobkyně prověřeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ, soudu nepředložila. Smlouva byla uzavřena v roce 2023, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy bylo žalobkyni dostatečně známo. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně tak nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností právní předchůdkyně žalobkyně nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala ani výši příjmů ani podstatné výdaje žalované, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

23. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

24. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

25. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

27. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná28. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

31. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

36. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

38. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

39. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

40. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“41. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

42. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně nijak nedoložila. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je porovnání a analyzování příjmové a výdajové stránky žalované, resp. posouzení, zda majetková situace žalované je dostatečná k poskytnutí úvěru v dané výši. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že zjišťovala příjmy ani výdaje žalované, natož aby je porovnávala. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalované nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o jeho schopnosti úvěr splácet, tím spíš, žev daném případě nebyly informaci o majetkové a finanční situaci žalované ani zjišťovány. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její měsíční příjmy a výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

43. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po dvojím postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení žalobkyni také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení uplatněné podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

44. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch obou stran byl přibližně stejný (výrok III.).

46. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i vzhledem k pasivitě žalované v řízení.