19 C 117/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Masarykovo náměstí 1, 295 01 Mnichovo Hradiště pro zaplacení 29 567,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 025,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 16 541,54 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 263,16 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 2 339,20 Kč- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 29 567,32 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 28 966,76 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 22. 1. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 29 567,32 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to spolu s úroky z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru ve výši 16,90 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách ve výší 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve které byla smlouva uzavřena. Žalovaná se dále zavázala hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky, a to dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Čerpání probíhalo na základě žádosti žalované, která takto čerpala úvěr až do limitu 30 000 Kč. Žalovaná splátky řádně a včas nesplácela, toto své jednání nezměnila ani po písemném upozornění právní předchůdkyně žalobkyně, když se dostala do prodlení se splácením a právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními celý dluh zesplatnila dne 21. 6. 2023. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 1. 10. 2023 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13. 10. 2023 podaným k poštovní přepravě téhož dne. Žalovaná poté již na svůj dluh neuhradila ničeho a zůstala dlužna jistinu úvěru ve výši 28 966,76 Kč, poplatky ve výši 600,56 Kč, úroky z prodlení ve výši 1 263,16 Kč a úroky z úvěru ve výši 2 339,20 Kč. Žalobkyně dále požaduje úroky z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 28 966,76 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky ve výši 29 567,32 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 28 966,76 Kč a poplatků ve výši 600,56 Kč, od 2. 10. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění podané k poštovní přepravě dne 29. 12. 2023.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2024 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu sdělila soudu celkovou částku, kterou žalovaná na úvěr uhradila, dále aby doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a aby k doplněným tvrzením označila důkazy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 61 000,39 Kč a celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila v jednotlivých splátkách částku 47 974,61 Kč. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela především z údajů uvedených žalovanou, které získala při zpracování žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalovaná dotazována na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Na podporu svých tvrzení předložila žalobkyně posouzení úvěruschopnosti klienta, žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 18. 11. 2019, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 18. 11. 2019 a výpis z úvěrového účtu.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 18. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do limitu 30 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výší 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč měsíčně, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve které byla smlouva uzavřena. Každá splátka se skládala z úhrady úvěru a úroků z úvěru. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Splátky měly být hrazeny inkasem z účtu žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dále zavázala hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně za každé čerpání úvěru, případně další poplatky, a to dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Z článku 7.1 a 7.2 smlouvy ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalované s úhradou splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 18. 11. 2019, všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, ., ceníkem , právnická osoba, ., pro bankovní obchody a ceníkem pro soukromou klientelu účinným od 22. 7. 2019).

7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjistila, že žalovaná je zaměstnankyní společnosti , právnická osoba, . a její průměrný měsíční příjem je ve výši 22 780 Kč, tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena potvrzením o příjmu (nedoloženo), dále že žalovaná je vdaná a že žije se třemi dalšími členy domácnosti (z toho jsou dvě osoby bez příjmu) v nájmu v bytě ve vlastnictví jiné osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti jeden poskytnutý úvěr u jiné společnosti odlišné od právní předchůdkyně žalobkyně v celkové výši měsíční splátky 450 Kč a že měsíčně hradila nájem ve výši 2 000 Kč (prokázáno posouzením úvěruschopnosti klienta a žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 18. 11. 2019). Ze záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru, o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit (prokázáno záznamem o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 18. 11. 2019).

8. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 18. 11. 2019 do 30. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 61 000,39 Kč a celkem právní předchůdkyni žalobkyně uhradila v jednotlivých splátkách částku 47 974,61 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu za období od 18. 11. 2019 do 30. 4. 2023).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k okamžité úhradě pohledávky po lhůtě splatnosti, která ke dni 20. 5. 2023 činila 4 909 Kč, a současně ji upozornila na právo právní předchůdkyně žalobkyně přijmout příslušná opatření, zejména přistoupit k okamžitému splacení celého úvěru (prokázáno poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy ze dne 20. 5. 2023). Z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 6. 2023 zesplatnila s tím, že žalovaná ke dni zesplatnění dlužila celkovou částku 30 732 Kč (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 21. 6. 2023).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 1. 10. 2023 smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2023 svou pohledávku v celkové výši 33 169,68 Kč za žalovanou na žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 13. 10. 2023 podanými k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2023, potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 10. 2023, seznamem pohledávek postoupených k 1. 10. 2023 ze dne 29. 9. 2023, dohodou o úplatě ze dne 29. 9. 2023 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2023 včetně poštovního podacího archu z téhož dne). Z výpisu úvěrové historie žalované ze dne 1. 10. 2023 soud zjistil, že se pohledávka za žalovanou v celkové výši 33 169,68 Kč ke dni postoupení dne 1. 10. 2023 skládala ze zůstatku úvěru ve výši 28 966,76 Kč, úroku z úvěru ve výši 2 339,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 263,16 Kč a poplatků ve výši 600,56 Kč (prokázáno výpisem úvěrové historie žalované ze dne 1. 10. 2023). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 29. 12. 2023 podanou k poštovní přepravě téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 12. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne).

11. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Soud se předně zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

14. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, soud na základě provedeného dokazování nemá za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované dostatečným způsobem, s odbornou péčí. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že informace uvedené žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, byly úvěrujícím pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 z. s. ú. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalované nebyly řádně ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně ani řádně vyhodnoceny. Neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o její schopnosti úvěr splácet. Žalobkyní uvedená judikatura, a to rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, není použitelná k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť ten v § 78 z. s. ú. výslovně požaduje, aby poskytovatel nebo zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru vždy pořídil a uchoval dokumenty nebo jiné záznamy, které jsou nezbytné k tomu, aby s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí spotřebitelského úvěru ověřovala příjmy a výdaje žalované, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 z. s. ú. vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

27. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalované a žalované úvěr poskytla, aniž by řádně zjistila a následně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí neposoudila, zda je žalovaná schopna zapůjčené peněžní prostředky vrátit.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú., tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a nesplnila tak podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Soud se dále zabýval možným bezdůvodným obohacením žalované.

29. Jelikož bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 61 000,39 Kč, přičemž žalovaná jí uhradila pouze 47 974,61 Kč, soud přiznal žalobkyni nárok na plnění ve zbývající výši 13 025,78 Kč, tj. zbylé části poskytnuté jistiny, neboť se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění v dané výši žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě s odkazem na § 87 z. s. ú. vyhověl (výrok I.).

30. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se žalovaná dosud neocitla v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnější, ale žádné náklady jí v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly.

32. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.