19 C 28/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno .s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 79 994,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 29 674,91 Kč- úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 79 994,91 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 420,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 4. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 79 994,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 23. 11. 2021 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 893 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky písemnou upomínkou ze dne 22. 5. 2023 a ze dne 5. 6. 2023. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost řádně nesplnil, žalobkyně dopisem ze dne 21. 10. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady nedoplatku jistiny ve výši 79 994,91 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 994,91 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne 31. 1. 2024 a ze dne 15. 2. 2024 byla žalobkyně vyzvána, aby soudu sdělila celkovou částku, kterou žalovaný na úvěr uhradil, a dále jak v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného hodnotila informaci o tom, že 3 měsíce před poskytnutím úvěru bylo ukončeno insolvenční řízení na majetek žalovaného, tedy v minulosti neplnil své finanční závazky. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že uvedla, že žalovaný uhradil celkem šestnáct splátek, tj. celkem 39 680 Kč, a že si jako poskytovatel úvěru byla v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vědoma skončeného insolvenčního řízení žalovaného, k čemuž doložila soudu výpis z insolvenčního rejstříku, s tím, že s ohledem na skutečnost, že bylo insolvenční řízení žalovaného ukončeno splněním oddlužení, nebránila tato skutečnost ve spojení s dalšími posuzovanými faktory (aktuální závazky, výše příjmu atd.) poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z prohlášení žalovaného uvedeného v posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, které následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně od žalovaného vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti (řidičský průkaz), výplatní pásku pro potvrzení příjmu a kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno spotřebitele. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele a výpisem z registru SOLUS. Rovněž odkázala na přílohu č. 1 ke smlouvě o úvěru, kde byly zaznamenány informace obdržené žalovaným, jeho osobní údaje, posouzení příjmů a výdajů, informace o jiných závazcích, skóring žalovaného, parametry hodnocení a další.

3. Nadepsaný soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne 21. 12. 2023, č. j. EPR 310301/2023-5, který byl žalovanému doručen dne 3. 1. 2024. Žalovaný proti uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podal odpor ze dne 10. 1. 2024, který byl nadepsanému soudu doručen dne 13. 1. 2024, v němž uvedl, že při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nedokázal správně vyhodnotit dopady podmínek poskytnutého úvěru ve výši 90 000 Kč. Žalovaný uvedl, že v době uzavírání smlouvy měl finanční potíže, které se nadále prohlubovaly, s žalobkyní měl uzavřenu již jednu úvěrovou smlouvu, a to č. , hodnota, , s jejímž splácením měl problémy, finanční prostředky, které získal z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , byl tak nucen použít k úplné úhradě předchozího úvěru poskytnutého žalobkyní z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , s ohledem na složitou životní situaci byl následně nucen obrátit se i na dluhového poradce a začal svoji situaci postupně řešit. Dle žalovaného tak s ohledem na výše uvedené žalobkyně při sjednávání úvěru nepostupovala v souladu se zákonem a neověřila si úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2021 ve spojení se smlouvou a žádostí o zřízení doplňkové služby „PODPORA“, instrukcí k uzavření smlouvy, instrukcí k dokončení podpisu smlouvy, předsmluvními informacemi, detaily pohybu na účtu (bezhotovostní platba, okamžitá příchozí platba, platba převodem uvnitř banky) a zpětné vazby k výplatě spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 23. 11. 2021 prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně sjednané doplňkové služby „PODPORA“. Žalovaný potvrdil akceptaci návrhu smlouvy zasláním platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Podle čl. 4.3. smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: vyplacením částky 29 554 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , započtením částky 46 946 Kč na dřívější závazek žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, a započtením částky 13 500 Kč na náklady žalobkyně. Současně se žalovaný zavázal hradit žalobkyni poplatek za doplňkovou službu „PODPORA“. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po 3 893 Kč se splatností každého 15. dne v měsíci (splátka se skládá z částky 2 480 Kč za úvěr a částky 1 413 Kč za doplňkovou službu „PODPORA“).

7. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy a se splátkovým kalendářem.

8. Z přílohy č. 1 (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) soud naznal, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činí 30 975 Kč, náklady na bydlení 17 000 Kč a sázky 773 Kč.

9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, ze kterého zjistila, že s žalovaným bylo v minulosti vedeno insolvenční řízení, které skončilo přibližně dva měsíce před poskytnutím úvěru (prokázáno výpisem z insolvenčního rejstříku). Žalobkyně lustrací v centrální evidenci exekucí zjistila tři záznamy, které však všechny předcházely pravomocně splněnému oddlužení v rámci insolvenčního řízení (prokázáno výpisem z centrální evidence exekucí). Žalobkyně ověřila identitu žalovaného z kopie občanského průkazu žalovaného a kopie řidičského průkazu žalovaného (prokázáno kopiemi uvedených dokladů). Pravost občanského průkazu žalovaného ověřila žalobkyně v evidenci neplatných dokladů MVČR. Žalovaný neměl negativní záznam v registru Solus (prokázáno výsledkem lustrace v registru Solus).

10. Ze souhlasu z inkasem se podává, že žalovaný souhlasil se zřízením inkasa ve prospěch žalobkyně s limitem 11 679 Kč měsíčně do 15. 1. 20228.

11. Žalobkyně soudu nedoložila žádnou výplatní pásku žalovaného.

12. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, . činily 24 579 Kč. Výše celkových výdajů žalovaného (46 741,48 Kč) převyšovala výši jeho příjmů (44 971,67 Kč).

13. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, . činily 37 260,79 Kč. Výše celkových příjmů žalovaného (46 060,81 Kč) se téměř rovnala výši jeho výdajů (44 897,79 Kč).

14. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021 se podává, že příjmy žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, . činily 29 476,88 Kč. Výše celkových výdajů žalovaného (40 721,09 Kč) převyšovala výši jeho příjmů (39 869,16 Kč).

15. Výpisem z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . byla prokázána právní subjektivita zaměstnavatele žalovaného.

16. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 23. 11. 2021 na účet č. , č. účtu, verifikační platbu ve výši 1 Kč.

17. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky se podává, že dne 24. 11. 2021 zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostnímu převodu částky 46 946 Kč za účelem úhrady dluhu žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, .

18. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba se podává, že dne 24. 11. 2021 zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě ve výši 29 554 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, .

19. Upomínka č. 1 ze dne 22. 5. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne prokazuje, že žalobkyně odeslala dne 22. 5. 2023 žalovanému s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši 3 893 Kč splatné dne 15. 5. 2023 výzvu k úhradě dlužné splátky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši 300 Kč.

20. Upomínka č. 2 ze dne 5. 6. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne prokazuje, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 5. 6. 2023 s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši 3 893 Kč splatné dne 15. 5. 2023 výzvu k úhradě dlužné částky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši 500 Kč (spolu s předchozím poplatkem za 1. upomínku ve výši 300 Kč).

21. Listina označená jako předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 10. 2023 včetně podacího archu z téhož dne prokazuje, že zástupce žalobkyně svým dopisem v důsledku prodlení žalovaného s hrazením jeho závazků plynoucích z úvěrové smlouvy zesplatnil nesplacenou jistinu úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na 89 194,91 Kč, a vyzval žalovaného k jejímu zaplacení ve lhůtě do 3. 12. 2023.

22. Žalovaný celkem zaplatil žalobkyni částku 39 680 Kč. Žalobkyně ani žalovaný provedení žádné další platby netvrdili.

23. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

24. Na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2021 poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku 29 554 Kč, částku 46 946 Kč uplatnil žalovaný na jeho dřívější závazek vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2021 a částka 13 500 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně s poskytnutím úvěru. Současně byla sjednána doplňková služba „PODPORA“, na základě které měl žalovaný hradit žalobkyni měsíčně částku v rámci celkové měsíční splátky ve výši 3 893 Kč, a to po dobu 72 měsíců. Žalovaný se ocitl přes upomínky žalobkyně v prodlení se splátkou splatnou dne 15. 5. 2023, pročež žalobkyně úvěr dne 21. 10. 2023 zesplatnila. Žalovaný na úvěru č. , hodnota, žalobkyni uhradil částku v celkové výši 39 680 Kč.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když k úvěruschopnosti žalovaného nebyly ze strany žalobkyně předloženy dostatečné důkazy. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala toliko informaci o jeho příjmu, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že dle výpisů z účtu žalovaného mnohdy příjmy žalovaného nepokrývaly ani jeho měsíční výdaje a že s žalovaným bylo v minulosti vedeno insolvenční řízení, které skončilo přibližně dva měsíce před poskytnutím úvěru. Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. Navíc byl dřívější úvěr ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2021 žalovaným uhrazen až poté, kdy byl žalovanému poskytnut úvěr ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2021. To dokazuje spolu s opakovaným přeúvěrováváním u žalobkyně, že se žalovaný ocitl v dluhové spirále a poskytování dalších úvěrů mu ze strany žalobkyně bylo jen oddalováním finančních problémů žalovaného.

26. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

27. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

30. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

31. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

32. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

34. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

36. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

37. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala.

38. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 ZoSÚ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z neověřených příjmů žalovaného, když nezkoumala jejich zdroj ani strukturu (platby od třetích osob, poskytnuté úvěry, poskytnuté zálohy na mzdu), ani nezkoumala jeho výdaje a zejména nezohlednila skutečnost, že jí žalovaný nesplácí svůj předcházející závazek a že bylo s žalovaným v minulosti vedeno insolvenční řízení, které skončilo přibližně dva měsíce před poskytnutím úvěru. Nelze tak hovořit o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně.

39. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK (bod 34).

40. Smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Jelikož bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, přičemž žalovaný jí uhradil pouze 39 680 Kč, soud přiznal žalobkyni nárok na plnění ve zbývající výši 50 320 Kč, tj. zbylé části poskytnuté jistiny, neboť se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění v dané výši žalobkyni vrátit, co do této částky bylo žalobě s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověno (výrok I.). Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně, nelze za platně uzavřenou považovat ani smlouvu o doplňkové službě „PODPORA“, která na trvání úvěrové smlouvy byla závislá.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 50 320 Kč, tedy ze 63 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 29 674,91 Kč, tedy z 37 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 26 % (63 % - 37 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 201 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 79 994,91 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t.. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 26 % z částky 17 001 Kč, tj. 4 420,26 Kč.

42. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

43. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.