19 C 216/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 52 939,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč a dále částku ve výši 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 13 150,36 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 411,89 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 1 091,94 Kč- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 314,64 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 13 314,64 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení- částky ve výši 21 189,12 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 971,10 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 1 767,98 Kč- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 587,24 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 15 587,24 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným k nadepsanému soudu dne 30. 4. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 939,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřeli dne 16. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši 22 714 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 14 905 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,94 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 600 Kč. Žalovaný se zavázal splácet v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 034 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 16. 3. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne 21. 1. 2022 a celkem uhradil částku 14 400 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 23. 7. 2022 jistina činila částku 15 587,24 Kč a dlužný poplatek částku 11 201,88 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši 42 243,34 Kč. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 26 789,12 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 15 587,24 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 201,88 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 767,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 971,10 Kč, úroku ve výši 20,94 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 587,24 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 587,24 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřeli dne 2. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, zejména provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši 14 256 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 9 162 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 594 Kč. Žalovaný se zavázal splácet v 65 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 435 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 31. 5. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne 14. 3. 2022 a celkem uhradil částku 1 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni 23. 7. 2022 jistina činila částku 13 314,64 Kč a dlužný poplatek částku 12 835,72 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši 35 000,50 Kč. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 26 150,36 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 13 314,64 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 835,72 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 091,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 411,89 Kč, úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 314,64 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 314,64 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal žalobkyni dlužen žalované částky.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 9. 2024, č. j. 19 C 216/2024-20, byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dnů od doručení usnesení sdělila, jakým způsobem byla při poskytnutí úvěru žalovanému posuzována jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, předložila doklady dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, a dále aby sdělila, jaká částka byla žalovaným uhrazena, a k prokázání svých doplněných tvrzení označila a předložila důkazy. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalovaného uvedeného v zákaznické kartě ze dne 15. 6. 2021 a 1. 3. 2022, které následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uhradil u smlouvy č. , tel. číslo, částku 14 400 Kč a u smlouvy č. , tel. číslo, částku 1 000 Kč. Na podporu svých tvrzení předložila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne 2. 9. 2024 v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, a dne 4. 9. 2024 vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalovaného.

5. Podle § 115a o. s. ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 16. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 005 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení) a pojistným za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky činila 2 034 Kč, když splatnost poslední splátky byla stanovena na 16. 3. 2023. Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši 42 714 Kč. Výše úrokové sazby činila 68,80 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřenou dne 16. 6. 2021 a smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dosud uhradil v jednotlivých splátkách částku v celkové výši 14 400 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 2. 10. 2023, žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně). Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je ženatý, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a pracuje na plný úvazek jako technik kvality ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, . Žalovaný dále v zákaznické kartě uvedl, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši 29 615 Kč, což mělo být právní předchůdkyní žalobkyně ověřeno pracovní smlouvou (nedoloženo) a dvěma výplatními páskami (nedoloženo), dále že má úvěr z kreditní karty, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, jeho odhadované měsíční výdaje činí částku 5 000 Kč a splácí interní splátky ve výši 1 791 Kč měsíčně (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 15. 6. 2021).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jako zákazník dále uzavřeli dne 2. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 14 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 256 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení), a to v 65 týdenních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činila 435 Kč a poslední činila 416 Kč, když splatnost poslední splátky byla stanovena na 31. 5. 2023. Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši 28 256 Kč. Výše úrokové sazby činila 88 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřenou dne 2. 3. 2022 a smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dosud uhradil částku 1 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 2. 10. 2023, žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně). Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je rozvedený, má vyživovací povinnost ke třem osobám a pracuje na plný úvazek jako dělník ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, , tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo) a výpisy z bankovního účtu (nedoloženo). Žalovaný dále v zákaznické kartě uvedl, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši 67 732 Kč, dále že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá úvěr z kreditní karty, splácí externí splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně a interní splátky ve výši 2 034 Kč měsíčně a že jeho odhadované měsíční výdaje činí částku 15 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 3. 2022).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný informován o tom, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 a podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023). Žalovaný byl dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 3. 2024 vyzván k úhradě dlužných částek (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 28. 3. 2024 a podacím lístkem ze dne 2. 4. 2024). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil.

10. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 34 000 Kč, a to částku 20 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 14 400 Kč, a částku 14 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 1 000 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Soud se předně zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětných smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

14. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze žádostí o spotřebitelské úvěry a zákaznických karet ze dne 15. 6. 2021 a 1. 3. 2022 učinil skutková zjištění k osobním a majetkovým poměrům žalovaného, mimo jiné již výše uvedené, že v červnu 2021 žalovaný pracoval na plný úvazek jako technik kvality ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, , a jeho čistý měsíční příjem činil 29 615 Kč, což mělo být právní předchůdkyní žalobkyně ověřeno pracovní smlouvou (nebyla nedoložena) a dvěma výplatními páskami (nebyly doloženy), a následně v roce 2022 na plný úvazek u téže společnosti jako dělník s čistým měsíčním příjmem ve výši 67 732 Kč. K výdajům nebyly předloženy při žádostech o úvěry žádné doklady. Žalobkyně žádné doklady, jež jsou tvrzeny jako ověřující v žádostech, nepředložila.

15. Na základě provedeného dokazování soud nemá za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečným způsobem, s odbornou péčí. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že informace uvedené žalovaným v žádostech o úvěry, byly úvěrujícím pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného například pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní/podnájemní smlouvou, ač toto uvádí v žalobě. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně zkoumala registry, ať již bankovní nebo nebankovní, ale například i insolvenční rejstřík nebo centrální evidenci exekucí. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelské úvěry splácet, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného v žádostech o spotřebitelské úvěry – zákaznických kartách ze dne 15. 6. 2021 a 1. 3. 2022, a to i přestože žalovaný v zákaznických kartách uvedl, že měl u téže společnosti jako dělník více jak dvojnásobný plat než jako technik kvality před cca 9 měsíci.

16. Pouhé doplnění čísel do formuláře bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 22 Co 23/2021-149). Krajský soud v Praze nesdílí názor prezentovaný žalobkyní s odkazem na jí uvedenou judikaturu, a to rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, tedy že by stačilo, že listiny byly předloženy a není třeba je dokládat soudu. Žalobkyní uvedená judikatura není použitelná k ZoSÚ, neboť ten v § 78 ZoSÚ výslovně požaduje, aby poskytovatel nebo zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru vždy pořídil a uchoval dokumenty nebo jiné záznamy, které jsou nezbytné k tomu, aby s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Je nutné uvést, že již v poměrech zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, platilo, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom by nic neměnilo, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud nemá pochyb o tom, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i v poměrech současného zákona o spotřebitelském úvěru, který na rozdíl od předchozí právní úpravy navíc po poskytovateli úvěru vyžaduje pořizování a uchovávání dokumentů nebo jiných záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Soud ví ze své úřední činnosti, že spotřebitelé jsou často v tísnivé finanční situaci a jsou ochotni uvádět i ne zcela přesné, dokonce i nepravdivé údaje, jen proto, aby úvěr získali. Proto zákonodárce vyžaduje pod sankcí absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, aby kontrolu nad správností, úplností informací prováděl úvěrující. Nelze se tedy spoléhat a odvolávat na sdělení spotřebitelů, neboť jejich tíseň, ve které si často úvěr berou, není zárukou, že podají objektivní informaci.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. , Anonymizováno, , v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni a žalovaný byl o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměn. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.

29. Jak již bylo výše konstatováno, dotčené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 14 000 Kč, celkem ve výši 34 000 Kč, které žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 5 600 Kč (zapůjčených 20 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 14 400 Kč) a částky 13 000 Kč (zapůjčených 14 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 1 000 Kč), žalobkyni také vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky v celkové výši 18 600 Kč (13 000 Kč + 5 600 Kč), o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.).

30. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrových smluv nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale žádné náklady mu v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly (výrok III.).

32. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.