15 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro zaplacení částky 28 733 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávku ve výši , částka, , úrok ve výši 82,91 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 82,91% p.a., a to ve 30měsíčních splátkách po , částka, . Bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet úvěr v částce , částka, měsíčně. Žalovaná však své závazky neplnila řádně, když žalobkyni uhradila pouze celkem částku , částka, , tj. toliko šest splátek. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru vznikl žalobkyni nárok na zaplacení nové jistiny ve výši , částka, , která zahrnuje nesplacenou část původní jistin ve výši , částka, a přirostlý úrok ve výši , částka, . Dále žalobkyni na základě smlouvy vznikl nárok na smluvní pokuty ve výši , částka, , náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokutu za každý den prodlení s úhradou nové jistiny od , datum, ve výši , částka, a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 82,91 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % p.a. a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem , částka, . Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5% ročně od , datum, do zaplacení, dále pohledávku ve výši , částka, , úrok ve výši 82,91 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalovaná tyto částky neuhradila ani po předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyní prověřena schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací poskytnutých žalovanou, včetně dokladů o příjmech a jejího prohlášení. Dále byly využity externí databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, konkrétně registry SOLUS a NRKI, a byl proveden interní scoringový model založený na bodovém hodnocení. Žalobkyně rovněž ověřila, že žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl neplatný, její zaměstnavatel nebyl v insolvenci a obchodník, který s žalovanou jednal, úvěr doporučil ke schválení. Na základě těchto zjištění žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná má dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých žalovanou, kdy tato doložila čistý měsíční příjem ve výši , částka, , její měsíční náklady byly stanoveny na , částka, . Po odečtení rezervy , částka, byly volné zdroje ke splácení vyčísleny na , částka, . Ohledně výdajů vycházela pouze z prohlášení žalované o jejích výdajích, kdy k nákladům na bydlení žalovaná uvedla, že její měsíční náklady na bydlení (nájemné a inkaso) činí , částka, , ohledně osobních nákladů pak vycházela z částky životního minima. Žalobkyně tuto částku převzala jako výchozí údaj, protože neměla k dispozici žádné doklady, které by výši nákladů na bydlení potvrzovaly nebo vyvracely.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

5. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve spojení s dodatkem číslo , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení tohoto dne spolu uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 82,90% p.a., RPSN činilo 122,92 %, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojistného, které bylo k úvěru sjednáno. Celkem měla žalovaná žalobkyni uhradit částku , částka, . Splátky byly splatné vždy do 18. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem, který následuje po měsíci, kdy byla částka úvěru vyplacena. Pojištění úvěru bylo sjednáno (viz. níže). Pro případ prodlení žalované se splátkami úvěru byly sjednány následující sankce – dostane-li se žalovaná do prodlení s úhradou splátky o 15 dní, vzniká jí povinnost zaplatit náhradu nákladů ve výši , částka, za každou opožděnou splátku; při prodlení 30 dní byla navíc sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, pro každou splátku. Celková výše těchto smluvních pokut nesmí překročit částku , částka, ročně. Pokud prodlení trvá 65 dní, úvěr se automaticky zesplatní – stává se splatná celá zbývající jistina, úroky i dosud vzniklé sankce, a žalovaná byla povinna vše uhradit okamžitě. Pokud tak neučiní, je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a zároveň může být požadován zákonný úrok z prodlení, náhrada škody a náklady řízení.

7. Z Přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, včetně přihlášky do pojištění a informačního dokumentu o pojistném produktu a informace o pojištění bylo zjištěno, že ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo sjednáno pojištění ze , částka, měsíčně.

8. Z dokumentu „Podpis na dálku“ bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla technicky uzavřena na dálku prostřednictvím tzv. produktu A, který využívá elektronický podpis pomocí odpovědní SMS. Klient obdržel návrh smluvní dokumentace e-mailem a následně mu byl zaslán jedinečný 10místný podpisový kód jako variabilní symbol platby ve výši , částka, na jeho bankovní účet. Tento kód klient použil k podpisu smlouvy tím, že odeslal SMS ve tvaru „Souhlasím, Jméno, Příjmení, PodpisovýKód“. Tímto způsobem došlo k ověření identity klienta (přístup k účtu vedenému na jeho jméno) a k podpisu všech dokumentů.

9. Z prohlášení klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila, že byla seznámena se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., úvěr bude použit pro osobní potřeby a splácen z vlastních zdrojů, a že nebude použit k financování trestné činnosti. V případě konsolidace bude úvěr použit na úhradu jiných dluhů. Žalovaná souhlasila s výší úroků, byla si vědoma, že jde o nebankovní úvěr. Dále prohlásila, že nemá jiné splatné závazky, exekuce ani insolvence. Potvrdila pravdivost všech údajů, její manžel, pokud existuje, souhlasí s uzavřením smlouvy a případnými závazky. Žalovaná dále prohlásila, že smlouvu uzavírá svobodně, bez tísně, a je schopna úvěr řádně splácet.

10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace o parametrech úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná měla hradit pravidelné měsíční splátky ve výši , částka, počínaje , datum, , poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do , datum, . Splátek mělo být celkem , hodnota, . Z dokumentu se podává, jaká část splátky připadá na úroky z úvěru a jaká část splátky připadá na splátku jistiny.

12. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, včetně dodejky ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo ke schválení úvěru dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě.

13. Z dokumentu základní informace o klientovi bylo zjištěno, že úvěrová smlouva č. , hodnota, byla uzavřena dne , datum, , téhož dne byla vyplacena.

14. Z dokladu o odeslání ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná ze svého účtu číslo , č. účtu, odeslala žalobkyni , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

15. Ze zaslané SMS – informace o vyplacení ze dne , datum, a důkazu o přijaté potvrzovací SMS ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vrátila , částka, na účet žalované a žalovaná s pomocí SMS potvrdila uzavření úvěrové smlouvy číslo , hodnota, .

16. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalované číslo , č. účtu, byla připsána částka , částka, .

17. Z žádosti žalované o úpravu splátkového kalendáře ze dne , datum, a dopisu žalobkyně ze dne , datum, včetně upraveného splátkového kalendáře ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl umožněn na základě její žádosti odklad splátky (splátek).

18. Z žádosti žalované o úpravu splátkového kalendáře ze dne , datum, a dopisu žalobkyně ze dne , datum, včetně upraveného splátkového kalendáře ze dne 12. 2. 2024bylo zjištěno, že byl znovu umožněn na základě její žádosti odklad splátky (splátek).

19. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upomenuta o úhradu splátky 11. splatné dne , datum, a splátky 12. splatné dne , datum, s tím, že je dále povinna uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši , částka, za každou splátku a smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku. Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

20. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla upomenuta o úhradu splátky 11. splatné dne , datum, , splátky 12. splatné dne , datum, a splátky 13 splatné dne , datum, s tím, že je dále povinna uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 800 a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaná byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

21. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splátkami v délce 65 dnů a byla vyzvána k okamžité úhradě částky , částka, , kdy tato částka představuje původní jistinu úvěru ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazené smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrada nákladů na vymáhání ve výši , částka, a úhradu ve výši , částka, za pojistné.

22. Z karty klienta (žalované) ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná od samého počátku úvěrového vztahu nehradila splátky řádně a včas, když uhradila žalobkyni 1. splátku o den později, 2. splátku o 28 dnů později, 3. splátku včas, 4. splátka jí byla odložena, 5. splátku zaplatila o 2 dny později, 6. splátku o 27 dnů později, a 6. splátka byla zaplacena včas. Následně byly splátky č. , hodnota, č. , hodnota, a č. , hodnota, odloženy, avšak žalovaná již nezaplatila žalobkyni ničeho. Celkem tak žalovaná zaplatila žalobkyni pouze částku , částka, . Dále bylo zjištěno, kdy byla žalovaná o úhradu splátek upomenuta, ověřena celková žalovaná částka ve výši , částka, .

23. Dne , datum, byla žalovaná lustrována v registru SOLUS, a to bez negativního záznamu v tomto registru.

24. Z dokumentu „Hodnocení klienta“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnaná a její čistý měsíční příjem činí , částka, , mezi její výdaje byla zařazena částka , částka, životního minima, částka na bydlení , částka, s tím, že žalovaná bydlí u rodičů a částka , částka, na ostatní výdaje včetně dopravy, zálib apod. Žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, má středoškolské vzdělání s maturitou. Její celkové výdaje tak činily částku , částka, , volné zdroje pak činily , částka, měsíčně.

25. Ze 3 potvrzení , právnická osoba, o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že příjem žalované – výplata činila v březnu 2024 částku , částka, , v dubnu 2024 částku , částka, a v červnu 2024 částku , částka, .

26. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaná byla hodnocena jako zvýšeně riziková, a to zejména s ohledem na vyšší počet finančních institucí (6), u nichž v minulosti žádala o úvěr, a celkovou úvěrovou expozici ve výši , částka, , která spadá do středního pásma zadlužení. Tyto faktory, posuzované ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím k mladému věku klientky, vedou ke snížení bodového hodnocení v interní score card.

27. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru prokázala žalobkyně svou licenci k poskytování spotřebitelského úvěru a svou procesní subjektivitu.

28. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou upomenula o okamžitou úhradu částky , částka, spolu s příslušenstvím a smluvní pokuty.

29. Úvěruschopnost žalované však nebyla řádně a s odbornou péčí prověřována, neboť nebyly nijak prověřovány její faktické výdaje, žalobkyně vycházela toliko z částky životního minima a nákladů na bydlení tvrzených žalovanou.

30. Žalovaná žalovanou částku nijak nesporovala.

31. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující závěr o skutkovém stavu:

32. Soud má za prokázané, že dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který byl téhož dne žalované vyplacen na její bankovní účet. Součástí ujednání bylo i sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , splatných vždy do 18. dne v měsíci, přičemž celková částka splatná žalobkyni měla činit , částka, . Smlouva obsahovala rovněž ujednání o sankcích pro případ prodlení žalované se splátkami, včetně náhrady nákladů na vymáhání, smluvních pokut a ujednání o zesplatnění celého úvěru při prodlení delším než 65 dnů. Ze splátkového kalendáře a karty klienta je zřejmé, že žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas již od počátku úvěrového vztahu. Splátky platila opožděně, případně byly na její žádost opakovaně odkládány, avšak od určitého okamžiku přestala své splátkové povinnosti plnit zcela. Celkem uhradila žalobkyni pouze částku , částka, . V souladu s ujednáním smlouvy tedy došlo dne, přičemž žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, , sestávající z nesplacené jistiny, přirostlých úroků, smluvních pokut, náhrady nákladů na vymáhání a dlužného pojistného. Úvěruschopnost žalované však nebyla řádně a s odbornou péčí prověřována před poskytnutím úvěru, neboť nebyly nijak prověřovány její faktické výdaje, žalobkyně vycházela toliko z částky životního minima a nákladů na bydlení tvrzených žalovanou. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala.

33. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

34. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

35. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že žalovaná při uzavírání předmětné smlouvy uvedla informace o své průměrné příjmové stránce ve výši , částka, (doložen byl faktický příjem ve výši , částka, ), její výdaje však byly minimalizovány – žalobkyně ani nezjišťovala faktické výdaje žalované, natož aby je doložila, když se žalobkyně spokojila s uvedením částky životního minima a odhadnutými náklady na bydlení. Příjem žalované lze mít za prokázaný doloženými potvrzeními o došlé platbě ze strany zaměstnavatele, avšak její faktické výdaje nebyly, jakkoliv prověřeny ze strany žalobkyně, kdy tato se spokojila pouze s tvrzeními žalované. Žalobkyně nijak neprověřovala výdaje žalované, ačkoliv tato byla již před poskytnutím úvěru hodnocena jako zvýšeně riziková, a to zejména s ohledem na vyšší počet finančních institucí (6), u nichž v minulosti žádala o úvěr, a celkovou úvěrovou expozici ve výši , částka, , která spadá do středního pásma zadlužení. Tyto faktory, posuzované ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím k mladému věku klientky, vedou ke snížení bodového hodnocení v interní score card. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře (smlouvy, karty klienta) bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pouhé prohlášení žalované o tom, že je schopna předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jejích majetkových poměrů zcela nedostačující. Žalobkyně se spolehla jen na prohlášení žalované o pravdivosti jí uvedených údajů o jejích příjmech a výdajích, nijak nezkoumala zejména výdajovou stránku. Žalobkyně další důkazní prostředky, které by prokazovaly, že informace uvedené ve smlouvě a v kartě klienta byly žalobkyní prověřeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ, soudu nepředložila. K žalobkyní doloženému posouzení úvěruschopnosti klienta soud uvádí, že metodika posuzování je jakýmsi modelem, který však neodpovídá tomu, že ZoSÚ vyžaduje ověření úvěruschopnosti u každého spotřebitele zcela konkrétně, nikoli statisticky. Na tom nic nemění případné komentáře v komentářové literatuře a metodiky ČNB, neboť ZoSÚ je v tomto jednoznačný (§ 78 ZoSÚ). Smlouva byla uzavřena v roce 2024, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni dostatečně známo. Pokud tedy žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalované o jejích výdajích, a tato tvrzení nijak neověřovala, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak žalobkyně nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud žalobkyně nezkoumala zejména podstatné výdaje žalované, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.

36. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

37. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

38. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

39. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

40. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

41. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

42. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná43. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

44. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

45. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

46. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

48. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

50. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

51. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

52. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

53. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

54. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“55. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

56. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.

57. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovanou vrácených , částka, ), také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.).

58. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná sice byla v řízení úspěšnější, avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly (výrok III.).

60. Lhůta pro splnění povinnosti uložená žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i s ohledem na naprostou pasivitu žalované v řízení.