16 C 198/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 857,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku na zaplacení částky 4 857,88 Kč a úroku z prodlení z částky 14 857,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 765,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 4. 2021 domáhá po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I a II. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 24. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 24. 8. 2020 úvěr, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. Celkem žalovaná čerpala úvěr ve výši 14 857,88 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo dle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 10,50 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná úvěr ani zčásti nesplatila a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 14 857,88 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou dne 20. 12. 2019 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované nahlédnutím do databází, konkrétně do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a provedla lustraci dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími informacemi a důkazy o tom, jaké konkrétní informace právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti použila či proti jakým dokladům tyto informace ověřovala, jelikož jí právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ani důkazy neposkytla.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že žalovaná požádala dne 24. 8. 2020 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], o úvěr ve výši 80 000 Kč, v žádosti se identifikovala rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalované schválila téhož dne. Žalovaná měla podle znění smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úvěr spolu s úrokem ve výši 10,50 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč, dle toho, která z těchto částek je vyšší. Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru byly dle smlouvy obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]

6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč dne 24. 8. 2020.

7. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila ničeho (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by něco hradila).

8. Z platební informace soud zjistil, že žalobkyní požadovaná částka 14 857,88 Kč sestává z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroků ve výši 4 107,88 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni dne 20. 12. 2019, což žalované oznámila dopisem ze dne 23. 1. 2021.

10. Z výzvy k plnění ze dne 23. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Výzva k plnění byla žalované dle podacího lístku odeslána téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

11. Ohledně zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně pouze tvrdila, že původní věřitelka provedla lustraci žalované v databázích a že zkoumala rozdíl mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Neuvedla však, jaké příjmy a výdaje byly zkoumány, jaký byl rozdíl mezi nimi a zda byly uvedené údaje původní věřitelkou nějak ověřovány. K prokázání svých tvrzení navíc žalobkyně neoznačila žádné důkazy, soud je proto nemá za prokázané.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaná uzavřela dne 24. 8. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná na dlužnou částku ničeho nezaplatila.

14. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 zákona č. 257/2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 ods.t 1 zákona č. 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci [anonymizováno] [právnická osoba] proti [anonymizováno], C [číslo]).

22. Žalobkyně však v řízení nedoložila (a ani dostatečně netvrdila), že by původní věřitelka úvěruschopnost žalované řádně zkoumala.

23. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná je proto povinna uhradit pouze částku 10 000 Kč, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy.

24. Žalované bylo právní předchůdkyní žalobkyně řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)

25. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila nic o svých možnostech (§ 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb.), lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 000 Kč, tedy ze 67 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 4 857,88 Kč, tedy z 33 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 34 % (67 % - 33 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 300 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 34 % z částky 2 252 Kč, tj. na částku 765,70 Kč.

28. Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.