19 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: 1/) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2/) Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem Anonymizováno ., Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/1 o zaplacení 767 352 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 602 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 11,75% ročně od 21. 4. 2022 do zaplacení.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky- 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z této částky od 21. 4. 2022 do zaplacení- 110 352 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z této částky od 1. 4. 2022 do zaplacenízamítá.

III. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni náklady řízení a to v částce 148 732,32 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jako solidárně zavázaní a žalobkyně jsou povinni podle vzájemného poměru úspěchu ve věci uhradit náklady řízení, které nesl český stát, a to žalovaná 1) a žalovaný 2) společně a nerozdílně náhradu 80 % nákladů řízení ve výši 234,40 Kč a žalobkyně náhradu 20 % nákladů řízení ve výši 58,60 Kč. Náklady jsou splatné na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala úhrady v záhlaví uvedené částky s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaní dne 1. 5. 2018 uzavřeli smlouvu nazvanou „mandátní smlouva“, jejímž předmětem byla inženýrská činnost ve výstavbě při rekonstrukci nemovité věci v katastrálním území , adresa, v , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a dodání výtahu v rámci této rekonstrukce. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní dosud neuhradili doplatek ceny díla – výtahu ve výši 657 000 Kč bez DPH, přičemž se jedná o nedoplatek z odsouhlasené ceny po započtení požadovaných změn, která činila 1 284 000 Kč bez DPH (DPH v přenesené daňové povinnosti). Ze strany žalovaných bylo z této částky žalobci uhrazeno pouze 627 000 Kč, jakožto zálohová platba. Žalobkyně dále uvedla, že dílo bylo dodáno bez vad, způsobilost díla sloužit svému účelu byla předvedena za přítomnosti žalovaného 2) a zástupců společnosti , právnická osoba, ., přičemž ze strany žalovaných bylo dílo převzato bez výhrad, jak dokladuje zápis o předání a převzetí díla ze dne 27. 4. 2020.

2. Dále dle žalobkyně žalovaní neuhradili práce na koordinaci a řízení stavby, které žalobkyně prováděla v srpnu roku 2019, taktéž na základě „mandátní smlouvy“ z 1. 5. 2018. Z tohoto titulu žalobkyně žalobou uplatnila pohledávku ve výši 91 200 Kč, po připočtení DPH pak 110 352 Kč.

3. Žalobkyně zaslala žalovaným k úhradě uvedených pohledávek předžalobní výzvu dne 13. 4. 2022. Žalovaní na tyto pohledávky neuhradili ničeho.

4. Při jednání soudu dne 17. 5. 2023 bylo zastaveno řízení co do částky 9 500 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu zpětvzetí žaloby v této částce. Tedy doplatek ceny výtahu byl žalován nově jen ve výši 657 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 21. 4. 2022 do zaplacení.

5. V odporu k elektronickému platebnímu rozkazu žalovaní s žalobou uplatněnými pohledávkami nesouhlasili, žalobu navrhli v celém rozsahu zamítnout. Žalovaní namítali, že žalobkyně stavbu výtahu nedokončila a nepředala. Dílo dle žalovaných mělo vady. Žalovaní údajně sami, bez součinnosti žalobkyně, zajistili dostavbu výtahu a jeho zprovoznění. Podle žalovaných tak žalobkyně nesplnila předmětnou smlouvu o dílo.

6. Pokud jde o „mandátní smlouvu“, požadovali žalovaní dopisem ze dne 20. 8. 2020 předložení řádné a komplexní zprávy o činnosti vykonané žalobkyní na základě mandátní smlouvy ve prospěch žalovaných od 1. 5. 2018 do srpna 2019. Podle žalovaných, žalobkyně do dnešního dne tuto zprávu žalovaným neposkytla. Vedle toho žalovaní namítali, že žalobkyně vybírala provizi od osob, kterým zprostředkovávala práci při realizaci „mandátní smlouvy“ a tyto částky si ponechala. Tím bylo podle žalovaných porušeno ujednání „mandátní smlouvy“, ale i základní zásada zastupování. Byl porušen § 2432 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále též jen OZ), podle kterého příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti, žalobkyně si totiž veškeré provize ponechala pro svůj prospěch. Zároveň tím byla dle žalovaných způsobena škoda, která převyšuje dle tvrzení žalovaných součet žalovaných pohledávek.

7. Žalobkyně v reakci na odpor žalovaných doplnila žalobní tvrzení tak, že dílo (vystavěn výtah) bylo provedeno a v souladu s § 2010 OZ žalobkyni vznikl nárok na úhradu díla, což je dle žalobkyně explicitně vyjádřeno i v předávacím protokolu podepsaném žalovaným 2), který soudu předložen. Žalobkyně odmítala tvrzení, že by dílo mělo vady a žalovaní si sami zajistili dostavění výtahu.

8. Účastníci učinili nesporným uzavření příkazní smlouvy dne 1. 5. 2018 s názvem „Mandátní smlouva pro inženýrskou činnost ve výstavbě“, kde žalobkyně vystupovala jako příkazníka a žalovaní jako příkazci. Předmětem smlouvy byla inženýrská a investorská činnost při realizaci stavby „Stavební úpravy a přestavba , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně technického dozoru stavebníka při práci na staveništi“, konkrétně byla činnost specifikovaná v čl. 3 této smlouvy.

9. Z provedeného dokazování soud zjistil, že shora uvedená smlouva „Mandátní smlouva pro inženýrskou činnost ve výstavbě“ byla uzavřena na straně příkazce žalovanou 1) a žalovaným 2), byť v průběhu vztahu z této smlouvy byly platby fakturovány pouze na žalovaného 2), nikoli však jako fyzickou osobu, ale jako fyzickou osobu podnikatele. Při jednání soudu dne 7. 12. 2022 (list č. , hodnota, verze) sice právní zástupce žalovaných uvedl, že smlouvu uzavřel pouze , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzická osoba podnikatel, ten však ve své účastnické výpovědi při jednání 17. 5. 2023 (list č. , hodnota, ) potvrdil, že účastníkem příkazní smlouvy byl on a jeho manželka (oba žalovaní) nepodnikatelé, jak je na smlouvě uvedeno. Soud proto dále považoval za účastníky smlouvy oba žalované. Uvedení , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzickou osobu podnikatele na vystavených fakturách považoval soud pouze za místo plnění. Odměna příkazníka byla ujednána v článku 6 bod 4 v šesti splátkách po 200 000 Kč poslední splatná 15. 10. 2018. V případě řádného provedení stavby byla dohodnuta prémie 300 000 Kč v článku 5.

10. Z výslechu jednatele žalobkyně , jméno FO, provedeného při jednání dne 17. 5. 2023 (l. č. 143 spisu) soud zjistil, že příkazní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 1. 5. 2018 nebyla změněna, a to ani v otázce plateb za činnost příkazníka. Uvedl, že s žalovanými nedospěla žalobkyně k dohodě o tom, že by její další činnost byla hrazena nad sjednaný paušál 1 200 000 Kč plus případné odměny za řádné plnění a ani k dohodě alespoň o úhradě byť jen skutečných nákladů za další činnost. V řízení však přes uvedené rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vykonávala činnost příkazníka spočívající v inženýrské činnosti na , Anonymizováno, , Anonymizováno, i po lhůtě, na níž byla „mandátní smlouva“ z 1. 5. 2018 ujednána a žalovaní na tuto další činnost příkazníka dobrovolně hradili v celkové částce 657 000 Kč bez DPH na základě žalobkyní vystavených faktur (viz odstavce 44, 49 tohoto odůvodnění). V tomto řízení se nepodařilo prokázat obsah dohody účastníků ohledně další činnosti příkazníka a úhrady za tuto činnost, žalobci tak nemohli být úspěšní s žalobou požadovanými úhradami za tuto činnost v srpnu 2019, to i s ohledem na důvodnou námitku promlčení, kdy poslední ve smlouvě sjednaná platba byla splatná 15. 10. 2018, žaloba podána 8. 6. 2022. Provedenými platbami na inženýrské činnosti v roce 2019 má však soud za prokázané, že minimálně o těchto uhrazených činnostech a platbách za ně došlo k uzavření příkazní smlouvy alespoň konkludentně (viz též odst. 44, 49 odůvodnění).

11. Soud tedy shrnuje skutková zjištění k nároku na 110 352 Kč s DPH jako odměny za práce žalobkyně z příkazní smlouvy prováděné v srpnu 2019 tak, že nebylo prokázáno, že by za provádění prací žalobkyní pro žalované v roce 2019, nad rámec dobrovolně uhrazených žalovanými ve výši 657 000 Kč (skutková zjištění v odstavci 44), byla mezi účastníky uzavřena nová příkazní smlouva a dohodnuta odměna za tuto činnost. Pokud by šlo o doplatek odměny ze smlouvy uzavřené 1. 5. 2018, pak námitka žalovaných vznesená ve vyjádření k žalobě, že veškeré nároky vyplývající z této smlouvy jsou s ohledem na jejich splatnost uvedenou v článku 6 smlouvy z 1. 5. 2018, a to do 15. 5. 2018, do 15. 6. 2018, 15. 7. 2018, 15. 8. 2018, 15. 9. 2018 a 15. 10. 2018 promlčeny, neboť žaloba byla podána 8. 6. 2022, je důvodná. Soud tedy z titulu doplatku prací provedených žalobkyní na základě příkazní smlouvy z 1. 5. 2018 žalobkyni nepřiznal ničeho a nárok na 110 352 Kč s DPH v plném rozsahu zamítl.K výstavbě výtahu soud zjistil.

12. Mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena nová ústní příkazní smlouva, podle které měla žalobkyně na místo žalovaných uzavřít se společností , právnická osoba, smlouvu o dílo. Toto vyplývá z výslechu jak , jméno FO, . , jméno FO, (žalovaného), tak z výslechu , jméno FO, (jednatele žalobkyně). Oba se shodli také na tom, že tato příkazní smlouva měla být bezúplatná, šlo o „čistou přefakturaci ceny díla na příkazce“. , jméno FO, . , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že se žalovaní podíleli na výběru designu a detailech výstavby výtahu, vybírali si ze čtyř nabídek, zvolili nabídku , právnická osoba, . Tím má soud za prokázané, že žalovaní byli seznámeni s cenovou nabídkou díla včetně dodatků. Smlouva o dílo s předmětem dodávka výtahu s místem plnění , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , adresa, , původně za cenu díla 914 000 Kč (l. č. , hodnota, ) byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, skutečně uzavřena (datum uzavření není ve smlouvě uveden). K této smlouvě byl uzavřen dne 18. 6. 2019 dodatek č. 1 (list č. 73) řešící „navýšení ceny díla s ohledem na doobjednání všech potřebných komponent k dodatečnému požadavku na prodloužení již objednaného výtahu o jednu stanici“. Cena díla byla navýšena o 148 500 Kč, celková cena tedy činila 1 062 500 Kč bez DPH.

13. Poté byl dne 1. 7. 2019 uzavřen dodatek č. 2 (list č. 75) k předmětné smlouvě o dílo. Předmětem tohoto dodatku bylo upravení navýšení ceny díla z důvodu provedení opláštění ocelové konstrukce. Cena díla byla navýšena o dalších 212 000 Kč, tedy celková cena díla bez DPH činila 1 274 500 Kč. Existenci obou dodatků a jejich obsah potvrdili shodně obě strany sporu i svědek , jméno FO, (l. č. 142 verze).

14. K tvrzeným vadám díla žalovaný 2) uvedl, že o nich společnost , právnická osoba, ani žalobkyni neinformoval, odstranil si je sám ještě před předáním výtahu.

15. Ze zápis o předání a převzetí díla dle smlouvy o dílo č. , tel. číslo, ze dne 27. 4. 2020 (l. č. 72) soud zjistil, že výtah byl dne 27. 4. 2020 předán. Za zhotovitele protokol podepsal , jméno FO, ze servisního střediska zhotovitele a , jméno FO, , montážní mistr zhotovitele. Za objednatele převzal výtah a zápis podepsal , jméno FO, . , jméno FO, . V zápise je uvedeno „Předání výtahu – bez vad“. Zápis konstatuje v bodě 1, že byly úspěšně provedeny předepsané zkoušky, bylo vydáno prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb., v bodě 4 se konstatuje, že tímto zápisem je dílo předáno objednateli a vzniká právo na sjednanou cenu díla.16. , jméno FO, . , jméno FO, ve své účastnické výpovědi (l. č. 144) uvedl, že sám stavbu výtahu kontroloval. Tvrzené vady odstranil sám, a to před převzetím díla, neinformoval o vadách žalobkyni ani společnost Schindler.

17. Z výpovědi , jméno FO, (l. č. 143), jednatele žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně nebyla vpuštěna do objektu, kde byl výtah instalován k jeho předání. Skutečnost, že klíče od stavby žalobkyně neměla, potvrdil i , jméno FO, . , jméno FO, . Žalobkyně ani nechtěla, aby byl výtah , jméno FO, . , jméno FO, předán s ohledem na prodlení s doplacením ceny výtahu. Zhotovitel (společnost Schindler) však trval na předání výtahu, neboť byl instalován v nemovitosti ve spoluvlastnictví , jméno FO, . , jméno FO, (výpověď jednatele žalobkyně , jméno FO, l. č. 143).

18. K tvrzeným vadám díla a z toho důvodu nesplatnosti doplatku ceny díla soud uzavírá, bylo prokázáno, že výtah byl předán bez vad včetně všech zkoušek, což stvrdil svým podpisem žalovaný 2) a nastala tak splatnost ceny díla dle § 2610 z. č. 89/2012 Sb.

19. I pokud by se prokázalo, že žalovaní odstraňovali nějaké vady, přičemž však bylo prokázáno, že o nich řádně neinformovali žalobkyni, aby je mohla vytknout u zhotovitele, zmařili by tak práva z vadného plnění, která žalobkyni vůči společnosti , právnická osoba, náležela. Případné vady by tak nebyly vytknuty žalovanými řádně, proto nemohou nyní úspěšně vznášet námitky vadného plnění a zároveň neuspívají s tvrzením, že doplatek ceny díla není dosud splatný pro vadné plnění. K tvrzení o vadném plnění díla byl prokázán opak, tedy, že bylo plněno řádně (zápis o převzetí, výslech svědka , jméno FO, , absence důkazů i tvrzení o vytknutí vad žalobkyni či společnosti Schindler).

20. Zhotoviteli společnosti , právnická osoba, vznikl vůči žalobkyni nárok na uhrazení dosud neuhrazené části ceny díla, neboť dílo bylo provedeno a předáno, přičemž nebylo prokázáno, že by dílo mělo vady. Dle § 2610 odst. 1 z. č. 89/2012Sb „ Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“ dle § 2604 „ Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno“.

21. Žalovaní byli povinni tuto cenu díla uhradit žalobkyni, a to na základě ústní příkazní smlouvy popsané v odstavci 12 tohoto odůvodnění, podle které žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, za žalované smlouvu o dílo a předem žalovanými odsouhlasenou cenu díla jim měla pouze přefakturovat.

22. Skutečnost, že výtah nebyl v době předání zcela uhrazen, potvrdil svědek , jméno FO, (l. č. 142), vypověděl, že s úhradou byly problémy a sjednával se pro žalobkyni splátkový kalendář, nakonec byl výtah uhrazen žalobkyní ve splátkách. Tím má soud rovněž za prokázané, že žalobkyně výtah společnosti Schindler uhradila.K úhradě ceny výtahu žalovanými soud zjistil23. Žalobkyně vystavila žalovaným, respektive , jméno FO, . , jméno FO, jako fyzické osobě podnikateli (uvedeno IČO) dne 28. 1. 2019 daňový doklad – fakturu č. , Anonymizováno, , VS: , Anonymizováno, (list č. 80) na částku 627 000 Kč, se platností 11. 2. 2019 s výslovným uvedením zdanitelného plnění, jako první záloha na dodávku a montáž výtahu Schindler , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

24. Z nesporných tvrzení účastníků i výpisu žalobkyně (list č. 78) bylo prokázáno, že , jméno FO, . , Jméno zainteresované osoby 1/0, uhradil fakturu č. , Anonymizováno, ve výši 627 000 Kč na účet žalobkyně dne 1. 2. 2019. U platby je uveden VS , var. symbol, , tedy číslo faktury.

25. Na druhou zálohu na cenu výtahu vystavila žalobkyně žalovaným, respektive , jméno FO, . , jméno FO, , jako fyzické osobě podnikateli (uvedeno IČO), dne 9. 3. 2020 daňový doklad – fakturu č. , Anonymizováno, (list č. 79) ve výši 250 800 Kč se splatností dne 14. 3. 2020. nebylo prokázáno, že by tato fakturu byla uhrazena (viz odůvodnění níže)

26. Dne 18. 2. 2020 vystavila žalobkyně žalovaným, respektive , jméno FO, . , jméno FO, , jako fyzické osobě podnikateli druhou fakturu č. , hodnota, (list č. 77) na doplatek ceny díla ve výši 406 200 Kč bez DPH se splatností 25. 2. 2020. Na faktuře je v rámci historie fakturace uvedena zálohová platba č. , hodnota, ve výši 627 000 Kč, zálohová platba č. , hodnota, ve výši 250 800 Kč (viz odst. 22 odůvodnění), konečná faktura 406 200 Kč (vše bez DPH). Nebylo prokázáno, že by doplatek ceny díla byl žalovanými uhrazen (viz též odstavce 23-51 odůvodnění)

27. Dne 12. 3. 2020 vystavila žalobkyně žalovaným, respektive , jméno FO, . , jméno FO, , jako fyzické osobě podnikateli druhou upomínku k úhradě zálohové platby č. 2 na montáž výtahové šachty ve výši 250 800 Kč, která byla vyúčtována fakturou č. , Anonymizováno, a dále k úhradě konečné faktury – doplatku ceny díla ve výši 406 200 Kč, která byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, . V součtu byli tedy žalovaní vyzváni k úhradě částky 657 000 Kč bez DPH, a to se splatností dne 26. 3. 2020.

28. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 21. 4. 2022 žalovaným a na vědomí právnímu zástupci žalovaných , tituly před jménem, , jméno FO, předžalobní výzvu (l. č. 83) k úhradě částky 657 000 Kč bez DPH, jako doplatku ceny díla – výtahu a částky 110 352 Kč s DPH za úhradu prací na koordinaci a řízení stavby prováděných v srpnu 2019 žalobkyní (odkaz na „mandátní smlouvu“ z 1. 5. 2018), celkem 767 352 Kč. Odeslání výzvy žalovaným má soud za prokázané poštovním podacím archem ze dne 21. 4. 2022 (list č. 82).

29. Žalovaní v řízení v podání na l č. 97, 114 a 126 tvrdili, že cenu výtahu předplatili ještě před tím, než byl objednán a vystaveny faktury na jeho úhradu žalobkyní. Tato tvrzení byla v řízení vyvrácena.

30. V emailové korespondenci z 20. 9. 2019 na l. č. 165 žalovaný 2) uvádí, že projde faktury a doplatí za subdodávky, ale faktury žalobkyně za její práci pozdrží. Je evidentní, že důvodem plateb žalovaných byly i přefakturované subdodávky, zároveň email prokazuje, že žalovaní hradili se zpožděním. Pokud by totiž bylo předplaceno, nežádal by jednatel žalobkyně 22. 11. 2018 (email l. č. 102) o úhradu doplatku odměny z příkazní smlouvy 400 000 Kč. Stejně tak jako v email z 23. 9. 2019 (l. č. 164) a nevyjadřoval by obavy o úhradu ceny výtahu ze strany žalovaných v emailu z 30. 10. 2019 (l.č. 166).

31. Z emailu z 23. 9. 2019 (l. č. 164) soud zjistil, že žalobkyně musela ze svého za žalované hradit fakturu od zámečníků, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, . , Anonymizováno, , cestovné atd. Z emailu je dále prokázáno, že to byli žalovaní, kdo žádal fakturování na „jiné stavby“, a že , jméno FO, . , jméno FO, „přetáhl“ firmy zajištěné žalobkyní a dále si je řídil sám a žalobkyni z akcí na stavbě zcela vyloučil. Z emailu dále vyplývá špatná komunikace mezi žalobkyní a panem , jméno FO, (jednatel , právnická osoba, .), který neprováděl práce, jak měl, s čímž koresponduje tvrzení žalobkyně, že peníze přijaté od , právnická osoba, ., či od pana , jméno FO, byly platbami za práce (až na 45 000 viz níže), které on či Mazepa neprovedli a provedla je za ně žalobkyně.

32. V emailu z 30. 10. 2019 (l. č. 166) žalobkyně emailu vyjadřuje obavy z financování výtahu, to vzhledem k předchozí platební morálce žalovaných, když sama tuto velkou finanční položku, nemůže vykrýt. Uvedené opět prokazuje opak, než tvrdí žalovaní, tedy že žalovaní neuhradili výtah předem a ani neposkytli žádné finance nad rámec proinvestovaných, právě naopak zadržovali odměnu žalobkyně a subdodávky hradili až po jejich fakturaci a ne vždy v termínu splatnosti.

33. Z emailu z 29. 10. 2019 vyplývá, že žalovaný 2) byl seznámen a odsouhlasil i navýšení ceny výtahu (protažení výtahu o stanici v 1 patře). Zároveň sám žalovaný 2) uvádí, že při poslední fakturaci bylo dohodnuto, že navýšení se bude řešit při doplatkové faktuře. Tedy i toto vyvrací tvrzení, že by výtah byl uhrazen již v průběhu nebo před jeho realizací. Jednoznačně je uvedeno, že bude vystavena doplatková faktura, a že navýšení ceny výtahu na základě dodatku také nebylo dosud uhrazeno.34. , jméno FO, v reakci na email z 23. 9. 2019 (l. č. 164) potvrzuje, že má nedoplatek 48 342 Kč z faktury 292019 a zároveň uvádí, že budou započteny DPH z faktur 312019, 262019, soud poznamenává, že tento zápočet byl možný jen proto, že žalovaný 2) přesvědčil žalobkyni, aby fakturovala jemu jako podnikateli, který je plátcem DPH, správně mělo být fakturováno s DPH (tedy zápočet nebyl správný). Z uvedeného je zřejmé, že žalovaní neplnili řádně a doslova vymýšleli i daňové kličky, aby ušetřili (účtování na jiné stavby, účtování bez DPH , jméno FO, . , jméno FO, jako podnikateli).

35. Dále soud provedl k důkazu soubor faktur, které předložili žalovaní, a to zejména ke svým tvrzením na č. l. 97, 114 a 126 kterými reagovali na poučení soudu ze dne 7. 12. 2022 (č. l. 86) „nechť dotvrdí, co, kdy a komu hradili na příkazní smlouvu, cenu výtahu a jeho montáže“.

36. Žalovaní uvedli, že vzhledem k velkému časovému odstupu nejsou schopni doložit všechny platby, které v podání z 9. 1. 2023 tvrdí s tím, že si vyžádají kompletní výpis z účtu u banky a pak jej soudu doloží. Pokud jde o koncentraci řízení, byl soud k žalovaným tolerantní a připustil i další tvrzení a důkazy avizované k platbám žalovaných ne zcela konkrétně do koncentrace řízení (v podání ze dne 9. 1. 2023) a uvedené až následně v podání z 10. 1. 2023 a 9. 2. 2023.

37. Žalovaní tak tedy tvrdili v podání z 9. 1. 2023 (l. č. 97), že celkem zaplatili v bezhotovostním styku žalobkyni případně na soukromý účet jednatelů žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, 2 911 147 Kč, a dále v hotovosti měl , jméno FO, . , jméno FO, předat panu , jméno FO, dne 22. 6. 2018 částku 50 000 Kč, dne 23. 10. 2018 dalších 50 000 Kč, dne 24. 8. 2018 částku 18 000 Kč, celkem 118 000 Kč, toto tvrzení ničím žalovaní nedoložili a žalobkyně přijetí hotovosti 118 000 Kč ve svém vyjádření na č. l. 160 odst. 17 zcela popřela. Žalobkyně potvrdila, že účet , tel. číslo, , Anonymizováno, je žalobkyně, účet 6644142001/5500 je soukromý účet , jméno FO, , a účet , tel. číslo, /0100 je soukromý účet , jméno FO, . Žalobkyně a její jednatelé zároveň potvrdili, že některé platby byly činěny na soukromý účet jednatelů, což vysvětlili pro soud věrohodným způsobem, a sice že na stavbě byly placeny některé činnosti ze soukromých prostředků jednatelů. To prokazuje i e-mail z 1. 2. 2019 na č. l. 102 verze – žádost o úhradu 12 000 Kč na účet , jméno FO, , jako jím uhrazené odměny pro armovače a betonáře. Zároveň žalobkyně připustila, že některé platby, avšak maximálně v řádu nižších jednotek tisíc byly hrazeny žalovaným 2) v hotovosti (výslech jednatele , jméno FO, č. l. 143 spisu, též tvrzení při provádění důkazů č. l. 145). Tvrzení o hotovostních platbách v konkrétní výši nebylo prokázáno.

38. Pokud jde o bezhotovostní platby tvrzené v podání z 9. 1. 2023 na l. č. 97, byly k tvrzením předloženy důkazy o platbách. Následuje seznam bezhotovostních plateb očíslovaný jako v seznamu na l. č. 97 a k nim předložených důkazů o úhradě.1. položka - výpisem z běžného účtu žalovaného 2) na č. l. 108 prokázaná úhrada 121 000 Kč z 1. 6. 2018, v seznamu plateb pod položkou 1.2. položka - výpisem z běžného účtu žalovaného 2) na č. l. 107 verze úhrada 172 175 Kč z 21. 6. 2019, v seznamu plateb pod položkou 2.4. položka - výpisem z běžného účtu žalovaného 2) na č. l. 106 verze úhrada 121 000 Kč z 29. 8. 2019, v seznamu tvrzení pod položkou 4.6. položka - výpisem z běžného účtu žalovaného 2) na č. l. 105 verze úhrada 302 500 Kč z 11. 6. 2019, v seznamu plateb pod položkou 6.7. položka - potvrzením o provedené transakci na č. l. 105 121 000 Kč ze dne 7. 8. 2019, v seznamu plateb pod položkou 7.8. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) na č. l. 104 verze úhrada 114 950 Kč dne 20. 8. 2019, v seznamu plateb pod položkou 8.10. položka - potvrzením o provedené transakci na č. l. 104 úhrada 158 909 Kč ze dne 3. 9. 2019 v seznamu plateb pod položkou 10,11. položka - potvrzením o provedené transakci na č. l. 103 verze úhrada 24 079 Kč ze dne 3. 9. 2019 v seznamu plateb pod položkou 11,12. položka - potvrzením o provedené transakci na č. l. 103 úhrada 48 342 Kč ze dne 25. 9. 2019, v seznamu tvrzení pod položkou 12,14. položka - výpisem z běžného účtu ze dne 22. 5. 2018 částka 50 000 Kč uvedena v seznamu plateb pod položkou 14,15. položka - výpisem z běžného účtu ze dne 13. 8. 2018 na č. l. 99 verze platba 50 000 Kč ze dne 6. 8. 2018 uvedena v seznamu plateb pod položkou 15,16. položka - výpisem z běžného účtu ze dne 13. 8. 2018 na č. l. 99 verze platba ve výši 50 000 Kč ze dne 7. 8. 2018 uvedena v seznamu plateb pod položkou 16, k těmto dvěma platbám se žalobkyně na č. l. 160 odst. 16 vyjádřila tak, že šlo o částky přijaté v souvislosti s příkazní smlouvou (viz odůvodnění níže).17. položka - výpisem z běžného účtu ze dne 13. 12. 2018 na č. l. 100 verze platba z 26. 11. 2018 ve výši 100 000 Kč uvedena v seznamu plateb pod položkou 17,18. položka - výpisem z běžného účtu ze dne 13. 12. 2018 na č. l. 100 verze platba z 26. 11. 2018 ve výši 100 000 Kč uvedena v seznamu plateb pod položkou 18,19. položka – byla doložena emailem jednatele žalobkyně , jméno FO, , v níž žádá o úhradu 12 000 Kč na svůj soukromí účet, jako odměny pro betonáře a armovače39. Žalovaní ničím neprokazovali provedení tvrzených bezhotovostních plateb uvedených pod následujícími položkami3. položkou 193 600 Kč 24. 7. 20185. položkou 121 000 Kč 24. 9. 20189. položkou 69 466 Kč 21. 8. 201913. položkou 40 626 Kč 12. 10. 2019Žalobkyně v podání na l. č. 158 ze dne 16. 6. 2023 přijetí plateb pod položkou 3, 5 potvrdila a uvedla důvod tohoto plnění (viz odstavec 43 odůvodnění)

40. Uvedená tvrzení žalovaných byla doplněna podáním ze dne 10. 1. 2023 (č. l. 114) o další tři úhrady žalovanými žalobkyni v celkové výši 382 009 Kč (položka 22,23,24), úhrady byly prokázány výpisy z účtu žalovaného 2) k nim byly předloženy22. položka - výpisem z účtu žalovaného 2), to ze dne 24. 10. 2018, úhrada ve výši124 884 Kč,23. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) ze dne 4. 6. 2019, úhrada ve výši 121 000 Kč,24. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) ze dne 11. 6. 2019, úhrada ve výši 136 125 Kč,41. V podání ze dne 9. 2. 2023 (l. č. 126) doplnili žalovaní svá tvrzení (avizovaná v podání z 9. 1. 2023) o další tři úhrady ve prospěch žalobkyně v celkové výši 652 879 Kč, provedení úhrad má soud za prokázaná25. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) na č. l. 127 verze, platba dne 1. 2. 2019 ve výši 627 000 Kč, v seznamu plateb položka 25, (soud identifikoval jako úhradu první zálohy na cenu výtahu, viz odst. 46 odůvodnění),26. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) na č. l. 127 verze, platba ze dne 1. 2. 2019ve výši 13 879 Kč, v seznamu plateb položka 26,27. položka - výpisem z účtu žalovaného 2) na č. l. 127 verze, platba na soukromý účet , jméno FO, ze dne 1. 2. 2019 ve výši 12 000 Kč, v seznamu plateb položka 27, tuto soud identifikoval jako platbu realizovanou na žádost , jméno FO, ze dne 1. 2. 2019, v e-mailu na č. l. 102 verze (úhrada za armovače a betonáře).

42. Na uvedená tvrzení reagovala po poučení soudu žalobkyně podáním ze dne 16. 6. 2023 (č. l. 158). Tvrdila a věrohodným způsobem doložila (k důkazu předloženy vystavené faktury a výpis z účtu žalobkyně) důvody jednotlivých plateb.

43. Žalobkyně uvedla, že platby hrazené v roce 2018 byly přijaty v souvislosti s příkazní smlouvou, a to do výše 600 000 Kč bez DPH, když z každé jednotlivé platby náleželo na úhradu odměny příkazníka 100 000 Kč bez DPH (tedy 121 000 Kč).- položka 1, 4, 5 (v seznamu plateb žalované uvedené shora) byla zcela platbou na úhradu služeb z příkazní smlouvy (DPH 21%) na vystavené faktury č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (k na l. č. , hodnota, verze, 170, 169 verze)- položka 2, 3, 22 byla vyúčtováním příkazníkovi odměny + částek, které za žalované uhradila žalobkyně jednotlivým subdodavatelům dle faktury , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , 292018 (l. č. , hodnota, , 169 verze 168). Toto má soud za prokázané i z e-mailu ze dne 22. 11. 2018 (l. č. 102), zde se uvádí v rámci rekapitulace provedených plateb „100 000 Kč + odvoz suti jako fa“. U platby ze dne 21. 6. 2018 (položka v seznamu č. 2). Platba uvedená v seznamu žalovaných na l. č. 97 pod položkou 3 ze dne 24. 7. 2018 byla i podle e-mailu na l. č. 102 platbou na příkazní smlouvu plus proplacení faktury za úhradu statiku (121 000 Kč příkazní smlouva, 51 175 Kč platba statika), platba uvedená v seznamu žalovaných na l. č. 114 pod položkou 22 byla i úhradou za transfer květin (121 000 Kč příkazní smlouva, 23 884 Kč transfer květin).

44. Žalobkyně dále k vysvětlení přijatých plateb od žalované tvrdila, že příkazní smlouva měla původně řešit spolupráci od května 2018 do října 2018, ale ve skutečnosti žalobkyně činnost příkazníka vykonávala i v roce 2019 a odměnu účtovala jen za skutečně odvedené práce nikoli paušál jako ve smlouvě z 1. 5. 2018. Platby provedené žalovanými za odvedenou inženýrskou činnost ve výstavě konanou v roce 2019 tak podle žalobkyně byly v celkové výši 657 500 Kč bez DPH. Vyúčtovány byly fakturami č. 12/2019, 13/2019, 14/2019, 19/2019, 23/2019 (l. č. 171 verze až 173 verze), které žalobkyně předložila k důkazu a k tomu odpovídající výpis ze svého účtu za rok 2018 a 2019 (provedeno k důkazu při új 18. 10. 2023). Na fakturách je jako zdanitelné plnění uvedeno inženýrská činnost, avšak s místem plnění i na jiných objektech ve vlastnictví žalovaných, než bouda Novomísečná. V řízení však bylo prokázáno, že platby za činnosti žalobkyně na stavbě Novomísečná byly fakturovány i na další objekty ve vlastnictví žalovaných. Např. ve faktuře č. 0262019 na částku 19 900 Kč, fa č. 292019 na částku 80 100 Kč, fa č. 31 2019 na částku 131 330 Kč je jako místo plnění uveden areál , právnická osoba, , přičemž tyto faktury jsou uvedeny v emailu , jméno FO, . , jméno FO, z 23. 9. 2019 (l. č. 164) v souvislosti s platbami žalobkyni za její činnost, přitom na jiných objektech žalobkyně nepracovala (potvrdily obě strany sporu).

45. Pokud jde o platby, které jsou na seznamu plateb žalované na l. č. 97 pod položkami 9, 10, 11, 12, 13, k nim žalobkyně tvrdila, že šlo o přefakturaci nákladů na práci a činnost subdodavatelů, které byla žalobkyně nucena platit za žalované. K těmto platbám předložila žalobkyně vydané faktury č. 242019, 26219, 292019, 312019, 382019 (l. č. 174 až176). Skutečnost, že žalovaným žalobkyně přefakturovala subdodávky, prokazuje email žalovaného 2) ze dne 23. 9. 2019 (l. č. 164), v němž žalovaný 2) uvádí „Tím jsou uhrazeny veškeré nedoplatky ze subdodávek“. Zároveň to žalovaný 2) potvrdil při új dne 18. 12. 2023. Skutečnost, že se na fakturách uváděli jako místa plnění i jiné stavby žalovaných byla soudem již komentována (odst. 44).

46. Platbu, kterou tvrdí žalovaní na l. č. 97 pod položkou 20 (627 000 Kč), aniž by uvedli datum a tuto platbu výpisem či jinak prokazovali, označila žalobkyně za první zálohovou platbu za dodávku a montáž výtahu. Vzhledem k tomu, platba ve výši 627 000 Kč se na seznamu plateb žalovaného objevuje 2x jednou jako položka 20 bez data úhrady pouze rok 2019 a posléze jako položka 25 s úhradou 1. 2. 2019 přitom úhrada je žalovanými doložena jen jednou, učinil soud skutkový závěr, že položka č. 20 a č. 25 označuje jednu a tutéž platbu, tedy pouze 1x 627 000 Kč uhrazených na základě fa č. Z03/2019 1. 2. 2019 (výpis z účtu na l. č. 127 verze), platba je označena VS , var. symbol, , to odpovídá faktuře č. Z03/2019 první zálohová faktura na dodávku výtahu (l. č. 171).

47. Platbu ve výši 313 500 Kč uvedenou žalovanými v tvrzeních na l. č. 97 pod položkou č. 21, kterou žalovaní neoznačili datem a ani nijak neprokázali, žalobkyně popřela. Soud ji tedy považuje za neprokázanou.

48. K platbám uvedeným v tvrzeních žalovaných na l. č. 97 pod položkou 14 – 19, o kterých žalovaní tvrdí, že byly odeslány na soukromé účty jednatelů žalobce, což bylo prokázáno, žalobkyně uvedla, že tyto platby nikterak nesouvisí s plněním dle příkazní smlouvy ani na cenu výtahu, neboť nebyly určeny žalobkyni a pouze platby z 6. 8. 2018 a 8. 8. 2018 ve výši á 50 000 Kč byly v souvislosti s příkazní smlouvou uzavřenou s žalobkyní a žalovanými (položka 15, 16 v seznamu tvrzení žalovaných). K uvedenému soud konstatuje, že žalobkyně je odlišný subjekt od soukromých osob a jejich účtů, a že tedy platby provedené na soukromé účty jednatelů nejsou platbami žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že jednatelé žalobkyně ze svých soukromých prostředků hradili některé práce třetích osob (žalovaní neposkytli finance včas) a pak si to s žalovaným 2) vyrovnali. Např. v emailu l. č. 102 verze žádal , Anonymizováno, . , jméno FO, o úhradu na soukromý účet 12 000 Kč za armovače a betonáře. K tomu je třeba dodat, že žalovaný 2) není nezkušenou osobou v obchodním prostředí, a tedy si odlišnosti subjektu žalobkyně a soukromých osob, byť zároveň jednatelů a jejich bankovních účtů musel a měl být vědom. To soud od žalovaných očekává i s ohledem na § 4 z. č. 89/2012Sb. cit.: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“49. K bezhotovostním platbám uvedeným v tvrzeních žalovaných na č. l. 97 a č. l. 114 pod položkami č. 23, 24, 6, 7 a 8 žalobkyně uvedla (č. l. 159 verze odst. 11), že šlo o platby z důvodu příkazní smlouvy. Vysvětlila, že jako příkazník fungovala pro žalované v záležitostech koordinace výstavby Novomísecké boudy i v roce 2019, když platby byly fakturovány jen za skutečně provedené činnosti. Jednatel žalobkyně , jméno FO, vypověděl na č. l. 143, že nebyla uzavřena žádná konkrétní smlouva příkazní k další činnosti žalobkyně přesahující rozsah prací sjednaných ve smlouvě z 1. 5. 2018 (č. l. 33). V tomto řízení se nepodařilo prokázat obsah dohody účastníků ohledně další činnosti příkazníka a úhrady za tuto činnost, žalobci tak nemohli být úspěšní s žalobou požadovanými úhradami za tuto činnost, to i s ohledem na důvodnou námitku promlčení (odst. 29 odůvodnění). V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně vykonávala činnost příkazníka spočívající v inženýrské činnosti na Novomísecké boudě i po lhůtě, na níž byla „mandátní smlouva“ z 1. 5. 2018 ujednána. Žalovaní na tuto činnost několik plateb provedli, tím má soud za prokázané, že minimálně k těmto uhrazeným činnostem došlo k uzavření příkazní smlouvy alespoň konkludentně. Soud neuvěřil, že těmito platbami byla hrazena cena výtahu. Účel plateb je výslovně uveden na fakturách vydaných žalobkyní (na č. l. 171 verze – 173 verze) 122019, 132019, 142019, 192019, 232019 – vždy jde o fakturaci TDI a konzultačních služeb nebo inženýrské činnosti. Nad to platby na tyto faktury, jsou žalovanými označeny VS shodným s číslem faktury. Co se týče míst plnění, která jsou na fakturách uváděna, bylo před soudem prokázáno, že jde o nemovitosti ve vlastnictví žalovaných, žalobkyně na těchto nemovitostech nikdy žádné práce neprováděla, nicméně bylo tvrzeno a vyplynulo to i z důkazů e-mailové komunikace, že žalovaní žádali po žalobkyni fakturovat platby z inženýrské činnosti i na tyto další objekty (viz odůvodnění odst. 44). Soud nevěří tomu, že by alespoň žalovaný 2), z jehož účtu platby odcházely, nevěnoval platbám pozornost, když soudu je známo z úřední činnosti, že má rozsáhlé podnikatelské aktivity. Nadto i dle rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 196/2012 má soud vycházet z toho, že smluvní strany nejednají nelogicky.

50. S ohledem na to, že žalobkyně vyhověla poučení soudu a prokázala, že z přijatých plateb od žalovaných směřovala na úhradu výtahu pouze částka 627 000 Kč jako první záloha, poučil soud žalované při jednání 18. 10. 2023 dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. znovu o tom cit: „(…) je třeba prokázat, že byla žalovanými uhrazena celá částka za cenu výtahu (…), přičemž tato úhrada musí být prokazatelně činěna na úhradu výtahu.“ Zároveň soud žalované vyzval v rámci poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k prokázání tvrzení žalovaných o tom, že faktury předložené žalobkyní nemusí být pravé, co do uvedeného zdanitelného plnění, a to tím, že žalovaní předloží všechny faktury přijaté od žalobkyně. Soudem byla poskytnuta lhůta do 21. 11. 2023. Žalovaní po tomto poučení soudu předložili vyjádření ze dne 20. 11. 2023 (č. l. 199). V tomto vyjádření však žalovaní vůbec na poučení soudu nereagovali. Veškerá tvrzení ve vyjádření učiněná a navržené důkazy se týkaly skutkových okolností a důkazů, k nimž nebyla prolomena koncentrace řízení poučením podle ustanovení § 118a odst. 1, 3, tudíž byla tvrzena po koncentraci řízení a soud se jimi nezabýval (důkazy zamítl). Skutečnost, že částečně nová skutková tvrzení se vztahovala k výpisům z účtů žalobkyně z roku 2018 a 2019 není důvodem pro přípustnost těchto nových tvrzení, neboť tento důkaz byl dostupný před koncentrací, ale žalovaní jej k důkazu nenavrhovali ani k němu nic netvrdili. Důkaz výpisem z účtu byl pro žalované dostupný již před jednáním 18. 10. 2023, kde byl k důkazu proveden bez reakce žalovaných (žalovaným zaslán s vyjádření žalobkyně viz záznam z protokolu l. č. 191).

51. Žalobkyně tak soudu dostatečně prokázala u všech plateb přijatých od žalovaných právní důvod. Nebylo prokázáno tvrzení žalovaných, že by výtah byl předplacen. První a jedinou platbou na cenu výtah proto byla jednoznačně až platba na fakturu č. Z032019 ve výši 627 000 Kč provedená žalovaným 2) dne 1. 2. 2019. To prokazuje výpis z běžného účtu žalovaného 2), kdy u platby je uveden SS , tel. číslo, , tedy číslo faktury (č. l. 127 verze). Žalovaní si museli být jednoznačně vědomi, že nejde o doplatek ceny výtahu, nýbrž o první zálohu, protože i tak je zdanitelné plnění na faktuře označeno. Žalovaní netvrdili, že by proti takovéto fakturaci s jednoznačnou identifikací zdanitelného plnění jakkoli brojili, což by bylo logické, pokud neměla být platba účtována jako záloha, ale jako doplatek, či by neměla být účtována vůbec. Stejně tak nebrojili proti fakturaci výslovně druhé zálohy fakturou č. Z452019 ze dne 9. 3. 2019, kterou však neuhradili. Se skutkovým závěrem o tom, že žalovaní neměli na výtah nic předplaceno a uhradili jen první zálohu 627 000 Kč, koresponduje i to, že více jak deset měsíců po úhradě první zálohy a sedm měsíců po vystavení druhé zálohové faktury žalovaný 2) v e-mailu ze dne 29. 10. 2019 (č. l. 166) uvedl, že navýšení ceny výtahu mají odsouhlasené, a že bude řešeno při doplatku ceny výtahu. Logicky tak nemohla být doplatkem platba tomuto prohlášení předcházející (učiněna 1. 2. 2019). Zároveň z emailu ze dne 29. 10. 2019 (č. l. 166) vyplývá, že žalovaný 2) věděl v okamžiku jeho sepisu, že výtah není zcela uhrazen a věděl, že nadto bude doplatek navýšen o zmíněné ceny dodatečně objednaných úprav výtahu. Uvedené důkazy a jejich časový sled nejen vyvracejí tvrzení žalovaných o tom, že by byl výtah zcela uhrazen, a že by na něj hradili ještě před jeho objednáním, ale jsou důkazem skutkového stavu, jak jej tvrdila žákyně, tedy že kromě 627 000 Kč jako první zálohy na cenu výtahu nebylo hrazeno ničeho.K ceně výtahu a její úhradě soud shrnuje zjištěný skutkový stav takto.

52. Cena díla byla předem dohodnuta, a to ve smlouvě o dílo a shora uvedených dodatcích. S touto cenou byli žalovaní seznámeni, sami si nabídku společnosti , právnická osoba, vybrali. Dle ústní příkazní dohody uzavřené mezi žalovanými – příkazci a žalobkyní příkazníkem, uzavřela smlouvu o dílo jako objednatel žalobkyně a měla žalovaným pouze přefakturovat cenu díla vyúčtovanou zhotovitelem (na tom se účastníci před soudem shodli). Cena díla byla žalobkyní žalovaným řádně vyúčtována. K tvrzení o vadném plnění díla byl prokázán opak, tedy že bylo plněno řádně (zápis o převzetí díla, výslech svědka , jméno FO, , absence důkazů i tvrzení o vytknutí vad žalobkyni či společnosti Schindler).

53. Žalovaní neunesli břemeno důkazní k tvrzení, že uhradili celou cenu díla a nedluží na ceně výtahu a jeho montáži 647 500 Kč. K této částce bylo prokázáno, že se stala splatnou (řádně provedené dílo) na základě vystavené faktury č. , hodnota, na částku 406 200 Kč dne 25. 2. 2020 a faktury č. Z452019 z 14. 3. 2020 částka 250 800 Kč. Co do částky 9 500Kč byla žaloba vzata zpět (viz usn. 19 C 257/2022-142). Žalovaní uhradili pouze část ceny výtahu a jeho montáže, a to 627 000 Kč, se zbylou částkou jsou dosud v prodlení.

54. Soud neshledal důvodnou námitku žalovaných, že cena díla jim nebyla žalobkyní řádně vyúčtována v rámci její činnosti z příkazní smlouvy. Vzhledem k tomu, že cena byla předem dohodnuta, není důvod k jakémukoli dalšímu předkládání vyúčtování z příkazní smlouvy, když činnost ohledně zajištění výtahu konala žalobkyně bezplatně a pouze přeúčtovala cenu předem dohodnutou a žalovaným známou a odsouhlasenou (k tomu též odst. 57 a násl. odůvodnění).

55. Nárok žalobkyně na doplatek ceny díla vyplývá z ústní příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky, není nárokem z bezdůvodného obohacení. Smluvní vztah z této smlouvy soud posoudil jako ústní příkazní smlouvu dle § 2430 a násl. z. č. 89/2012Sb.

56. Žalobkyně žádala po právu dle § 1970 z. č. 89/2012Sb. úroky z prodlení, to až od 21. 4.2022 (den odeslání předžalobní výzvy).K námitce, že žalobkyně neposkytla žalovaným vyúčtování z příkazní smlouvy a neinformovala o stavu prací57. Vzhledem k tomu, že nárok z příkazní smlouvy uzavřené 1. 5. 2018 byl zamítnut s ohledem na důvodnou námitku promlčení, nebylo třeba se více zabývat další námitkou vztahující se k žalobnímu nároku z příkazní smlouvy. Nad rámec nutného odůvodnění rozhodnutí soud uvádí.

58. Podle § 2435 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. platí „Příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.“59. Pole komentáře ASPI k § 2435 z. č. 89/2012 Sb. postačí v jednoduchých případech i ústní vyúčtování. Pojem vyúčtování podle § 2435 nelze zaměňovat s vyúčtováním podle předpisů o vedení účetnictví. V daném případě, i z emailové komunikace vyplývá, že žalovaní žádné zálohy až na jedinou platbu výtahu žalobkyni neposkytli. Naopak byla to žalobkyně, kdo hradil za žalované třetím subjektům a tyto provedené platby posléze přefakturovala žalovaným. Pro uvedené tedy nebyl důvod, co vyúčtovávat, přesto bylo prokázáno, že k rekapitulacím plateb i prací docházelo, to i písemně emailem (viz níže).

60. Žalobkyně tvrdila, že průběžně informovala o stavu věcí emaily a zápisem ve stavebním deníku. E-mailem , jméno FO, z 23. 9. 2019 (l. č 164 verze), z 22. 11. 2018 (l. č. 102) má soud za prokázané, že žalobkyně poskytovala žalovaným průběžně rekapitulaci o průběhu prací, to i bez jejich žádosti. V e-mailu informuje o dosavadním průběhu prací a zároveň uvádí rekapitulaci fakturace s konstatováním, že celkem bylo proplaceno 800 000 Kč a zbývá 400 000 Kč a prémie. Rekapitulace prací se objevuje i v dalších emailech, nadto žalobkyně tvrdila, že vedla stavební deník, jenž byl uschován na stavbě. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní v přístupu žalobkyně na stavbu zamezili, neměla od objektu klíče a posléze její činnost převzali bez formálního ukončení spolupráce jiné subjekty (, právnická osoba, ., pan , jméno FO, atd.). Žalobkyni by tak nemohlo jít k tíži, že není schopna předložit stavební deník, který i podle právních předpisů měl být na stavbě, kam jí byl v průběhu smluvního vztahu zamezen přístup (viz , jméno FO, l. č. , hodnota, verze), znepřístupnění stavby žalobkyni potvrdil i žalovaný 2).K tvrzení žalovaných o tom, že žalobkyně přijímala provize a k námitce započtení těchto provizí do výše žalované částky, jako procesní obrany žalovaných.

61. V podání z 9. 1. 2023 (č. l. 97) žalovaní k započtení namítli provize, které měla žalobkyně získat od jednotlivých subdodavatelů v celkové výši 314 773 Kč. Konkrétně částka 47 350 Kč, měla být předána v hotovosti , jméno FO, v září 2019 , jméno FO, , úhrada od , právnická osoba, . ve výši 45 000 Kč provedena na účet žalobkyně dne 1. 10. 2019 a ve výši 84 675 Kč provedena na účet žalobkyně dne 10. 7. 2019, dále úhrady od , jméno FO, ve výši 67 748 Kč provedena na účet žalobkyně 26. 6. 2019 a ve výši 70 000 Kč provedena na účet žalobkyně dne 19. 6. 2019.

62. Z čestného prohlášení (č. l. 112) soud zjistil, že , jméno FO, dne 23. 11. 2022 učinil prohlášení na základě žádosti žalovaného 2), že v roce 2019 jej kontaktoval , jméno FO, , jednatel žalobkyně s tím, že jej doporučí pro realizaci zakázky na Horních Mísečkách (chata žalovaných – poznámka soudu). V prohlášení , jméno FO, uvádí, že celkem panu , jméno FO, osobně v hotovosti za toto doporučení zaplatil 47 350 Kč, to ve dvou splátkách. Přesné datum a detaily si nepamatoval, uvedl, že to bylo někdy v září 2019. Tato hotovost měla být z osobních prostředků , jméno FO, , nešlo tedy o peníze z podnikání.

63. Dále žalovaní k důkazu o přijetí dalších provizí žalobkyní od subdodavatelů předložili následující faktury. Z faktury č. 162/2019 (č. l. 109), z faktury č. 17/2019 soud zjistil, že žalobkyně jimi vyúčtovala , jméno FO, , fyzické osobně podnikateli 70 000 Kč a 67 748 Kč za stavební činnost na stavbě , Anonymizováno, . Z faktury č. 18/2019 a č. 34/2019 (č. l. 110, 110 verze) soud zjistil, že žalobkyně jimi vyúčtovala společnosti , právnická osoba, ., které byl jednatelem shora zmíněný , jméno FO, částku 84 675 Kč za stavební činnosti na opravách v areálu , Anonymizováno, a za stavební činnosti v rámci stavby , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Druhá z faktur se týká stavby, jež je předmětem tohoto řízení. K faktuře za 45 000 Kč žalobkyně připustila, že lze o ní hovořit jako o provizi, že by provizemi byly ostatní faktury vystavené žalobkyní p. , jméno FO, či , Anonymizováno, žalobkyně odmítla. Jednatel žalobkyně , jméno FO, ve svém výslechu dne 17. 5. 2023 (č. l. 143) uvedl, že šlo o úhrady za činnosti, které si žalobkyně u , Anonymizováno, a pana , jméno FO, objednala. Nebyly však dodány, proto je na stavbě žalobkyně za , Anonymizováno, a , jméno FO, provedla sama a těmto subjektům, je pak vyúčtovala. Jak již soud uvedl shora, s ohledem na to, že k tvrzení, že šlo o provize, žalovaní do koncentrace řízení nepředložili žádné další důkazy, když k platbě pana , jméno FO, se soud vyjádřil shora, uzavřel soud, že provize nad rámec těch, které žalovaní uznali ve výši 45 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . nebyla prokázána. Soud proto jako důvodnou obranu žalovaných uznal jen částku 45 000 Kč, a tuto započetl na žalobní nárok žalobkyně.

64. Tvrzení žalovaných o přijetí provizí žalobkyně, až na 45 000 Kč od , právnická osoba, ., popřela a k namítnutému započtení vznesla námitku relativní neplatnosti pohledávek, neboť je považuje za nejisté z důvodu spornosti podle § 1987 odst. 2 OZ, a tedy nezpůsobilé k započtení.65. , jméno FO, v účastnické výpovědi ze dne 17. 5. 2023 (č. l. 143 verze) popřel, že by částka 47 350 Kč, která mu byla uhrazena , jméno FO, byla provizí. Podle , jméno FO, šlo o platbu za přípravu podkladů stavební přípravy pro firmu Betonstav. Tedy šlo dle tvrzení , jméno FO, o úhradu za práce vykonané , jméno FO, , fyzickou osobou, pro třetí osobu v tomto vztahu vůbec nefigurovala žalobkyně.

66. Soud zamítl žalovanými navržený výslech , jméno FO, , neboť bylo zřejmé, že pohledávka je mezi stranami sporná a není tak způsobilá k započtení (podrobněji níže)

67. Pokud jde o další důkazy a tvrzení předložené žalovanými k tvrzeným provizím s podáním ze dne 20. 11. 2023 a 27. 11. 2023 soud konstatuje, že tato tvrzení a navržené důkazy byly předloženy po koncentraci řízení. Koncentrace řízení, která nastala i ve vztahu k tvrzeným provizím dne 9. 1. 2023. Uvádění dalších tvrzení, stejně tak jako navrhování důkazů již přípustné nebylo, neboť v tomto ohledu nebyla koncentrace prolomena. Proto soud k dalším tvrzením a důkazům k otázce provizí po 9. 1. 2023 respektive po 16. 6. 2023 z důvodu koncentrace řízení přihlédnout nemohl a nehodnotil je. Z uvedeného důvodu navržené důkazy po koncentraci řízení soud zamítl.

68. Další rozšíření námitky započtení jako obrany učiněné v podáních po 9. 1. 2023 je již nepřípustné. Námitka započtení je sice možná i po koncentraci, avšak musí být opřena výlučně o skutková tvrzení uplatněná do konce řízení, tedy musí být před koncentrací tvrzeno, že dluh žalobkyně v konkrétní výši existuje, z jakého důvodu vznikl a musí být k tomu označeny důkazy (viz k tomu komentář v § 1987 odst. 2 OZ v aplikaci ASPI). Obdobně spisová značka 5 Cmo 430/1994, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 1995.

69. Důvodová zpráva k § 1987 OZ uvádí: „nově se, v souladu se standardními úpravami, navrhuje výslovně stanovit, že jednostranně nelze započíst ani pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. “ Důvodová zpráva tak objasňuje základní důvod, pro který bylo ustanovení § 1987 odst. 2 OZ začleněno do občanského zákoníku, smyslem je zabránit tomu, aby započtení vyvolalo „nejasnosti a následné spory“. Lze tudíž dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení, či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existence a výši aktivní pohledávky. Nejistou nebo neurčitou pohledávkou ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky – žalobkyni) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Žalovanými k započtení namítané provize nejen, že žalobkyně neuznala (to samo o sobě pohledávku nejistou nečiní), ale je zde objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla, proto se jedná o pohledávku nejistou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017). Ze shora popsaných závěrů se podává, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávku jako hmotně právní předpoklad započtení, není-li aktivní pohledávka „jistá a určitá“, odporuje její započtení zákonu a je relativně neplatné. Dovolá-li se věřitel aktivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jejího právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Tvrzené provize nejsou fakturovány vůbec jako provize, ale jako zcela jiná plnění. Tedy existence pohledávek navrhnutých k započtení by musela být nejdříve v tomto řízení prokazována, toho si byli žalovaní vědomi, a proto i navrhovali ke svým tvrzením důkazy, avšak nešlo o zcela jednoznačné důkazy typu smlouva, uznání závazku, atd., ale o svědecké výpovědi, čestná prohlášení, tedy důkazy, které vždy v sobě nejsou určitou míru pochybností o jimi prokazovaném skutkovém stavu. Jelikož se pohledávka jevila objektivně sporná, tj. žalobkyně proti těmto pohledávkám měla relevantní věcné argumenty a zjištění (prokázání) těchto pohledávek co do důvodu a výše by vyžadovalo rozsáhlejší a složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce, šlo i z tohoto pohledu o pohledávky nezpůsobilé k započtení v tomto řízení. Zde se žalovaní mýlí, když na jednání dne 14. 12. 2023 ve vztahu k započtení namítaným nejasným pohledávkám tvrdili a trvali na tom „že soud musí rozklíčovat všechny vztahy, ne jen jeden“. Soud pohledávky namítané k započtení žalovanými jako procesní obrany považuje za nejisté, a tedy nezpůsobilé k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 OZ. Nic nebrání žalovaným, aby si uvedené pohledávky vyžalovali v samostatném řízení.

70. Soud z uvedených důvodů námitku započtení jako obranu žalovaných nad rámec žalobkyní uznaných 45 000 Kč neakceptoval, o tom účastníky řádně informoval při jednání dne 18. 10. 2023, a znovu při jednání dne 14. 12. 2023.

71. Žalobkyně byla úspěšná v řízení částečně. Soud, po započtení částky 45 000 Kč jako důvodné obrany žalovaných. přiznal na doplatku ceny díla ve výroku I. částku 602 500 Kč s příslušenstvím (odst. 56). Soud zamítl ve výroku II. částku 45 000 Kč příslušenstvím jako úspěšnou obranu žalovaných (započtenou provizi) s příslušenstvím. Bylo započteno na pohledávku na doplatek ceny díla, dále zamítl 110 352 Kč s příslušenstvím, což byla žalovaná pohledávka na doplatek za příkazní činnost (důvod promlčení nároků z příkazní smlouvy ze dne 1. 5. 2018 a neprokázání obsahu nové příkazní smlouvy, jež by nárok zakládala)Námitka podjatosti72. Při posledním jednání soudu právní zástupce žalovaných namítl podjatost soudkyně, a to z důvodu, že ve věci nečiní kroky, které by měl soud správně činit, není konzistentní, zjednodušuje si řízení tím, že nepřihlíží k tvrzením a argumentaci žalovaných nad míru obvyklou, namítal špatný procesní postup ohledně provádění důkazů, výslech účastníků měl být dle právního zástupce žalovaných až posledním provedeným důkazem, tvrdil, že toto pořadí provádění důkazů je pravidlo stanovené v o. s. ř. Soud uvedená tvrzení posoudil podle jejich obsahu a shledal, že neujde o námitku podjatosti. Tvrzení míří na procesní postup soudu a jako takové mohou být předmětem opravného prostředku nikoli námitky podjatosti. Soud se proto více touto námitkou nezabýval. Tvrzení nechť případně žalovaní uplatní v rámci odvolání.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % z 247 887,20 Kč, což je 148 732,32 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 20 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 30 695 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.“, odměna ve výši 68 280 Kč za 6 úkonů právní služby po 11 380 Kč z tarifní hodnoty 767 352 Kč, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne 13. 4. 2022, návrh ve věci samé, vyjádření k odůvodněnému odporu ze dne 24. 11. 2022, účast na jednání před soudem dne 7. 12. 2022 (1 úkon, jednání 9:10 – 10:48 hodin), vyjádření k výzvě soudu ze dne 9. 1. 2023; a odměna ve výši 102 060 Kč za 9 úkonů právní služby po 11 340 Kč z tarifní hodnoty 757 852 Kč, a to za tyto úkony právní služby: účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny dne 17. 5. 2023 (3 úkony, jednání 9:15 – 13:18 hodin), vyjádření k výzvě soudu ze dne 16. 6. 2023, vyjádření k replice žalovaných k vyjádření žalobkyně ze dne 16. 10. 2023, účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny dne 18. 10. 2023 (2 úkony, jednání 9:10 – 11:13 hodin), účast na jednání před soudem přesahující 2 hodiny dne 14. 12. 2023 (2 úkony, jednání 8:30 – 11:17 hodin); dle § 13 odst. 4 a. t. náhrada hotových výdajů ve výši 4 500 Kč za každý z 15 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč; dále z DPH ve výši 21 % z částky 174 840 Kč (68 280 Kč + 102 060 Kč + 4 500 Kč) ve výši 36 716,40 Kč, dále z cestovného ve výši 3 699,80 Kč včetně DPH za 4 cesty osobním vozem Peugeot Citroen, RZ: , SPZ, , na trase , adresa, (ze sídla advokáta) – , adresa, (k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi) a zpět k jednání soudu dle vyúčtování advokáta při vzdálenosti okolo 130,7 km (1 cesta tam a zpět), průměrné spotřebě vozidla 5 l/100 km, ceně paliva (motorové nafty) 47,10 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. a amortizaci 4,70 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. (pro období od 20. 8. 2022 do 31. 12. 2022), ceně paliva (motorové nafty) 44,10 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a amortizaci 5,20 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. (pro období od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023), ceně paliva (motorové nafty) 34,40 Kč/ l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a amortizaci 5,20 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění změn dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. (pro období od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023), a náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. ve výši 1 936 včetně DPH (tj. 4 x jednání před soudem, celkem , hodnota, cest, jedna cesta 2 půlhodiny, 8 x 200 Kč). Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

74. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které nesl český stát, spočívající v úhradě ušlého výdělku svědkovi , jméno FO, , nar. , právnická osoba, . 1978, který mu vznikl v souvislosti s podáním svědecké výpovědi dne 17. 5. 2023, uložil soud k zaplacení podle vzájemného poměru úspěchu ve věci žalované 1) a žalovanému 2) jako solidárně zavázaným a žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

75. Lhůta ke splnění povinnosti vůči Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (výrok IV.) a lhůta ke splnění povinnosti vůči žalobkyni (výrok III.) byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.