19 C 244/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 74 656 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 24 656 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 74 656 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 446 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 26. 6. 2024 domáhala na žalované zaplacení částky 74 656 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela s žalovanou dne 19. 12. 2023 společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji, kdy se tato rezerva rovná minimálně životnímu minimu. Na základě smlouvy o úvěru čerpala žalovaná na svůj účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 74 656 Kč, se splatností dne 19. 4. 2024. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky zcela nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Celkový nárok žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí 74 656 Kč. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2024. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 5. 9. 2024, č. j. 19 C 244/2024-12, byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dní od doručení usnesení soudu sdělila, jakým způsobem byla při poskytnutí úvěru žalované posuzována její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, jaká konkrétní částka a kdy byla z titulu předmětné smlouvy žalované poskytnuta a žalovanou uhrazena, a kdy a jakým způsobem byla žalovaná informována o postoupení pohledávky, a označila a nepředložené důkazy předložila k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě soudu ničeho nedoplnila, ani nedoložila.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla žaloba řádně doručena dne 30. 9. 2024 v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, a dne 3. 10. 2024 vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalované.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřely dne 19. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované možnost čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 0,4026 % denně. Pro případ prodlení byl ve smlouvě sjednán poplatek ve výši 250 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou seznámila s jejími právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne 19. 12. 2023, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice).

7. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 50 000 Kč dne 19. 12. 2023 a právní předchůdkyni žalobkyně na svůj dluh řádně a včas nehradila, proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku ve výši 74 656 Kč zesplatnila (prokázáno dokumenty loan application info, external payout a data from Ledger).

8. Žalovaná k datu splatnosti dne 19. 4. 2024 dlužila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 74 857,30 Kč skládající se ze dvou náhrad účelně vynaložených nákladů po 250 Kč, výběru ze dne 20. 12. 2023 ve výši 50 000 Kč a úroků ve výši 24 357,30 Kč (prokázáno platebními informacemi).

9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění jejího dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 o prodloužení účinnosti smlouvy do 20. 1. 2024 (prokázáno smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 a seznamu postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná informována dopisem ze dne 13. 5. 2024 odeslaným téhož dne společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2024 a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2024 včetně podacího lístku ze dne 13. 5. 2024).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Dne 19. 12. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaná měla poskytnutou částku spolu s příslušenstvím vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná úvěr ve výši 50 000 Kč čerpala, a to jednorázově dne 19. 12. 2023, ale na svůj závazek neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr.

12. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, , Anonymizováno, -, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

22. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Úvěruschopnost žalované měla právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat prostřednictvím lustrace žalované ve veřejně přístupných databázích, jak žalobkyně uvedla v žalobě, k tomuto žádné důkazy nepředložila. Z předložených důkazů tak nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet, když žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nemohla znát finanční situaci žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna úvěr splácet, a poskytla jí revolvingový úvěr, aniž by řádně zkoumala její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

23. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

24. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 50 000 Kč, které žalovaná jednorázově čerpala dne 19. 12. 2023 a které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 50 000 Kč (jistina úvěru ve výši 50 000 Kč, na níž žalovaná neuhradila ničeho), žalobkyni vrátit.

25. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 50 000 Kč, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 24 656 Kč, soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru zamítl (výrok II.), a to i co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 74 656 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se žalovaná dosud neocitla v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % z částky 18 959 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 6 446 Kč (úspěch 67 % - neúspěch 33 %.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 987 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 74 656 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč.

27. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.