19 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 697 106,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 653 321,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, to je co do- částky 43 785,08 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 998 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 25,00 % ročně z částky 998 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 566,88 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 17 037,29 Kč- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 696 108,39 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení- úroku ve výši 6,06 % ročně z částky 696 108,39 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 73 094 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným ke zdejšímu soudu dne 14. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 697 106,39 Kč sestávající z částky 696 108,39 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, a žalovaným dne 13. 12. 2021, dále jen „smlouva o půjčce“, a dále sestávající z částky 998 Kč jako nepovoleného debetního zůstatku na účtu č. , č. účtu, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb uzavřené dne 13. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, kdy došlo ke zřízení běžného účtu č. , č. účtu, , dále jen „smlouva o účtu“.

2. Na podkladě smlouvy o účtu byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný byl v případě nepovoleného přečerpání disponibilního zůstatku na tomto účtu povinen nepovolený debetní zůstatek neprodleně uhradit včetně úroků. Nedílnou součástí smlouvy o účtu jsou všeobecné obchodní podmínky, příslušné produktové podmínky, sazebník a úrokový lístek. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti zabezpečit na účtu včas a v dostatečné výši dostatek finančních prostředků a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 998 Kč, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat spolu s úrokem dle úrokového lístku ve výši 25,00 % a zákonným úrokem z prodlení z částky nepovoleného debetního zůstatku. Jelikož i přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně nebyl debetní zůstatek vyrovnán, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a od smlouvy o účtu s účinností ke dni 20. 9. 2023 odstoupila. Žalobkyně získala tuto pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 10. 2023 s účinností ke dni 30. 10. 2023, přičemž žalovanému byla změna na straně věřitele písemně oznámena dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 998 Kč. Za období od postoupení pohledávky za žalovaným žalovaný ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou doporučeně dne 28. 3. 2024. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 998 Kč. Vedle toho žalobkyně nárokuje úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky 998 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 25,00 % ročně z nepovoleného přečerpání zůstatku, tj. z částky 998 Kč, za dobu od 21. 9. 2023 do zaplacení.

3. Na podkladě smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 800 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 96 pravidelnými měsíčními splátkami po 10 475 Kč spolu s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 6,06 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a sazebníku s tím, že první splátka byla splatná dne 13. 1. 2022. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu dostatek finančních prostředků ke dni splatnosti každé splátky, aby mohla být každá splátka hrazena formou inkasa z účtu žalovaného. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, toto své jednání nezměnil ani po písemném upozornění právní předchůdkyně žalobkyně, když se dostal do prodlení se splácením a právní předchůdkyně žalobkyně proto celý dluh zesplatnila dne 17. 7. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 10. 2023, a to s účinností ke dni 30. 10. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení 713 712,56 Kč. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen jistinu úvěru ve výši 696 108,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 037,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 566,88 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 6,06 % ročně z jistiny ve výši 696 108,39 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z celkové částky ve výši 696 108,39 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou žalovanému doporučeně. Ani přesto však nebyla dlužná částka žalovaným uhrazena.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení na území České republiky.

5. Přípisem zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2024 byla žalobkyně vyzvána, aby soudu sdělila, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, jak byly ověřeny informace sdělené žalovaným k výši příjmů a výdajů, a dále, aby sdělila, jakou částku celkem žalovaný na úvěr uhradil (včetně všech úroků, sankcí a poplatků), a uvedená doplněná tvrzení doložila včetně předložení dokumentů, z nichž byly údaje o příjmech a výdajích žalovaného ověřeny. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, podáním ze dne 11. 10. 2024 doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých žalovaným před uzavřením předmětné smlouvy a z informací zjištěných lustrací žalovaného ve veřejných registrech. Právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík atd.), příjmy žalovaného kontrolovala na základě průměrných příjmů na běžném účtu žalovaného, kdy příjmy činily 185 000 Kč a výdaje 30 446 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 146 678,69 Kč. Na podporu svých tvrzení předložila protokol o ověření úvěruschopnosti klienta vč. příloh, výpisy z běžného účtu za období od 13. 12. 2021 do 31. 7. 2023, přehled zůstatků a transakční historii.

6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena společně s předvoláním k jednání dne 26. 9. 2024 do jeho datové schránky.

7. Soud ve věci nařídil dne 16. 10. 2024 první jednání, k němuž se dostavila pouze žalobkyně, žalovaný se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, o odročení jednání nepožádal, a proto bylo jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, v jeho nepřítomnosti.

8. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.

9. Právní předchůdkyně žalobkyně, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 13. 12. 2021 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platební a investičních služeb a na jejím základě dne 13. 12. 2021 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 800 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 96 měsíčních splátkách po 10 475 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 13. 1. 2022. Každá splátka se skládala z úhrady jistiny a úroku. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 5,90 % ročně. Splátky měly být hrazeny inkasem z účtu žalovaného č. , č. účtu, , na kterém se žalovaný zavázal mít dostatečný zůstatek. Z článku 6.3. a 8.2. písm. c) smlouvy o půjčce ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek. (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 13. 12. 2021, návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2021, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 13. 12. 2021 úvěr ve výši 800 000 Kč poskytla na jeho účet č. , č. účtu, (prokázáno výpisem z běžného účtu č. , č. účtu, za období od prosince 2021 do listopadu 2022). Z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru z titulu smlouvy o půjčce právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 17. 7. 2023 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 724 712,56 Kč (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 17. 7. 2023). Právní předchůdkyně žalobkyně dále z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu č. , č. účtu, , který nebyl žalovaným řádně a včas uhrazen, dne 5. 9. 2023 odstoupila od smlouvy o účtu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného tento účet vedla. Účinnost smlouvy o účtu skončila ke dni 20. 9. 2023 (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 5. 9. 2023).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek č. 10/2023 ze dne 24. 10. 2023 své pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 30. 10. 2023 na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisy ze dne 7. 11. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek č. 10/2023 ze dne 24. 10. 2023 včetně potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 30. 10. 2023 a vyrozuměními o postoupení pohledávky ze dne 7. 11. 2023). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení žalovaných částek upomínkou ze dne 27. 3. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 27. 3. 2024).

11. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že příjem ve výši 185 000 Kč je deklarovaný, kdy podle sdělení žalobkyně byl ověřen s využitím statistického nástroje, tedy ne na základě nějakého dokumentu (pracovní smlouvy atd.). V uvedeném dokumentu dle soudu nedává smysl věta o započteném příjmu 30 446 Kč, když je v něm dále uvedeno, že jsou zohledněny výdaje 15 430 Kč a splátka činila 10 475 Kč, tudíž by žalovanému nezbylo ani 5 000 Kč na život. Soud k uvedenému dále uvádí, že částka 30 446 Kč byla původně ve vyjádření žalobkyně ze dne 11. 10. 2024 uvedena jako výše výdajů.

12. Ze žádosti o spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 800 000 Kč soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě či bytě a má středoškolské vzdělání. Dále z této žádosti vyplývá příjem uváděný ve výši 185 000 Kč, započtený ve výši 30 446 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a výdaje na živobytí ve výši 3 000 Kč.

13. Z uvedené žádosti v kontextu s protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta a vyjádřením žalobkyně ze dne 11. 10. 2024 soudu vyplývá, že bylo kalkulováno s příjmem 30 446 Kč a deklarované výdaje 8 000 Kč byly navýšeny na 15 430 Kč, kdy splátka byla ve výši 10 475 Kč měsíčně. Žalobkyně při jednání uvedla, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru hokejistou slovenské extraligy.

14. Z manuálního vstupu konsolidovaného balíčku soud zjistil, že byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně lustrován ve veřejných registrech bez negativního záznamu jen s pozitivní úvěrovou historií.

15. Výpisy z běžného účtu za období od 13. 12. 2021 do 30. 6. 2023 a z přehledu zůstatků soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku 146 678,69 Kč.

16. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platební a investičních služeb ze dne 13. 12. 2021.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy byly mezi žalobkyní a žalovaným uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“.

19. Soud má za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně ověřena. Žalobkyně uvedla, že příjem 185 000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Tento postup si soud dokáže představit u příjmu, který je průměrně dosahován v populaci, nikoliv však u příjmu nadprůměrného, jakým je příjem 185 000 Kč. V tomto případě měl být vyžadován doklad o dosahování tohoto příjmu a z jaké činnosti plyne, zdali je dán předpoklad, že bude dosahován i v průběhu splácení úvěru. Žalobkyně dále uvedla protichůdná tvrzení, když v protokole o ověření úvěruschopnosti klienta právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že započetla příjem 30 446 Kč, ale ve vyjádření žalobkyně ze dne 11. 10. 2024 žalobkyně tuto částku uvedla jako kalkulované výdaje. Rovněž kalkulované výdaje na živobytí 3 860 Kč nepovažuje soud za reálné, nejsou ničím podloženy. Jak bylo soudu sděleno žalobkyní, žalovaný byl extraligovým hokejistou. Taková osoba rozhodně má vyšší náklady (doplňky stravy, sportovní vybavení, kvalitní stravování atd). Celkově jsou údaje o posouzení úvěruschopnosti žalovaného zmatečné, právní předchůdkyně žalobkyně zjištěné údaje o příjmech a výdajích nijak neověřila, vše je jen kalkulováno na základě statistického modelu, kdy takovýto postup neodpovídá poměrně vysokému úvěru 800 000 Kč.

20. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

21. Podle § 1985 o. z. může ten, kdo vede pro druhou stranu účet, započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu.

22. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

23. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

26. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Podle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

32. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 z. s. ú. vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

33. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

34. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětných smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr a nepovolený přečerpaný disponibilní zůstatek na účtu splatit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú., který vyžaduje prověřování příjmové i výdajové stránky žalovaného, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout a zřídit mu účet s možností přečerpání disponibilního zůstatku na účtu. Soud proto předmětné smlouvy posoudil jako absolutně neplatné.

35. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 800 000 Kč, kterou jí žalovaný co do částky 653 321,31 Kč nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla na jistině splacena a kterou žalobkyně požaduje uhradit, tj. částky 653 321,31 Kč (poskytnutý úvěr ve výši 800 000 Kč – žalovaným uhrazená částka 146 678,69 Kč), žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě s odkazem na § 87 z. s. ú. vyhověl (výrok I.).

36. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť předmětné smlouvy jsou absolutně neplatné a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 88 % z částky 83 061 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 73 094 Kč (úspěch 94 % - neúspěch 6 %.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 27 885 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 697 106,39 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 600 Kč ve výši 9 576 Kč38. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.