19 C 220/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 35 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, to je co do částky částka a úroku z prodlení z částky částka v zákonné výši 12 % ročně jdoucím od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále částku částka představující smluvní pokutu. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná řádně neplnila své smluvní povinnosti, úvěr byl zesplatněn a pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, navrhla žalobkyně, aby byl nárok alespoň v rozsahu poskytnuté jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a ve věci nenavrhla žádné důkazy.

3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. se proto má za to, že s navrhovaným postupem souhlasí. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že mezi společností právnická osoba. jako věřitelem a žalovanou jako spotřebitelkou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků do výše částka. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 40 % měsíčně, RPSN ve výši 5.532,56 %, povinnost hradit měsíčně úrok a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou bude dlužník v prodlení. Soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím SMS ověření kódem 21247.

5. Z listiny označené jako Žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalovaná uvedla své osobní údaje, údaj o zaměstnání u právnická osoba & P právnická osoba, měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka. Z listiny dále plyne, že byly uvedeny informace o rodinném stavu, bydlení a dalších osobních poměrech žalované. Soud současně zjistil, že listina neobsahuje podpis žalované ani žádné údaje o tom, z jakých podkladů byly uvedené údaje ověřovány a vyhodnocovány.

6. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného společností Anonymizováno, a.s. soud zjistil, že dne datum byla z účtu společnosti právnická osoba. na účet číslo č. účtu odeslána částka částka s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované. Tím měl soud za prokázané, že žalované byly finanční prostředky ve výši částka skutečně poskytnuty.

7. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované zesplatnění úvěru a vyčíslil k uvedenému datu celkovou dlužnou částku částkou částka.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobkyni Jméno žalobkyně., a že žalovaná byla následně vyzvána k úhradě tvrzeného dluhu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba. a žalobkyní soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla rovněž pohledávka za žalovanou vedená pod číslem úvěru Anonymizováno. Současně soud zjistil, že postupitel ve smlouvě prohlašoval existenci dokumentace k úvěrům, včetně výstupů z procesu ověřování úvěruschopnosti dlužníků a dalších podkladů použitých při posouzení bonity.

10. Z podacího dokladu společnosti Anonymizováno právnická osoba. soud zjistil, že předžalobní výzva byla dne datum odeslána na adresu žalované.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a podle občanského zákoníku.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných, spolehlivých, úplných a aktuálních informací o jeho příjmech, výdajích a dalších skutečnostech rozhodných pro schopnost spotřebitele úvěr splácet.

13. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně vycházel při posouzení úvěruschopnosti mimo jiné z výpisů z účtu, výplatních pásek a lustrací v příslušných registrech. Žádný z těchto podkladů však nebyl soudu předložen. Soud měl k dispozici pouze jednostránkovou žádost o úvěr obsahující deklarované údaje žalované. Samotné převzetí údajů sdělených spotřebitelem však nepostačuje ke splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost. Věřitel je povinen být schopen prokázat nejen získání rozhodných údajů, ale také jejich ověření a vyhodnocení.

14. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Z provedeného dokazování tak nebylo možno uzavřít, že byly splněny požadavky zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Za této situace soud nepřiznal žalobkyni plnění odvozené od úvěrové smlouvy, tedy nárok na smluvní úrok ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka ani příslušenství odvozené od těchto smluvních nároků. Nebylo proto možno vyhovět žalobě v rozsahu částky částka ani požadovanému úroku z prodlení z částky částka, a soud proto žalobu v této části zamítl.

16. Současně však měl soud za prokázané, že žalované byla fakticky poskytnuta částka částka, kterou žalovaná nevrátila. Ostatně sama žalobkyně navrhovala, aby byl v případě neúspěchu smluvního nároku posouzen alespoň nárok na vrácení poskytnuté jistiny jako bezdůvodné obohacení. Přijetím částky částka vzniklo žalované bezdůvodné obohacení, které je podle § 2991 a násl. občanského zákoníku povinna vydat. Proto soud žalobě v rozsahu částky částka vyhověl.

17. Soud si je vědom existence rozdílných názorů na otázku splatnosti pohledávky vzniklé podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I kdyby však soud přijal právní názor, podle něhož může být splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení založena výzvou věřitele k plnění z úvěrové smlouvy učiněnou před zahájením soudního řízení, nebylo by možno žalobkyni úrok z prodlení přiznat.

18. K tomu, aby výzva založila splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, musí být kumulativně splněny tři předpoklady. Musí existovat výzva k plnění, v ní musí být jednoznačně a samostatně vyčíslen nárok na vydání bezdůvodného obohacení a současně se tato výzva musí alespoň dostat do sféry dispozice dlužníka. Nejsou-li všechny tyto podmínky splněny současně, nemůže jít o řádnou výzvu způsobilou založit splatnost pohledávky. Postačí přitom absence kterékoliv z nich.

19. V projednávané věci žalobkyně nepředložila žádnou výzvu obsahující samostatné a určité vyčíslení bezdůvodného obohacení. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum vyplývá pouze požadavek na zaplacení částky částka, aniž by bylo zřejmé, jaká část této částky představuje případné bezdůvodné obohacení a jaká část připadá na další nároky odvozené od úvěrového vztahu. Stejně tak z předžalobní výzvy nelze zjistit konkrétní výši případného bezdůvodného obohacení, neboť i v ní je požadována úhrada souhrnné částky skládající se z více dílčích nároků. Ani jedna z těchto listin tedy neobsahuje samostatné a jednoznačné vyčíslení nároku, který byl následně soudem posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

20. Již tato skutečnost sama o sobě postačuje k závěru, že předložené listiny nemohou představovat řádnou výzvu způsobilou založit splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že všechny uvedené podmínky musí být splněny kumulativně, absence samostatného a určitého vyčíslení bezdůvodného obohacení sama o sobě vylučuje závěr o řádném vyvolání splatnosti pohledávky. Za této situace se soud již nemusel zabývat dalšími podmínkami řádné výzvy, zejména otázkou, zda se taková výzva dostala alespoň do sféry dispozice žalované.

21. Jen pro úplnost soud dodává, že k založení splatnosti by ani nepostačovalo pouhé prokázání odeslání výzvy. Podle § 570 občanského zákoníku právní jednání vůči nepřítomné osobě působí od okamžiku, kdy jí dojde, přičemž i domněnka podle § 573 občanského zákoníku předpokládá prokázání dojití zásilky alespoň do sféry dispozice adresáta. Samotné podání zásilky k poštovní přepravě proto bez dalšího neprokazuje vznik účinků výzvy.

22. Ani při přijetí právního názoru, podle něhož může být splatnost pohledávky podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru založena výzvou z úvěrové smlouvy, by tedy nebylo možno dovodit, že se žalovaná dostala do prodlení. Nebyla-li žalované doručena řádná výzva obsahující samostatně a určitě vyčíslené bezdůvodné obohacení, nemohla nastat splatnost tohoto nároku, a žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na úrok z prodlení. Z uvedených důvodů soud žalobu v části týkající se požadovaného úroku z prodlení zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka, přičemž jí byla přiznána částka částka. Její úspěch ve věci tak činí 55,93 %, zatímco úspěch žalované činí 44,07 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto představuje 11,86 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů právního zastoupení. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna za tři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno formulářovou žalobou, náleží podle § 14b advokátního tarifu za každý úkon polovina mimosmluvní odměny, tedy částka částka, celkem částka. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši tří režijních paušálů po částka, tedy celkem částka. Protože zástupkyně žalobkyně je plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 %, tj. částka. Náklady právního zastoupení tak činí celkem částka a spolu se zaplaceným soudním poplatkem představují částku částka. Po zohlednění čistého procesního úspěchu žalobkyně ve výši 11,86 % přiznal soud žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v částce částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.