16 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem na zahájení řízení o rozvod manželství, doručeným soudu dne [datum], se manžel domáhá rozvodu manželství. <i>Tvrzení manžela</i> Manžel uvedl, že manželé uzavřeli manželství dne [datum]. Společné soužití bylo několik let klidné a harmonické, řešily se běžné problémy. V průběhu roku 2020 se situace změnila, citový vztah již nelze obnovit, též z důvodu ztráty důvěry, manželství je nenávratně, hluboce a trvale rozvráceno. Stalo se jen formálním svazkem. Rozvrat manželství spatřuje manžel v tom, že manželé spolu od října 2020 nebydlí (od listopadu 2020 pobýval manžel na své chalupě a v současnosti bydlí u své přítelkyně), manžel si již našel novou partnerku, manželka před vzájemným odloučením manželovi sdělila, že si ho přestala vážit a mít ho ráda, vyhrožovala, že ho mezi přáteli zničí, podala na něj trestní oznámení pro údajné„ schválnosti“ vůči ní, z domu v místě trvalého pobytu si brala i věci, které jí nenáleží a na zachování manželství trvá manželka účelově, ze zištných důvodů. O příčinách rozpadu manželství lze obecně uvést, že podle subjektivního názoru manžela se osobnost manželky asi před rokem a půl změnila natolik, že manželé si přestali rozumět, přestali se mít rádi, přestali si sebe navzájem vážit, což vedlo k odstěhování manžela a k tomu, že si manžel našel novou životní partnerku. Mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství dány nejsou, ani manželce nehrozí závažná újma. Manželství je rozvráceno, sama manželka to ví, stěhuje se, podává na manžela trestní oznámení, připravila si byt ve svém domě, manželství se snaží prodloužit kvůli výživnému. <i>Vyjádření manželky</i> Manželka uvedla, že je pravda, že manželství aktuálně prochází krizí, když manžel si našel přítelkyni. K podobné situaci ale nedochází poprvé a manželka je přesvědčena, že návrh na rozvod je předčasný, ukvapený a nesouhlasí s ním. Společný vztah není tak rozvrácen, aby bylo třeba situaci hned řešit rozvodem. Podle manželky jsou dány zákonné důvody, pro které by manželství být rozvedeno nemělo. Manželka se na rozvratu manželství porušováním svých povinností nepodílela. Rozvodem by jí byla způsobena zvlášť závažná újma, neboť za trvání manželství ji manžel jako spoludlužnici zatížil mnohamilionovým bankovním úvěrem, který žalovaná nemá z čeho splácet, protože z úvěru byl postavený bytový dům, který je ve výlučném vlastnictví pouze žalobce. Manžel manželku připravil o veškeré příjmy, když jí dal výpověď z pracovního poměru. Manželka nemá možnost hospodařit se společným majetkem. Jediným příjmem manželky je výživné od manžela. Dům manželky byl postaven za jejího předchozího manželství a bydlí v něm bezplatně její rodiče. Dva byty získala manželka při předchozím rozvodu, v jednom bydlí dcera manželky, ve druhém přítelkyně manželky, ale manželka má ohledně tohoto bytu závazek z dohody s bývalým manželem, že byt převede na syna. Jsou dány mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství, účastníci spolu nežijí jako manželé pouze po krátkou dobu několika měsíců. Navíc manžel má již pátý mnohaletý vztah s jinou ženou. Manželství nelze rozvést, pokud se rozvodu domáhá jen jeden z manželů, který je lehkovážný. K projednání věci soud nařídil jednání (§ 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“). <i>Dokazování a soudem zjištěné skutečnosti</i> Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Mnichovo Hradiště (prokázáno oddacím listem). Z manželství se nenarodily žádné dosud nezletilé děti (prokázáno výpisem z centrální evidence obyvatel). Manžel při svém výslechu uvedl, že manželku už nemá rád, považuje ten vztah za ukončený a už nikdy jej nechce obnovit, za to, co manželka dělá, k ní má odpor. S manželkou spolu nežijí asi od října 2020, kdy se odstěhoval, protože to mezi nimi nefungovalo. Od ledna 2021 si našel novou přítelkyni a už asi půl roku bydlí u ní. Příčinou rozpadu manželství bylo podle manžela to, že manželka se chtěla už v létě 2020 odstěhovat za dětmi do [obec], kde si připravovala bydlení. Dalšími příčinami rozpadu manželství byly totální neshody a dále lhaní a vymýšlení si manželky. Na konkrétní lži si nemůže vzpomenout, neshody nastávaly ve všech oblastech, v sexu, v soužití, manželka manžela neustále kritizovala a shazovala. Nebylo to tak po celé manželství a zhoršovalo se to ke konci, tak rok nebo rok a půl zpět. Příčinu rozvratu manželství, kterou by manžel přičítal sobě, nevidí. Manželce platí výživné 30 000 Kč měsíčně, považuje to za slušnost, aby do rozvodu měla něco do začátků, navíc placení výživného navrhl právník manželky. V domě, kde bylo poslední společné bydliště, bydlí syn manžela a manželka. V domě je nyní prováděna rekonstrukce, protože manželka původně řekla, že se odstěhuje do konce března. Manželka má v tomto domě jen pár věcí na sebe, pár bot, nic dalšího už tam nemá. Manželka při svém výslechu uvedla, že jako manželé spolu účastníci nežijí od ledna 2021. Ještě v říjnu 2020 byli manželé společně na dovolené na motorkách na Slovensku, tam bylo vše v pořádku. I o Vánocích 2020 manželé trávili čas společně, na Štědrý den u nich byl manželův tatínek a synové manžela a syn manželky, manželé byli spolu také u rodičů manželky. Manželství podle manželky prochází hlubokou krizí. Příčinou krize manželství podle ní je, že manžel si našel milenku. Manželka na manžela podala trestní oznámení. Své osobní věci má manželka pořád v domě, kde měli poslední společné bydliště. Mezi říjnem a Vánocemi 2020 byl manžel doma, občas přespal na chalupě. Vztah manželů mezi říjnem a Vánocemi by popsala jako normální, byly nějaké problémy kvůli dětem. Ještě v říjnu mezi manžely fungoval normálně intimní život, v listopadu už žádný intimní život nebyl, a to není ani nyní. V domě v [obec], který manželce patří, kde bydlí její rodiče, se udělaly příčky a připravil se tam byt, prostor, kde v budoucnu může bydlet ten, kdo se bude starat o staré rodiče. To udělali rodiče manželky. Manželka si nemyslí, že by vztah byl zatížen nějakými totálními neshodami, není si vědoma, že by manželovi lhala. Představuje si svůj budoucí život tak, že manžel přijde k rozumu, víceletých mimomanželských vztahů už měl víc, manželka si myslí, že tento také nebude mít dlouhého trvání. Nechce se rozvádět proto, že manžel jí řekl, že těch deset let s ní bylo nejlepších deset let jeho života, také jí před přáteli řekl, že ze současného vztahu s přítelkyní by klidně odešel, navíc manželka prostě nechce zahodit deset společných let. Manželka je nyní přihlášena na pracovním úřadě, protože od manžela dostala výpověď ze zaměstnání, dostala odstupné od manžela a teprve teď jí začnou chodit z pracovního úřadu peníze. Návrh na provedení dalších navržených důkazů soud zamítl. Příčiny rozvratu manželství má soud za dostatečně zjištěné výslechem manželů a jejich detailnější zjišťování není podle soudu třeba. Ačkoliv se manželé rozcházejí v tom, co považují za příčinu rozvratu manželství (což lze při rozpadu vztahu a manželství očekávat), podle soudu z výslechu obou manželů dostatečně vyplynulo, že problém je zejména v tom, že manželé si přestali rozumět, následně si manžel našel nový vztah a v manželství už nechce setrvávat. Důkazy k prokázání tvrzení manželky o jí hrozící újmě není třeba provádět, protože i kdyby byla tvrzení manželky prokázána, nebyla by tato tvrzení důvodem, aby soud manželství nerozvedl (k tomu srov. odůvodnění níže). <i>Závěr soudu o skutkovém stavu</i> Manželé uzavřeli sňatek v roce 2012. Od listopadu 2020 spolu manželé již intimně nežijí (prokázáno výslechem manželky), od listopadu 2020 se manžel ve společné domácnosti zdržoval méně a přespával někdy na chalupě, přinejmenším od ledna 2021 manžel nežije ve společné domácnosti a má novou partnerku (prokázáno výslechem manžela a manželky). Manželka situaci vnímá tak, že manželství prochází hlubokou krizí (výslech manželky). Manžel však považuje manželství za rozvrácené a za již jen formální svazek, považuje vztah s manželkou za ukončený a nechce ho obnovit, našel si nový vztah a uvádí, že manželku již nemá rád, nerozumí si s ní, má k ní má odpor pro to, co manželka dělá (výslech manžela). Manželka vlastní několik nemovitostí – dva byty a dům, ve kterém bezplatně bydlí její rodiče a v němž jsou nově stavebně připraveny prostory pro bydlení osoby, která se bude o stárnoucí rodiče starat (výslech manželky). <i>Relevantní právní předpisy</i> Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 757 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. <i>Právní posouzení věci soudem</i> Soud dospěl k závěru, že v nyní posuzovaném případě je manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu nežijí, manžel označuje manželství za rozvrácené a nefunkční, za žádnou cenu v něm nechce setrvávat, nemá žádný zájem o obnovu manželství a má novou životní partnerku, se kterou bydlí a žije. Manžel manželské společenství zjevně obnovit nechce, proto podle soudu nezbývá, než manželství rozvést. Podmínky § 757 písm. b), za jejichž splnění manželství nelze rozvést, podle soudu naplněny nejsou. Okolnosti, které uvádí manželka, nejsou takové závažnosti, že by bylo možné dospět k závěru, že manželce hrozí zvlášť závažná újma, nebo k závěru, že by mimořádné okolnosti svědčily pro zachování manželství (obě podmínky přitom musí být naplněny zároveň, kumulativně). Podle odborné literatury zvlášť závažná újma hrozící jednomu z manželů může spočívat např. v tom, že bránící se manžel je invalidní, odkázaný na pomoc druhého manžela, nebo se u něj v tomto období projevila závažná choroba, jejíž prognóza je nepříznivá. Stejně tak může jít o skutečnost, že bránící se manžel ztratí po rozvodu možnost bydlení a možnost opatření jiného bydlení je z nejrůznějších důvodů značně ztížená. (Srov. M. [příjmení], M. [jméno], T. [příjmení]: Občanský zákoník

II. Rodinné právo /§ 655−975/, 2. vydání, 2020, komentář k § 757 o. z., dostupné např. v Beck online.) Manželka má kde bydlet, sama uvedla, že v domě, který manželka vlastní a ve kterém bydlí její rodiče, jsou připraveny prostory, ve kterých může bydlet další osoba. Manželka má příjmy z odstupného z posledního zaměstnání a bude mít příjmy z dávek z pracovního úřadu, jak rovněž sama uvedla. Manželka přitom netvrdí, že by nebyla schopná se živit prací, nebo že by jí v tom něco bránilo, a z obsahu spisu nic takového ani nevyplývá. Ani společný úvěr, který si manželé vzali za trvání manželství, není okolností, která by bránila rozvodu manželství, když úvěr může být mezi manžely vypořádán při vypořádání jejich společného jmění. Manželce tedy v případě rozvodu zvlášť závažná újma ve smyslu § 757 písm. b) o. z. nehrozí. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud v tom, že manželé si přestali rozumět a vážit si sebe navzájem a dále v tom, že manžel má nový vztah a v manželství již nechce setrvávat. Vzhledem k výše uvedenému soud návrhu na rozvod manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.