16 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 830 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 515,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem podaným k soudu dne 7. 4. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o nájmu.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující: Žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu, předmětem byl pronájem bytu [číslo]„ zapsaného na [list vlastnictví], pro [územní celek], k. ú. [část obce], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Kladno“. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 9. 2019, č. j. 11 C 28/2018-34, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen bytovou jednotku vyklidit, neboť nájemní vztah skončil dne 30. 9. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný bytovou jednotku dobrovolně nevyklidil, byla žalobkyně nucena podat exekuční návrh na její vyklizení prostřednictvím exekutora. Žalovaný bytovou jednotku užíval až do dne 21. 9. 2020, kdy byl soudním exekutorem přinucen bytovou jednotku vyklidit. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 8. 2020, č. j. 23 C 1/2020-91, byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu ve výši sjednaného nájemného za období od ledna 2019 do června 2020 ve výši 7 000 Kč měsíčně a dále částku 30 689,36 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představující skutečně spotřebované služby související s užíváním bytové jednotky po skončení nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný bytovou jednotku užíval až do 21. 9. 2020, domáhá se žalobkyně touto žalobou náhrady za užívání bytové jednotky ve výši ujednaného nájemného za období od 1. 7. 2020 do 21. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že nájemné bylo ujednáno v částce 7 000 Kč měsíčně, činí denní nájemné 230 Kč (7 000 Kč x 12 = 84 000 Kč, 84 000 Kč: 365 dny = 230 Kč). Žalobkyně tedy požaduje náhradu za užívání bytové jednotky, a to za červenec 2020 částku 7 000 Kč, za srpen 2020 částku 7 000 Kč, za září 2020 částku 4 830 Kč. Žalovaný na úhradu dluhu neuhradil ničeho, a to ani poté, co k tomu byl zástupcem žalobkyně písemnou upomínkou ze dne 9. 3. 2021 vyzván. Žalobkyně požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny dluhu za období od 1. 4. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu pobytu cizince [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

4. Žalovaný je státním příslušníkem Tanzanské sjednocené republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Česká republika je členskou zemí EU, jedná se o civilněprávní spor, a na osoby, které mají bydliště v některém členském státě, se bez ohledu na jejich státní příslušnost vztahuje nařízení EU [číslo] ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Soud tedy posuzoval svou mezinárodní příslušnost dle Nařízení. Příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 bodem 1 Nařízení, podle nějž, jak již bylo shora uvedeno, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož poslední známé bydliště žalovaného podle nájemní smlouvy je na území České republiky, jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné k projednání žaloby proti žalovanému.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 10. 2017 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v obci [obec], katastrální území Kročehlavy, zapsané na [list vlastnictví] (prokázáno nájemní smlouvou). Výlučnou vlastnictví bytové jednotky je žalobkyně (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 8. 5. 2019). Žalovaný řádně nehradil nájemné, proto bylo rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 9. 2019, č.j. 11 C 28/2018-34, rozhodnuto o vyklizení bytové jednotky žalovaným (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 9. 2019, č. j. 11 C 28/2018-34). Žalovaný bytovou jednotku dobrovolně nevyklidil, proto žalobkyně podala exekuční návrh na vyklizení bytové jednotky. Exekuce byla ukončena ke dni 30. 9. 2020 (Prokázáno oznámením o skončení exekuce ze dne 23. 11. 2020, č. j. 150 EX 2033/19-55) Za období od ledna 2019 do června 2020 byla již žalovanému rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 8. 2020, č. j. 23 C 1/2020-91, uložena povinnost k zaplacení náhrady ve výši sjednaného nájemného a dále zaplacení částky 30 689,36 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představující skutečně spotřebované služby související s užíváním bytové jednotky po skončení nájemní smlouvy (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 8. 2020, č. j. 23 C 1/2020-91). Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 9. 3. 2021 (výzva k úhradě ze dne 9. 3. 2021).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Co se týče určení rozhodného práva, postupoval soud podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a jako rozhodné právo určil právo České republiky.

9. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o nájmu, podle které žalobkyně přenechala žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] v obci [obec], k.ú. [část obce]. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah skončil ke dni 30. 9. 2018 a žalovaný bytovou jednotku skutečně užíval až do dne 21. 9. 2020, má žalobkyně nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného za měsíce červenec 2020 ve výši 7 000 Kč, srpen 2020 ve výši 7 000 Kč a září 2020 ve výši 4 830 Kč.

12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě výše uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky 18 830 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 7 515,50 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 4 650 Kč, tj. odměnou za 2,5 úkonu právní služby (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen„ AT“, za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy podle § 7 AT činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku 1 860 Kč, -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), -) částkou 1 165,50 Kč jako náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.