19 C 239/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 10 872 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky jdoucím od 11. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 3 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 10. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 10. 2. 2024 do 10. 4. 2025 z částky 10 872 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 855,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 13. 5. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 10 872 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru na základě které právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované dne 31. 5. 2023 úvěr ve výši 7 500 Kč. Žalovaná částka je představována nesplacenou jistinou úvěru ve výši 7 500 Kč, poplatkem z poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a úrokem ve výši 221,92 Kč. Úvěr byl sjednán pomocí prostředků komunikace na dálku. Podpis žalované byl nahrazen SMS kódem. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a jako variabilní symbol bylo uvedeno rodné číslo žalované. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI). Žalovaná ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 6. 4. 2025 zástupcem žalobkyně, avšak marně. Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně svoji aktivní legitimaci prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025, podle které nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která tuto pohledávku nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Po celou dobu řízení byla zcela pasivní.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a to dle listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, a z Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, s. r. o., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřely dne 31. 5. 2023 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem ve výši 221,92 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč vrátit, a to nejpozději do 30 dnů od poskytnutí prostředků. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový.

5. Z Dodatku ke smlouvě o půjčce č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2024 a z Formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si tímto dodatkem dohodly nové datum splatnosti půjčky, a to ke dni 9. 2. 2024.

6. Z Potvrzení o platbě ze dne 30. 3. 2025 soud zjistil, že dne 30. 5. 2023 došla na účet číslo , č. účtu, vedený na jméno právní předchůdkyně žalobkyně částka ve výši 1 Kč z účtu číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z Potvrzení o platbě ze dne 31. 3. 2025 bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, byla na účet znějící na jméno žalované č. , č. účtu, zaslána dne 31. 5. 2023 částka ve výši 7 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , což je rodné číslo žalované.

8. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 4. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k úhradě celkové částky ve výši 33 281,68 Kč do tří dnů na bankovní účet číslo , č. účtu, , pod VS: , var. symbol, . Částka se skládá z neuhrazené jistiny 24 569,68 Kč a nákladů právního zastoupení 8 712 Kč. Žalovaná byla upozorněna na následky neuhrazení dlužné částky. Odeslání výzvy žalobkyně prokázala podacím lístkem ze dne 6. 4. 2025. Výzva zřetelně nevyčísluje bezdůvodné obohacení.

9. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 a ze Seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 5. 3. 2025 s právní předchůdkyní žalobkyně Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 4. 2025 odeslaným téhož dne, což bylo prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2025 a podacím lístkem z téhož dne (zásilka číslo RR2733141343F, pošta České Budějovice 90).

10. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo pouze tvrzeno lustrování žalované ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, s negativním výsledkem, důkaz o lustraci předložen nebyl. Žalobkyně výslovně uvedla, že k úvěruschopnosti žalované žádných důkazů nenavrhuje a že případně souhlasí s posouzením nároku jako nároku z bezdůvodného obohacení.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Dne 31. 5. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 7 500 Kč a žalovaná měla poskytnutou částku spolu s úrokem a s poplatkem za sjednání úvěru vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jednorázovou splátkou nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru, resp. ke dni 9. 2. 2024. Žalovaná úvěr ve výši 7 500 Kč čerpala, a to jednorázově dne 31. 5. 2023. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na svůj závazek něčeho uhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky, ta však ničeho neuhradila. Důkazy k prokázání povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, zkoumat a řádně prověřit úvěruschopnost žalované nebyly soudu předloženy. V žalobě bylo uvedeno, že k prokázání úvěruschopnosti nenavrhuje žalobkyně žádné další důkazy a případně souhlasí s posouzením nároku jako bezdůvodné obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak řádně neprověřila možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr.

13. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 419 a 420, § 1810 a násl. o. z.

14. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. S ohledem na absenci důkazů k tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Úvěruschopnost žalované měla právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat prostřednictvím lustrace žalované ve veřejně přístupných databázích. Pouhá lustrace ve veřejně přístupných rejstřících by pro posouzení úvěruschopnosti žalované nebyla dostačující, i kdyby byla prokázána. Lustrací se nezjistí nic o příjmech a výdajích žalované. Nelze tak dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet, když žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nemohla znát finanční situaci žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna úvěr splácet, a poskytla jí úvěr, aniž by řádně zkoumala její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

21. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

22. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované, a přesto jí úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 7 500 Kč, které žalovaná jednorázově čerpala dne 31. 5. 2023 a které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky ve výši 7 500 Kč, žalobkyni vrátit. Žalobkyně již v návrhu vyslovila souhlas s tím, aby soud její nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení.

23. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 7 500 Kč, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl, a to včetně toho, že žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 370 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 10. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení jdoucím od 10. 2. 2024 do 10. 4. 2025 z částky 10 872 Kč zamítl (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, se žalovaná dosud s touto částkou neocitla v prodlení.

24. Ke splatnosti dluhu soud uvádí, že ta nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Výzva k plnění totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“25. Splatnost dluhu nastala na základě výzvy zaslané žalovanému dne 6.4. 2025 podací číslo , Anonymizováno, . Z aplikace sledování zásilek České pošty soud zjistil, že k doručování zásilky poprvé došlo dne 8. 4. 2025, což je den, který v souladu se zákonem soud považuje za dojití zásilky. Domněnka dojití zásilky do sféry vlivu žalovaného dle § 573 občanského zákoníku nastane, jeli prokázáno dojití, ve lhůtě dojití +3 dny, tedy 11.,4. 2025. Od tohoto dne soud přiznal úroky z prodlení. K tomu soud cituje § 573 z. č. 89/2012 Sb. : „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ Podle komentáře k § 573 z. č. 879/2012 Sb. v publikaci „Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): Petrov, Výtisk, Beran a kol. se domněnka doby dojití uplatní pouze u zásilek, u nichž bylo prokázáno dojití. Nepostačuje prokázání doby odeslání a prokázat dojití musí ten, kdo se o dovolává. Domněnku nelze sjednat (NS , spisová značka, ), nelze tedy sjednat ani domněnku dojití. S využitím provozovatele poštovních služeb“ znamená prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podle seznam provozovatelů poštovních služeb je přístupný na internetových stránkách Českého telekomunikačního úřadu http://www.ctu.cz.

26. Úroky požadované od 10. 2. do 11. 4. 2025 soud zamítl, neboť soudu nebylo prokázáno, že by výzva k úhradě bezdůvodného obohacení došla alespoň do sféry vlivu žalovaného dříve než 11. 4. 2025.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 855,76 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,99 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

28. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soudneshledal podmínky pro její prodloužení.