19 C 28/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované k doručování: Klášter Hradiště nad Jizerou 135, 294 15 Klášter Hradiště nad Jizerou pro 67 354,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 61 428,29 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, za nějž je splátka hrazena. Splátky se hradí počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž nabyde právní moci toto rozhodnutí soudu. Výše měsíční splátky je 1 000 Kč až do úplného uhrazení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 5 926,17 Kč- úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 65 554,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 67 354,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení- kapitalizovaného úroku ve výši 6 309,64 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 152,79 Kč,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 992,76 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, za nějž je splátka hrazena. Splátky se hradí počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž nabyde právní moci toto rozhodnutí soudu. Výše měsíční splátky je 500 Kč až do úplného uhrazení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 20. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 67 354,46 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne 18. 9. 2024 Smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalované na její účet částku ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 1 953 Kč u 1. – 12. anuitní splátky a po 2 036 Kč u 13. a následující anuitní splátky splatných vždy 14. dne v měsíci. Součástí smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 14. 1. 2025, nicméně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, až po odeslání „Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky“ ze dne 31. 3. 2025, tj. ke dni 14. 6. 2025, kdy se veškeré závazky žalované staly splatnými. Žalovaná k datu zesplatnění dlužila žalobkyni částku ve výši 71 848,05 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 65 554,46 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši 4 352 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 141,59 Kč a z poplatků v celkové výši 1 800 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 7. 11. 2025. K datu 28. 10. 2025 dluží žalovaná žalobkyni částku ve výši 75 816,89 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 65 554,46 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši 6 309,64 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,79 Kč a z poplatků v celkové výši 1 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit zákonné příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení z částky 67 354,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12%, kapitalizovaný úrok ve výši 6 309,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 152,79 Kč a smluvní úrok ve výši 8,05% ročně z částky 65 554,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení. K ověřování a zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě ničeho netvrdila.

2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 18. 3. 2026. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se k jednání dostavila osobně.

3. Na základě listinných důkazů předložených účastníky a prohlášení účastníků soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze Smlouvy o úvěru číslo , Anonymizováno, , ze Záznamu o podpisu klienta, z Obchodních podmínek pro spotřebitelské úvěry, z Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, ze Sazebníku účinného od 1. 7. 2024, z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, , a. s. na jméno žalované za období od 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024 a ze Smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví soud zjistil, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 18. 9. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 18. 9. 2024 smlouvu, na základě které se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 70 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou ve výši 15,21% ročně a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 953 Kč u 1. až 12. anuitní splátky a po 2 036 Kč u 13. a následujících splátek, splatných vždy k 14. dni v měsíci, když první splátka byla splatná dne 14. 10. 2024 a poslední dne 14. 9. 2028. Smlouva byla ze strany žalované podepsána speciálním SMS klíčem. Úvěr byl čerpán jednorázově dne 18. 9. 2024 na účet žalované číslo , č. účtu, a byl sjednán jako neúčelový.

5. Z historie a přehledu úvěrového účtu číslo , č. účtu, vedeného u žalobkyně na žalovanou za období od 18. 9. 2024 do 27. 7. 2025 a dále z přehledu splátek na tomto účtu soud zjistil průběh splácení částky 70 000 Kč poskytnuté žalobkyní žalované.

6. Z listiny nazvané „Stav dlužné jistiny a příslušenství“ soud zjistil k datu 28. 10. 2025 výši nesplacené jistiny 65 554,46 Kč, výši kapitalizovaného běžného úroku 6 309,64 Kč, výši kapitalizovaného úroku z prodlení 2 152,79 Kč a výši poplatků 1 800 Kč.

7. Z upomínky zaslané žalované obyčejnou poštou, což je uvedeno v záhlaví této upomínky, soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 22. 1. 2025 v prodlení se splátkou ve výši 2 255,16 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 300 Kč za tuto upomínku) a dalších 178 Kč činil nepovolený záporný zůstatek včetně úroků z prodlení.

8. Z Výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva), poslané opět obyčejnou poštou, soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 2. 2. 2025 v prodlení se splácením úvěru, konkrétně k tomuto datu s částkou 2 758,46 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu), nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu činil 179,14 Kč včetně úroků z prodlení.

9. Z Opakované výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opětovně upozorňovala na prodlení se splácením úvěru. K 25. 2. 2025 byla žalovaná v prodlení s částkou 3 830,46 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu).

10. Z Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 31. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 30. 5. 2025 po opakovaných výzvách žalobkyně k úhradě v prodlení s částkou 6 305,66 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu) a dalších 331,95 Kč činil nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroků z prodlení. Žalovaná byla vyzývána, nechť zajistí dostatečné množství prostředků na svém běžném účtu, ze kterého bude okamžitě dlužná částka stržena. Zásilka s Poslední výzvou byla doručována prostřednictvím České pošty pod číslem , Anonymizováno, (zjištěno z Dodejky orazítkované datem 4. 4. 2025).

11. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 14. 6. 2025 zesplatnila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru, zamezila žalované další čerpání prostředků z úvěrových účtů a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 71 877,77 Kč (=splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), a to do 23. 6. 2025 na účet číslo , č. účtu, . Zásilka s Oznámením o zesplatnění byla žalované zaslána prostřednictvím České pošty pod číslem , Anonymizováno, (zjištěno z Detailní informace k zásilkám).

12. Z Předžalobní výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 4. 11. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 75 816,89 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,05% ročně z částky 65 554,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ročně, z částky 67 354,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, a to do 7 dnů od zaslání této výzvy, na účet číslo , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, , s upozorněním, že v případě, že nedojde k úhradě dlužné částky, přistoupí žalobkyně k podání žaloby. Zaslání předžalobní výzvy bylo žalobkyní doloženo poštovním podacím archem (zásilka RR6370732464U).

13. Z vyjádření žalobkyně ze dne 10. 3. 2026, konkrétně z bodu III., soud zjistil, že žalovaná na svoji pohledávku uhradila celkem částku 8 571,71 Kč, toto soud zjistil i z přiložené přehledové tabulky, případné bezdůvodné obohacení je zde vyčísleno částkou 61 428,29 Kč.

14. K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 10. 3. 2026 uvedla, že vnitřním systémem žalobkyně bylo vyhodnoceno, že žalovaná je schopná měsíčně splácet na poskytnutý úvěr částku 1 953 Kč, resp. 2 036 Kč, když příjem žalované byl zjišťován výpisem z účtu, který je veden u žalobkyně, tedy konkrétně na základě transakcí na běžném účtu žalované za měsíce duben 2024 ve výši 28 587 Kč, květen 2024 ve výši 30 336 Kč, červen 2024 ve výši 34 839 Kč, července 2024 ve výši 29 076 Kč, srpen 2024 ve výši 37 754 Kč. Žalobkyně tvrdila, že v tomto období byla žalovaná zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , přičemž tuto částku vypočetla na základě transakcí na běžném účtu a na základě informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů v domácnosti, místo bydliště) a deklarované platby na pojištění. Platební kapacita vypočtená systémem tak činila částku 15 092,90 Kč. Žalobkyně k důkazu předložila Přehled pohybů na běžném účtu žalované za období 5 měsíců před poskytnutím úvěru (pouze příjmy), Přehled všech transakcí na běžném účtu žalované za období 5 měsíců před poskytnutím úvěru, výpis z CRIF, výpis z CBCB.

15. Při jednání u soudu dne 18. 3. 2026 žalovaná učinila nesporným, že si úvěr vzala. Z její výpovědi dále soud zjistil, že v době, kdy jí byl úvěr poskytnut (18. 9. 2024) již nebyla zaměstnána, měla příjmy z brigády , Anonymizováno, v , adresa, , popřela tedy tvrzení žalobkyně, že na jejím účtu tak mohly být příjmy měsíčně kolem 34 000 Kč. Dále ve své výpovědi odkázala na tvrzení učiněná do protokolu ze dne 18. 3. 2026 ve věci vedené zdejším soudem pod spisovou značkou , spisová značka, . K výši bezdůvodného obohacení 61 428,29 Kč, tvrzeného žalobkyní, se nedokázala vyjádřit. Z protokolu o jednání ve věci , spisová značka, soud zjistil, že žalovaná vypověděla, že u společnosti , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, byla zaměstnána od 6. 1. 2022 jako dělnice. Její pracovní poměr tam skončil v červenci 2024. Žalovaná uvedla, že si v této době vydělávala asi 25 000 Kč měsíčně, žádné půjčky tehdy neměla, žila u rodičů, kterým měsíčně přispívala na domácnost 5 000 Kč. Jako další výdaje uvedla platby za antikoncepci měsíčně 530 Kč, výdaje na dopravu do zaměstnání asi 900 Kč měsíčně, na stravné vydávala měsíčně 3 000 Kč. V současné době je žalovaná matkou ročního dítěte narozeného 1. 2. 2026, pobírá příspěvek v mateřství ve výši 9 045 Kč, volbu další mateřské dovolené učinila na tři roky s měsíčním příspěvkem 9 440 Kč, dále jí otec dítěte platí měsíčně výživné ve výši 3 000 Kč. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že nevlastní žádný majetek, žije u rodičů, otec dítěte ještě studuje učiliště, měsíčně je schopna splácet tak 2 000 Kč.

16. Z přílohy zaslané žalobkyní spolu s vyjádřením ze dne 10. 3. 2026, v kolonce „Data o žadateli“ je uvedeno „společenské postavení“ žadatele o úvěr – žalované a je zde uvedeno „v domácnosti“. Soud tak nemá za prokázané, z čeho nebo o co žalobkyně opírala svá tvrzení o příjmech žalované z pracovního poměru v době, kdy jí úvěr poskytovala.

17. Žalobkyně uvedla, že předložila výpisy z účtu za pět měsíců před poskytnutím úvěru, soud však má k dispozici pouze výpis za měsíc září 2024, v ostatním případě se jedná o Přehledy pohybů na běžném účtu za uvedené období (Přehled všech transakcí, Přehled všech příjmů). Z výpisu z běžného účtu za měsíc září 2024 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil mínus 150,63 Kč (v podstatě jde o konečný zůstatek na účtu za měsíc předchozí, tj. srpen 2024) a konečný zůstatek na běžném účtu za měsíc září 2024 činil mínus 715,78 Kč. Na účtu nejsou uvedeny žádné příjmy od zaměstnavatele, nejvyšší příjem v částce 8 000 Kč je úhrada od , právnická osoba, ., což je poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 9. 2024. Dále jsou z výpisu seznatelné: splátka spotřebitelského úvěru ve výši 50 Kč, splátka spotřebitelského úvěru ve výši 100 Kč, splátka spotřebitelského úvěru ve výši 49,37 Kč, splátka spotřebitelského úvěru ve výši 1 429,17 Kč a příjem ve výši 70 000 Kč, což je nyní souzený úvěr. Z tohoto soud učinil závěr, že minimálně v měsíci, kdy byl poskytnut úvěr, nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že by žalovaná měla na základě transakcí na běžném účtu příjem ve výši 32 118,40 Kč, když žalobkyně toto výslovně uvádí i pro měsíc srpen 2024, ze kterého soud nemá k dispozici výpis z účtu, avšak ani tato částka by nestačila na pokrytí výdajů žalované, neboť měsíc končil s mínusovým zůstatkem 150,63 Kč. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, , v době, kdy jí poskytovala předmětný úvěr, není pravdivá. Tuto informaci měla žalobkyně z předchozího poskytnutého úvěru, souzeného zdejším soudem pod spisovou značkou , spisová značka, . Z tohoto řízení je soudu známa špatná majetková situace žalované.

18. Soud pro provedeném dokazování činí závěr o skutkovém stavu:

19. Dne 18. 9. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala jí poskytnout úvěr ve výši 70 000 Kč, a to jednorázově převodem na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách splatných vždy ke 14. dni v měsíci po 1 953 Kč u 1. až 12. anuitní splátky a po 2 036 Kč u 13. a následujících splátek. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně tak úvěr ke dni 14. 6. 2025 zesplatnila. Na svůj závazek žalovaná uhradila částku 8 571,71 Kč. Jako důkaz k ověřování úvěruschopnosti byl předložen výpis z běžného účtu za měsíc, ve kterém byl úvěr poskytnut, výpis z CRIF, z CBCB. K výdajům konkrétní důkazy předloženy nebyly. Žalovaná v době poskytnutí úvěru již nebyla zaměstnána, příjem měla pouze z brigády. Případné bezdůvodné obohacení bylo žalobkyní vyčísleno částkou 61 428,29 Kč.

20. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ).

21. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

23. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná v době poskytnutí úvěru (18. 9. 2024) již nebyla zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , příjmy měla pouze z brigády, tudíž tvrzení žalobkyně, že od žalované zjistila, že je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , nemohla ověřit, tam již nepracovala (pracovní poměr skončil v červenci 2024). Pokud by se žalobkyně zajímala o druh pracovního poměru, ze kterého žalované příjem plynul, nemohla by s tímto příjmem počítat pro dobu, kdy měl být úvěr splácen. Z Přehledu pohybů na běžném účtu žalované je navíc zjistitelná příchozí platba od společnosti , Anonymizováno, . Žalovaná tedy měla další závazek, krom úvěrů u žalobkyně. Ze spisu , spisová značka, soud zjistil, že žalovaná je v současné době matkou nezletilého dítěte narozeného 1. 2. 2026, pobírá příspěvek v mateřství ve výši 9 045 Kč. Výši výdajů žalované žalobkyně vypočítala vnitřním systémem žalobkyně na základě vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalované. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna úvěr splácet, a poskytla jí úvěr, aniž by řádně zkoumala její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

28. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované, a přesto jí úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 70 000 Kč, které žalovaná jednorázově čerpala dne 18. 9. 2024 a které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky v celkové výši 61 428,29 Kč, žalobkyni vrátit, přičemž ve věci vedené pod spisovou značkou , spisová značka, byla zjištěna špatná majetková situace žalované (Je s dítětem narozeným 1. 2. 2026 na mateřské dovolené, její příjem tak představuje příspěvek od státu). Soudu uvedla výši možné splátky, kterou je schopna měsíčně hradit (1 500 Kč, ve věci , spisová značka, pak splátku 2 000 Kč). Soud v obou případech přiznal splátkový kalendář s tím, že částku rozdělil na dluh a náklady řízení. Tento postup vychází z ustanovení § 87 a násl. ZoSÚ, kdy pro majetkové poměry dlužníka může soud dokonce i rozhodnout, že pro tentokrát věřiteli nárok nepřiznává, neboť s ohledem na majetkové poměry spotřebitele se nestává dluh splatným.

29. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 61 428,29 Kč, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 5 926,17 Kč, úroku ve výši 8,05% ročně z částky 65 554,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12% ročně z částky 67 354,46 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 309,64 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 152,79 Kč zamítl (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, se žalovaná dosud neocitla v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy, nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“30. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, nastává v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR až rozhodnutím soudu (viz , spisová značka, ), neboť soudu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nová dohoda o splatnosti dluhu, a to splatnosti jen bezdůvodného obohacení. Soud zároveň, vědom si nejednotnosti názoru na splatnost bezdůvodného obohacení v režimu §87 ZoSÚ upozorňuje na závěr odůvodnění rozhodnutí , spisová značka, , kde Nejvyšší soud vyslovuje závazný právní názor pro nižší soudy v této konkrétní věci. „V novém rozhodnutí ve věci bude odvolací soud reflektovat zjevný spor účastníků o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny a tuto určí podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“ Nejvyšší soud výslovně konstatuje, že splatnost bezdůvodného obohacení dosud nenastala, neboť nebyla uzavřena nová dohoda účastníků ani nebylo rozhodnuto soudem. Zároveň přitom z odůvodnění vyplývá, že nikdo v této věci dosud neřešil majetkové poměry žalované, tedy Nejvyšší soud pro závěr, že dosud nenastala splatnost nepotřeboval zjišťovat majetkové poměry žalované v době doručení výzvy a skutečnost, že nenastala dosud splatnost bezdůvodného obohacení tak není a nemá být závislá na majetkových poměrech žalované před rozhodnutím soudu či nové dohody účastníků o splatnosti bezdůvodného obohacení. Pro splatnost bezdůvodného obohacení dle §87 ZoSÚ je tedy za všech okolností zásadní nová dohoda účastníků nebo rozhodnutí soudu, nikdy nemůže odviset od výzvy z původní smlouvy o úvěru. Přičemž spor o splatnost a majetkové poměry žalované se projeví v délce lhůty splatnosti (případně velikosti splátek), která bude touto dohodou či rozhodnutím soudu stanovena do budoucna. Žalovaná se ocitne v prodlení jen jestliže takto stanovenou splatnost v budoucnu nedodrží. Nejvyšší soud dále v odstavci 16 s odkazem na komentářovou literaturu uvádí „V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran“. Opět tedy vůbec neuvažuje, že by splatnost mohla být odvozena od výzvy k úhradě úvěru.

31. Z uvedeného vyplývá, že názor, že splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy k úhradě úvěru a jen jestliže žalovaný namítá úspěšně, že jeho majetkové poměry v době doručení výzvy k splatnosti úvěru neumožnovaly splácet bezdůvodné obohacení, rozhodne o splatnosti soud, neodpovídá názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v tomto rozhodnutí.

32. Vzhledem k tomu, že v otázce splatnosti bezdůvodného obohacení dle §87 ZoSÚ panují rozdílné názory, vyjadřuje se soud k předpokladům splatnosti bezdůvodného obohacení v posuzované věci i z pozic zastávajících názor, že splatnost úvěru nastává výzvou k plnění z původní úvěrové smlouvy, neprokáže-li žalovaný, že jeho majetkové poměry neumožňovaly splácet bezdůvodné obohacení.

33. Soudu nebyla předložena řádná výzva k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy, splatnost bezdůvodného obohacení tedy takto být založena nemohla. Obecně je třeba uvést, že výzva může vyvolat splatnost dluhu jen obsahuje-li skutkové vymezení dluhu a jeho výši a výzvu k zaplacení (viz rozhodnutí NS ČR , spisová značka, ) a dostane-li se alespoň do sféry dispozice dlužníka. Výzvy případně zaslané žalované by musely obsahovat řádné vyčíslení výše dluhu z bezdůvodného obohacení. Akceptovatelné by nebylo zahrnutí bezdůvodného obohacení do jedné sumy s dalšími nároky z úvěrové smlouvy. Další podmínkou, aby výzva vyvolala splatnost dluhu jé prokázání, že výzva došla do dispozice žalované, přičemž prokázání předání výzvy k poštovní přepravě není dostačující. Zákon výslovně požaduje prokázaní „dojití“.

34. Podle § 570 o. z. platí: „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Podle § 573 o. z. platí: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ Podle komentáře k § 573 o. z. v publikaci „Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): Petrov, Výtisk, Beran a kol. se domněnka doby dojití uplatní pouze u zásilek, u nichž bylo prokázáno dojití. Nepostačuje prokázání doby odeslání a prokázat dojití musí ten, kdo se ho dovolává. Domněnku nelze sjednat (NS , spisová značka, ), nelze tedy sjednat ani domněnku dojití. „S využitím provozovatele poštovních služeb“ znamená prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podle seznamu provozovatelů poštovních služeb, který je přístupný na internetových stránkách Českého telekomunikačního úřadu http://www.ctu.cz.

35. Soud z důvodu, že do okamžiku rozhodnutí soudu nenastala splatnost dluhu nepřiznal úroky z prodlení. Splatnost bezdůvodného obohacení nastane rozhodnutím soudu.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 992,76 Kč, což je 82,4% (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně 91,20% a úspěchem žalované 8,80%) z celkových nákladů ve výši 18 195,10 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 695 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §6, §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) vypočtená z tarifní hodnoty 67 354,46 Kč, tj. z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 810 Kč ve výši 2 690,10 Kč.

37. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem, výše a podmínky splatnosti jednotlivých splátek byly soudem stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.