16 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 36 097,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 097,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 759,16 Kč za dobu od 23. 10. 2017 do 27. 2. 2018, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 36 097,51 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 097,51 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě vedla následující: 2. právnická osoba, (dále také jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, ve které se mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému„ kontokorentní úvěr anonymizováno“. Ten umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu, sjednaného v dispozicích ke smlouvě. Žalovaný porušil své povinnosti podle smlouvy, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami, které byly nedílnou součástí smlouvy, převedla dne 23. 10. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení v pravidelných splátkách, což žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však dlužnou částku přesto nesplatil, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr v celé výši zesplatnila v souladu s produktovými podmínkami dne 27. 2. 2018. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 2. 2020.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 22. 9. 2014 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést žalovanému běžný účet č. bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Pro případ překročení povoleného limitu bylo mezi stranami smlouvy sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně účtovat za každý den překročení sankční poplatek podle sazebníku a vznikem nepovoleného debetního zůstatku počínalo jeho úročení sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, produktovými podmínkami, sazebníkem a úrokovým lístkem, a současně s jejich obsahem vyjádřil souhlas. Konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb byly obsaženy v dispozicích, které tvořily součást smlouvy a jež se jak právní předchůdkyně žalobkyně, tak i žalovaný zavázali dodržovat (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách). Na základě dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 9. 9. 2016 byl žalovanému poskytnut k jeho běžnému účtu č. bankovní účet ode dne 9. 9. 2016 anonymizováno, přičemž výše povoleného limitu činila částku 30 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % povoleného limitu, kreditní období nebylo sjednáno (prokázáno dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách). Žalovanému byla poskytnuta celkem částka 38 097,51 Kč (prokázáno výpisy z účtu). Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by úvěr včas splácel). Právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 23. 10. 2017 převedla dlužnou částku ve výši 38 097,51 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Žalovaný dlužnou částku nesplatil. (anonymizováno výpisy z účtu.) Proto právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zrušení povoleného limitu anonymizováno na běžném účtu z důvodu přečerpání povoleného limitu a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 38 097,51 Kč (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 27. 2. 2018). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2020 a její přílohou, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2020).

8. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 31. 3. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 1. 4. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 1. 4. 2020).

9. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.).

18. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného k výzvě soudu uvedla, že původní věřitelka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem; banka vychází z příjmu, který klient deklaroval v žádosti. Rovněž z předloženého důkazu (žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno) vyplývá, že žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že má příjem 20 000 Kč, ale původní věřitelka toto sdělení nijak neověřovala (v kolonce předložený doklad o příjmu není nic vyplněno).

19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA anonymizována dvě slova proti jméno příjmení a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).

20. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitelka neprověřovala řádně schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet.

21. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., žalovaný je tedy povinen uhradit pouze částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.).

22. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (1882 odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)

23. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 36 097,51 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

24. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 36 097 Kč, tedy z 95,4 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 759 Kč, tedy z 4,6 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 90,8 % (95,4 – 4,6) účelně vynaložených nákladů řízení.

26. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 444Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 písm. a bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 90,8 % z částky 3 622 Kč, tj. na částku 3 289 Kč. Za doplnění žaloby soud odměnu nepřiznal, neboť bylo věcí žalobkyně, aby už v žalobě tvrdila skutečnosti týkající se zkoumání úvěruschopnosti.

27. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.

28. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat splnění povinností podáním exekučního návrhu.