16 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu titul Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 632,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 632,56 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 953,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 180,2 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 domáhá zaplacení částky 10 632,56 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku. V žalobě tvrdí následující:

2. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 15. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce celkem částku ve výši 12 330 Kč (7 000 Kč a 5 330 Kč) v 45 pravidelných týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 10. 2018. příjmení 5 330 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 3. 2018. Žalovanou částku 10 632,56 Kč tvoří jistina zápůjčky ve výši 6 001 Kč a dlužný poplatek ve výši 4 631,56 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi původní věřitelkou právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. právnická osoba a žalovaný jako zákazník podepsali dne 15. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši 7 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 7 000 Kč a dále poplatek v částce 5 330 Kč, který se skládá z úroku, z„ částky za doručení, zpracování a flexibilní splácení“ a z„ částky za administrativní činnost a komfortní splácení“, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 12 330 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách. Na str. 2 smlouvy je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 29 % ročně. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. V čl. 10 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. (Prokázáno smlouvou a smluvními podmínkami.) Před poskytnutím úvěru společnost právnická osoba prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to ověřováním dokumentů zaškrtnutých v zákaznické kartě (prokázáno zákaznickou kartou). Dopisem ze dne 20. 1. 2020 společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno dopisem z 20. 1. 2020). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou). Žalovaný uhradil poslední splátku dne 11. 3. 208, od té doby neuhradil na dluh nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil více, než tvrdí žalobkyně).

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2390 o. z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 7 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za doručení, zpracování a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení (k tomu srov. obdobně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36).

10. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti právnická osoba, oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl.

12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalované.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.