16 C 236/2018

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lenkou Engelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobci částku 3 000 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal úhrady částky 3 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené postupem non lege artis při péči o žalovaného. Konkrétně uvedl, že dne 10. 5. 2017 byl převezen na pohotovostní ambulanci žalované. [jméno] jej od záchranné služby převzal k ošetření MUDr. [příjmení]. Žalobce tvrdil, že vyšetření tímto lékařem neodpovídalo závažnosti stavu žalovaného. Žalovaný uváděl, že byl po nehodě bezvědomí, neorientoval se, měl bolesti krční páteře a levé kyčle. MUDr. [příjmení] žalovaného odeslal jen k RTG vyšetření hlavy a hrudníku, jiné podrobnější zobrazovací metody provedeny nebyly. Žalobce byl následně odeslán domů s tím, že je jen potlučený. Žalobce uváděl, že následujících 5 dní prodlel v bolestech a den 15. 5. 2017 proto navštívil svou obvodní lékařku MUDr. [příjmení] v [obec]. Lékařka ho odeslala zpět k žalobkyni. Zde byl vyšetřen MUDr. [příjmení], provedeno neurologické vyšetření včetně CT mozku, bylo mu doporučeno nošení měkkého límce, kontrolu měl absolvovat opět u obvodní lékařky. Žalobce následně pro přetrvávající obtíže, ztrátu hlasu navštívil ORL oddělení v [obec], kde byl vyšetřen MUDr. [příjmení] a odeslán na CT páteře. Dále žalobce dne 22. 5. [číslo] znovu navštívil obvodní lékařku MUDr. [příjmení], která doporučila konziliární ortopedické vyšetření žalobce. Dále žalobce uvedl, že dne 31. 5. 2018 navštívil ortopedickou ambulanci [právnická osoba] [příjmení], který měl zjistit dle tvrzení žalobce vybočení krční páteře a problémy s kyčlí. Dále dne 9. 6. a 14. 6. 2017 byl žalobce vyšetřen na v nemocnici Na [obec]. Žalobce tvrdil, že bylo konstatováno ventrální olistéza (posun těla krčního obratle vůči sousednímu spodnímu obratli) a zlomenina stydké kosti (soud dodává, že správně škol naštípnutí stydké kosti). Žalobce byl hospitalizován a dne 14. 6. 2017 operován MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]) Ca konstatována ventrální olistéza C4. Propuštěn z nemocnice byl dne [číslo] 2017. Z částky 3000 000 Kč žádal žalobce 2 000 000 Kč jako náhradu újmy za ztížené společenské uplatnění (dále jen„ ZSU“). Žalobce po opakované výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně překážky lepší budoucnosti, jež je podmínkou pro vznik nároku na náhradu újmy za ZSU uvedl, že již před dopravní nehodou byl pro obtíže s bederní páteří v invalidním důchodu I. stupně. Po operaci u něj údajně přetrvávali bolesti, nemohl nic zvednout, nemohl nadále vykonávat obvyklou brigádní činnost – zahradnické práce, pletí. Nemohl být nápomocný své dceři při výchově vnučky ani své družce. Nemohl prakticky nic zvedat. Žalobcova invalidita se nijak nezměnila, sám o přezkoumání stávajícího zdravotního stavu nežádal. Žalobce z žalované částky žádal 1 000 000 Kč jako bolestné, toto přes výzvu soudu nekonkretizoval.

2. Žalobce navrhl jako důkaz k prokázání tvrzení, že žalovaná nepostupovala při péči o něj řádně, a že v příčinné souvislosti s tím bylo trvale poškozeno jeho zdraví vypracování znaleckého posudky z oboru lékařství (navrženo v podání l. [číslo] ze dne 14. 2. 2019). Soud shromáždil podklady pro zadání znaleckého posudku, a to žalobcem přiložené lékařské zprávy, vyslechl ošetřující lékaře žalované (MUDr. [příjmení] a [příjmení]), vyzval žalovanou k doložení zprávy záchranné služby zachycující stav žalobce po nehodě a při převozu k žalované. Vyzval žalobce k předložení chybějících zpráv z lékařských vyšetření, která tvrdil. Do dne vynesení rozsudku žalobce nepředložil zprávu z vyšetření ze dne 31. 5. 208 u MUDr. Z. Krystalka, kterou sám navrhl k důkazu v doplnění žaloby ze dne 8. 10. 2018, ačkoli tvrdil, že ji doloží, a že na základě tohoto vyšetření bylo diagnostikováno vybočení krční páteře, nespecifikované problémy s kyčlí a indikováno vyšetření RTG CT nespecifikovaných částí těla. Žalobce do vynesení rozsudku nedoplnil soudu tvrzení ohledně souboru lékařských zpráv založených na 2 CD do spisu při jednání při új. 30. 1. 2020 do spisu s tím, že PZ žalobkyně nevěděla, o jaké zprávy se jedná. Po shromáždění podkladů k vypracování znaleckému posudku soud vyzval žalobce usnesením č. j. 16 C 236/2018-131 ze dne 17. 4. 2020 (doručeno 21. 4. 2020) k uhrazení zálohy na důkaz ve výši 7 000 Kč ve lhůtě tří týdnu, zároveň jej poučil, že nebude-li záloha uhrazena, nebude důkaz proveden (§ 141o.s. ř). Právní zástupkyně žalobkyně požádala 12. 5. 2020 o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek do uvedeného usnesení. Žádost byla sudem zamítnuta usnesením ze dne 26. 5. 2020 č. j. 16 C 236/2018-140. Následně soud rozhodoval o žádosti o osvobození žalobce od soudních poplatků a usnesením č. j. 16 C 236/2018–148 ze dne 9. 7. 2020 žalobci přiznal 50% osvobození a výrokem II. byla prodloužena lhůta k zaplacení zálohy na důkaz ve výši 3 500 Kč do 31. 8. 2020. Odvolání žalobce do výroku II. tohoto usnesením č. j. 25 Co 236/2020-161 odvolací soud dne 15. 9. 2015 odmítl, neboť odvolání do soudcovské lhůty je nepřípustné, právní moc tohoto rozhodnutí nastala 23. 10. 2020 (den doručení právní zástupkyni žalobce).

3. Žalobce byl prostřednictvím své právní zástupky usnesením soudu ze dne 13. 11. 2020 č. j. 16 C 236/2018-164 znovu upozorněn na to, že znalecký posudek nebude z důvodu neuhrazení zálohy vyhotoven a vyzván k tomu, aby k tvrzeným skutečnostem, které měly být prokázány znaleckým posudkem zadaným soudem, navrhl důkazy. Žalobce na toto nereagoval.

4. Soud nařídil na 6. 1. 2021 ústní jednání. Předvolání bylo doručeno do datové schránky právní zástupkyně 15. 12. 2020. Doručení nastalo fikcí dne 25. 12. 2020. Soud následně zjistil, že právní zástupkyně žalobce byla z ČAK vyškrtnuta s právní mocí dne 26. 12. 2020. Předvolání k ústnímu jednání jí bylo tedy doručeno řádně. [příjmení] moc pro zastupování žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] zanikla s právní mocí rozhodnutí o jejím vyškrtnutí z ČAK, tj. dle sdělení matriky ČAK 26. 12. 2020.

5. K jednání soudu dne 6. 1. 2021 se dostavila Mgr. [příjmení] s tím, že je koncipientkou [titul]. [příjmení] a bude jednat v substituční plné moci za [titul] [příjmení], které byla plná moc udělena žalobcem 6. 2. 2017 (l. [číslo] spisu). Soud toto zastupování nepřipustil, neboť podle ustálené judikatury (viz 24 Co 337/2006 KS [obec]) vyškrtnutím advokáta z ČAK zaniká i plná moc mu udělená. Bylo povinností advokátky, aby o tom soud informovala a zároveň podnikla neodkladné úkony k zamezení škody, jež by mohla vzniknout klientovi. Zároveň s vyškrtnutím s ČAK zanikla i pozice koncipienta Mgr. [příjmení]. Do dne vypracování písemného znění rozsudku nemá soud od advokátky žalobce ani od žalobce žádná sdělení ohledně zániku oprávnění [titul]. [příjmení] vykonávat advokacie. Faktem zůstává, že záloha na důkaz nebyla do vynesení rozsudku uhrazena (a ani později), což nijak nesouvisí s rozhodnutí soudu o nepřipuštění zastoupení žalobce při új. 6. 1. 2021 [titul]. [příjmení], respektive substituentkou Mgr. [příjmení].

6. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl důkazní břemeno již k otázce, která je základem sporu, a to k porušení povinnosti žalované při péči o žalobce, nemělo význam v řízení dále pokračovat. Přesto, že soud shromáždil řadu důkazů k této otázce, není oprávněn je sám hodnotit a činit z nich závěry o skutkovém stavu. K hodnocení těchto důkazů je třeba odborného posouzení, které může provést jen k tomu kompetentní soudní znalec. Jediným důkazním prostředkem k obornému posouzení uvedených skutkových okolností je znalecký posudek z oboru zdravotnictví a příslušného odvětví. Možnosti důkazů se však u žalobce nevyčerpaly návrhem na provedení znaleckého posudku zadaného soudem, ke kterému nebyla uhrazena záloha na provedení důkazu. Z uvedeného důvodu soud vyzval žalobce, aby navrhl důkazy či předložil důkazy k prokázání uvedených tvrzení. Žalobce totiž mohl soudu k důkazu předložit i znalecký posudek, který zadal sám a je opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř. Ani to se však nestalo.

7. Neunesení důkazního břemene k otázce porušení povinnosti žalované při péči o žalobce, by byl žalobce poučen dle § 118 odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 6. 1. 2021, pokud by byl přítomen či řádně zastoupen. Soud nemůže brát ohled na případné poškození žalobce jednáním (respektive nejednáním) právní zástupkyně, kterou si sám zvolil. Případnou škodu, plynoucí z výkonu advokacie [titul]. [příjmení], může žalobce uplatnit u této osoby, není to však důvod zvláštního zacházení s žalobcem ve sporném řízení. Na skutečnost, že k uvedeným tvrzením nebyl předložen žádný relevantní důkaz, byl žalobce ostatně upozorněn i usnesením č. j. 16 C 236/2018-164 z 13. 12. 2020.

8. Žalobce do vynesení rozhodnutí ve věci nezaplatil zálohu na znalecký posudek, to přesto, že mu po posouzení jeho majetkových poměrů bylo přiznáno 50 % osvobození. K uvedenému lze navíc dodat, že jednání ve věci (6. 1. 2021) proběhlo několik měsíců po uplynutí lhůty ke splnění povinnosti zaplatit zálohu na náklady dokazování. Žalobce využitím opravných prostředků prakticky dosáhl odložení platby, o které žádal (uhradit platbu do 30. 11. 2020).

9. Podle §141 o.s.ř. platí:„ Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.“ Zvýrazněná část ustanovení byla do § 141o.s.ř. vložena novelou občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. Dřívější znění zákona tento následek explicitně nevyjadřovalo a bylo proto možné judikaturou dovodit, že i bez složení zálohy je soud povinen tento důkaz provést. To však již v poměrech po novele [číslo] Sb. nelze, při respektování znění zákona a jím sledovaného účelu, ve sporném řízení využít. [příjmení] znění ustanovení §141 o.s.ř. naopak reflektuje např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Cmo 60/2011, ze dne 19. 5. 2011, jeho právní věta zní:„ Nebyl-li v řízení před soudem prvního stupně proveden důkaz, který účastník navrhl nebo který soud nařídil o skutečnostech jím uvedených nebo v jeho zájmu, protože nebyla složena záloha na náklady dokazování (§ 141 odst. 1 o.s.ř.), nelze již tento důkaz provést v odvolacím řízení, a to ani, jestliže ke složení uvedené zálohy došlo po vydání rozsudku soudu prvního stupně. Jen z tohoto důvodu nelze ani rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení.“ 10. Podle § 101 odst. 1 platí:„ K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména <i>a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,</i> <i>b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,</i> <i>c) dbát pokynů soudu.</i> 11. Podle § 153 odst. 1 platí:„ Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci“.

12. Podle §154 odst. 1 platí:„ Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení“.

13. Žalobce se k jednání před soudem nedostavil a nemohl tak být poučen o tom, že jeho tvrzení o porušení právní povinnosti žalované, v důsledku čehož mu měla vzniknout nemajetková újmu, dosud nebylo prokázáno. Soud proto s ohledem na citovaná ustanovení § 101 odst. 1 o.s.ř., § 153 odst. 1 o.s.ř. a na ustanovení § 154 odst. 1 o.s.ř., žalobu vůči žalované zamítnout.

14. K náhradě nákladů řízení soud neúspěšného žalobce nezavázal. Žalovaná, která by měla právo na náhradu dle §142 odst. 1 o.s.ř., a to na náklady nezastoupeného účastníky uvedla, že jako výraz dobré vůle žádné náklady řízení požadovat nebude.