Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

19 C 180/2022

č. j. 19 C 180/2022-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMB:2022:19.C.180.2022.2

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 690 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do -) částky 690 Kč -) kapitalizovaného úroku z prodlení 168,34 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 690 Kč od 3. 2. 2022 ve výši 8,5% do zaplacení zamítá

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona [číslo] uzavřel dne 29. 4. 2021 s žalobcem [příjmení] smlouvu (dále také jako " Smlouva). K uzavření Úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa] přístupných k tomu jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] Při uzavírání první smlouvy o úvěru musí být ověřena identita žadatele. V tomto případě již nebylo po žalovaném vyžadováno zaslání ničeho pro ověření vlastnictví účtu, neboť v minulosti byla totožnost ověřena při uzavírání jiné smlouvy. Žalobce hodnotil schopnost žadatele splácet. [právnická osoba], zkoumal, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťoval, zda existující závazky hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému creditscoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválil. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 231 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená částka 7 000 Kč byla zaslána dne 29. 4. 2021 na číslo účtu uvedený ve Smlouvě: [bankovní účet]. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za SMS servis: Při hrazení poplatku ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalovanému informace o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání Smlouvy. Úvěr společně s poplatky je v souladu s ustanovením části Smlouvy„ Úvěrová smlouva“ splatný 30 dnů od poskytnutí, za poskytnutí se rozumí den, kdy byla schválená výše úvěru odeslána na účet žalovaného. Pokud splatnost vychází na víkend nebo státní svátek, automaticky se dle části Smlouvy„ Jak budete splácet“ posouvá na následující pracovní den. V tomto případě byl tedy úvěr v splatný dne 31. 5. 2021. Žalovaný za trvání Smlouvy nehradil ničeho.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, jak jej tvrdila žalobkyně a je shora rekapitulován.

5. V situaci, kdy soud kvalifikoval vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., bylo namístě nejdříve posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Teprve v případě kladného závěru k této otázce, mělo smysl zkoumat další konkrétní ustanovení smlouvy.

6. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, soud ze žádosti o úvěr jakož i z dalších předložených důkazů a ani z žalobních tvrzení žalobkyně nemohl učinit závěr, že by úvěruschopnost žalovaného byla řádným způsobem zkoumána a učiněny odpovídající závěry. Žalobkyně uváděla, že vypočetla tzv. creditscore. Hodnoty, které však byly do tohoto výpočtu zadány, žalobkyně soudu nedokládá žádným ověřitelným způsobem (ani dle popisu procesu uzavírání smlouvy nemohla), přitom je třeba upozornit na § 78 z. č. 257/2016Sb., podle něhož je její povinností uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, výpisy z účtu atd.). Přitom ani distanční způsob sjednání úvěru poskytovatele povinnosti prověřit řádně úvěruschopnost nezbavuje této povinnosti. Žalobkyně tak neprokázala, že by dodržela povinnost stanovenou § 86, 87 z. č. 257/2016 Sb. a před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila příjmové a výdajové poměry žalované.

7. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK) jakož i NS (sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), NSS a ÚS ČR (I US [číslo]) dovodila, že nedostatek řádného zkoumání úvěruschopnosti zakládá absolutní nepatrnost úvěrové smlouvy.

8. Soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny dluhu dle § 2991 z. č. 89/2012Sb. (dále jen „ o. z.“) spolu s úrokem z prodlení § 1970 o. z. od dne následujícího po doručení žaloby, neboť předchozí výzvy k úhradě dluhu byly výzvou k úhradě plnění z neplatné úvěrové smlouvy, tedy nezaložily splatnost bezdůvodného obohacení.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, neboť byla žalobkyně zcela úspěšná. Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

10. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.