Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

16 C 77/2021

č. j. 16 C 77/2021-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2021:16.C.77.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl žalobě o zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 830 Kč s úrokem z prodlení ve výši 147 Kč a náhradou nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud uznal mezinárodní příslušnost českých soudů na základě posledního známého bydliště žalovaného v České republicce, což odpovídá čl. 14 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Rozhodnutí bylo založeno na smlouvě o pojištění odpovědnosti zaměstnance, podle níž žalovaný nesplnil povinnost úhrady pojistného za období od 5. ledna do 10. dubna. Soud se opřel o § 2758 a § 1970 občanského zákoníku, § 1751 o. z., a nařízení Řím I, které určuje právo rozhodném pro smlouvy. Náhrada nákladů byla přiznána podle § 151 a § 142 o. s. ř. ve výši 1 489 Kč, včetně odměny za právní služby a daňového zatížení.

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 1 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 830 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 147 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Opatrovníkovi žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalovaného jako soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 1 300 Kč, kterou vyplatí zdejší soud po právní moci rozsudku. Předmětem řízení je zaplacení částky 1 830 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného za období od 5. 1. 2020 do 10. 4. 2020 na základě pojistné smlouvy číslo„ Odpovědnost zaměstnance za škodu“, která měla být uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným. V řízení je dán mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, soud se proto zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Soud dospěl k závěru, že má mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout, neboť poslední známé bydliště žalovaného je v České republice (žalovaný uvedl adresu v ČR ve smlouvě) - srov. čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o anonymizováno a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), (nařízení Brusel I bis), a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 17. 11. 2011 ve věci C -327/10 právnická osoba, proti anonymizována dvě slova. příjmení. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný jako pojistník a žalobkyně uzavřeli pojistnou smlouvu„ pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli - anonymizováno“. Podle smlouvy je počátek pojištění 5. 1. 2019, doba pojištění je na neurčito, roční pojistné je 4 690 Kč a pojistné období je roční. Žalovaný neuhradil pojistné za dobu od 5. 1. 2020 do 10. 4. 2020 (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by pojistné uhradil). Žalovanému byly odeslány upomínky k úhradě a poté předžalobní upomínka k úhradě dlužného pojistného. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, a to vzhledem k ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I). Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit roční pojistné ve sjednané výši dle smlouvy. Za období od 5. 1. 2020 do 10. 4. 2020 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvách. Žalobkyně jako pojistitel má proto právo na poměrnou část ročního pojistného uvedené období. Žalobkyně má dále právo na úhradu platně smluvně sjednaných poplatků za odeslání dvou upomínek k úhradě ve výši dle obchodních podmínek a sazebníku poplatků, které jsou součástí pojistné smlouvy, tedy ve výši dvakrát 300 Kč (§ 1751 o. z.). Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. § 2783 odst. 2 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení (srov. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) za období, za které žalobkyně úrok požadovala. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). O odměně opatrovníka ustanoveného v řízení žalované podle § 29 odst. 3 o. s. ř. soud rozhodl v souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. a přiznal odměnu ve výši 1 300 Kč – opatrovníkovi náleží odměna za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení - § 11 odst. a/ advokátního tarifu) ve výši 1 000 Kč (§ 7, § 8 odst. 1 a § 12a advokátního tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 2 advokátního tarifu). Proti výroku I a II tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Proti výroku III tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.