16 C 174/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 96 069 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 12 298 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 312,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 161,10 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 771 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 623,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 918,80 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 47 017,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 14,19 % ročně z částky 47 017,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 591 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi část soudního poplatku ze žaloby ve výši 961 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 4. 2021 domáhala zaplacení částky 83 771 Kč a 12 298 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 623,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14 918,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 47 017,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 14,19 % ročně z částky 47 017,36 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 5 312,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 161,10 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující:

3. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 11. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 58 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 110 453 Kč (58 000 Kč a 52 453 Kč) ve 100 pravidelných týdenních splátkách po 1 105 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 10. 4. 2017. [příjmení] 52 453 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 743 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 10 290 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 33 420 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 9. 2017. Žalovanou částku 83 771 Kč tvoří jistina zápůjčky 47 017,36 Kč a dlužný poplatek 36 753,64 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Dále žalobkyně požadovala uhrazení částky 12 298 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ohledně této částky však posléze žalobkyně vzala žalobu zpět.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena náhradním doručením (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

5. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má poslední známé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).

6. Podáním ze dne 21. 5. 2021 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 12 298 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 312,93 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 161,10 Kč, úroků ve výši 20,50 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 242,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že nedohledala smlouvu o zápůjčce [číslo]. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval.

7. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

8. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 9. [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne 11. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 58 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 58 000 Kč a dále poplatek 52 453 Kč, který se skládá z úroku 8 743 Kč, z„ administrativní činnosti“ 10 290 Kč a z„ hotovostního inkasa splátek“ 33 420 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 110 453 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, uvedené na zadní straně (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 11. 5. 2015). V čl. 12 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 smluvních podmínek je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 14,19 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Žalovaný na dlužnou částku naposledy uhradil dne 25. 9. 2017 (prokázáno tabulkou umoření ze dne 4. 8. 2019). Dopisem ze dne 24. 6. 2019 společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 a podacím lístkem ze dne 17. 7. 2019). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne 8. 10. 2019 a podacím lístkem ze dne 9. 10. 2019), neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil).

10. Soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, a to vzhledem k ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

11. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2390 o. z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 58 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní režim splátek (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36).

14. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

15. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od 3. 10. 2017 do 24. 6. 2019 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 6 623,57 Kč).

16. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno) vyhověl.

17. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 83 771 Kč, tedy z 87,2 %. Žalobkyně však zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení i částky 12 298 Kč s příslušenstvím, ohledně této částky však posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k doložení tvrzeného nároku (tj. ke zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Ze 12,8 % tedy měla hradit náklady řízení žalobkyně žalovanému. Žalobkyni proto náleží náhrada 74,4 % (87,2 – 12,8) účelně vynaložených nákladů řízení.

19. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 843 Kč, z doplatku soudního poplatku ve výši 961 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši dvakrát 4 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu), jednou 2 490 Kč za výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) a třikrát 300 Kč za tři uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 2 804 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 74,4 % z částky 20 956 Kč, tj. na částku 15 591 Kč.

20. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Výrok o doplacení soudního poplatku 961 Kč žalobkyní je odůvodněn ustanovením položky 2 bodu 1 a 2 a položky 1 bodu 1 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, neboť před jeho vydáním žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Splatnost soudního poplatku je stanovena v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Výše doplatku soudního poplatku činí rozdíl mezi částkou 4 804 Kč (5 % z částky 96 069 Kč) a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 3 843 Kč, tj. doplatek je 961 Kč.