16 C 32/2022
č. j. 16 C 32/2022-52
V PLATNOSTIOkresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl žalobkyni ve věci o nároku na zaplacení částky 13 140,92 Kč s příslušenstvím, která vznikla z nesplnění smluvních povinností žalovaného v rámci bankovního úvěru. Soud uznal, že žalovaný překročil povolený úvěrový limit, což vedlo k zesplatnění dluhu a následnému postoupení pohledávky. Rozsudek byl založen na § 1879 a násl. občanského zákoníku, podle něhož je postoupení pohledávky platné, pokud bylo oznámeno dlužníkovi. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit uvedenou částku s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 13 140,92 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 140,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 133,29 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení domáhá na žalovaném zaplacení částky 13 140,92 Kč s příslušenstvím. V návrhu tvrdí následující: Žalovaný uzavřel dne 19. 7. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, (dříve právnická osoba), smlouvu o bankovních produktech a službách, kterou smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky. Žalovanému byl na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěrový limit 7 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal, že jeho účet vykáže alespoň jedenkrát během 180 dnů čerpání anonymizováno kreditní zůstatek, že na jeho účtu bude minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí limit poskytnutého úvěru. Žalovaný povolený úvěrový limit překročil a tím vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru žalovanému a debetní zůstatek ve výši 12 133,29 Kč dne 26. 6. 2018 převedla z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Žalovanému bylo umožněno splácet debetní zůstatek ve splátkách, zároveň byl povinen platit poplatky za vedení úvěrového účtu podle sazebníku. Této své povinnosti však včas a řádně nedostál, proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku ke dni 29. 10. 2018 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným mu dne 25. 6. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 29. 6. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, (nyní právnická osoba) dne 19. 7. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly dispozice ke smlouvě, všeobecné produktové podmínky a základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala zřídit a vést pro žalovaného platební účet č. bankovní účet, na němž se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku do výše 7 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal nepřekročit povolený limit, dodržet měsíční kreditní příjem na účtu do výše 50 % povoleného debetu a dodržovat kreditní období. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet připisováním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu. Společně se splátkou čerpaných peněžních prostředků se žalovaný zavázal uhradit původní věřitelce úroky a poplatky podle sazebníku poplatků. Úrok z povoleného debetního zůstatku činil podle smlouvy 21,99 % ročně. V případě, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna veškeré závazky žalovaného vůči ní zesplatnit. V případě překročení povoleného debetního limitu byla právní předchůdkyně oprávněna převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený účet ke dni zrušení povoleného limitu a žalovanému by tím vznikla povinnost splatit dluh ve splátkách stanovených původní věřitelkou (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 19. 7. 2016, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 19. 7. 2016, všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od 1. 11. 1999, sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 4. 2013). V průběhu smluvního vztahu žalovaný několikráte přečerpal úvěrový rámec a ocitl se v prodlení s úhradou splátek (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne 17. 6. 2020). Jelikož žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál a po převedení debetního zůstatku z běžného účtu na nově otevřený účet č. bankovní účet splátky nehradil, zesplatnila původní věřitelka úvěr ke dni 29. 10. 2018 a vyzvala žalovaného k zaplacení zesplatněné částky 12 133,29 Kč (prokázáno oznámením o otevření úvěrového účtu ke splacení Flexikreditu ze dne 26. 6. 2018 a oznámením o zesplatnění ze dne 29. 10. 2018). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že neuhradil již na svůj dluh ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o bankovních produktech a službách na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2020 a její přílohou číslo potvrzením o úplatě ze dne 17. 6. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2020). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 29. 6. 2020 podaným k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 29. 6. 2020 a podacím archem z téhož dne).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 7. 2016 smlouvu o účtu a zároveň o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou přečerpání běžného účtu s limitem 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku z úvěru a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách a nepřekročit limit úvěru. Těmto svým závazkům žalovaný nedostál, překročil limit úvěru a vyčerpal celkem částku 13 140,92 Kč (12 133,29 Kč a úroky z prodlení ve výši 1 007,63 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu). V důsledku toho byl úvěr v souladu se smlouvou zesplatněn.
9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalovaný je tak povinen hradit dlužnou částku žalobkyni.
10. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 13 140,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na který má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z. Výše žalované pohledávky ostatně nebyla v žalovaným řízení nikterak rozporována.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 140,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V daném případě byla na místě aplikace § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základní formulářový text, kterému pouze z malé části přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.
12. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.