Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

19 C 12/2021

č. j. 19 C 12/2021-13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2021:19.C.12.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 11 155 Kč s úrokem z prodlení ve výši 529 Kč, který vznikl sazbou 10 % ročně. Soud uznal nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a považoval náklad za upomenutí ve výši 300 Kč za přiměřený. Rozhodnutí bylo založeno na pojistné smlouvě, jejíž rozhodné právo bylo určeno jako právo České republiky. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, včetně soudního poplatku a odměny advokáta.

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 155 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 155 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 529 Kč vzniklým sazbou 10% ročně z částky 11 1500 Kč od 23. 5. 2020 do 11. 11. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne 11. 2. 2020 s předmětem pojištění pojištění motorového vozidla. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Rumunska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (pojistná smlouva, upomínka před zánikem pojištění, předžalobní upomínka, doklady o odeslání obou upomínek, inkasní bilance, upomínka právnická osoba) byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 11. 2. 2020 smlouvu číslo havarijní pojištění motorového vozidla a odpovědnost za újmu jím způsobenou. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění 11. 2. 2020. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného 9 482 Kč čtvrtletně s tím. Dopisem ze dne 4. 6. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky pojistného a zároveň jej upozornila, že pojistná smlouva zanikla pro nehrazení splátek pojistného dne 21. 5. 2020, zároveň byl upozorněn, že pokud nezaplatí bude účtován i náklad vymáhání 300 Kč. Dopisem ze dne 30. 6. 2020 bylo opět upomenut o úhradu tentokrát již částky 11 155 Kč. Opětovně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného výzvou předžalobní výzvou z 15. 9. 2020. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Rumunsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. 8 všeobecných podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. §1971 o. z. věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 22. 7. 2019 do 9. 11. 2019. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Úroky z prodlení stejně jako úroky ze závazku odrážejí cenu peněz, tedy v obou případech jsou platbou za užívání (oprávněné či neoprávněné) peněz věřitele dlužníkem. Tyto platby nekryjí náklady vzniklé s vymáháním peněžitého dluhu. Náklad za upomínku je tak dle § 1971 o. z. v přiměřené výši oprávněn žalobce vymáhat vedle samotného dluhu. Soud částku 300 Kč za upomenutí hodnotí jako odpovídající nákladům na tento úkon a jeho administraci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 155 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.