16 C 285/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování: adresa pro zaplacení 24 961,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 092,59 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 092,59 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 5 869, kapitalizovaného úroku ve výši 2 262,99 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 19 092,59 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a co do požadavku na zaplacení zbylého zákonného úroku z prodlení.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní předchůdkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 5. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 24 961,59 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí následující: právnická osoba, IČO (dále jen„ příjmení“) uzavřela dne 17. 8. 2016 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo. Konkrétní parametry úvěru a kreditní karty byly obsaženy v Dispozicích, které byly společně s produktovými podmínkami revolvingového úvěru a kreditní karty, všeobecnými obchodními podmínkami, úrokovým lístkem a sazebníkem nedílnou součástí smlouvy. Původní věřitelka poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a kreditní kartu příjmení příjmení příjmení anonymizováno, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci, vyúčtovaných poplatků, částek po splatnosti a částky přečerpání úvěrového rámce. O výši splátky a její splatnosti byl žalovaný informován výpisem ke kreditní kartě. Součástí každé splátky byla i úhrada úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši podle sazebníku a úrokového lístku. Žalovaný peněžní prostředky průběžně čerpal, byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpané peněžní prostředky včetně úroků a poplatků byl povinen hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný měsíční splátky včas a řádně nehradil, pročež původní věřitelka dne 31. 5. 2019 smlouvu ukončila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, která ke dni ukončení smlouvy činila 26 624,58 Kč. Aktuální výše úrokové sazby ke dni ukončení smlouvy činila 22,68 % ročně a do zaplacení je dlužná částka touto sazbou úročena. Žalovaný neuhradil původní věřitelce ničeho. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 28 516,08 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 092,59 Kč, poplatků ve výši 5 869 Kč, úroků z úvěru kapitalizovaných ke dni 31. 5. 2019 částkou 2 262,99 Kč a od 26. 2. 2020 do zaplacení ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 31. 5. 2019 částkou 1 291,50 Kč a od 26. 2. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny a poplatků. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty číslo jíž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a kreditní kartu typu příjmení příjmení příjmení anonymizováno, prostřednictvím níž byl žalovaný revolvingový úvěr oprávněn čerpat. Žalovaný se čerpané peněžní prostředky zavázal původní věřitelce vracet v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpaného úvěru. O výši a splatnosti měsíční splátky byl žalovaný informován výpisy ke kreditní kartě. Parametry revolvingového úvěru byly dány dispozicemi ke smlouvě o revolvingovém úvěru, které byly nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru, stejně tak produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty (dále jen„ produktové podmínky), všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), úrokový lístek a sazebník. Vedle splátky jistiny byl žalovaný povinen platit původní věřitelce úroky z čerpaného úvěru a poplatky (čl. 13 produktových podmínek). Porušením smluvních povinností žalovaného bylo především překročení úvěrového rámce a prodlení s úhradou minimální splátky (čl. 18 produktových podmínek). V případě, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, byla původní věřitelka oprávněna od smlouvy odstoupit a úvěr zesplatnit. Výše úroku z úvěru byla dána aktuálním úrokovým lístkem původní věřitelky, výše poplatků sazebníkem původní věřitelky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty číslo ze dne 17. 8. 2016, dispozicemi ke smlouvě, produktovými podmínkami revolvingového úvěru a kreditní karty právnická osoba účinnými od 1. 3. 2015, všeobecnými produktovými podmínkami právnická osoba účinnými od 1. 9. 2014, sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 18. 4. 2016). Žalovaný úvěr průběžně čerpal od 17. 8. 2016; v průběhu smluvního vztahu žalovaný několikrát přečerpal úvěrový rámec a ocitl se v prodlení s úhradou splátek (prokázáno výpisy ke kreditní kartě příjmení příjmení). V důsledku opakovaného porušení smluvních povinností ze strany žalovaného původní věřitelka dne 31. 5. 2019 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněné částky 27 224,58 Kč nejpozději do 17. 6. 2019; ke dni zesplatnění činil úrok z úvěru 22,68 % ročně (prokázáno rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 6. 2019 a úrokovým lístkem).

6. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že původní věřitelka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 17. 8. 2016. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a pobírá průměrný čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalovaný uvedl ve výši 55 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má jednu vyživovací povinnost (žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 17. 8. 2016).

7. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2020, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2020).

8. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 31. 3. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 3. 4. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 3. 4. 2020).

9. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, 12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.).

18. Žalobkyně však v řízení nedoložila a ani dostatečně netvrdila, že by původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala.

19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, anonymizována tři slova proti jméno příjmení a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).

20. Žalobkyně přitom uvedla, že vyšla pouze z údajů o příjmech, které jí poskytl sám žalovaný – netvrdila, že by tyto údaje jakkoliv ověřovala.

21. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně skutečnosti, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitelka prověřovala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet.

22. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., žalovaný je proto povinen uhradit pouze částku 19 092,59 Kč, která mu byla poskytnuta (kterou čerpal) na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.).

23. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)

24. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (tedy v termínu dle výzvy k úhradě – srov. § 1958 odst. 2 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení.

25. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 19 092,59 Kč s úrokem z prodlení z této částky, avšak až za dobu ode dne, kdy byl povinen hradit podle výzvy k úhradě. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

26. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 19 092,59 Kč, tedy ze 76,50 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 5 869 Kč, tedy z 23,50 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 53 % (76,50 % - 23,50 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 999Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 300 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 53 % z částky 2451 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 1 299 Kč.

28. Podmínky pro přiznání snížené náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.