19 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 11 682 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 682 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 11 682 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně k důvodům žaloby uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytla [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno 9 slov] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 7. 2019 (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 11 681,76 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 26. 10. 2020. Žalovaná úvěr vyčerpala, ale peněžní prostředky do data splatnosti nevrátila. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána upomínkami ze strany právního předchůdce žalobkyně i předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 11 681,76 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 681, 76 Kč.

4. Usnesením ze dne 28. května 2021 č. j. 19 C 127/2021-12 soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne 7. 6. 2021 bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované do datové schránky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, přičemž poslední den pro vyjádření připadl na 7. 7. 2021, jsou splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. Soud má proto za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

6. Po právní stránce vychází nárok žalobkyně ze závazkového vztahu – smlouvy o spotřebitelském úvěru dle ustanovení z. č. 257/2016 Sb. a § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“).

7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b písmeno c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) za úkony do podání žaloby včetně z tarifní hodnoty ve výši 11 682 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 (příprava převzetí, předžalobní výzva, žaloba) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Celkem na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce 2 252 Kč.