16 C 185/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 29 180 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 9 180 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 4 570 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 452,19 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 902 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 4 470 Kč jako úroku, částky 100 Kč jako neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání, částky 2 452,19 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a částky 9 180 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 20 000 Kč za dobu od 9. 5. 2019 do 10. 8. 2020).

2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba] dne 8. 4. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 16. 4. 2019. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému převodem na účet úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 24 470 Kč s příslušenstvím do 8. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 1 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Podáním ze dne 1. 7. 2021 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 13 750 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 570 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 180 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dne 8. 4. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] když v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, tedy odeslal částku 1 Kč ze svého bankovního účtu (prokázáno smlouvou o úvěru a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 8. 5. 2019 celkem 24 470 Kč (tj. jistinu 20 000 Kč a úrok 4 470 Kč). Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 8. 4. 2019 [číslo] smlouvou o úvěru ze dne 16. 4. 2019 [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 8. 4. 2019 na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě [číslo] částku 3 000 Kč, dne 10. 4. 2019 částku 16 000 Kč a dne 16. 4. 2019 částku 1 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 6. 4. 2019 – 8. 4. 2019, za období 10. 4. 2019 – 10. 4. 2019 a období 16. 4. 2019 – 16. 4. 2019). Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v termínu dle smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 8. 9. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, potvrzením o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 a podacím archem ze dne 9. 9. 2020). K zaplacení dluhu byl žalovaný naposledy vyzván zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021 a podacím archem ze dne 11. 3. 2021). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ani ničeho nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dluh uhradil).

7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.).

12. Původní věřitelka poskytla žalovanému podle smlouvy celkem částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný však tuto částku v rozporu se smlouvou žalované neuhradil ve sjednaném datu splatnosti.

13. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni.

14. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě.

15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl.

16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 20 000 Kč, tedy z 68,50 %. Žalobkyně však zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení, neboť podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení i částky, ohledně které posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy (tj. ke zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Žalobkyně tak byla neúspěšná co do částky 9 180 Kč, tedy z 31,50 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 37 % (68, [číslo]) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 168 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé) náleží odměna ve výši 300 Kč, za jednoduchou výzvu k plnění odměna ve výši 150 Kč a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 37 % z částky 2 439 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 902 Kč.