15 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno], které jsou zapsány na listu vlastnictví [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, se zrušuje.

II. Soud nařizuje prodej nemovitostí uvedených ve výroku I. s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobkyni a) [číslo], žalobkyni b) [číslo], 1. žalovanému 1/2 a 2. žalovanému 1/3.

III. Spoluvlastnictví žalobkyň a 1. žalovaného ke stavbě ev. [číslo] – rod. rekr, postavené na st. [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí] Boleslavi, která je zapsána na listu vlastnictví [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, se zrušuje.

IV. Soud nařizuje prodej nemovitosti uvedené ve výroku III. s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi žalobkyně a 1. žalovaného těmito podíly: žalobkyni a) 1/8, žalobkyni b) 1/8, 1. žalovanému 3/4.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi znalečné ve výši 7 524 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhaly zrušení spoluvlastnictví s tím, že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno], parcela [číslo] parcela [číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec], zapsané na listu vlastnictví [anonymizováno]. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou spoluvlastníky každá ideální jedné dvanáctiny ([číslo]), 1. žalovaný je spoluvlastník ideální jedné poloviny (1/2) a 2. žalovaný je spoluvlastníkem ideální jedné třetiny (1/3), (dále jen pozemky). Žalobkyně a), žalobkyně b) a 1. žalovaný jsou spoluvlastníky stavby č. ev. [anonymizováno] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec], zapsané na listu vlastnictví [anonymizováno]. Žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou spoluvlastníky každá ideální jedné osminy (1/8) a 1. žalovaný je spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin (3/4), (dále jen stavba). Žalobkyně nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví s 1. žalovaným a 2. žalovaným, a to především proto, že 1. žalovaný neumožňuje přístup žalobkyním do výše uvedených nemovitostí, výlučně je užívá, aniž by se s nimi domluvil. Rovněž nereaguje na možnosti dohody náhrad spoluvlastníku za vyloučení z užívání, což vztahy všech účastníku narušilo natolik, že není rozumné a spravedlivé, aby setrvaly v podílovém spoluvlastnictví. Žalobkyně se opakovaně pokoušeli 1. žalovaného kontaktovat, avšak marně. Naposledy mu byl zaslán návrh na vypořádání spoluvlastnictví, kdy na tento návrh žalovaný nereagoval. 1. žalovaný již dříve navrhoval, že podíly žalobkyň odkoupí, avšak za cenu, která neodpovídala ceně obvyklé. Vzhledem k tomu, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, přichází v úvahu přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, případně dražba nemovitostí, pokud by žalovaní nedisponovali dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu, případně kdyby o přikázání do jejich vlastnictví neměli zájem. 2. 1. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že své podíly nabyl on i žalobkyně na základě dědického řízení. 1. žalovaný nesouhlasí s tím, že by kterýkoliv z rozdělovaných pozemků používal bez dohody s žalobkyněmi či by nereagoval na jejich návrhy. Již v minulosti vedli spolu účastníci sporu diskuze o možnostech užívání, avšak neúspěšně. 1. žalovaný nevlastní žádný jiný byt či dům, a tak využívá svého vlastnického práva, kdy je přesvědčen, že by si to takto jeho otec přál. 1. žalovaný je taktéž výlučným vlastníkem přilehlého pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví 461, který je využíván jako zahrada a tvoří logický i užitný celek s nemovitostmi, jež jsou předmětem této žaloby. Na užívání nemovitostí v tomto rozsahu má 1. žalovaný reálný i hospodářský zájem, a to i v budoucnu. 1.žalovaný souhlasí, že je zapotřebí spoluvlastnictví vypořádat, avšak vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nesouhlasí s navrhovanými důvody a zejména se způsobem vypořádání. Reálné rozdělení si lze vzhledem k dispozici jen stěží představit. Pokud by bylo vůbec možné, o čemž pochybuje, přineslo by enormní náklady na realizaci v terénu. V neposlední řadě jsou také vztahy mezi stranami natolik narušeny, že není možné nemovitosti spoluužívat. Na rozdíl od žalobců má 1. žalovaný k nemovitostem vztah, kdy je dlouhodobě užívá a na vlastní náklady rekonstruuje a udržuje. Považuje tedy za rozumné, aby tento stav zůstal zachován, kdy o nemovitosti stojí. 1. žalovaný však považuje cenu vypořádacího podílu navrhovanou žalobkyněmi za neodpovídající. Je připraven uhradit na vypořádání žalobkyním částku ve výši 200 000 Kč, a to ve splátkách, což vzhledem k výši vypořádání považuje za adekvátní. 3. 2. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že potvrzuje, že nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě Usnesení o příklepu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], č.j. 094 EX 6032/08 ze dne 29.1.2021, které nabylo právní moci dne 11.3.2021, a které bylo vydáno v rámci exekučního řízení povinného, pana [jméno] [příjmení], nar. [číslo], trvale bytem [adresa]. I přes výše uvedený právní stav, resp. přes nepopiratelné vlastnické právo 2. žalovaného k vydraženým nemovitým věcem, je mu však stále znemožňováno předmět jeho spoluvlastnictví užívat, a naplňovat tak jednu ze základních složek vlastnického práva. Vydražené nemovité věci jsou tak i nadále užívány patrně pouze 1. žalovaným. 2. žalovaný považuje stávající stav, kdy mu zůstává pouze holé vlastnictví, za dlouhodobě neudržitelný, a je přesvědčen, že jej nemůže nikdo nutit ve spoluvlastnictví setrvávat. 2. žalovaný nesouhlasí s žalobkyněmi navrhovaným způsobem vypořádání, neboť tento nijak nerespektuje pravidla stanovená pro daný právní institut. Jelikož tedy první zákonný způsob, tj. vypořádání podílového spoluvlastnictví jeho reálným rozdělením, nepřichází v daném případě z faktických důvodů v úvahu, bude třeba volit mezi přikázáním věci jednomu (nebo jen některým) ze spoluvlastníků a jejím prodejem ve veřejné dražbě. I v případě přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, které má před prodejem ve veřejné dražbě přednost, musí být bezpodmínečně splněny určité podmínky. Tou první je, aby spoluvlastník, jemuž bude věc do vlastnictví přikázána, měl o její získání zájem. Tou druhou je pak judikaturou opakovaně zdůrazněné kritérium solventnosti, tzn. schopnosti spoluvlastníka poskytnout ostatním náhradu. V projednávané věci nejsou splněny zákonem a judikaturu požadované podmínky pro to, aby byly předmětné nemovité věci do výlučného vlastnictví 1. žalovaného přikázány, neboť nesplňuje podmínku solventnosti. 2. žalovaný nejdříve navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví vypořádáno tak, že se nemovité věci přikazují do jeho výlučného vlastnictví za náhradu, která bude jako cena obvyklá určena znaleckým posudkem. V průběhu řízení však již neměl o přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví zájem a navrhl prodej v dražbě.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] má soud za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, pozemku p. [číslo] – ostatní plocha, v obci [obec], katastrální území Sukorady u Mladé Boleslavi, které jsou zapsány na listu vlastnictví 368 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, přičemž spoluvlastnické podíly činí u žalobkyně a) [číslo], žalobkyně b) [číslo], 1. žalovaného 1/2 a 2. žalovaného 1/3.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně a 1. žalovaný jsou spoluvlastníky stavby ev. [číslo] – rod. rekr, postavené na st. [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí] Boleslavi, která je zapsána na listu vlastnictví [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, přičemž spoluvlastnické podíly činí u žalobkyně a) 1/8, žalobkyně b) 1/8 a 1. žalovaného 3/4.

6. Ze znaleckého posudku ze dne 17. 11. 2020 [číslo] dodatku ze dne 23. 8. 2021, [číslo] soud zjistil, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil obvyklou cenu částkou 2 750 000 Kč. Dle znalce se reálné rozdělení stavby ev. [číslo] z pohledu případného poměru užitných ploch a z pohledu zajištění samostatného přístupu k částem nemovitostí a zajištění zásobování jeví jako poměrně značně nákladné.

7. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 6. 2022, [číslo] má soud za prokázané, že znalecký ústav [právnická osoba] dospěl k závěru, že nelze stavbu ev. [číslo] v [obec] u [obec] rozdělit na 2 či více samostatných částí. Bylo by možné rozdělení na [číslo] a stp. [číslo] jejíž součástí by byla stavba č. ev. 43 s pp. [číslo] v jednom funkčním celku. V tomto případě by bylo vhodné zřídit věcné břemeno čerpání vody ze sttudny na pp. [číslo] pro stavbu č. ev. [anonymizováno]. Obvyklá cena nemovitostí činí u stavby č. ev. [anonymizováno] částku 4 231 000 Kč, u pozemků na listu vlastnictví [anonymizováno] částku 1 461 000 Kč.

8. Dle ust. § 1140 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Dle ust. § 1143 o.z. edohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Dle ust. § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně již nemají zájem na trvání spoluvlastnictví, současně mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení spoluvlastnictví (§ 1141 o.z.) ani k dohodě o odkladu zrušení spoluvlastnictví (§ 1154 o.z.). Žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasili. Zákon vychází z koncepce, že nikoho nelze nutit k setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, a umožňuje při absenci vzájemné dohody každému ze spoluvlastníků obrátit se na soud a žádat rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví. Soud proto postupoval podle § 1143 o.z. a podílové spoluvlastnictví účastníků výrokem I. zrušil.

13. Jak je zřejmé z výše citovaného ustanovení, rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, určí současně i způsob vypořádání spoluvlastníků. Vypořádání spoluvlastnictví lze provést třemi způsoby v tomto pořadí: rozdělením věci, přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu či prodej věci a rozdělení výtěžku.

14. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci ze závěrů znaleckých posudků jednoznačně vyplývá, že rozdělení stavby podle spoluvlastnických podílů není možné. Rozdělení pozemků jako samostatné věci ve spoluvlastnictví účastníků by sice bylo technicky proveditelné, avšak se zřetelem k velikosti a uspořádání pozemků není dobře možné, neboť by nebylo možno zajistit přístup na jednu z nově vzniklých parcel ani zřízením věcného břemene a nově vzniklé pozemky by byly vzhledem ke svému tvaru a velikosti stěží účelně využitelné, a snížila by se tak podstatně jejich hodnota. Dalším důvodem je případná nákladnost rozdělení, vyplývající ze znaleckého posudku. V neposlední řadě reálné rozdělení není možné z důvodu neuspokojivých vztahů mezi spoluvlastníky, resp. mezi 1. žalovaným a žalobkyněmi. I když sama existence sporů mezi účastníky by neměla bránit rozdělení, vždy záleží na individuálním posouzení, jaká míra neshod je pro přistoupení k dělení na jednotky únosná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 437/2010). I s ohledem na zásadu, že by nikdo neměl být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s druhou osobou a obdobně by neměl být nucen s ní k soužití či ke společnému řešení společných záležitostí, neboť by to nejspíše vedlo ke vzniku dalších konfliktů ohledně údržby nemovitostí a neslo by s sebou riziko dalších budoucích sporů.

15. Dalším v zákoně stanoveným způsobem vypořádání je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Zákon nyní výslovně nestanoví hlediska, podle nichž má být výlučný vlastník určen. Není však důvod nadále nevyužít hledisek dříve stanovených zákonem i dovozených judikaturou. V daném případě 2. žalovaný o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyň do jeho vlastnictví neměl zájem. 1. žalovaný měl o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyň zájem, avšak neprokázal, že je schopen vyplatit vypořádací podíl. 1. žalovaný si měl zajistit úvěr pro tento účel do konce roku 2021, což neučinil. Při prvním setkání s mediátorem a i v tomto řízení zůstal zcela nečinný. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1346/2002 soud může přikázat věc jen tomu spoluvlastníku, resp. spoluvlastníkům, kteří prokáží schopnost přiměřenou náhradu zaplatit. Solventnost přitom není posuzována pouze z hlediska samotné schopnosti náhradu za spoluvlastnický podíl zaplatit, ale i z hlediska včasnosti této úhrady.

16. S ohledem na faktickou nemožnost reálného rozdělení a současně nemožností přikázat spoluvlastnický podíl žalobkyň na nemovitostech do vlastnictví 1. nebo 2. žalovaného soud rozhodl o prodeji nemovitostí v dražbě a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů účastníků na dražených nemovitostech.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, když žalobkyně, jež byly v řízení zcela úspěšné, náhradu nákladů řízení nepožadovaly.

18. O nákladech státu spočívajících ve vyplaceném znalečném soud rozhodl dle ust. § 148 o.s.ř., a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku VI. tohoto rozsudku.