19 C 227/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 80 302,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkynia) částku ve výši 78 945,16 Kč- s úrokem ve výši 16,40 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 27. 12. 2023 do 22. 1. 2024- s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení- s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 78 945,16 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení- s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 533,51 Kčb) částku ve výši 1 357 Kč,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 14. 3. 2024 domáhá na žalované zaplacení částky 80 302,16 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , IBAN, , kterou žalovaná s žalobkyní uzavřela současně s rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 16. 3. 2023, na jejímž základě byl žalované žalobkyní aktivován a veden běžný účet č. , č. účtu, . Dne 23. 3. 2023 žalobkyně vyplatila na účet žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 364 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 4. 2023 a konče dnem 20. 3. 2033. Každou splátkou měla být uhrazena jistina a sjednaný úrok 16,40 % ročně. Žalobkyně a žalovaná si sjednaly dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 31. 7. 2023 splátkové prázdniny – odklad splátek úvěru č. , IBAN, splatných dne 24. 8. 2023 a dne 24. 9. 2023. Splátky splatné od 24. 4. 2023 do 24. 7. 2023 žalovaná uhradila. Počínaje splátkou ke dni 24. 10. 2023 nebyly splátky žalovanou uhrazeny. Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně úvěr dne 27. 12. 2023 zesplatnila. O zesplatnění byla žalovaná informována dopisem žalobkyně ze dne 28. 12. 2023, který byl současně předžalobní výzvou. Ke dni zesplatnění činila dlužnou částku jistina ve výši 78 945,16 Kč a smluvní úrok ve výši 5 533,51 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní výzvou. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení sjednaného úroku 16,40 % ročně z dlužné jistiny od 27. 12. 2023 do 22. 1. 2024 a od 23. 1. 2024 do zaplacení pouze ve výši 15 % ročně. Zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny požaduje žalobkyně po žalované zaplatit od 6. 1. 2024 do zaplacení. Dále se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 1 357 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalované, neboť bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a v případě, že se žalovaná dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku žalobkyni nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala.

3. Soud ve věci nařídil dne 6. 11. 2024 první jednání, z něhož se žalobkyně z důvodu procesní ekonomie omluvila, o odročení nepožádala, a žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno dne 14. 10. 2024, a proto bylo jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 3. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku rámcovou smlouvu č. , hodnota, ve znění jejích dodatků ze dne 18. 4. 2023 a 23. 4. 2023, kterou se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, , na který se žalované zavázala poskytnout neúčelový úvěr ve výši 80 000 Kč (smlouva o úvěru č. , IBAN, ). Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok 16,40 % ročně v 120 měsíčních splátkách po 1 364 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru, a pojistné ve výši 119 Kč měsíčně, a to na základě pojistné smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejíž součástí jsou všeobecné pojistné podmínky. Splátky měly být hrazeny inkasem z běžného účtu žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník. Dle podmínek pro používání úvěru žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované s úhradou splátek (prokázáno rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 16. 3. 2023, dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze den 18. 4. 2023, dodatkem č. , hodnota, a č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 23. 4. 2023, obchodními podmínkami účinnými od 28. 11. 2022, podmínkami pro používání úvěru účinnými od 31. 10. 2018, ceníkem účinným od 1. 2. 2023, pojistnou smlouvou č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , všeobecnými pojistnými podmínkami pro soukromé životní a neživotní pojištění č. 3/2020 a přehledem cen pojištění účinným od 15. 7. 2021).

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanou seznámila s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Žalobkyně dne 23. 3. 2023 převedla na účet žalované č. , č. účtu, částku 80 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, ze dne 23. 3. 2023).

8. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná si na základě žádosti žalované sjednaly splátkové prázdniny – odklad splátek úvěru č. , IBAN, splatných dne 24. 8. 2023 a dne 24. 9. 2023 s tím, že se změnila délka splácení úvěru na 130 měsíců (prokázáno dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2023).

9. Žalovaná uhradila prvé čtyři splátky splatné dne 24. 4. 2023 až 24. 7. 2023. V prodlení se žalovaná ocitla se splátkou splatnou dne 24. 10. 2023, a proto žalobkyně úvěr dne 27. 12. 2023 zesplatnila. Dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 78 945,16 Kč a úrok činil 5 533,51 Kč (prokázáno přehledem plateb a splátkovým kalendářem).

10. Z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu soud zjistil, že účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu činily 44,54 Kč za 1 den vymáhání a 890,80 Kč za 20 dní vymáhání (prokázáno přehledem nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu).

11. Dopisem oznamujícím žalované zesplatnění úvěru zároveň žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalovaných částek. Tento dopis byl žalované odeslán dne 28. 12. 2023 (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 28. 12. 2023 a dokladem odeslané pošty).

12. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení částky 1 357 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalované (prokázáno výpisem z běžného účtu č. , č. účtu, za období 13. 11. 2023 do 6. 3. 2024).

13. Mimořádný výpis z účtu žalované, který byl jako důkaz uveden žalobkyní v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebyl soudu předložen.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 3. 2023 smlouvu o účtu a smlouvu o úvěru, kterými se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou účet a poskytnout jí úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se úvěrovou smlouvou zavázala vrátit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 364 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou a podmínkami pro používání úvěru, které byly nedílnou součástí smlouvy, úvěr zesplatnila. Žalobkyně před uzavřením smlouvy neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

17. Soud konstatuje, že nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované, když k posouzení úvěruschopnosti žalované nebyly žalobkyní předloženy žádné důkazy a ani v žalobě se žalobkyně k této otázce nevyjádřila.

18. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

28. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

29. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou. Soud se dále zabýval možným bezdůvodným obohacením žalované. Z důkazů však jednoznačně nevyplývá, kolik žalovaná celkem na úvěr uhradila. V žalobních tvrzeních se uvádí, že na jistině činí celkový dluh 78 945,16 Kč, přičemž však z přehledu plateb vyplývá odlišná informace, a to, že žalovaná na úvěr uhradila čtyři splátky dne 24. 4. 2023, 25. 5. 2023, 30. 6. 2023 a 31. 7. 2023 á 1 364 Kč, tedy celkem 5 456 Kč. Je zde tedy rozpor mezi tvrzením žalobkyně a soudu předloženými důkazy, když soud nemohl žalobkyni při jednání dne 6. 11. 2024 poučit o nutnosti tento rozpor vysvětlit, neboť svou účast na jednání omluvila. Soud proto nemůže učinit jednoznačný závěr o tom, kolik bylo na pohledávku celkem uhrazeno tak, aby mohl řádně rozhodnout o přiznání bezdůvodného obohacení, přičemž tuto důkazní nouzi zavinila žalobkyně, a to i svou nepřítomností u jednání, přestože na jednání v návrhu žaloby trvala, když odmítla možnost rozhodnout bez jednání. Za této situace nezbývá, než žalobu zamítnout (výrok I.), neboť nebylo zcela bez pochyby prokázáno, na jakou konkrétní částku má žalobkyně jako na bezdůvodné obohacení nárok.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalované žádné náklady v tomto řízení – podle obsahu spisu – nevznikly (výrok II.).