15 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr Martiny Svobodové a přísedících Marie Procházkové a Ladislava Váni ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, podle které žalovaná nastoupila do pracovního poměru k žalobci jako prodavačka v provozovně v [obec] Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byla provedena změna výkonu pracovního místa na provozovnu [obec] a na pracovní pozici zástupce vedoucí prodejny. Dohodou o změně pracovní smlouvy z [datum] došlo ke změně funkce na vedoucí prodejny. Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena dohoda o společné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. S žalovanou byl ukončen pracovní poměr dne [datum] na základě dohody o rozvázání pracovního poměru. Dne [datum] byla provedena na provozovně, kde pracovala žalovaná jako vedoucí prodejny, inventura zboží a finanční hotovosti za období od [datum] do [datum]. Inventura skončila schodkem ve výši [částka]. Dle rozhodnutí představenstva žalobce byl schodek v plné výši předepsán k náhradě zaměstnancům. Žalovaná tak měla uhradit částku [částka]. Žalobce vyzval opakovaně žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to upomínkami ze dne [datum] a [datum], avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu neuznává a navrhla její zamítnutí. Žalovaná namítala, že při provádění inventury dne [datum] nebyla inventuře přítomná ani ona, ani zástupkyně vedoucí prodejny. Žalovaná dále namítala, že jí ze strany žalobce nebylo oznámeno v zákonem stanovené lhůtě, zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, že má žalovaná škodu uhradit. Inventura nebyla s žalovanou vůbec projednána, stejně tak ani případný nárok zaměstnavatel na náhradu škody. Dále žalovaná namítala, že požadovaná náhrada škody nebyla projednána s odborovou organizací a že v prodejně žalobce byla nedostatečná opatření proti krádežím zboží zákazníky, na což opakovaně ústně upozorňovala žalobce.

3. Z pracovní smlouvy, dohody o změně pracovní smlouvy a dohody o společné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, podle které žalovaná nastoupila do pracovního poměru k žalobci jako prodavačka v provozovně v [obec] Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byla provedena změna výkonu pracovního místa na provozovnu [obec] a na pracovní pozici zástupce vedoucí prodejny. Dohodou o změně pracovní smlouvy z [datum] došlo ke změně funkce na vedoucí prodejny. Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena dohoda o společné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách.

4. Z dohody o rozvázání pracovního poměru má soud za prokázané, že s žalovanou byl ukončen pracovní poměr dne [datum] na základě dohody o rozvázání pracovního poměru.

5. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] na základě provedené inventury ze dne [datum].

6. Z vyjádření žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná reagovala na upomínku ze [datum] tak, že nárok žalobce odmítla, neboť podle žalované žalobce nepřijal žádná opatření k zabránění krádežím zákazníky.

7. Z dopisu žalobce z [datum] má soud za prokázané, že žalobce trval na zaplacení náhrady škody s tím, že prodejna byla standardně zabezpečena a žalovaná nikdy nepoukázala na případné nedostatky. Nabídl žalované splátkový kalendář na zaplacení dluhu.

8. Z inventarizačního zápisu má soud za prokázané, že dne [datum] byla v prodejně [anonymizováno] [obec] provedena inventura zboží a finanční hotovosti. Vedoucí inventarizační komise byla [jméno] [příjmení], dalšími členy byly [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Po odpisu ztratného ve výši [částka] zbýval schodek ve výši [částka].

9. Ze zápisu ze 14. schůze představenstva žalobce konané dne [datum] má soud za prokázané, že na tomto jednání bylo projednáno manko na prodejně [anonymizováno] [obec] ve výši [částka], z toho na cigaretách [částka]. Bylo uloženo zajistit vymožení manka na prodejně [anonymizováno] [obec] na žalované ve výši [částka] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka].

10. Ze zápisu [číslo] ze zasedání základní organizace odborového svazu obchodu v [obec] konané dne [datum] má soud za prokázané, že odborová organizace projednala uplatnění náhrady škody za schodek vůči žalované a její zástupkyni s tím, že souhlasí s uplatněním a vymáhání manka ve výši [částka].

11. Z inspekčního záznamu ze dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne byla provedena kontrola, konkrétně paní [příjmení], na hotovost v trezoru a byla zjištěna chybějící finanční částka v trezoru ve výši [částka].

12. Z inspekčního záznamu z [datum] má soud za prokázané, že byla provedena předávací inventura kontrolorkou [jméno] [příjmení] s tím, že finanční hotovost v trezoru souhlasila. [příjmení] vedoucí prodejny se stala [jméno] [příjmení].

13. Dle § 252 odst. 1, 2, 4 a 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP), byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

14. Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědností, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu, tj. zaměstnanci. Předpokladem vzniku tohoto druhu odpovědnosti je dohoda o odpovědnosti, schodek na svěřených hodnotách a zavinění, které se předpokládá. Odpovědnost za tuto škodu tedy vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti, a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách, které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. Zavinění zaměstnance na vzniku škody zaměstnavatel není povinen prokazovat (srov. § 250 odst. 3); zaměstnanec se však ve smyslu § 252 odst. 4 odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění... Náležitostí dohody o odpovědnosti požadovanou zákonem je především její písemná forma, … musí obsahovat závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 252 odst. 1) … Schodek jako jeden z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle § 252 a násl. vyjadřuje skutečnost, že chybí hodnoty, které se odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat. Rozumí se jím rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než účetní stav, nevyjímaje ani schodky na finančních prostředcích. Zpravidla bývá zjišťován inventarizací jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků (srov. § 29 odst. 1 a § 30 odst. 5 ÚčZ) … Z žádného zákonného ustanovení neplyne, že by fyzické inventuře (provádění inventurních soupisů) musel být obligatorně přítomen hmotně odpovědný zaměstnanec; nepřítomnost hmotně odpovědného zaměstnance při zjišťování skutečných stavů majetku a závazků může mít s ohledem na okolnosti případu význam z hlediska hodnocení průkaznosti a věrohodnosti inventurních soupisů jako důkazu ve smyslu § 132 OSŘ, tato nepřítomnost sama o sobě však nečiní fyzickou inventuru ani inventarizaci neprůkaznou. Požadavek, aby inventurní soupisy byly podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace, představuje za této situace jediný průkaz toho, že fyzická inventura byla skutečně provedena a jaký byl její výsledek… Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, prokáže-li, že mu zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování, tj. že mu zanedbáním povinností zaměstnavatele bylo znemožněno hospodařit se svěřenými hodnotami a starat se o ně po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. (NOVOTNÝ, Zdeněk. § 252 (Dohoda o odpovědnosti za schodek). In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 1032)

15. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21Cdo 4313/2016 dohodou o hmotné odpovědnosti bere zaměstnanec na sebe závazek, že nahradí škodu, která se při inventarizaci bude jevit jako schodek, a že na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu se u této odpovědnosti zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí dokázat, že ztrátu nezavinil; zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách tehdy, jestliže prokáže, že mu zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování (tj. že mu zanedbáním povinností zaměstnavatele bylo znemožněno hospodařit se svěřenými hodnotami a starat se o ně).

16. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR 6 Cz 50/81 odpovědnost pracovníka, který převzal závazek o společné hmotné odpovědnosti spolu s ostatními pracovníky kolektivu, se týká všech hodnot, jež byly převzaty podle předávací inventury a dalších dokladů o jejich převzetí. Rozsah nakládání s těmito hodnotami svěřenými k vyúčtování u jednotlivých pracovníků kolektivu není rozhodující pro platnost závazku o společné hmotné odpovědnosti. Má-li pracovník přístup k převzatým hodnotám a má-li možnost s nimi disponovat, je v zájmu ochrany majetku nutné, aby za tyto hodnoty také odpovídal.

17. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě 16 Co 131/98 má-li se zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, musí prokázat nejen existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, ale i příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a vznikem schodku; musí tedy prokázat, že bez těchto skutečností by schodek nevznikl tak, jak vznikl. Za důvod ke zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách proto nelze považovat zjištění, že určité okolnosti (např. nedostatečná personální obsazenost prodejny, ve které byl schodek vykázán) mohly mít vliv na vznik schodku, pokud není současně prokázáno, že příčinou schodku či jeho části skutečně byly. K nedostatkům v pracovních podmínkách na pracovišti, o kterých nebylo prokázáno, že byly příčinou schodku nebo jeho části, lze přihlédnout jako k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku škody, pouze při úvahách o snížení výše náhrady škody podle § 183 ZPr 1965 (red.: nyní § 264 ZPr).

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Především žalobce prokázal, že mezi ním a žalovanou, která byla zaměstnankyní žalobce, byla uzavřena platná dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty, a to v písemné formě, a že obsahovala závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěřil a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Při inventuře provedené dne [datum] odpovědným zaměstnancem žalobce [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že finanční hotovost v trezoru souhlasila. Na zboží bylo zjištěno manko ve výši [částka]. Dle rozhodnutí představenstva žalobce byl schodek v plné výši předepsán k náhradě zaměstnancům. Tato skutečnost byla projednána i s odborovou organizací. Žalovaná tak měla uhradit částku [částka], což do dnešního dne neučinila.

19. Žalovaná se z úhrady schodku na svěřených hodnotách nijak nevyvinila, když se bránila pouze tvrzením, že nebyla inventuře přítomna. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu NS 21 Cdo 2942/2000 fyzické inventuře (provádění inventurních soupisů) nemusí být hmotně odpovědný zaměstnanec přítomen; jestliže však inventurní soupisy nebyly podepsány osobou odpovědnou za provedení inventarizace, je neprůkazná celá inventarizace, která z takových soupisů vycházela.

20. Žalovaná se dále bránila tvrzením, že v prodejně žalobce byla nedostatečná opatření proti krádežím zboží zákazníky, na což opakovaně ústně upozorňovala žalobce. Dle závěru soudu bylo zabezpečení prodejny zcela standardní, byl zde dle shodného tvrzení účastníků kamerový systém, cigarety, jako největší položka chybějícího zboží, byly umístněny za pokladnou. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21Cdo 492/2019 zboží, které je umístěno na prodejně, je z povahy věci určeno k obratu nebo k oběhu bez ohledu na to, ve které části prodejny je umístěno; zaměstnanec neztrácí možnost osobní dispozice se zbožím jen z toho důvodu, že je„ vyskládáno v regálech samoobslužné prodejny, kde je volně přístupné zákazníkům“. Opačný názor by znamenal, že – aby byla zachována možnost osobní dispozice zaměstnanců se svěřenými hodnotami, bylo by třeba zboží důsledně uchovávat mimo přístup zákazníků a tím je z oběhu či obratu prakticky vyloučit, a jestliže by mělo být vystaveno v regálech, bylo by – tak řečeno – „ k volnému odběru“, kde by škodu vzniklou ztrátou či odcizením – jak uvedeno výše - nesl podnikatel ze svého.

21. Dále žalovaná namítala, že požadovaná náhrada škody nebyla projednána s odborovou organizací. Toto tvrzení žalované je vyvráceno zápisem [číslo] ze zasedání základní organizace odborového svazu obchodu v [obec] konané dne [datum], kde je uvedeno, že odborová organizace projednala uplatnění náhrady škody za schodek vůči žalované a její zástupkyni s tím, že souhlasí s uplatněním a vymáhání manka ve výši [částka].

22. Žalovaná dále namítala, že jí ze strany žalobce nebylo oznámeno v zákonem stanovené lhůtě, zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a že jí má žalovaná uhradit. Skutečnost, v jaké výši byla zjištěna škoda, se žalovaná dověděla již dne [datum] po provedené inventuře, kdy byl s žalovanou následně ukončen pracovní poměr na základě dohody o rozvázání pracovního poměru. Následně byla výše schodku žalované oznámena dopisem žalobce ze dne [datum], kdy již žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] na základě provedené inventury ze dne [datum].

23. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co se týče požadovaného zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.