19 C 210/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 18 302,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 317,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 4 985,31 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 930,50 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 3 712,50 Kč- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 18,28 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 036 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 30. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 302,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 1. 7. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 15 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční splátky, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek, které byl žalovaný povinen hradit, byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na webových stránkách www.creditea.cz. Žalovaný se za poskytnutý úvěr zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednaný smluvní úrok, a dále poplatky a náklady. Žalovaný nesplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky po splatnosti. Jelikož žalovaný ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 4. 12. 2022 zesplatnila. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 1 682,95 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 15 000 Kč, poplatek ve výši 600 Kč, úrok z jistiny do zesplatnění 4. 12. 2022 ve výši 2 702,36 Kč, kapitalizovaný úrok od 5. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 3 712,50 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 5. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 1 930,50 Kč, úrok ve výši 18,28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky 15 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal žalobkyni dlužen žalovanou částku.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2024 byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dnů od doručení usnesení sdělila, jakým způsobem byla při poskytnutí úvěru žalovanému posuzována jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, předložila doklady dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, dále aby sdělila, jaká konkrétní částka a kdy byla z titulu předmětné smlouvy žalovanému poskytnuta a jaká částka byla žalovaným uhrazena, a k prokázání svých doplněných tvrzení označila a předložila důkazy. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze sociálních a demografických dat a z informací z interních databází a externích registrů (bankovního a nebankovního registru klientských informací). Dále právní předchůdkyně žalobkyně zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Zkoumáním a vyhodnocením transakcí na běžném účtu žalovaného získala právní předchůdkyně žalobkyně úplné ucelené informace o finanční situaci žalovaného za dostatečně dlouhé období. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný opakovaně čerpal peněžní prostředky do výše úvěru 15 000 Kč na jeho běžný účet č. , č. účtu, a uhradil pouze částku ve výši 1 682,95 Kč, a to dne 4. 8. 2022. Na podporu svých tvrzení žalobkyně předložila výpisy z běžného účtu žalovaného za období od 29. 11. 2021 do 29. 6. 2022 a potvrzení o provedení transakcí (čerpání úvěru).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle čl. 2 smluvních podmínek dne 1. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční splátky splatné vždy 4. den kalendářního měsíce, a to vždy do doby, dokud žalovaný neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek, které byl žalovaný povinen právní předchůdkyni žalobkyně hradit, byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu Creditea, který byl žalovanému zřízen, na webových stránkách www.creditea.cz. Výše úrokové sazby činila 60 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (prokázáno osobními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů uvedených ve výpisech z běžného účtu žalovaného za období od 29. 11. 2021 do 29. 6. 2022 (prokázáno výpisy z běžného účtu žalovaného za období od 29. 11. 2021 do 29. 6. 2022). Z fotokopie občanského průkazu žalovaného č. , tel. číslo, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (prokázáno fotokopií občanského průkazu žalovaného).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč, a to dne 1. 7. 2022 částku 3 000 Kč, dne 6. 7. 2022 částku 1 000 Kč, dne 7. 7. 2022 částku 1 000 Kč a dne 11. 7. 2022 částku 10 000 Kč (prokázáno potvrzeními o provedení transakcí ze dne 2. 9. 2024).

8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 2. 12. 2021 do 29. 6. 2022 soud zjistil, že obsahují příjmové transakce od společnosti Volkswagen, a to dne 6. 12. 2021 ve výši 50 593,90 Kč, dne 6. 1. 2022 ve výši 31 060,50 Kč, dne 4. 2. 2022 ve výši 29 168 Kč, dne 4. 3. 2022 ve výši 28 907,70 Kč, dne 6. 4. 2022 ve výši 33 497,80 Kč, dne 5. 5. 2022 ve výši 76 690,80 Kč a dne 6. 6. 2022 ve výši 44 944,65 Kč, a dále příjmové transakce z půjček žalovaného u různých společností odlišných od právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , , právnická osoba, ).

9. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 682,95 Kč, a to dne 4. 8. 2022, dále neuhradil ničeho (prokázáno denní historií ze dne 2. 10. 2023). Právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s hrazením jeho závazků plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti s tím, že pokud žalovaný dlužnou částku neuhradí, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatní veškeré dlužné částky plynoucí z úverové smlouvy č. , hodnota, (prokázáno opakovanou výzvou k úhradě ze dne 10. 10. 2022).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023 odeslaným dne 27. 10. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023).

11. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024, odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 15. 2. 2024 a podacím lístkem ze dne 16. 2. 2024).

12. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Soud se předně zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

15. Na základě provedeného dokazování soud nemá za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečným způsobem, s odbornou péčí. Soud má sice za prokázané ověření a zkoumání příjmové stránky žalovaného za měsíce prosinec 2021, leden 2022, únor 2022, březen 2022, duben 2022, květen 2022 a červen 2022, neboť příjem žalovaného v těchto měsících byl ověřen a doložen výpisy z běžného účtu žalovaného, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně netvrdila ničeho o zkoumání výdajů žalovaného a žádné doklady k výdajům žalovaného soudu nedoložila. Podstatné výdaje žalovaného tak nebyly vůbec zkoumány a ověřovány, a to ani přesto, že měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného za období sedmi měsíců, ze kterých je zřejmé, že žalovaný měl sjednané další půjčky u různých společností (, právnická osoba, , , právnická osoba, ), které čerpal před přijetím úvěru z předmětné smlouvy ze dne 1. 7. 2022, a ocitl se tak v dluhové pasti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala žádnou složku výdajů žalovaného (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla získat správnou představu o majetkové situaci žalovaného, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaný schopen úvěr splatit. Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno. Žalobkyně předloženými důkazy s ohledem na výše uvedené neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalovaného pohledávku splácet.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti27. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaný byl o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměn. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.

28. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a přesto mu úvěr poskytla, dospěl soud k závěru, že dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 13 317,05 Kč (zapůjčených 15 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 1 682,95 Kč), žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.).

29. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 46 % z částky 2 252 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 1 036 Kč (úspěch 73 % - neúspěch 27 %.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 18 302,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

31. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.