16 C 99/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Černou ve věci žalobců: a/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně b/) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně d/) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně e/) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu újmy na zdraví

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci a), b), d) a e) jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náhradu nákladů státu ve výši 4 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci a), b), d) a e) domáhají částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žaloby do zaplacení, žalobkyně c) se domáhá částky 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne podání žaloby do zaplacení a peněžitého důchodu ve výši 5 000 Kč měsíčně ode dne [datum]. Podle žalobců se jedná o nároky pozůstalých z titulu újmy, která jim měla vzniknout v důsledku nesprávného postupu žalované při poskytování zdravotnické péče paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. <i>Tvrzení žalobců</i> 2. Žalobci uvádí, že dne [datum] kolem poledne se u paní [jméno] [příjmení] objevily potíže, které nikdy předtím neměla, a to náhlé oslabení a porucha citlivosti na pravé straně těla současně s poruchou vidění levého oka. Porucha citlivosti na pravé straně těla byla na paní [příjmení] viditelná, při chůzi za sebou tahala pravou nohu a v levé ruce neudržela ani peněženku. V doprovodu své sestry, žalobkyně e) [celé jméno žalobkyně], dříve [příjmení], se paní [jméno] [příjmení] kolem 14:00 hodiny dostavila do zařízení žalované. Z recepce nemocnice byla odeslána nejprve na centrální příjem – interní část, po vyšetření [titul]. [jméno] [příjmení] pak byla odeslána do neurologické ambulance. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla po celou dobu v doprovodu své sestry, která i komunikovala se zdravotními sestrami, neboť paní [jméno] [příjmení] nemohla v důsledku svého zdravotního stavu srozumitelně mluvit. Vyšetření v neurologické ambulanci však přesto musela podstoupit bez doprovodu. Lékařka [titul]. [jméno] [příjmení] ve zprávě neurologické ambulance ze dne [datum] v 15:27 hod správně diagnostikovala paní [jméno] [příjmení] diagnózu I64, cévní mozkovou příhodu neurčenou jako krvácení nebo infarkt. Po vyšetření však byla paní [jméno] [příjmení] v protikladu ke správně určené diagnóze a doporučenému postupu propuštěna z nemocnice domů s doporučením analgetické léčby. Tento postup žalované považují žalobci za non lege artis.

3. Dne [datum] ve večerních hodinách se stav paní [jméno] [příjmení] výrazně zhoršil, opakovaně se dostavovaly poruchy vědomí až bezvědomí a křeče, kolem 22 hod byla převezena rychlou záchrannou službou do [anonymizováno] nemocnice [obec] a hospitalizována. Až ve 23:30 hod bylo poškozené provedeno CT mozku. Dne [datum] bylo po provedeném vyšetření MDCT mozku se závěrem hypodenzní ložisko 75x35x69 mm, přetlak III. komory 3 mm doprava, a po provedeném CTAG zjištěno pravostranné ochrnutí těla paní [jméno] [příjmení]. Dne [datum] se stav paní [jméno] [příjmení] prudce zhoršil, byla přeložena na JIP, dne [datum] byla převezena na oddělení následné intenzivní péče [nemocnice], dne [datum] byla převezena do [příjmení] nemocnice v [obec]. Dne [datum] ve 13:34 hod byla paní [jméno] [příjmení] nalezena zdravotní sestrou bez dechu a pulsu, resuscitace nebyla prováděna.

4. Žalobci požádali o vypracování znaleckého posudku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudního znalce pro obor zdravotnictví, odvětví neurologie, neurochirurgie a neurotraumatologie, za účelem posouzení poskytování zdravotní péče paní [jméno] [příjmení]. Znalec dospěl k závěru, že postup žalované při poskytování zdravotní péče dne [datum] v době od 14:20 hod do 15:27 hod byl non lege artis a výsledkem zanedbání povinné lékařské péče bylo významné snížení naděje na přežití a na úzdravu. Podle znalce lékaři žalované v protikladu ke správně určené diagnóze cévní mozková příhoda a v protikladu k doporučenému postupu [obec] lékařské společnosti neordinovali jediný možný postup, a to urychlené CT a trombolýzu. Namísto toho propustili pacientku domů. Podle znalce absence neurologických příznaků při objektivním vyšetření není důvodem proti uvedenému jedinému správnému postupu.

5. Žalovaná tak podle žalobců plně zodpovídá za újmu na zdraví paní [jméno] [příjmení], která vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování péče žalovanou. Jsou tak splněny všechny předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví.

6. Žalobci jako pozůstalí uplatňují žalobou odčinění duševních útrap spojených se závažným ublížením na zdraví a následnou smrtí poškozené paní [jméno] [příjmení] podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V důsledku hospitalizace a úmrtí paní [jméno] [příjmení] prožívají žalobci duševní útrapy, které lze jen těžko popsat. Újma na zdraví paní [jméno] [příjmení] a její následné náhlé úmrtí ve věku pouhých 40 let představují obrovský zásah do osobního a rodinného života všech žalobců. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla milující matkou, která po sobě zanechala dvě dcery, žalobkyně b) a c), z nichž jedna je dosud nezletilá. V době úmrtí paní [jméno] [příjmení] bylo žalobkyni c) deset let, žalobkyni b) bylo pouhých osmnáct let a ještě dokončovala učební obor. Žalobkyně a), matka paní [jméno] [příjmení], je stále zdrcena ze smrti své dcery; ve věku, kdy by se jako babička měla těšit z vnoučat, se musela vrátit do role matky a převzít výchovu svých vnuček. Žalobkyně c) byla svěřena do pěstounské péče žalobkyně a) rozhodnutím zdejšího soudu. Žalobci d) a e) jsou sourozenci paní [jméno] [příjmení].

7. Nezletilá žalobkyně c) uplatňuje dále podle § 2966 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalého dítěte, k němuž měla paní [jméno] [příjmení] vyživovací povinnost, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně od [datum] do doby, než bude žalobkyně c) schopna sama se živit. [příjmení] [jméno] [příjmení] zajišťovala péči a výživu pro žalobkyni c) sama, biologický otec žalobkyně c) [jméno] [jméno] na výživu pravidelně nepřispíval a shodou okolností zemřel dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] pobírala invalidní důchod III. stupně ve výši 11 631 Kč, po odečtení srážek 9 631 Kč. Brigádně si měsíčně vydělala cca 10 000 Kč. Žalobkyně c) pobírá sirotčí důchod 7 542 Kč.

8. Žalobci vyzvali žalovanou předžalobní výzvou k úhradě jejich nároků, žalovaná však odpověděla zamítavým dopisem.

9. Žalobci dále navrhovali zjistit, zda měla [titul]. [příjmení] v den, kdy vyšetřovala paní [jméno] [příjmení], potřebnou atestaci, a pokud ne, s kým svůj postup konzultovala. Z výslechů proběhlých u soudu dne [datum] podle žalobců vyplynulo zjištění, že [titul]. [příjmení] potřebnou atestaci neměla, minimálně v tom směru byl postup žalované non lege artis. <i>Vyjádření žalované</i> 10. Žalovaná se vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, a to v celém jeho rozsahu.

11. Podle žalované byla paní [jméno] [příjmení] dne [datum] odpoledne po vyšetřeních odeslána domů se závěrem, že se jednalo velmi pravděpodobně o migrénu. Z dostupné lékařské dokumentace vyplývalo, že se paní [příjmení] léčila devět let s epilepsií. Téhož dne pozdě večer byla paní [příjmení] přivezena do nemocnice rychlou záchrannou službou, když předtím měla podle svého přítele prodělat dva epileptické záchvaty, po kterých nenabyla vědomí. Neurologem bylo bezodkladně indikováno CT vyšetření, to bylo bez zjevné patologie, bez známek krvácivé či ischemické cévní mozkové příhody, trombózy, traumatických či jiných strukturálních změn. Pro trvající poruchu vědomí byla paní [jméno] [příjmení] hospitalizovaná na oddělení ARO, a to s diagnózou epileptický stav. Byla pomocí sedativ uvedena do umělého spánku a byly jí nasazeny léky. Probuzení z umělého spánku bylo naplánováno na [datum], tj. po uplynutí obvyklých nejméně 24 hodin od nasazení antiepileptik, probouzení však bylo zdlouhavé, při neurologickém vyšetření byla zjištěna pravostranná hemiplegie (obrna), následně provedené CT vyšetření potvrdilo rozsáhlou ischemii (nedokrvení) vlevo s lehkým přetlakem doprava s uzávěrem levé střední mozkové tepny.

12. Není pravdou, že u paní [jméno] [příjmení] byla dne [datum] odpoledne stanovena diagnóza cévní mozková příhoda. Tato diagnóza byla stanovena až [datum] po probuzení z umělého spánku na oddělení ARO. Znalec [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], postavil veškeré své závěry na tom, že cévní mozková příhoda byla paní [příjmení] diagnostikována už [datum], což dovodil mylnou interpretací zprávy neurologického konzilia ze dne [datum] odpoledne. Skutečnosti, které tomuto závěru odporují, nebral v úvahu, a vycházel jen z jednoho jediného údaje ve zprávě – kde je uvedena číselná diagnóza I64. [anonymizována dvě slova] především opomněl, že klinická diagnóza stanovená na základě provedených vyšetření je uvedena tučně na konci zprávy v části závěr – a to migréna, přetrvávající tupá levostranná hemikranie, porucha zraku a pravostranná parestezie trvající cca 30 minut. Vztahem této slovní diagnózy v závěru zprávy a číselným údajem v úvodu zprávy se [titul]. [anonymizováno] vůbec nezabýval. Stejně tak neřešil, zda číselně vyjádřená diagnóza I64 odpovídá klinické realitě v době vyšetření, popsané v textu zprávy.

13. Žalovaná nejprve tvrdila, že nesoulad mezi číselně vyjádřenou diagnózou v úvodu zprávy a slovně vyjádřenou diagnózou v jejím závěru je dán vlastnostmi používaného nemocničního informačního systému (NIS) [anonymizováno] od [právnická osoba] [anonymizováno], který zpětně zaznamenává do všech zpráv poslední známou diagnózu, v daném případě poslední diagnózu paní [jméno] [příjmení] po propuštění z ARO. Při prvním jednání ve věci dne [datum] však žalovaná uvedla, že nedávno vyšlo najevo, že to bylo trochu jinak. [titul]. [příjmení], aby mohl zadat neurologické konzilium a aby toto bylo proplaceno pojišťovnou, musí zadat do systému nějakou„ pracovní“ diagnózu Diagnóza cévní mozková příhoda však byla zadána jen z tohoto důvodu. Žalovaná zdůraznila, že ve vztahu k léčbě paní [příjmení] dne [datum] neměl tento údaj žádný význam. Rozhodně není možné, aby pacientka s diagnostikovanou cévní mozkovou příhodou byla propuštěna domů.

14. Žalovaná měla ke znaleckému posudku [titul]. Stejskala značné výhrady, proto oslovila [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Ten vypracoval znalecký posudek a dospěl k závěru, že dne [datum] odpoledne nebyl u paní [jméno] [příjmení] důvod k hospitalizaci ani k zahájení trombolytické terapie. S tím se shodoval i konzultant [titul]. [příjmení], který mj. uvedl, že indikace trombolytické terapie musí být vždy pečlivě zvážena ve vztahu k přínosům a rizikům, nesprávně indikovaná rekanalizační léčba může být spojena se závažnými až fatálními následky. Dodal, že chronická epilepsie paní [příjmení] dostatečně vysvětlovala její obtíže dne [datum] odpoledne. [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že léčba v umělém spánku při rozvinutém epileptickém stavu byla zavedena v souladu s doporučenými standardy. Podle znalce [příjmení] provedené dne [datum] večer bylo v normě. Ke vzniku cévní mozkové příhody došlo u paní [jméno] [příjmení] pravděpodobně někdy v době mezi prvním částečným snížením sedace dne [datum] a následným probuzením z umělého spánku dne [datum].

15. Podle žalované na její straně šlo o postup na náležité odborné úrovni, lege artis, proto žalovaná nemůže být odpovědná za újmu vzniklou žalobcům. Žalovaná uvedla, že ji velmi mrzí, jak se případ paní [jméno] [příjmení] vyvíjel, avšak musí trvat na tom, že k pochybení na straně žalované nedošlo. <i>Dokazování; skutečnosti, které má soud za prokázané</i> 16. K projednání věci soud nařídil jednání. Soud provedl některé důkazy, které účastníci navrhovali k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.).

17. Ze zprávy z centrálního příjmu – interní části ze dne [datum] ve 14:52 hod soud zjistil, že žalovaná byla uvedeného dne vyšetřena na centrálním příjmu [titul]. [jméno] [příjmení].

18. Ze zprávy neurologické ambulance žalované ze dne [datum], 15:27 hod, soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] byla z centrálního příjmu – interní části odeslána na neurologickou ambulanci, kde ji vyšetřovala [titul]. [jméno] [příjmení]. Neurologické konzilium [titul]. [příjmení] proběhlo cca v době od 14:20 do 15:27 hod, bylo provedeno cílené vyšetření neurologem a signální výkon klinického vyšetření. [příjmení] [příjmení] uvedla, že ten den kolem poledne se u ní objevila bolest levé poloviny hlavy a k tomu viděla na levé oko barevné čtverečky, přidala se necitlivost v konečcích prstů pravé horní končetiny a brnění pravé horní končetiny difuzně; toto odeznělo do 30 minut včetně poruchy vidění. Trvá spíše tupá bolest hlavy, levé poloviny. Pacientka dvakrát zvracela s úlevou. Toto poprvé. Jinak mívá bolest levé poloviny hlavy se změnou vidění, někdy si jde jenom lehnout. Pacientka byla ve sledování neurologické ambulance ([titul]. [příjmení]) pro epilepsii, mívala cca jednou měsíčně celotělové generalizované křeče bez aury. Pacientka byla orientovaná, při vědomí, spolupracovala, fatické funkce byly v normě. Pacientce byla doporučena symptomatická analgetická terapie, kontrola u neurologa, v ambulantním režimu vhodné doplnění MRI mozku. V záhlaví zprávy je uvedeno„ diagnózy: I64 cévní mozková příhoda, neurčená jako krvácení nebo infarkt“. Dole ve zprávě je tučně uvedeno:„ Závěr: cca 30 minut trvající porucha vizu OL, parestezie PHK, přetrvávající tupá levostranná hemikranie, vs migréna, epilepsie na spec. AED terapii.“ 19. Ze zprávy neurologické ambulance žalované ze dne [datum] z 00:51 hod soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] měla podle svého přítele dne [datum] večer kolem 21 hod dvakrát poruchu vědomí s generalizovanými křečemi a od záchvatu nenabyla vědomí. Přítel paní [příjmení] zavolal rychlou záchrannou pomoc, po přijetí do nemocnice paní [příjmení] neprojevila validní kontakt, opakovaně se stáčela k pravé straně, periodicky se opakovaly dystonické pohyby levé horní končetiny. Bylo provedeno nativní CT mozku, ve zprávě je uvedeno, že bez patologie. Poslední známá medikace Frisium [číslo], dále nevíme, přítel ráno dodá léky.

20. V záhlaví zprávy je jako diagnóza uvedeno G406 záchvaty grand mal (s nebo bez petit mal) NS. Dole ve zprávě je uvedeno, že po domluvě s [titul]. [příjmení] pro nelepšící se stav vědomí při status epilepticus byla pacientka přeložena na oddělení ARO.

21. Z propouštěcí zprávy anesteziologicko-resuscitačního oddělení soud zjistil, že paní [příjmení] byla v nemocnici žalované hospitalizována od [datum] do [datum].

22. Z úmrtního listu soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum].

23. Z výslechu svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně si vyšetření paní [jméno] [příjmení] již nepamatovala, ale byla schopná se k němu vyjádřit po nahlédnutí do zpráv. Obecně při vyšetření pacienta svědkyně vychází z klinického neurologického vyšetření a z anamnézy pacienta, kterou jí pacient poskytne. Pokud pacient přišel na vyšetření z centrálního příjmu, tak obecně stav pacienta zjišťovala primárně od pacienta, pokud byl schopen mluvit, dále pokud byla v počítači zpráva, tak vycházela z ní. Pokud je pacient zmatený, není schopen mluvit, tak pokud by přišel s rodinou, vyptává se doprovázející rodiny. To, že je pacient zmatený a neschopný mluvit, by do zprávy stoprocentně uvedla. Obecně délka neurologického vyšetření je asi [číslo] minut. Pokud ve zprávě nejsou uvedeny jiné obtíže, tak pacientka jiné obtíže neměla. Diagnóza, kterou svědkyně stanovila, je uvedena na konci zprávy po slově„ závěr“ tučně. Za dobu, co pracovala v [obec], svědkyně nikdy nevypisovala diagnózu do záhlaví zprávy; někdy to dělala sestra, podle toho, s čím pacient přišel. [příjmení] se stalo, že do zprávy se přepsaly diagnózy z doby ukončení léčby a propuštění z nemocnice, čím to je a jestli to byla chyba systému, svědkyně není schopná posoudit.

24. Z výslechu svědka [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek si nepamatuje na konkrétní případ paní [jméno] [příjmení], ale vyhledal si veškerou dokumentaci nemocnice k tomuto případu a víceméně si rozpomenul. Při zjišťování stavu pacientky vycházel ze žádosti ošetřujícího lékaře, který pacientku do nemocnice odeslal, provedl standardní postup vyšetření a poptal se na anamnézu. Dále při zjišťování stavu pacienta vychází z anamnézy, kterou zjišťuje dotazy na pacienta a rozhovorem s pacientem, poté provádí standardní vyšetření. Pokud by šlo o pacienta, který nemůže mluvit, nespolupracuje, není orientovaný, pak volá ošetřujícímu lékaři a zjišťuje stav, to ale v tomto případě nebylo třeba. Dalším zdrojem informací je nemocniční informační systém. Pokud by pacient nebyl orientován, udělal by o tom svědek záznam do zprávy, protože v takovém případě přebírá rozhodování a zodpovědnost za úkony, které budou provedeny.

25. K diagnóze uvedené v záhlaví zprávy ze [datum] odpoledne svědek uvedl, že tehdejší systém [anonymizováno] nutil lékaře zadat při příjmu pacienta diagnózu Diagnóz je velké množství a nelze si pamatovat všechna jejich čísla, proto svědek vždy postupoval tak, že pro pacienty spíše s interními obtížemi zadal diagnózu I10 a pro spíše neurologické obtíže diagnózu I64. Bez zadání nějaké diagnózy se vůbec nedostal do počítače ke psaní zprávy. Svědek uvedl, že pro neuroložku, která dostane pacienta s vyplněnou diagnózou I64, to znamená, že provede komplexní vyšetření, následně je konzultuje s atestovaným lékařem, protože v té době neměla atestaci a taková konzultace musí vždy u neatestovaného lékaře proběhnout. Svědek neví, s kým neuroložka takto konzultovala. K dotazu, z čeho usuzuje, že [titul]. [příjmení] neměla v době vyšetření [datum] atestaci, svědek uvedl, že to předpokládá, ale neví to, jen to dovozuje, protože v té době většina lékařů na centrálním příjmu na akutní neurologické ambulanci neměla atestaci.

26. Dotazem na Krajský soud v Praze soud zjistil, že [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], byl v seznamu znalců do [datum], kdy byl ze seznamu vyškrtnut; v roce 2018 (v době vypracování znaleckého posudku) byl v seznamu znalců zapsán.

27. Ve znaleckém posudku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a neurochirurgie, ze dne [datum] je uvedeno, že paní [jméno] [příjmení] dne 17. 10. s náhlým nástupem utrpěla oslabení a poruchu citlivosti na pravé straně těla současně poruchu vidění levým okem. Odborná lékařka určila správně diagnózu cévní mozková příhoda. V protikladu ke správně určené diagnóze a doporučenému postupu [obec] lékařské společnosti lékaři neordinovali jediný správný postup: urychleně CT a trombolýzu. Jejich postup byl non lege artis. Absence neurologických příznaků při objektivním vyšetření není důvodem proti jedinému správnému postupu. Pacientka měla doprovod, bylo na místě se doprovázející osoby důkladně vyptat, o co jde, lékaři doprovod nekontaktovali. Spojitost jednostranné poruchy vidění (z počínajícího uzávěra arteria ophthalmica, resp. její větve) s druhostranným brněním nebo oslabením (zúžení nebo uzávěr magistrální mozkové tepny) musí být jasným vodítkem k jedinému správnému postupu. [obec] je rozhodující: trombolýza se musí provést do 4 hodin. Další vývoj nemoci a léčby byly už definitivně určeny. Neponechání nemocné v nemocnici bylo důsledkem chybného rozhodnutí zdravotnických pracovníků. Pokud nejsou málo užívané léky v nemocnici okamžitě k dispozici, jsou objednány a dodány až druhý, nejpozději třetí den: jestliže je měla nemocná doma, mohly být podány ihned. Odpovědi lékaře 18. 10. ráno byly vyhýbavé nejspíš proto, že ještě nebyl seznámen s výsledkem CT ze 17. 10. z 23:30 hod. Totéž platí pro následující otázku, proč dceru převezli do [obec], proč ji potom převezli do nemocnice v [obec]. Od [datum] už nebyla naděje na přežití. Přesto byly vytvořeny podmínky pro nečekaný příznivý zvrat nemoci („ nikdy se nevzdávat“). Dne [datum] v době od 14:20 do 15:27 postupovali pracovníci ambulantní služby [anonymizováno] nemocnice [právnická osoba], v případě paní [jméno] [příjmení] non lege artis. Výsledkem zanedbání povinné lékařské péče bylo významné snížení naděje na přežití a na úzdravu.

28. Ve znaleckém posudku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum] je uvedeno, že paní [jméno] [příjmení] byla podle dostupných údajů od dětství léčena pro epilepsii, mimo nemocnici v [obec], naposledy v [obec]. V Oblastní nemocnici [obec] byla dle dokumentace od roku 2000 opakovaně ošetřena na neurologii po epileptickém záchvatu. V roce 2000 je uváděno ošetření pro motání a bolesti hlavy s vegetativním doprovodem, nebyl patrný epileptický záchvat.

29. Dále je ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] uvedeno, že při prvotním ošetření pacientky dne [datum] odpoledne, kdy se pacientka dostavila na urgentní interní příjem, nedošlo ze strany nemocnice k porušení profesních povinností lékaře, nešlo o chybný odborný postup. Uvádí, že v době odpoledního ošetření dne [datum] je vedle [anonymizována dvě slova] (cévní mozková příhoda) klasifikace uváděna v závěru též slovní diagnóza, migréna, přetrvávající tupá levostranná hemikranie, porucha zraku a pravostranné parestezie trvající 30 minut, už odezněly. Topický neurologický nález byl rovněž normální, levostranné bolesti hlavy se změnou vizu pacientka mívá, někdy si jde jenom lehnout. V době vyšetření byla pacientka při plném lucidním vědomí, bez fatické poruchy, náležitě spolupracovala, amnézii neměla, důvod k další objektivní anamnéze nebyl. Stav pacientky plně odpovídal uvedenému slovnímu závěru ambulantní zprávy, nikoliv číselné diagnóze dle [anonymizováno]. Důvod k další hospitalizaci nebyl. V dané době nebyla cévní mozková příhoda přítomna, důvod k trombolytické ani endovaskulární léčbě nebyl. S tímto se shoduje i názor konzultanta [titul] [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno], primáře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], komplexního cerebrovaskulárního centra a předsedy Cerebrovaskulární sekce [obec] neurologické společnosti. Jakkoliv je správně indikovaná rekanalizační léčba prospěšná, může být spojena se závažnými až fatálními nežádoucími účinky, např. s mozkovým krvácením. Její indikace musí být vždy pečlivě zvážena ve vztahu k přínosům a rizikům. Znalec dále uvádí, že v ambulantní zprávě je rozpor mezi uvedenou číselnou diagnózu MKN-10 a skutečnou klinickou diagnózou, znalec se domnívá, že jde o administrativní chybu a vlastnost softwaru NIS, která neměla žádný vliv na poskytování zdravotní péče.

30. Dále je ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] uvedeno, že CT vyšetření pacientky dne [datum] v pozdních večerních hodinách bylo normální, bez známek jakékoliv mozkové strukturální léze, včetně ischemické, či známek cévní trombózy. Vzhledem k trvající poruše vědomí a dalším epileptickým motorickým příznakům byla v souladu s odporučenými standardy u rozvinutého generalizovaného konvulzivního epileptického statu zavedena léčba v umělém spánku. V době zavedení léčby v umělém spánku nebyla cévní mozková příhoda přítomna, nebylo ji tedy možno diagnostikovat. Před zahájením léčby v umělém spánku bylo náležitě indikováno CT vyšetření k vyloučení strukturální příčiny rozvinutého epileptického statu. Během umělého spánku nebylo možné cévní mozkovou příhodu diagnostikovat, při přechodném snížení sedace pro ni nic nesvědčilo. Druhý den v dopoledních hodinách byla sedace snížena, neurologický nález byl bez lateralizace, beze známek hemiparézy a následné cévní mozkové příhody. V plánované léčbě bylo pokračováno, týž den dopoledne byla zjištěna a obratem zavedena původní antiepileptická medikace. Léky doma u pacientky nalezeny nebyly, pravděpodobnou příčinou epileptického statu bylo vynechání medikace. Další den, [datum] při plánované vigilizaci byla zjištěna pravostranná hemiplegie s odpovídajícím nálezem mozkové ischemie, na podkladě uzávěru levé arteria cerebri media. Ani v té době nebyla indikována trombolytická ani endovaskulární léčba, což je opět v souladu se závěry konzultanta [titul]. [příjmení]. Přesný čas vzniku ischemické cévní mozkové příhody nelze stanovit, vše nasvědčuje tomu, že vznikla někdy v době mezi prvním částečným snížením sedace [datum] a plánovanou vigilizací [datum]. Průběh léčby v umělém spánku byl standardní a náležitě monitorovaný, bez jakýchkoliv zjevných rizik či komplikací pro vznik ischemické cévní příhody. K fatálnímu postižení došlo zřejmě vlivem kombinace nepříznivých faktorů, které závažný stav, rozvinutý generalizovaný konvulzivní epileptický status (trvající nad 30 minut, zde cca 2 hodiny) mohou provázet. Zde jsou obecně uváděny vysoká mortalita (u dospělých průměrně 20 % i více) a další následná morbidita. Tyto plynou z řady komplexních mozkových poruch, spojených s trváním konvulzivního epileptického statu nad 30 minut, vyskytujících se navzdory náležité léčbě. Tyto mechanizmy mohou být i zcela optimální léčbou neovlivnitelné a nelze jim zabránit.

31. S odkazem na výše uvedené nešlo podle znalce [titul]. [příjmení] v případě postupu lékařů žalované o postup non lege artis ani o jiné pochybení. (Soud předesílá, že posouzení, zda byl postup lékařů lege artis, je posouzením otázky právní, které provádí sám soud, nikoliv znalec, soud přitom pouze vychází ze závěrů znalce o odborných medicínských otázkách. Soud tedy uvedenou otázku posoudil sám a ze závěru znalce o postupu lege artis nevycházel.)

32. Znalec [titul]. [příjmení] uvedl, že s posudkem [titul]. [anonymizováno] nesouhlasí. Posudek má naprosto nedostatečnou nálezovou část, je to v podstatě torzo. Jeho závěry jsou chybné, a to včetně doporučení trombolytické léčby. Posudek je veden spíše interpretací administrativní chyby v nemocničním informačním systému a dále zpětnou interpretací později známých nálezů (tedy hodnocením ex post) než posouzením klinické situace a hodnocením ex ante.

33. U výslechu znalec [titul]. [příjmení] uvedl, že pro odlišení cévní mozkové příhody a migrény může být významný i vývoj příznaků v čase – u migrény příznaky typicky odezní, u cévní mozkové příhody se zhoršuj, je u ní pozitivní neurologický nález. Migréna je velmi zjednodušeně řečeno nedokrvení mozku, tedy její příznaky mohou být velmi podobné, jako u cévní mozkové příznaky. V případě paní [příjmení] bylo podstatné, že příznaky odezněly do 30 minut, dále pacientka měla úlevu po zvracení a infuzi, což je také typické pro migrénu. Podání trombolýzy má rozhodně i své negativní stránky, nelze ji podávat, když nejsou klinické příznaky, jak uvedl [titul]. [anonymizováno], s tím [titul]. [příjmení] zásadně nesouhlasí. Trombolýzu opravdu nejde podávat mimo indikaci, každé podání se vyplňuje do mezinárodního registru, kam se mimo jiné uvádí, že byla splněna kritéria pro její podání, podle toho se i jednotlivá centra hodnotí podle výsledků léčby. Dne [datum] večer bylo CT pacientky negativní, úplně normální, nebyly žádné ani časné známky ischemie, a to ani po asi 11 nebo 12 hodinách od vzniku obtíží pacientky. K otázce, jak by se vyjádřil k diagnóze cévní mozková příhoda ve zprávě ze dne [datum], znalec [titul]. [příjmení] uvedl, že když tuto diagnózu ve zprávě viděl, bylo to pro něj v tu chvíli alarmující. I proto jel do nemocnice v [obec], kde mu to vysvětlovali chybou softwaru. Na tom asi postavil svůj posudek [titul]. [anonymizováno]. Doc. [příjmení] sám se s takovou situací nesetkal, oni to mají v nemocnici jinak, každá nemocnice to má jinak, tak se k tomu nemůže blíže vyjádřit. Každopádně na posouzení zdravotního stavu pacientky to nemělo vliv. Kromě číselné diagnózy odpovídající cévní mozkové příhodě byly ve zprávách i slovní diagnózy, které s ní byly v rozporu. Příznaky uvedené ve zprávě [titul]. [příjmení] ze [datum] nesvědčily o předzvěsti či počátku cévní mozkové příhody, ani nešlo o epileptický záchvat. Dne [datum] odpoledne byla provedena všechna potřebná vyšetření. K dotazu, proč uvedl, že pravděpodobnou příčinou epileptického statu bylo vynechání léků pacientkou, znalec sdělil, že vychází ze zprávy citované na str. 10 jeho znaleckého posudku, ve které je uvedeno, že dle rodiny nemá doma pacientka léky, krabičky od léků byly prázdné; dodal, že se jedná o velmi častou situaci, jednou z nejčastějších příčin epileptických statů je vynechání medikace; pacientka měla mít další den kontrolu u lékařky, před kontrolou mohou léky dojít. [nemocnice] již druhý den kontaktovala pražskou lékařku paní [příjmení] a léky na epilepsii u ní zjistila, za což ji znalec chválí.

34. Zhodnocení obou znaleckých posudků soud provedl dále v bodech 42-51 odůvodnění tohoto rozsudku.

35. Z dopisu uplatnění nároků pozůstalých soud zjistil, že žalobci své nároky uplatnili u žalované dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobcům sdělila, že na základě provedeného šetření hodnotí postup ošetřujících lékařů při péči o paní [příjmení] jako lege artis, z toho důvodu nemůže žalovaná požadavku žalobců vyhovět, protože za jejich újmu nenese odpovědnost. V dopise ze dne [datum] žalobci žalované sdělili, že setrvávají na svých nárocích a žádají jejich úhradu do [datum]. V odpovědi ze dne [datum] žalovaná sdělila, že setrvává na svém původním stanovisku. (Prokázáno dopisy z [datum], [datum], [datum] a [datum]).

36. Z úmrtního listu soud zjistil, že otec žalobkyně c) pan [jméno] [jméno] zemřel dne [datum].

37. Soud nevyhověl návrhu na provedení zbylých navržených důkazů.

38. Soud neprovedl důkaz přehledem vykázané péče od [anonymizováno]. Jednak [anonymizováno] soudu tento výkaz neposkytla, neboť nebyla zbavena mlčenlivosti, o čemž soud žalobce informoval. Jednak je provedení uvedeného důkazu nadbytečné, neboť provedenými lékařskými zprávami a výslechy lékařů bylo dostatečně objasněno, jaká péče byla paní [jméno] [příjmení] poskytnuta. Ostatně žalobci ani netvrdí, že by některý z úkonů ve zprávách nebyl skutečně učiněn. Dále žalobci tento důkaz navrhovali k objasnění rozporu mezi diagnózami ve zprávě, ten však byl rovněž vysvětlen a objasněn (soud má za prokázané, že diagnóza v záhlaví zprávy byla pouze pracovní) výslechy lékařů a rovněž znaleckým posudkem [titul]. [příjmení] (dle kterého cévní mozková příhoda nebyla dne [datum] v odpoledních hodinách přítomna), a nadto není ani jasné, jak by jej mohl objasnit přehled vykázané péče.

39. Soud dále neprovedl důkaz výslechem účastnic. Účastnický výslech může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). Obtíže a stav paní [jméno] [příjmení] v době před vyšetřením, při vyšetření dne [datum] v odpoledních hodinách a po návratu z vyšetření má však soud za dostatečně prokázané lékařskými zprávami z daného dne a výslechem lékařů, [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení]. Ti oba uvedli, že by do zprávy zaznamenali, kdyby pacientka nebyla schopná popsat své obtíže, a že by se v takovém případě snažili zjistit informace o stavu pacientky i jinak.

40. Soud neprovedl ani důkaz výslechem přítele paní [jméno] [příjmení], neboť ten měl být vyslechnut k tomu, jaký byl stav paní [příjmení] dne [datum] večer před převozem do nemocnice. Stav paní [jméno] [příjmení] v uvedené době má však soud za dostatečně prokázaný. Kromě toho je pro posouzení věci podstatný zejména stav pacientky před odpoledním vyšetřením a při něm (nikoliv až po něm), neboť podle názoru žalobců mělo k postupu non lege artis dojít už při odpoledním vyšetření dne [datum], kdy lékaři podle žalobců měli diagnostikovat cévní mozkovou příhodu.

41. Soud nevyhověl ani návrhu na vypracování revizního znaleckého posudku. Pro uvedené nebyl důvod. [příjmení] rozpor mezi dvěma posudky nezakládá povinnost ustanovit revizního znalce, jsou-li pochybnosti soudu o jednom z posudků po výslechu zpracovatele odstraněny, zatímco pochybnosti o druhém jsou naopak zesíleny (srov. k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015). Soud přitom shledal, že posudek [titul]. Stejskala trpí vážnými nedostatky - viz body [číslo] odůvodnění tohoto rozsudku. <i>Hodnocení znaleckých posudků soudem</i> 42. Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem (§ 127a věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

43. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 2.2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010, znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud (…) hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř. (od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř.). Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. (…) Soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.). (…) Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (srov. Rc 47/55). Závěry znaleckého posudku přitom nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. (…) Může také dojít k situaci, kdy jednotlivé dílčí závěry ve svém souhrnu si do určité míry odporují, nebo vycházejí ze zjištění, které neodpovídá znalcem popisovanému jevu, resp. souhrnu skutečností, k nimž měl znalec přihlížet.

44. Při hodnocení posudku [titul]. [anonymizováno] soud zejména nemohl přehlédnout, že tento posudek se žádným způsobem nezabývá výsledkem CT ze dne [datum] kolem 23:30 hod. Posudek neuvádí, zda je na uvedeném CT patrná cévní mozková příhoda či její známky, či zda by cévní mozková příhoda měla být patrná, v případě, že ji pacientka v té době již utrpěla. Na str. 2 posudku znalec v lékařské zprávě, kterou v posudku cituje, zvýraznil slova„ CT mozku 23:30 bez hemoragie“, ale nijak se k tomu nevyjádřil. Na str. 7 posudku znalec uvedl, že„ odpovědi lékaře 18. 10. ráno byly vyhýbavé nejspíš proto, že nebyl ještě seznámen s výsledkem CT 17. 10. 23:30“. Znalec ale nijak nevysvětlil, co tím myslí, proč se domnívá, že se lékař neseznámil s výsledky CT, jaké byly výsledky uvedeného CT a co z nich podle znalce plynulo. Ve znaleckém posudku [titul]. [anonymizováno] je tedy zcela opomenuto vysvětlení otázky, která je podle soudu poměrně zásadní – neboť pokud na CT dne [datum] v pozdních večerních hodinách nebyly patrné známky cévní mozkové příhody (jak uvádí znalec [titul]. [příjmení] a jak plyne i ze slov„ CT mozku 23:30 bez hemoragie“), je třeba objasnit, zda to má nějaký vliv na závěr [titul]. [anonymizováno], že cévní mozková příhoda měla být diagnostikována již [datum] odpoledne, případně na závěr [titul]. [anonymizováno], že„ včasným CT byla naděje na správný léčebný postup“.

45. Z posudku [titul]. [anonymizováno] dále není jasné, na základě čeho (jakých konkrétních skutečností, příznaků) měli lékaři podle znalce určit diagnózu cévní mozková příhoda již dne [datum] odpoledne. Přitom jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1561/2010, aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. To však v případě posudku [titul]. [anonymizováno] chybí. Snad jedinou zmínkou v celém znaleckém posudku, ze které by bylo možno vycházet, je zmínka, že„ spojitost jednostranné poruchy vidění (…) s druhostranným brněním nebo oslabením (…) musí být jasným vodítkem k jedinému správnému postupu“. Tato pasáž se však nachází na str. 6 znaleckého posudku, tedy jinde, než je kusý závěr znalce o chybném postupu lékařů, a je poměrně obecná. Nevysvětluje, jak a proč se uvedené příznaky liší od migrény či epileptického záchvatu, jak hodnotí, že některé příznaky odezněly do 30 minut, že nastala úleva po zvracení a není vysvětlena souvislost s později provedeným CT ze dne [datum], jak již bylo popsáno výše.

46. Odůvodnění znalce tedy neumožňuje soudu řádné přezkoumání znaleckého posudku, protože není jasné, zda a z čeho přesně [titul]. [anonymizováno] dovozuje, že měli lékaři dne [datum] odpoledne diagnostikovat cévní mozkovou příhodu. Prof. Stejskal vychází z toho, že diagnóza cévní mozková příhoda byla lékařkou správně stanovena, ale nebylo na ni adekvátně reagováno. Závěr, že diagnóza byla lékařkou správně stanovena, však přehlíží, že ve zprávě lékařky [titul]. [příjmení] dole jsou slovně uvedeny jiné diagnózy, než cévní mozková příhoda. To však [titul]. [anonymizováno] buď přehlédl, nebo se rozhodl to žádným způsobem nezmínit, neobjasnit, nijak se k tomu nevyjádřit. Soud přitom vzhledem k provedenému dokazování dospěl k závěru, že diagnóza cévní mozková příhoda dne [datum] odpoledne lékařkou stanovena nebyla, že se ve zprávě objevila pouze z pracovních důvodů, aniž by byla v tu chvíli lékaři diagnostikována (to lze sice považovat za velmi matoucí a nevhodné, ale nejde o pochybení, které by mělo negativní vliv na léčbu pacientky).

47. Ani otázky, na které [titul]. [anonymizováno] ve svém posudku odpovídá, (a které si podle zástupce žalobců [titul]. [anonymizováno] naformuloval sám) nejsou formulovány vhodně, tak, aby jejich zodpovězením dostal soud vhodný a dostatečný podklad ke svému rozhodnutí. Bylo na místě položit znalci jasně formulované otázky směřující ke zjištění, - zda lékaři žalované postupovali na náležité odborné úrovni v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy při respektování individuality pacienta, - pokud ne, v čem konkrétně se od takového postupu odchýlili, jaký by byl správný postup a proč, - kdy mohla být u pacientky diagnostikována cévní mozková příhoda a na základě čeho, na základě jakých konkrétních skutečností, příznaků, - zda pochybení lékařů zhoršilo zdravotní stav pacientky, či bylo v příčinné souvislosti s jejím úmrtím, zda mohl správný léčebný postup úmrtí zabránit. Posudek však nebyl správně zadán, položené otázky nesměřují přímo a jasně ke zjištění podstatných a důležitých skutečností. Z celého posudku tak pouze několik málo vět naznačuje, jaký je vlastně závěr znalce o některých z těchto podstatných otázek. Jak už bylo uvedeno výše, není však zcela jasné, proč znalec uvedený závěr učinil.

48. Prof. Stejskal měl možnost vysvětlit a doplnit svůj znalecký posudek před soudem, neučinil tak, k žádnému ze soudních jednání se nedostavil a ani se řádně neomluvil – naopak dal jasně najevo, že se k soudu dostavit nehodlá.

49. Prof. [příjmení] byl k soudu opakovaně předvolán k výslechu, ale bez řádné omluvy se třikrát nedostavil. Před jednáním nařízeným na [datum] zaslal znalec soudu mail, uvedl, že posílá omluvu z jednání„ z důvodu současné pandemie“. Soud znalce kontaktoval telefonicky, znalec uvedl, že nemůže přijet, že nemá obavy z pandemie COVID, ale má zdravotní problémy, charakter problémů a jak mu tyto problémy mají bránit v účasti u jednání však soudu odmítal sdělit, uvedl, že potvrzení o zdravotním stavu zaslat nemůže, sdělil, že je mu 90 let (č. l. 125). Před jednáním nařízeným na [datum] znalec soudu mailem sdělil, že se jednání z obavy před onemocněním COVID nezúčastní (č. l. 139). Před jednáním nařízeným na [datum] soud kontaktoval znalce telefonicky, znalec uvedl, že má již za sebou první dávku očkování proti onemocnění COVID-19, neví, kdy dostane druhou dávku očkování, sdělil, že si myslí, že jeho výslech je zbytečný, k soudu jezdit nechce, k účasti ho soud nemůže donutit, nechá si ji zakázat od doktora kvůli zdravotnímu stavu a proti tomu je soud bezmocný (č. l. 139). Před jednáním zaslal znalec soudu e-mail, ve kterém uvedl, že pro špatný zdravotní stav se k jednání nedostaví a prosí soud, aby mu už nevolal (č. l. 156). Znalec svůj tvrzený špatný zdravotní stav ani jednou nedoložil, k jednání se opakovaně odmítal dostavit a jeho omluvy soud nepovažuje za řádné – znalec neuvedl, co konkrétně, jaké zdravotní problémy, mu mají bránit v účasti u jednání, nedoložil ani žádná lékařská potvrzení o tvrzených zdravotních problémech. Dostatečnou omluvou není ani tvrzená obava z pandemie nemoci COVID-19, když znalec sám uvedl, že je očkován první dávkou vakcíny a že se ani po očkování druhou dávkou k soudu nedostaví.

50. Vzhledem k výše uvedenému soud nepovažoval znalecký posudek [titul]. [anonymizováno] za řádně podaný, neboť chybí náležité logické odůvodnění jeho závěrů, nejsou podloženy obsahem nálezu, nebylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a navíc jsou závěry posudku v rozporu s výsledky ostatních důkazů, konkrétně se závěry posudku [titul]. [příjmení] (jehož posudek, doplněný u soudu výslechem znalce, žádné z uvedených vad neobsahoval).

51. Vzhledem k tomu soud ani nepovažoval za nutné znalce [titul]. [anonymizováno] vyslechnout, provést konfrontaci znalců, nebo zadat revizní znalecký posudek. Posudek [titul]. [anonymizováno] měl zásadní vady a nedostatky, popsané výše. Oproti tomu znalecký posudek [titul]. [příjmení], včetně ústně podaného posudku, splňuje zákonem stanovené náležitosti a srozumitelně a konzistentně vysvětluje své závěry, rovněž srozumitelně vysvětluje, v čem jsou chyby posudku [titul]. [anonymizováno] a proč [titul]. [anonymizováno] dospěl k odlišným, chybným závěrům. <i>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</i> 52. [příjmení] [jméno] [příjmení] se dne [datum] odpoledne dostavila do nemocnice žalované. Byla vyšetřena na centrálním příjmu – interní části a následně na neurologické ambulanci. [příjmení] [příjmení] u vyšetření uvedla, že ten den kolem poledne se u ní objevila bolest levé poloviny hlavy a k tomu viděla na levé oko barevné čtverečky, přidala se necitlivost v konečcích prstů pravé horní končetiny a brnění pravé horní končetiny difuzně; toto odeznělo do 30 minut včetně poruchy vidění; trvá spíše tupá bolest hlavy, levé poloviny; dvakrát zvracela s úlevou; toto poprvé; jinak mívá bolest levé poloviny hlavy se změnou vidění, někdy si jde jenom lehnout. Pacientka byla při vyšetření orientovaná, při vědomí, spolupracovala, fatické funkce byly v normě. 53. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla propuštěna do domácího léčení, ještě ten den večer k ní byla volána rychlá záchranná služba a byla přivezena do nemocnice žalované. Byla uvedena do umělého spánku. Dne [datum] při plánované vigilizaci byla zjištěna pravostranná hemiplegie s odpovídajícím nálezem mozkové ischemie, na podkladě uzávěru levé arteria cerebri media. Následně dne [datum] paní [jméno] [příjmení] zemřela.

54. Stav pacientky dne [datum] odpoledne plně odpovídal slovnímu závěru zprávy z neurologické ambulance (viz bod 18 odůvodnění tohoto rozsudku), nikoliv číselné diagnóze cévní mozková příhoda. V odpoledních hodinách dne [datum] nebyl důvod k další hospitalizaci, nebyl důvod provádět další vyšetření, v dané době nebyla cévní mozková příhoda přítomna.

55. CT vyšetření pacientky dne [datum] v pozdních večerních hodinách bylo normální, bez známek jakékoliv mozkové strukturální léze, včetně ischemické, či známek cévní trombózy. Vzhledem k trvající poruše vědomí a dalším epileptickým motorickým příznakům byla v souladu s odporučenými standardy u rozvinutého generalizovaného konvulzivního epileptického statu zavedena léčba v umělém spánku. V době zavedení léčby v umělém spánku nebyla cévní mozková příhoda přítomna.

56. Přesný čas vzniku ischemické cévní mozkové příhody nelze stanovit, vše nasvědčuje tomu, že vznikla někdy v době mezi prvním částečným snížením sedace [datum] a plánovanou vigilizací [datum]. Průběh léčby v umělém spánku byl standardní a náležitě monitorovaný, bez jakýchkoliv zjevných rizik či komplikací pro vznik ischemické cévní příhody. Během umělého spánku nebylo možné cévní mozkovou příhodu diagnostikovat, při přechodném snížení sedace pro ni nic nesvědčilo. (Soud vycházel ze závěrů znalce [titul]. [příjmení], jak vysvětlil výše v bodech [číslo] odůvodnění tohoto rozsudku). <i>Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</i> 57. Jedním z předpokladů pro vznik odpovědnosti za újmu způsobenou usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví (§ 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) je porušení povinnosti stanovené zákonem.

58. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (příp. opomenula jednat) a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2542/2003). Zdravotníci jsou obecně povinni dostát svým závazkům vyplývajícím pro ně z čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (uveřejněné pod č. 96/2001 Sb. m. s.), který stanoví, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s profesními povinnostmi a standardy. Stejně tak jsou povinni dostát požadavkům kladeným na ně v § 49 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o zdravotnických službách“). Požadavky na zdravotnické pracovníky ve vztahu k péči o pacienta de facto shrnuje zákon o zdravotnických službách, který v § 28 odst. 2 zakládá právo pacienta na zdravotní péči na náležité odborné úrovni, přičemž dle § 4 odst. 5 se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti (dále též jen postup„ lege artis“).

59. Soud učinil závěr, že lékaři žalované při péči o paní [jméno] [příjmení] dne [datum] v odpoledních hodinách postupovali lege artis. U pacientky nebyla v dané době přítomna cévní mozková příhoda, lékaři tedy nepochybili, pokud ji nediagnostikovali.

60. Uvedení číselné diagnózy cévní mozkové příhody v lékařské zprávě z odpoledních hodin dne [datum] soud považuje za administrativní pochybení, které je sice velmi nešťastné a matoucí pro pacienty a jejich rodinné příslušníky, ale na léčbu pacientky a na další postup lékařů nemělo žádný vliv.

61. Vzhledem k uvedenému soud shledal, že na straně žalované nedošlo k porušení povinnosti stanovené zákonem a není tak dána odpovědnost žalované za újmu žalobců.

62. Na závěru soudu o chybějící odpovědnosti žalované nic nemůže změnit ani posouzení otázky, zda [titul]. [příjmení] dne [datum] měla všechny potřebné atestace, zda byla z toho důvodu povinna konzultovat své závěry s jiným lékařem či lékařkou a zda je takto konzultovala. Pokud [titul]. [příjmení] (podle znalce [titul]. [příjmení]) učinila správný závěr a postupovala v souladu s profesními povinnostmi a standardy a na náležité odborné úrovni, k pochybení, které by bylo v příčinné souvislosti s následným úmrtím pacientky, nedošlo (neboť i jakýkoliv jiný lékař by postupoval stejně, na náležité odborné úrovni a lege artis) a odpovědnost žalované za újmu způsobenou úmrtím pacientky nemůže být dána. Z důvodu hospodárnosti řízení se tedy soud již uvedenou otázkou nezabýval a neodročoval z tohoto důvodu jednání. <i>Náhrada nákladů řízení mezi účastníky a náhrada nákladů státu</i> 63. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná, která byla v řízení plně úspěšná, uvedla, že náhradu nákladů řízení vzhledem k okolnostem případu nepožaduje.

64. O náhradě nákladů státu (výrok III) soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku řízení soud uložil v řízení zcela neúspěšným žalobcům a), b), d) a e), náhradu čtyř pětin částky 5 120 Kč, kterou stát vyplatil jako znalečné [titul]. [příjmení], a čtyř pětin částky 1 020 Kč, kterou stát přiznal jako svědečné [titul]. [příjmení].

65. V případě žalobkyně c) soud dospěl k závěru, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť žalobkyně je dosud nezletilá, oba její rodiče již zemřeli a žalobkyni c) vychovává její babička, do jejíž pěstounské péče je nezletilá svěřena. Žalobkyně c) pobírá sirotčí důchod ve výši 7 542 Kč měsíčně a dosud studuje. Kromě uvedeného soud přihlédl i k okolnostem posuzovaného případu. Jedná se o řízení, ve kterém žalobkyně c) požaduje náhradu nemajetkové újmy způsobené úmrtím své matky a náhradu nákladů na výživu pozůstalého dítěte. Přitom ze znaleckého posudku, který si žalobci nechali vypracovat před zahájením řízení znalcem zapsaným v seznamu znalců, vyplývalo, že na straně žalované došlo k pochybení – podání žaloby tedy z pohledu žalobců, kteří byli jako laici odkázaní na vyjádření odborníka, dávalo smysl. Nejeví se spravedlivé, aby v takovém případě nezletilá žalobkyně hradila náklady řízení státu. Vzhledem k uvedenému tedy soud náhradu nákladů řízení státu proti žalobkyni c) nepřiznal (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).