15 C 63/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro: rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli [celé jméno manžela], a [celé jméno manžela], rozená [příjmení], dne [datum] v Římskokatolické farnosti [obec], kostel [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Manžel se domáhal rozvodu manželství. Manželka s návrhem souhlasila. Manželka je státním příslušníkem [země], manžel státním příslušníkem [země], což do řízení vnáší mezinárodní prvek a otázku mezinárodní příslušnosti soudů k projednání a rozhodnutí věci. Příslušnost soudu určuje dle Nařízení Rady [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, konkrétně článku 3 bodu 1 písm. a). Podle tohoto článku jsou ve věcech týkajících se rozvodu příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Oba manželé bydleli a nadále bydlí na území České republiky v obvodu zdejšího soudu. Ten je tedy mezinárodně příslušný k rozhodnutí o rozvodu manželů. Pokud jde o určení rozhodného práva, postupoval soud v souladu s § 49 odst. 1 ve spojení s § 50 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle těchto ustanovení se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li však občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt. Jak již bylo shora uvedeno, obvyklý pobyt obou manželů je na území České republiky, tudíž se jejich rozvod řídí tuzemským právním řádem, konkrétně občanským zákoníkem. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v Římskokatolické farnosti [obec], kostel [obec], z manželství se narodily dvě děti, a to nezl. [jméno], [datum narození], a nezl. [jméno], [datum narození], o jejichž výchově bylo rozhodnuto pro dobu po rozvodu pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2021, č. j. 26 Nc 46/2020-115. Manželé netvoří rodinné společenství po dobu 1 roku, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. O poměrech dětí účastníků (nezl. [jméno], [datum narození], a nezl. [jméno], [datum narození]) pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2021, č. j. 26Nc 46/2020-115. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.