19 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 200 059,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 059,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 10. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 175 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3 625 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 794 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 661,50 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 403,50 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 59 607,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 18. 12. 2020 se žalobkyně domáhala uhrazení částky 200 059,20 Kč s následujícím odůvodnění. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 9. 1. 2020. Předmětem smlouvy byl pronájem kancelářských prostor [číslo] [číslo] včetně parkovacího místa v areálu stavebnin [právnická osoba], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen„ nájemní smlouva“) ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2021 Nájemní smlouvou se žalovaná zavázala platit měsíční nájemné v celkové výši 21 175 Kč (včetně DPH), a to vždy předem nejpozději do 25. dne v měsíci na následující měsíc. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dluží nájemné splatné v roce 2020 za období od dubna 2020 do prosince 2020, celkem 9 měsíců á 21 175 Kč, tj. dluží na nájemném za rok 2020 částku ve výši 190 575 Kč.

2. Dále žalobkyně žádala úhradu dlužných úhrad za služby. Uvedla, že v nájemní smlouvě bylo stanoveno, že úhrada za dodávky tepla bude žalované vždy na konci měsíce vyúčtována, stejně tak i elektřina, která je sledována dle samostatného elektroměru. Za první pololetí roku 2020 byly energie (elektřina a plyn) fakturovány takto: faktura [číslo] za březen 2020 ve výši 3 625 Kč (plyn 2 318 Kč a elektřina 1 307,20 Kč) splatná 25. 4. 2020, faktura [číslo] za duben 2020 ve výši 2 794 Kč (plyn 1 658,50 Kč a elektřina 1 135,50 Kč) splatná 25. 5. 2020, faktura [číslo] za květen 2020 ve výši 1 661,50 Kč (plyn 587,50 Kč a elektřina 1 074 Kč) splatná 25. 6. 2020, faktura [číslo] za červen 2020 ve výši 1 403,50 Kč (plyn 166,80 Kč a elektřina 1 236,70 Kč) splatná 25. 7. 2020. Za první pololetí 2020 dluží žalovaná za plyn a elektřinu celkem částku ve výši 9 484,20 Kč.

3. Žalobkyně požadovala rovněž úroky z prodlení z jednotlivých splátek nájemného a úhrad energií vždy z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala částku ve výši 1 200 Kč, jako paušální náhradu nákladů řízení souvisejících s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě všech nyní žalovaných pohledávek, na kterou reagoval [jméno] [příjmení], obchodní manažer žalované s žádostí o jednání o smíru.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na svou obranu žalovaná uvedla, že jednatel žalované [právnická osoba] [příjmení] předmětnou nájemní smlouvu nepodepsal, a pokud je na nájemní smlouvě datované 9. 1. 2020 uveden podpis jednatele žalované, nejedná se o podpis pravý. Rovněž rozporovala podpis jednatele na dodatku k nájemní smlouvě, kde je stejně jako v nájemní smlouvě nad předepsaným označením žalobkyně s uvedením vz. [jméno] [příjmení] připojeno razítko žalobkyně a parafa. Pravost podpisu jednatele [příjmení] na obou listinách vyloučila žalobkyně i s ohledem na uvedené místo podpisu listin, na listinách je u podpisů uvedeno„ V [obec] dne 9. 1. 2020“. Žalovaná tvrdila, že 9. 1. 2020 pobýval pan [příjmení] v [obec] a [obec], tedy nemohl podepsat listiny v [obec]. Žalobkyně tak namítala, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena nájemní smlouva, z které se žalobkyně domáhá zaplacení nájemného, a proto nemůže být nárok žalobkyně po právu. Svou obranu žalobkyně nijak nezměnila a žádné další námitky nevznesla ani poté, co ji v průběhu řízení soud sdělil, že na základě provedeného dokazování má nájemní smlouvu za platně uzavřenou.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o nájmu ze dne 9. 1. 2020 (l. [číslo] spisu) bylo zjištěno, že byly pronajaty žalované prostory ve vlastnictví žalobkyně v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. Ve smlouvě bylo sjednáno nájemné 21 175 Kč s DPH, k úhradě dodávek tepla (plyn) a elektrické energie bylo ujednáno účtování podle poměrné spotřeby měsíčně. K úhradě ostatních služeb byl stanoven při podpisu smlouvy paušál 3 000 Kč + 21 % DPH, tj. 3 630 Kč s DPH. Dále z textu smlouvy vyplývá, že poměrná část nájemného za měsíc leden 2020 (nájem od 9. 1. 2020) ve výši 14 822 Kč bude dle smlouvy hrazena v hotovosti. Rovněž byla ujednána výše kauce 17 545 Kč splatné s prvním nájemným. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2020 s tříměsíční výpovědní lhůtou. V čl. IV. bodě 10 a 11 byly ujednány odkládací podmínky účinnosti smlouvy, a to uhrazení poměrné části nájmu za leden 2020 a uhrazení kauce 17 545 Kč. Splnění obou podmínek prokazuje dodatek ke smlouvě, viz níže. K otázce uzavření smlouvy za žalovanou bylo ze smlouvy zjištěno, že v závěru smlouvy je předepsán text„ Za nájemce: [anonymizována dvě slova], vz. [jméno] [příjmení]“, nad ním je připojen otisk razítka žalované s pořadovým [číslo] připojena parafa – podpis, o kterém žalovaná tvrdí, že není [jméno] [příjmení] jednatele. Za pronajímatele v zastoupení podepsal smlouvu realitní makléř [právnická osoba] [jméno] [příjmení].

7. Dodatkem k nájemní smlouvě (l. [číslo] spisu), bylo stvrzeno přijetí kauce 17 545 Kč a nájemného za leden 2020 ve výši 14 822 Kč od žalované dne 9. 1. 2020. I dodatek je v závěru opatřen textem„ Za nájemce: [anonymizována dvě slova], vz. [jméno] [příjmení]“, nad ním je připojen otisk razítka žalované s pořadovým [číslo] připojena parafa – podpis, o kterém žalovaná tvrdí, že není [jméno] [příjmení] jednatele. Za pronajímatele v zastoupení podepsal smlouvu realitní makléř [právnická osoba] [jméno] [příjmení].

8. Za zprostředkování pronájmu nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně vyfakturovala žalobkyni [právnická osoba] dne 14. 1. 2020 fakturou [číslo] (l. [číslo] spisu) částku 15 730 Kč. Na faktuře je výslovně jako důvod plnění uvedeno„ Za zprostředkování pronájmu nebytových prostor na akci Stavíme x [příjmení]“.

9. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná hradila nájemné řádně za leden až březen 2020 a služby za leden a únor (viz důkazy odstavec [číslo] odůvodnění rozsudku).

10. Fakturou [číslo] (l. [číslo]) bylo vyúčtováno nájemné za měsíc únor 2020 ve výši 21 175 Kč. Z emailu (na l. [číslo]) má soud za prokázané, že tato faktura byla odeslána na e-mail; [email], z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo]) má soud za prokázané, že žalovaná provedla úhradu této faktury dne 23. 1. 2020, platba označena variabilním symbolem [číslo] shodným s číslem faktury.

11. Fakturou [číslo] (l. [číslo] 16) byla vyúčtována úhrada energií za leden 2020 ve výši 3 154 Kč, z emailu (na l. [číslo]) má soud za prokázané, že tato faktura byla odeslána na e-mail; [email] a byla k ní přiložena příloha (na l.č 21) odkazující pro výpočet úhrady energie na nájemní smlouvu, z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo]) má soud za prokázané, že žalovaná provedla úhradu této faktury dne 3. 3. 2020, platba označena [variabilní symbol] shodným s číslem faktury.

12. Z faktury [číslo] ([číslo] 20) byly vyúčtovány energie za únor 2020, z emailu na l. [číslo] soud zjistil, že faktura byla zaslána na [email] včetně přílohy (1. [číslo]), která je vyúčtováním energií a odkazuje na čl. 7 smlouvy o nájmu, který se týká způsobu vyúčtování energií a na odst. 10/IV. smlouvy o nájmu k vyúčtování elektrické energie. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (l. [číslo]) pak soud zjistil, že žalovaná provedla plnou úhradu faktury [číslo] 16. 4. 2020 variabilní symbol úhrady [variabilní symbol] odpovídá č. faktury.

13. Fakturou [číslo] ([číslo] 17) bylo vyúčtováno nájemné za březen 2020, zaslání žalované na adresu: [email] prokazuje email ([číslo] 24), úhrada fakturované částky žalovanou je prokázána výpis z účtu žalobkyně ([číslo] 27) prokazující úhradu částky 21 175 Kč žalovaným, kdy platba je označena [variabilní symbol] shodným s číslem faktury.

14. Z faktur (l. [číslo]), [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že jimi žalobkyně vyúčtovávala žalované nájemné za měsíc duben 2020 až prosinec 2020 vždy v částce 21 175 Kč, splatných k 25 dni daného měsíce. Celkem 190 575 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na tyto pohledávky plnila.

15. Fakturou [číslo] ([číslo] 33) byly vyúčtovány spotřebované energií za březen 2020 v částce 3 625,20 Kč s DPH, fakturou [číslo] ([číslo] 43) vyúčtována dodávka energií za měsíc duben 2020 v částce 2 794 Kč s DPH. Faktura [číslo] (č. l. 44) vyúčtována dodávka energií za měsíc květen 2020 v částce 1 661,50 Kč s DPH. Faktura [číslo] (l. [číslo]) dodávka energií za měsíc červen 2020 na částku 1 403,50 Kč s DPH. Splatnost jednotlivých faktur byla rovněž vždy k 25. dni daného měsíce, celkem byly vystaveny na částku 9 484,20Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na tyto pohledávky plnila.

16. Z výzvy (l. [číslo]) ze dne 27. 11. 2020 bylo zjištěno, že před podání žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek. Odeslání dne 27. 11. 2020 prokazuje poštovní arch (l. [číslo]). Tvrzení žalobkyně, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu a snažila se jednat, má soud za prokázané z SMS zaslané 18. 12. 2020 právnímu zástupci žalobce z tel. čísla [tel. číslo], které patří [jméno] [příjmení], s textem:„ Dle domluvy zasílám mail [email]. [příjmení] [příjmení]“. Z výpisu z platformy Linked in (l. [číslo] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je obchodním manažerem žalované.

17. Z telefonního hovoru uskutečněného přímo v soudní síni s hlasitým odposlechem, voláno na tel. č. [tel. číslo], bylo prokázáno, že číslo skutečně patří [jméno] [příjmení], který uvedl, že je obchodní manažer [právnická osoba], spol s.r.o. Soudu při hlasitém odposlechu hovoru, který slyšeli účastníci, sdělil, že žalovaná měla v pronájmu nebytové prostory od spol. [právnická osoba], on osobně byl při jednáních o uzavření nájemní smlouvy. Nepamatoval si, zda smlouva byla podepsána v [obec], nebo se do [obec] již podepsaná vezla. Uvedl, že se snažil nájem ukončit, prostory vyklidili v průběhu měsíce dubna, k ukončení však nedošlo, protože kolega, který to měl na starosti, ze společnosti odešel. Soud podotýká, že důkazní prostředky přípustné v občanském soudním řízení netvoří numerus clausus. V § 125 z. č. 99/1963Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jsou konkrétní typy důkazů uvedeny jen příkladmo s tím, že toto ustanovení výslovně uvádí„ za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (…). Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud“.

18. Z uvedených skutkových zjištění činí soud následující skutkový a právní závěr.

19. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ustanovení z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále„ o. z.“ zejména podle ustanovení o jednání právnické osoby § 161 – § 166 a ustanovení o nájmu § [číslo] a násl. a zvláštních ustanovení o nájmu nebytových prostor § [číslo] a násl.

20. Společnost [webová adresa] prostřednictvím [jméno] [příjmení] zprostředkovala pro žalobkyni pronájem jejich prostor v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] žalované, o čemž byla řádná uzavřena písemná nájemní smlouva. Smlouva je dostatečně určitá, obsahuje konkrétní určení předmětu nájmu, účel nájmu, výši nájemného, termín úhrad, způsob výpočtu úhrady dodaných služeb a jejich výčet. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2020 s tříměsíční výpovědní lhůtou. Byla splněna odkládací podmínka účinnosti smlouvy, neboť jak poměrná část nájmu za leden 2020, tak kauce byly žalovanou uhrazeny. Žalobkyni zastupoval realitní makléř [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že k uzavření smlouvy došlo řádně i ze strany žalované má soud kromě následného jednání žalované v rámci vztahu za prokázané i z telefonického hovoru s [jméno] [příjmení], obchodním manažerem žalované. Ten uzavření nájemní smlouvy potvrdil, byl u jednání o smlouvě, nevěděl pouze, zda byla smlouva za žalovanou podepsána v [obec] zástupcem žalované, či ji tam již podepsanou vezl. Okolnost, zda smlouva byla podepsána přímo v [obec], jak je na ni uvedeno, nebo [jméno] [příjmení] smlouvu již podepsanou do [obec] přivezl, není pro věc významná. Uvedení místa podpisu na smlouvě není podstatnou náležitostí smlouvy nájemní a případná neplatnost v této části nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Soud má za prokázané, že [jméno] [příjmení], který byl u jednání o smlouvě a jejím uzavření (vyplývá z toho, že uved, že si nevzpomíná, zda ji podepsali v [obec] nebo ji do [obec] už za žalovanou podepsanou vezl) je ve smyslu § 166 o. z. osobou kompetentní k takovým jednání za žalovanou. Pan [anonymizováno] zastával pozici obchodního manažera, a pokud s ním bylo zástupcem žalobkyně – realitním makléřem T. [příjmení] jednáno ohledně obsahu smlouvy, jako se zástupcem žalované, bylo to adekvátní vzhledem k jeho pozici u žalované. Zároveň pokud by [jméno] [příjmení] dne 9. 1. 2019 předložil v [obec] nájemní smlouvu již podepsanou (alternativně uvedl možnost, že byla podepsána přímo v [obec] zástupcem žalované) způsobem (označením žalované, připojené jméno [jméno] [příjmení], její razítko a parafa), mohl zástupce žalobkyně důvodně v souladu se zákonem předpokládat, že tak [jméno] [příjmení] činí za žalovanou a s jejím vědomím ve smyslu §166 o. z. Podle § 166 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Na okraj soud uvádí, že je nerozhodné, zda byl [jméno] [příjmení] v zaměstnaneckém poměru, poměru obdobném či pozici vykonával jako OSVČ. Pokud se [jméno] [příjmení] jako při plnění úkolů pro žalovanou dopustil protiprávního jednání tím, že předložil při jednání s žalobkyní smlouvu podepsanou někým jiným, než [jméno] [příjmení], pak to nemůže jít k tíži žalobkyně. Platí zde ustanovení § 166 o. z., podle kterého právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě. Jde v podstatě o promítnutí zásady, nikdo nemůže těžit ze své nepoctivosti. Protiprávním činem je míněno každé jednání, jež není v souladu s právními předpisy. Je tím bráněno i účelovému jednání, kdy by účelově mohl s vědomím statuárního orgánu podepsat smlouvu někdo jiný, než v ní označený zákonný zástupce právnické osoby a pak se účelově domáhat neplatnosti pro absenci podpisu osoby oprávněné jednat za účelem finanční úspory.

21. Z prokázaného chování žalované v rámci smlouvou založeného nájemního vztahu má však soud za to, že jednatel společnosti žalované o nájemním vztahu věděl (pokud společnost řídí s péčí řádného hospodáře). Soud nechává stranou, kdo skutečně smlouvu podepsal. S ohledem na § 166 to není v tomto občanskoprávním řízení podstatné. Jak uvedeno shora, žalovaná bezproblémově plnila závazky ze smlouvy do začátku dubna 2020. V hotovosti 9. 1. 2020 uhradila poměrné nájemné za leden 2020 a kauci sjednanou ve smlouvě (viz dodatek ke smlouvě), dále převodem na účet žalobkyně bylo žalovanou zcela uhrazeno smluvní nájemné za únor a března 2020, dále energie vyúčtované za únor a březen, když platby jsou identifikovány variabilním symbolem shodným s číslem faktur, které byly zasílány obchodnímu manažerovi žalované [jméno] [příjmení] opakovaně s přílohami odkazujícími na nájemní smlouvu. Účel plateb - úhrada nájemného a služeb dle předmětné nájemní smlouvy tak byl jednoznačně zřejmý i žalované a byla s ním srozuměna. Lze si tedy těžko představit, že by společnost žalované uhradila do začátku dubna 2020 částku 78 636,50 Kč žalobkyni a její jednatel by neznal důvod pro tyto platby (faktury s přílohami zaslané obchodnímu manažerovi emailem odkazují na nájemní smlouvu). Žalovaná nijak toto své jednání soudu nevysvětlila. Soud považuje námitky, o neplatnosti smlouvy pro nepravost podpisu jednatele na smlouvě, za zcela účelové.

22. Soud k podpisu za žalovaného na nájemní smlouvě dále podotýká, že si je vědom, že nesplňuje zcela formální požadavky stanovené § 161 o. z., když absentuje údaj o jednatelské funkci (text v § 161o. z.„ případně i údaj o své funkci“ je třeba vykládat tak, že pokud osoba funkci v právnické osobě má a z této pozice jedná má ji u podpisu uvést vždy). Uvedený nedostatek však nezpůsobuje nicotnost nebo neplatnost právního jednání. O tomto by bylo možno (výjimečně) uvažovat pouze tehdy, jestliže by neuvedení těchto údajů mohlo mít za následek neurčitost nebo nesrozumitelnost právního jednání (§ 553) nebo omyl jednající strany (§ 583); takový případ v dané věci nenastal.

23. Soud neprovedl znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu jednatele [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě, neboť i závěr, že nejde o jeho podpis, nemůže změnit shora odůvodněný závěr, že žalovaná je smlouvou, kterou jako podepsanou statuárním orgánem předložil obchodní manažer [jméno] [příjmení], vázána (§ 166 o.z.). Soud připomíná, že [jméno] [příjmení] uvedl, že buď smlouvu podepisoval zástupce žalované v [obec], nebo ji tam [jméno] [příjmení] podepsanou vezl. Dále ze stejného důvodu soud neprovedl výslech navržených zaměstnanců žalované paní [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] mladšího i staršího, kteří měli potvrdit, že pan jednatel [příjmení] byl 9. 1. 2020 po celou pracovní dobu v [obec] nebo v [obec] a nemohl tedy podepsat smlouvu v [obec].

24. Dále soud zamítl návrh výslechem [jméno] [příjmení], neboť k důkazu provedený telefonický hovor s ním poskytl soudu dostatek informací o skutkovém stavu. Otázka zda nebytový prostor [jméno] [příjmení] se spolupracovníky v dubnu vyklidil, ke které byl výslech navržen, nebyla pro řízení podstatná. Soud došel k závěru o platnosti nájemní smlouvy, a poroto, bylo možno smlouvu ukončit jen v tříměsíční výpovědní lhůtě či dohodou. Žalovaná ani jednu tuto variantu netvrdila. Samotné vyklizení nebytových prostor proto nemohlo přivodit zánik existujícího vztahu z platné nájemní smlouvy. Soud proto zamítl výslech [jméno] [příjmení] navržený k uvedené otázce až po ukončení telefonického rozhovoru soudu s ním jako nadbytečný.

25. Soud rovněž zamítl výslech [jméno] [příjmení] realitního makléře, a to pro nadbytečnost. [jméno] [příjmení] měl dle žalovaného vypovídat k tomu, zda vůbec byla smlouva uzavřena a případně kým za žalovanou. Jak uvedeno shora, řádné uzavření smlouvy, má soud za dostatečně prokázané jednak z úplaty realitní kanceláři za toto plnění, následného jednání žalované, kdy do začátku dubna na smlouvu plnila a konečně z informací sdělených soudu [jméno] [příjmení]. K otázce vázanosti žalované smlouvou i v případě nepravého podpisu jednatele se soud vyslovil shora.

26. Účastnický výslech jednatele [jméno] [příjmení] soud zamítl, neboť tvrzení žalobkyně, kterou zastupuje statuární orgán [jméno] [příjmení], ohledně nepravosti podpisu jednatele jsou jasná. To co jednatel [příjmení] soudu chtěl sdělit, učinil prostřednictvím tvrzení žalobkyně. Soud jeho účastnický výslech i z důvodu ekonomie řízení považoval za nadbytečný, neboť při jednání, při kterém byl právním zástupcem žalované navržen důkaz jeho výslechem, nebyl přítomen a bylo by nutno odročovat.

27. Soud má za prokázaný jednak právní základ nároku, a to existující nájemní vztah k předmětným nebytovým prostorám. Výši požadované úhrady dluhu na nájemném a úhradách za služby žalovaná nijak nerozprodala, když její obrana se odvíjela od tvrzené neplatnosti nájemní smlouvy, a z toho důvodu neplatnosti všech nároků z ní požadovaných. Splatnost nájemného nastávala dle smlouvy vždy k 25. dni v měsíci předem, tedy nebyly vázána na výzvu, či vystavení faktury (předpisy o vedení účetnictví na tomto nic nemění), přesto žalobkyně soudu předložila, že žalované poskytla i řádný daňový doklad pro provedení platby – vystavila faktury (viz shora). Pokud jde o vyúčtování dodaných služeb – energií, způsob jejich účtování je stanoven ve smlouvě a žalobkyně je vyúčtovala předloženými fakturami zaslanými na email obchodního manažera žalované [jméno] [příjmení] (kompetentní pracovník žalované). Žalovaná netvrdila, že by jakkoli rozporovala věcnou či formální správnost vyúčtování. Námitky proti vyúčtování by přitom musely být podány ve lhůtě 30 dní od předložení vyúčtování, viz § 2303 o. z. ve spojení s § 8 z.č. 67/2013Sb. Žalovaná netvrdila, že by na tyto faktury něco uhradila. Následně byla žalovaná k úhradě dluhů na nájemném a službách znovu vyzvána předžalobní upomínkou zaslanou jí dle poštovního archu právním zástupcem žalobkyně dne 27. 11. 2020. Žalovaná netvrdila, že by jakkoli odmítavě reagoval na předžalobní výzvu, naopak, jak prokazuje SMS komunikace z telefonu právního zástupce žalobkyně, hodlala žalovaná prostřednictvím obchodního manažera [jméno] [příjmení] o věci jednat.

28. Shrnuto závěrem: žalobkyně prokázala právní titul žalovaných nároků, a to platnou smlouvu o nájmu nebytových prostor. Žalovaná prokázala i výši jednotlivých pohledávek na nájemném a službách, když výše nájemného a paušální část úhrady služeb bylo přímo sjednána ve smlouvě, včetně data splatnosti (nevyžaduje jakoukoli výzvu žalobkyně) a úhrady za dodávky energií byly žalované vyfakturovány dle skutečné spotřeby a u tepla v poměrně výši k celému vytápěnému objektu. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by předložené vyúčtování bylo v zákonné lhůtě rozporováno. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná byť jen částečně na žalované pohledávky plnila. Žalovaná neprokázala svou obranu spočívající v neplatnosti celé smlouvy o nájmu, a tedy jakýchkoli závazků z nich plynoucích, z důvodu nepravosti podpisu jednatele [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě. [příjmení] obranu žalovaná nezměnila ani poté, co soud poučil o tom, že má základ nároku, a to existující nájemní vztah za prokázaný.

29. Podle § 1970 platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úroky z prodlení byly přiznány tak, jak žádala žalobkyně od prvého dne následujícího po splatnosti jednotlivých žalovaných pohledávek.

30. Žalobkyni byla dále přiznána požadovaná částka 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví, že jde-li mimo jiné o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

31. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, tudíž ji dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 88 424,21 Kč. Na uvedených nákladech byl přiznán soudní poplatek ve výši 8 003 Kč, dále odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen„ AT“) za 6 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (příprava převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 28. 2. 2021 a účast na új. 19. 4. 2021 přesahující 2 hodiny, počítáno za 2 úkony). Sazba mimosmluvní odměny ve výši 9 140 Kč dle § 7 odst. 5 AT byla určena z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 ve výši 200 059,20 Kč, tj. za šest úkonů 54 840 Kč, k tomu šest režijní paušály á 300 Kč, tj. 1 800 Kč podle § 13 AT. Dále dle § 14 AT přiznáno cestovné za cestu k jednání soudu dne 19. 4. 2021 z [obec] do [obec] a zpět (317 km), vozidlem BMW X1, [registrační značka] kombinovaná spotřeba 6,5 L /100 km benzínu. Vyhlášková cena (v. č. 589/2020Sb.) pohonných hmot benzínu 95 oktanů 27,80, základní náhrada za použití vozidla 4,40 Kč/km, celkem cestovné 1 967,61 Kč. Náhrada za promeškaný čas na cestě dle § 14 AT na cestě k jednání soudu a zpět dne 19. 4. 2021 (2 x 2,5 hod.), půlhodina á 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Dále DPH dle § 137 o.s.ř. ve výši 21% z částky 59 607,61 Kč, tj. 12 517,60 Kč 32. Lhůta k plnění je lhůtou zákonnou dle §160 o.s.ř., místem plnění nákladů řízení je právní zástupce žalovaného dle § 149 o.s.ř.