16 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce C, narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B zápůrčí žaloba, o vyklizení nemovitosti a o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali vyklizení pozemku p. č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému odstranit vystavený plot na pozemku p. č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa, se zamítá.

III. Žaloba, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům do rukou společných částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 12,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou domáhali vyklizení pozemku p. č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa (dále též jen „připlocený pozemek“ nebo „pozemek p. č. hodnota“), odstranění plotu na specifikovaném pozemku a vydání bezdůvodného obohacení za užívání tohoto pozemku žalovaným za období od datum do datum (datum podání žaloby). Žalobu odůvodnili tak, že žalobci vlastní každý podíl o velikosti id. 1/3 na pozemku p. č. hodnota, který jim darovala jejich babička, jméno FO. Posléze své tvrzení korigovali tím způsobem, že pozemek p. č. hodnota nabyli darem od své matky Jméno žalobce A a tety jméno FO. Od nich získali darem do podílového spoluvlastnictví i další pozemky (např. p. č. hodnota, 921/27, 932/496, aj.). Žalovaný je vlastníkem sousedícího pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, obec adresa, k. ú. adresa (dále též jen „pozemek st. p. č. hodnota“), když tento pozemek byl prodán babičkou žalobců, jméno FO, otci žalovaného. Pozemek p. č. hodnota navazuje na pozemek st. p. č. hodnota a má celkovou velikost 6 952 m2. Jedná se o pole a část tohoto pozemku o velikosti cca 700 m2 je připlocená k pozemku žalovaného st. p. č. hodnota a je žalovaným užívána bez právního důvodu. V minulosti došlo mezi babičkou žalobců, jméno FO, a otcem žalovaného k dohodě o bezúplatném užívání části pozemku p. č. hodnota s tím, že až bude mít otec žalovaného finanční prostředky, bude moci tuto část odkoupit. Připlocený pozemek je pozemkem užívaným v souvislosti s bydlením, neboť připlocená část pozemku tvoří celkový komplex účelově užitý k bydlení, zastavenou plochu a nádvoří. Proto požadují v rámci smírného řešení zaplacení částky částka představující obvyklou cenu části připloceného pozemku p. č. hodnota, když za tuto částku nabídli odkup žalovanému dopisem ze dne datum. Pokud žalovaný namítal vydržení, tak je jasné, že žalovaný je nepoctivý držitel, neboť daň z nemovitosti – pozemku p. č. hodnota - hradí žalobci, žalovaný dále žádal o povolení výměny střechy na přístavku vybudovaném zčásti na pozemku žalovaného a zčásti na pozemku žalobců, kde dokládal souhlasné vyjádření žalobců. Nadto výměra připlocené části pozemku p. č. hodnota značně převyšuje výměru pozemku st. p. č. hodnota. Na žalobce se obrátila dne datum sama dcera žalovaného, jméno FO, rozená jméno FO, která žalobci c) na WhatsApp napsala, že chce dát do pořádku zahradu v Doubravě. Žalobci se chtěli chopit držby oplocené části pozemku p. č. hodnota v roce 2024 v návaznosti na WhatsApp komunikaci s dcerou žalovaného za situace, kdy žalovaný nebyl ochoten akceptovat jejich nabídku ke koupi.

2. Žalovaný se k žalobě vymezil negativně. Vznesl námitku vydržení oplocené části pozemku p. č. hodnota. Žalovaný nabyl pozemek st. p. č. hodnota a dále pozemek p. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa (dále též jen „pozemek p. č. hodnota“) v dědických řízeních po svých rodičích –jméno FO a jméno FO. Nejprve po úmrtí matky nabyl ½ pozemků usnesením o schválení dědické dohody sp. zn. spisová značka ze dne datum, posléze v rámci pozůstalostního řízení po otci nabyl zbývající ½ pozemků usnesením Okresního soudu v adresa č. j. 25 D-630/2017-34 ze dne datum. Oplocení pozemku p. č. hodnota existovalo ve stejných hranicích jako nyní již v době koupě pozemku st. p. č. hodnota. Rodiče žalovaného pokojně užívali připlocenou část pozemku p. č. hodnota od roku 1978 v domněnce, že ji taktéž koupili. Na části zahrady stojí od nepaměti část stodoly, která je součástí budovy č. p.

99. Řádně o ni pečovali, dokonce došlo k výměně oplocení za nové. Změnili i způsob užívání pozemku p. č. hodnota tak, že ze sadu učinili již jen část pro relaxaci. Žalovaný na uvedené části oploceného pozemku vytvořil jezírko. Žalobci se nikterak nikdy nezajímali o tuto část pozemku, úpravy, neobhospodařovali ji. Veškeré náklady spojené s částí pozemku p. č. hodnota hradí pouze žalovaný. Žalobci nabyli pozemek p. č. hodnota darem od své babičky v roce 2011. Až nyní je žalovaný informován, že mu nemá patřit část tohoto pozemku, ačkoli se domníval, že vlastníkem byli jeho rodiče. Žalovaný zjistil nesrovnalosti se zápisem v katastru nemovitostí (dále též jen „KN“) jen díky jeho dceři, svědkyni jméno FO, když byla v kontaktu se žalobci. Pokud jde o placení daně z nemovitosti, nemá žalovaný tušení, za jakou výměru ji platí, platí, co je mu vyměřeno.

3. Soud provedl v řízení dokazování výslechy svědků Jméno žalobce A, matky žalobců, jméno FO, dcery žalovaného, a níže specifikovanými listinami. Stejně tak vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků učiněná v průběhu řízení, která jsou obsažena a označena v následujících skutkových zjištění, která si případně ověřil listinnými důkazy.

4. Žalovaný je vlastníkem pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, obec adresa, k. ú. adresa, o výměře 400 m2 (prokázáno výpisem z KN, shodnými tvrzeními účastníků, usnesením Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, usnesením Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka). Dále je vlastníkem pozemku p. č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa, o výměře 434 m2. Tato skutečnost je také zapsána v KN (prokázáno výpisem z KN, shodnými tvrzeními účastníků, usnesením Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka). Žalovaný nabyl uvedené pozemky nejprve jako podílový spoluvlastník o velikosti podílu id. ½ po matce jméno FO, zemřelé dne datum, v rámci dědického řízení (prokázáno výpisem z KN, usnesením Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, sdělením Okresního soudu v adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka). Poté nabyl i zbývající podíl o velikosti id. ½ po otci jméno FO, zemřelém dne datum, v rámci pozůstalostního řízení (prokázáno výpisem z KN, usnesením Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka).

5. Žalobci jsou evidováni jako vlastníci pozemku p. č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa, v KN, když evidovaný stav uvádí druh pozemku „orná půda“ a výměru 6 952 m2. Předmětný pozemek nabyli darem od své matky Jméno žalobce A a tety jméno FO (prokázáno výpisem z KN, darovací smlouvou ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum, shodnými tvrzeními účastníků, návrhem na zahájení řízení o povolení vkladu do KN). Část pozemku p. č. hodnota je připlocena k pozemku st. p. č. hodnota a pozemku p. č. hodnota, přičemž oplocení existovalo již v roce 1978 (prokázáno fotografiemi, leteckými snímky, svědeckými výpověďmi jméno FO a Jméno žalobce A). Daň z nemovitosti na celý pozemek p. č. hodnota je vyměřována žalobci c) (prokázáno informací FÚ pro SK, rozpisem výše daně).

6. Pozemek st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba p. č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa, a také pozemek p. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa, nabyli původně rodiče žalovaného (nikoli podle tvrzení žalobců pouze otec žalovaného a pouze pozemek st. p. č. hodnota) na základě kupní smlouvy ze dne datum, registrováno Státním notářstvím v adresa dne datum, od prodávajících jméno FO a svědkyně Jméno žalobce A, matky žalobců, tj. nikoli od babičky žalobců jméno FO (prokázáno notářským zápisem reg. Státním notářstvím v adresa dne datum pod právnická osoba 300/78, listinou reg. st. notářství ze dne datum č. j. právnická osoba 252/78, potvrzením JZD ze dne datum). Při prodeji uvedených pozemků rodičům žalovaného nebyla sjednána žádná dohoda o úplatném/bezúplatném užívání připlocené části pozemku p. č. hodnota rodiči žalovaného (prokázáno notářským zápisem reg. Státním notářstvím v adresa dne datum pod právnická osoba 300/78, svědeckou výpovědí Jméno žalobce A). O část pozemku p. č. hodnota se starali rodiče žalovaného (prokázáno fotografiemi), posléze žalovaný (prokázáno fotografiemi, shodnými tvrzeními účastníků). Již v době nabytí pozemku st. p. č. hodnota a pozemku p. č. hodnota rodiči žalovaného byla k uvedenému pozemku připlocena část pozemku p. č. hodnota (prokázáno leteckými snímky z roku 1958, 1973, 2004, 2010, 2013, 2015, 2017, 2019, čestným prohlášením tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, shodnými tvrzeními účastníků, svědeckými výpověďmi jméno FO a Jméno žalobce A). Pozemky st. p. č. hodnota, p. č. hodnota a připlocená část p. č. hodnota tvoří jednotný funkční celek již od doby uzavření kupní smlouvy mezi matkou a strýcem žalobců a rodiči žalovaného. Zbývající větší část pozemku p. č. hodnota je pole (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků, ortofotem z KN, leteckými snímky). Žalovaný na předmětné části oploceného pozemku vybudoval jezírko, místo pro relaxaci. Došlo ke změně oplocení ve stejných hranicích, jaké byly hranice oplocení v době koupě pozemku st. p. č. hodnota a p. č. hodnota rodiči žalovaného (prokázáno svědeckou výpovědí jméno FO).

7. Pozemek st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, pozemek p. č. hodnota a pozemek p. č. hodnota nabyla svědkyně Jméno žalobce A a její bratr jméno FO z dědického řízení po jejich babičce jméno FO, zemřelé dne datum (prokázáno Rozhodnutím státního notářství v adresa ze dne datum, sp. zn. D 451/76, listinou reg. st. notářství ze dne datum). Ti pozemky st. p. č. hodnota a p. č. hodnota prodali rodičům žalovaného za částku 35 000 Kčs (prokázáno notářským zápisem reg. Státním notářstvím v adresa dne datum pod právnická osoba 300/78, listinou reg. st. notářství ze dne datum č. j. právnická osoba 252/78, potvrzením JZD ze dne datum). Pozemek p. č. hodnota byl ke dni datum evidován jako louka, pozemek p. č. hodnota jakožto role, příp. orná půda (prokázáno výpisy z pozemkových knih). Pozemek p. č. hodnota a p. č. hodnota byl v užívání právnická osoba, příp. právnická osoba se sídlem v Březině. Ke dni datum JZD v Březině potvrdilo, že se na pozemek p. č. hodnota o výměře 434 m2 hledí jako by nebyl sdružen ve smyslu § 111 zákona č. 122/1975 Sb., o zeměděl. družstevnictví (prokázáno potvrzením JZD ze dne datum). Následně byly k pozemkům p. č. hodnota a p. č. hodnota ke dni datum zapsány jakožto vlastníci matka žalobců, Jméno žalobce A, a jméno FO, strýc žalobců (prokázáno listinou Státního notářství v adresa ze dne datum).

8. Soud má dále za prokázané, že žalovaný se vůbec nezajímal o jakékoli hranice a výměry pozemků nabytých po rodičích, stejně tak o placení daně aj. Je zřejmé, že ani nenahlédl do KN při nabytí pozemků st. p. č. hodnota a p. č. hodnota. Žalovaný se o nic v tomto směru nezajímal, což jej nijak neomlouvá. Avšak žil v domnění, že je vše v pořádku a je oprávněným vlastníkem i připlocené části pozemku p. č. hodnota. Až na základě náhledu do KN dcerou žalovaného, jméno FO, z důvodu zájmu koupě případného dalšího pozemku v okolí pozemků ve vlastnictví žalovaného, žalovaný zjistil nesrovnalosti ve stavu faktickém a stavu evidovaném v KN (prokázáno svědeckou výpovědí jméno FO). Stejně tak se žalobci nezajímali o faktický a právní stav pozemku p. č. hodnota, a to do doby WhatsApp komunikace mezi žalobcem c) a dcerou žalovaného, jméno FO, dne datum a datum (prokázáno svědeckou výpovědí jméno FO, WhatsApp komunikací mezi žalobcem c) a svědkyní jméno FO).

9. Babička žalobců, matka svědkyně Jméno žalobce A, žila s otcem žalovaného, měli blízký vztah (prokázáno svědeckou výpovědí jméno FO a Jméno žalobce A).

10. Žalobci před podáním žaloby nabídli žalovanému odkup části pozemku p. č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa, za částku částka. Stejně tak jej před podáním žaloby vyzvali k vydání bezdůvodného obohacení za užívání uvedené části pozemku (prokázáno dopisem datovaným datum vč. výpisu z DS, listinnou korespondencí zástupců účastníků z roku 2024). Žalovaný s nabídkou žalobců souhlasil za jiných podmínek, a to za cenu nižší (20 – částka/m2), případně za cenu stanovenou znaleckým posudkem.

11. Z následujících provedených důkazů soud neučinil žádní další (odlišná) zjištění v tom rozsahu, v jakém byl oprávněn tato přezkoumávat: sdělení právnická osoba adresa ze dne datum, ÚP obce adresa, darovací smlouva ze dne datum týkající se irelevantních nemovitých věcí vč. prohlášení o pravosti podpisu, rozhodnutí OÚ adresa č.p.d. 10071/96.

12. Soud v řízení neprovedl další navrhované důkazy účastníků, zejména výslech účastníků, znalecký posudek, ohledání na místě a další, a to pro nadbytečnost, neboť měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.

13. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobci jsou v katastru nemovitostí vedeni jako spoluvlastníci (každý id 1/3) pozemku p č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa, na základě darovací smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum, žalovaný jako vlastník pozemku p. č. hodnota a st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, vše v obci adresa, k. ú. adresa (nejprve nabyl podíl id ½ datum, zbývající ½ nabyl ke dni datum). Rodiče žalovaného nabyli pozemek p. č. hodnota a st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, kupní smlouvou ze dne datum, registrováno u Státního notářství v adresa dne datum, od prodávajících svědkyně Jméno žalobce A, matky žalobců, a jméno FO, strýce žalobců. K tomuto pozemku byla již v době nabytí pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. 99, a pozemku p. č. hodnota, připlocena část pozemku p. č. hodnota, a to ve stejných hranicích, jako nyní. Pozemky st. p. č. hodnota, p. č. hodnota a připlocená část p. č. hodnota tvoří jednotný funkční celek. Ač rodiče žalovaného nabyli kupní smlouvou pozemek p. č. hodnota a st. p. č. hodnota o celkové výměře 834 m2, je zřejmé, že užívali i část připloceného pozemku p. č. hodnota o přibližné výměře 700 m2 (tj. o velikosti více jak 50 % přesahující pozemky nabyté koupí), o který dlouhé roky pečovali, zvelebovali jej, činili další zahradní úpravy. Nebylo prokázáno, že by se o část připloceného pozemku chtěl starat někdo jiný, či staral, případně přispíval na údržbu. Nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli ať již ústní či písemná dohoda o užívání připlocené části pozemku rodiči žalovaného s původními vlastníky těchto pozemků, tj. ani matkou žalobců a jejich strýcem. Rodiče žalovaného část připoloceného pozemku užívali pokojně od roku 1978. Pozemek p. č. hodnota byl vně jeho připlocení k pozemkům st. p. č. hodnota a p. č. hodnota nejméně v roce 1977 v užívání socialistické organice, Jednotného zemědělského družstva se sídlem v Březině.

15. Soud má dále za prokázané, že žalovaný se nezajímal o hranice a výměry pozemků nabytých po rodičích, stejně tak o výměry pro placení daně z nemovitostí. Přesto žil v domnění, že je vše v pořádku a je oprávněným vlastníkem i připloceného pozemku p. č. hodnota, neboť jej takto užívali i jeho rodiče. O pozemek řádně pečoval a upravoval jej.

16. Stejně tak je zde zjevná absence zájmu žalobců po nabytí pozemku p. č. hodnota o tento pozemek, resp. jeho faktický a právní stav. Naopak žalobci až po sdělení dcery žalovaného počali ve věci něco činit, a to po 10 letech ode dne nabytí prvé ½ pozemků st. p. č. hodnota a p. č. hodnota žalovaným. Pokud jde o samotný zájem žalobců chopit se držby oploceného pozemku p. č. hodnota, sami tvrdili, že se jí chtěli chopit v roce 2024 až v návaznosti na WhatsApp komunikaci s dcerou žalovaného za situace, kdy žalovaný nebyl ochoten akceptovat jejich nabídku ke koupi. Tj. 13 let od nabytí předmětného pozemku darem od své matky a jen tehdy, když žalovaný neakceptoval jimi nabídnutou kupní cenu. Sami se jako vlastníci pozemku nechovali, nechopili se držby. Z uvedeného vyplývá zřejmá účelovost tvrzení žalobců, která je nekonzistentní a zcela v nesouladu s přiloženými listinami k žalobě (např. původní tvrzení nabytí pozemků od jejich babičky oproti darovací smlouvě, tvrzení o existenci dohody o užívání části p. č. hodnota mezi otcem žalovaného a jejich babičkou za situace, kdy jednou z prodávajících byla jejich matka, svědkyně Jméno žalobce A, která uvedené jednoznačně vyvrátila).

17. Ačkoli babička žalobců, matka svědkyně Jméno žalobce A, žila s otcem žalovaného, nikdo za jejich života nastalou situaci s pozemkem p. č. hodnota neřešil.

18. Žalobci účelově uváděli, že žalovaný vlastní pozemek st. p. č. hodnota, jehož součástí je budova č. p. 99, o výměře 400 m2, když je nasnadě, že k tomuto pozemku přináleží jakožto jednotný funkční celek i zahrada, pozemek p. č. hodnota, o výměře 434 m2, a tedy s těmito dvěma pozemky tvoří p. č. hodnota jednotný funkční celek ve hranicích existujícího oplocení (a to již historicky). Tedy i výměru se snažili po poukázání soudu na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvádět pouze za pozemek st. p. č. hodnota. Je nasnadě, že každý má právo svoji procesní obranu stavět v jeho prospěch. Ale v tomto řízení byla žalobci uplatněna natolik zavádějící a účelová tvrzení, jimiž byla snížena relevance jejich tvrzení.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 133 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), ve znění účinném od datum do datum, osobního vlastnictví k věci lze nabýt koupí, darem nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

22. Podle § 134 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví.

23. Podle § 134 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

24. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

25. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle odst. 2 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.

26. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před datum, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví (R 50/2000 civ).

27. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka mj. konstatoval: „k posuzování právní otázky, zda je držitel v dobré víře, či nikoli, zaujal Nejvyšší soud právní názor již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého tuto otázku je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. K posuzování dobré víry oprávněného držitele lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouští vydržení vlastnického práva k (části) sousedního pozemku v situaci, ve které se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Rozhodnými pro posouzení objektivní dobré víry držitele jsou v tomto případě opět okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby (části) sousedního pozemku. Okolnosti se ale v tomto případě nebudou vztahovat k tomu, zda sousední pozemek byl předmětem nabývacího titulu, nýbrž k tomu, zda nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu. Roli při posouzení dobré víry bude hrát především otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), otázka rozsahu držby právními předchůdci, jejich případné utvrzení ve vedení vlastnické hranice, jakož i okolnost rodinných vazeb na právního předchůdce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), existence listin, které byly v době chopení se držby k dispozici (zejména katastrální mapa, geometrický plán), okolnost, zda nabývaný pozemek je oddělován z původního pozemku, poměr výměry nabytého pozemku k pozemku, resp. pozemkům skutečně drženým [judikatura toleruje podle okolností případu i překročení ve výši až do 50 % výměry nabytého pozemku, výjimečně i více (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka)], jakož i postoj vlastníka sousedního pozemku k držbě (části) jeho pozemku (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).“ 28. Po právní stránce soud dospěl k následujícímu závěru.

29. Soud v prvé řadě konstatuje, že ačkoli lze posuzovat oprávněnost držby předmětné části pozemku rodiči žalovaného s ohledem na výměru této “připlocené“ části pozemku p. č. hodnota (v předmětné věci zajisté „připlocený“ pozemek přesahuje 50 % výměry pozemku st. p. č. hodnota a p. č. hodnota nabytého kupní smlouvou), je vždy nutné každý jednotlivý případ posuzovat individuálně. Je nasnadě, že „připlocená“ část pozemku byla takto připlocena již před koupí pozemku st. p. č. hodnota a p. č. hodnota rodiči žalovaného za situace, že pozemek p. č. hodnota má výměru více jak 6 000 m2. Tedy pouhým okem s ohledem na oplocení nebylo jednoznačně možné seznat, o kolik větší pozemek rodiče žalovaného užívali. Zcela jednoznačně se jednalo o jednotný funkční celek pozemku st. p. č. hodnota, p. č. hodnota a p. č. hodnota. Soud má za to, že rodiče žalovaného byli oprávněnými držiteli části pozemku p. č. hodnota v mezích oplocení, a to ode dne nabytí pozemků st. p. č. hodnota a p. č. hodnota, tj. ode dne datum v souladu s § 134 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném od datum do datum, neboť vlastnictví přecházelo registrací smlouvy u Státního notářství. S ohledem na délku oprávněné držby, kterou rodiče žalovaného vykonávali nepřerušeně od datum, předmětnou část pozemku p. č. hodnota vydrželi. Na uvedeném nemůže nic změnit ani okolnost, že na předmětném pozemku mimo jeho připlocení hospodařila minimálně od roku 1977 socialistická organizace.

30. Jelikož ke dni datum byli rodiče žalovaného oprávněnými držiteli po dobu téměř 14 let, a tedy oprávněná držba přesáhla vydržecí desetiletou dobu, nabyli nejpozději ke dni datum k nemovitostem vlastnické právo vydržením podle § 134 obč. zák. Soud má tedy za to, že ačkoli do datum nebylo vydržení upraveno, bylo však možné vydržet vlastnické právo se započtením doby před datum (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka:„ Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před datum, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví.“), když tato doba neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne, tj. datum, tak rodiče žalovaného po dobu 14 let (od roku 1978 do roku 1992, kdy bylo zrušeno omezení vydržení pozemků), byli oprávněnými držiteli připlocené části pozemku p. č. hodnota. Lze tedy dovodit řádnou držbu předmětné části pozemku po celou vydržecí dobu ve smyslu § 134 o. z.

31. V řízení žalobci neprokázali nepoctivý úmysl nejen žalovanému, ale zejména rodičům žalovaného, když soud již nepovažoval za potřebné poučovat v těchto intencích žalobce podle § 118 a odst. 1 a 3. o. s. ř. s ohledem na ve věci provedené dokazování. Žalobci nabyli pozemek darovací smlouvou ke dni datum s právními účinky vkladu ke dni datum. V té době byl živ i otec žalovaného a žalobci tak mohli a měli jakkoli začít nastalou situaci řešit v jejich prospěch. Ničeho však neudělali a žaloba byla podána 10 let po úmrtí matky žalovaného (datum) a téměř šest let po úmrtí otce žalovaného. Dokonce ničeho nečinili ani za vědomosti blízkého vztahu jejich babičky s otcem žalovaného. Sami způsobili svojí nečinností důkazní nouzi v jejich prospěch a soud má za prokázanou oprávněnou držbu rodiči žalovaného.

32. S ohledem na shora uvedené je nasnadě, že žalovaný nabyl připlocenou část pozemku p. č. hodnota prostřednictví dědického a pozůstalostního řízení po jeho zesnulých rodičích, a to originárně. 33. § Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

34. Po právní stránce v požadavku žalobců na vyklizení pozemku p. č. hodnota, adresa, k. ú. adresa, dospěl soud k závěru, že žalovaný jakožto vlastník části oploceného pozemku p. č. hodnota užívá tento zcela oprávněně. Proto byla žaloba v této části výrokem I. zamítnuta.

35. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

36. Po právní stránce v požadavku žalobců na odstranění vystaveného plotu na pozemku p. č. hodnota obec adresa, k. ú. adresa, soud dospěl taktéž k závěru, že žaloba je v této části nedůvodná opět s ohledem na vlastnické právo připloceného pozemku p. č. hodnota žalovaného.

37. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

39. V posledním požadavku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku p. č. hodnota žalovaným, a to jeho připlocené části k pozemku p. č. hodnota a st. p. č. hodnota, bez právního důvodu, dospěl soud k právnímu závěru, že i tato část žaloby je nedůvodná. Žalovaný jakožto vlastník pozemku užívá připlocený pozemek na základě právního důvodu, a to jeho originárním nabytí od rodičů.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”), je celkovou tarifní hodnotou součet částky částka za požadavek na vyklizení nemovitostí, částky částka za zápůrčí žalobu a částky částka za požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Odměna za úkon právní služby je pak stanovena podle § 7 (v daném případě bod 6.) a § 9 odst. 1 a. t. Pokud pak jde o určení předmětu řízení, resp. tarifní hodnoty pro výpočet odměny za úkon právní služby, vycházel soud vždy z předmětu řízení, tak jak jej žalobci vymezili v rámci změny žaloby, případně po částečném zpětvzetí žaloby, a tak jak byl s tímto rozšířeným (zúženým) předmětem řízení seznámen žalovaný. Ten již totiž činil (resp. jeho zástupce) ten který úkon právní služby ve vztahu k tomuto rozšířenému či zúženému předmětu řízení. Podle soudu je i spravedlivé, aby bylo vycházeno z této konkrétní výše předmětu řízení, když ani v jednom případě nedošlo v řízení k tomu, že by změna žaloby nebyla připuštěna, případně že by řízení nebylo částečně zastaveno. Náklady řízení žalovaného pak tvoří odměna za celkem hodnota úkonů právní služby, a to za: - převzetí a příprava zastoupení ze dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném do datum + bezdůvodné obohacení částka) - písemné podání ze dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) - účast na jednání soudu dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + částka - vyklizení nemovitosti podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) - písemné podání ze dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + částka - vyklizení nemovitosti podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) - účast na jednání soudu dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + částka - vyklizení nemovitosti podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) - písemné podání ze dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + částka - vyklizení nemovitosti podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) - účast na jednání soudu dne datum – odměna částka (tarifní hodnota: částka - negatorní žaloba podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + částka - vyklizení nemovitosti podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od datum + bezdůvodné obohacení částka) Dále jsou náklady žalovaného tvořeny 1 paušální náhradou ve výši částka podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do datum a šesti (6) náhradami výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od datum. Dále náleží zástupci žalovaného náhrada za promeškaný čas 4 x ½ hodina podle § 14 odst. 3 a. t., tj. 4x150 Kč za každou jednotlivou jízdu (tj. celkem 3x600 Kč = částka), neboť zástupce vykonal cestu z adresa a zpět, když se ve dnech datum, datum a datum účastnil jednání u soudu. Jízdné činilo podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb. celkem částka (cesta činila 2x60 km, tj. 120 km, cena pohonných hmot částka/l, náhrada částka/km, průměrná spotřeba stanovena podle technického průkazu 10,8 l na 100 km). O splatnosti k rukám zástupce žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

41. Výrokem V. soud uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši částka, a to podle § 2 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Výše soudního poplatku je stanovena podle položky 4 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků za požadavek žalobců na vyklizení nemovitosti p. č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa. Splatnost soudního poplatku soud stanovil podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobci a), b) a c) povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.