19 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované k doručování: Anonymizováno pro 208 419,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 148 097,49 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, za nějž je splátka hrazena. Splátky se hradí počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž nabyde právní moci toto rozhodnutí soudu. Výše měsíční splátky je 1 500 Kč až do úplného uhrazení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 60 321,57 Kč- úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 206 619,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 208 419,06 Kč od 29 10. 2025 do zaplacení- kapitalizovaného úroku ve výši 17 907,98 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 370,87 Kč,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 174,23 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, za nějž je splátka hrazena. Splátky se hradí počínaje měsícem, který následuje po měsíci, v němž nabyde právní moci toto rozhodnutí soudu. Výše měsíční splátky je 500 Kč až do úplného uhrazení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 20. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 208 419,06 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne 28. 8. 2023 Smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalované na její účet částku ve výši 231 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 4 415 Kč splatných vždy 14. dne v měsíci. Součástí smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 14. 3. 2025. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, až po odeslání „Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky“ ze dne 26. 5. 2025, tj. ke dni 14. 9. 2025, kdy se veškeré závazky žalované staly splatnými. Žalovaná k datu zesplatnění dlužila žalobkyni částku ve výši 224 657,98 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 206 619,06 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši 15 895,95 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 342,97 Kč a z poplatků v celkové výši 1 800 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 7. 11. 2025. K datu 28. 10. 2025 dluží žalovaná žalobkyni částku ve výši 228 697,91 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 206 619,06 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši 17 907,98 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 370,87 Kč a z poplatků v celkové výši 1 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit zákonné příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení z částky 208 419,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení a dále smluvní úrok ve výši 8,05% ročně z částky 206 619,09 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení. K ověřování a zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě ničeho netvrdila.

2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 18. 3. 2026. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se k jednání dostavila osobně.

3. Na základě listinných důkazů předložených účastníky a prohlášení účastníků soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze Smlouvy o úvěru číslo , Anonymizováno, , ze Záznamu o podpisu klienta, z Obchodních podmínek pro spotřebitelské úvěry, z Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, ze Sazebníku účinného od 1. 7. 2024, z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, , a. s. na jméno žalované za období od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 a ze Smlouvy o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví soud zjistil, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 28. 8. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou dne 28. 8. 2023 smlouvu, na základě které se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 231 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou ve výši 17,19% ročně a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 415 Kč, splatných vždy k 14. dni v měsíci, když první splátka byla splatná dne 14. 9. 2023 a poslední dne 14. 8. 2031. Smlouva byla ze strany žalované podepsána speciálním SMS klíčem. Úvěr byl čerpán jednorázově dne 28. 8. 2023 na účet žalované číslo , č. účtu, a byl sjednán jako neúčelový. Zároveň z výpisu z účtu vyplývá, že dne 30. 8. 2023 bylo , jméno FO, , matce žalované, převedena částka ve výši 231 000 Kč.

5. K prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 10. 3. 2026 uvedla, že vnitřním systémem žalobkyně bylo vyhodnoceno, že žalovaná je schopná měsíčně splácet na poskytnutý úvěr částku 4 415 Kč, když příjem žalované byl zjišťován výpisem z účtu, který je veden u žalobkyně, tedy konkrétně na základě transakcí na běžném účtu žalované za měsíce březen 2023 ve výši 34 907 Kč, duben 2023 ve výši 24 123 Kč, květen 2023 27 900 Kč, červen 2023 ve výši 30 879 Kč a červenec 2023 ve výši 27 541 Kč. V tomto období byla žalovaná zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , od které pravidelně na účet žalované přicházely peněžní prostředky. Výši výdajů, které vstupovaly do platební kapacity žalované, uvedla žalobkyně částkou 12 643,31 Kč, přičemž tuto částku vypočetla na základě transakcí na běžném účtu a na základě informací ze žádosti (způsob bydlení, počet členů v domácnosti, náklady na splátky, mandatorní a pravidelné měsíční výdaje, nepravidelné výdaje, náklady na úvěrové služby). Platební kapacita vypočtená systémem tak činila částku 16 426,69 Kč. Žalobkyně k důkazu předložila Přehled pohybů na běžném účtu žalované za období od 7. 3. 2023 do 26. 7. 2023, dále Přehled přijatých plateb za období březen až červenec 2023, Výstup lustrace v CRIF – Czech Credit Bureau, a. s., informace z ČSÚ.

6. Z historie a přehledu úvěrového účtu číslo , č. účtu, vedeného u žalobkyně na žalovanou za období od 28. 8. 2023 do 23. 9. 2025 a dále z přehledu splátek na tomto účtu za období od 14. 9. 2023 do 14. 2. 2025 soud zjistil průběh splácení částky 231 000 Kč poskytnuté žalobkyní žalované.

7. Z listiny nazvané „Stav dlužné jistiny a příslušenství“ soud zjistil výši nesplacené jistiny 206 619,06 Kč, výši úroků 17 907,98 Kč, výši úroků z prodlení 2 370,87 Kč a výši poplatků 1 800 Kč, a to k datu 28. 10. 2025.

8. Z upomínky zaslané žalované obyčejnou poštou, což je uvedeno v záhlaví této upomínky, soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 23. 3. 2025 v prodlení se splátkou ve výši 4 718,10 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 300 Kč za tuto upomínku) a dalších 0,83 Kč činil nepovolený záporný zůstatek včetně úroků z prodlení.

9. Z Výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva), poslané opět obyčejnou poštou, soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 30. 3. 2025 v prodlení se splácením úvěru, konkrétně k tomuto datu s částkou 5 220,76 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu), nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu činil 331,95 Kč včetně úroků z prodlení.

10. Z Opakované výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opětovně upozorňovala na prodlení se splácením úvěru. K 22. 4. 2025 byla žalovaná v prodlení s částkou 10 150,09 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu) a dalších 331,95 Kč činil nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroků z prodlení.

11. Z Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 26. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 25. 5. 2026 po opakovaných výzvách žalobkyně k úhradě v prodlení s částkou 15 099,59 Kč (=splátka včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku 500 Kč za tuto výzvu) a dalších 912,39 Kč činil nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu včetně úroků z prodlení. Žalovaná byla vyzývána, nechť zajistí dostatečné množství prostředků na svém běžném účtu, ze kterého bude okamžitě dlužná částka stržena. Zásilka s Poslední výzvou byla doručována prostřednictvím České pošty pod číslem , Anonymizováno, (zjištěno z Dodejky).

12. Z Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 14. 9. 2025 zesplatnila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru, zamezila žalované další čerpání prostředků z úvěrových účtů a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 224 750,78 Kč (=splátka v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), a to do 23. 9. 2025 na účet číslo , č. účtu, . Zásilka s Oznámením o zesplatnění byla žalované zaslána prostřednictvím České pošty pod číslem , Anonymizováno, (zjištěno z Detailní informace k zásilkám).

13. Z Předžalobní výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 4. 11. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 228 697,91 Kč se smluvním úrokem ve výši 8,05% ročně z částky 206 619,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ročně, z částky 208 419,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, a to do 7 dnů od zaslání této výzvy, na účet číslo , č. účtu, , variabilní symbol: , var. symbol, , s upozorněním, že v případě, že nedojde k úhradě dlužné částky, přistoupí žalobkyně k podání žaloby. Zaslání předžalobní výzvy bylo žalobkyní doloženo poštovním podacím archem. Žalovaná u jednání dne 18. 3. 2026 uvedla, že předžalobní výzvu obdržela.

14. Z vyjádření žalobkyně konkrétně pod bodem III. ze dne 10. 3. 2026 soud zjistil, že žalovaná na svoji pohledávku uhradila celkem částku 82 902,51 Kč, toto soud zjistil i z přiložené přehledové tabulky, případné bezdůvodné obohacení je zde vyčísleno částkou 148 097,49 Kč.

15. Z výpovědi žalované při jednání dne 18. 3. 2026 soud zjistil, že smlouvu o úvěru neuzavřela žalovaná, ale s jejím souhlasem její matka, , jméno FO, , nar. 12. 3. 1975, které žalovaná poskytla přístupová hesla ke svému účtu. O tom, že matka nesplácí, se dozvěděla z upomínek. V srpnu 2023 byla žalovaná zaměstnána jako dělnice u společnosti , Anonymizováno, , se sídlem v , adresa, , kde pracovala od 6. 1. 2022. Smlouvu měla na dobu určitou, jednou jí byla smlouva prodloužena, poté její pracovní poměr u společnosti , Anonymizováno, v červenci 2024 skončil. Žalovaná uvedla, že si v této době vydělávala asi 25 000 Kč měsíčně, žádné půjčky tehdy neměla, žila u rodičů, kterým měsíčně přispívala na domácnost 5 000 Kč. Jako další výdaje uvedla platby za antikoncepci měsíčně 530 Kč, výdaje na dopravu do zaměstnání asi 900 Kč měsíčně, na stravné vydávala měsíčně 3 000 Kč. V současné době je žalovaná matkou ročního dítěte narozeného 1. 2. 2026, pobírá příspěvek v mateřství ve výši 9 045 Kč, volbu další mateřské dovolené učinila na tři roky s měsíčním příspěvkem 9 440 Kč, dále jí otec dítěte platí měsíčně výživné ve výši 3 000 Kč. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že nevlastní žádný majetek, žije u rodičů, otec dítěte ještě studuje učiliště, měsíčně je schopna splácet tak 2 000 Kč.

16. Soud tak po provedeném dokazování učinil závěr o skutkovém stavu:

17. Dne 28. 8. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované na její běžný účet vedený u žalobkyně částku ve výši 231 000 Kč. Ve skutečnosti smlouvu uzavřela matka žalované, , jméno FO, , a to s vědomím žalované, to však nehraje roli v odpovědnosti žalované za úvěr, neboť smlouva byla uzavřena s plným vědomím žalované. Dne 30. 8. 2023 byla tato částka skutečně převedena matce žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 4 415 Kč splatných vždy ke 14. dni kalendářního měsíce. Dne 14. 9. 2025 žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením splátek úvěr zesplatnila. K ověřování úvěruschopnosti žalobkyně doložila výpis z běžného účtu žalované za srpen 2023, dále Přehled o přijatých platbách na běžném účtu žalované a Přehled o všech transakcích na běžném účtu žalované – nejedná se o výpisy z účtu, Výstup z registru CRIE, informace z ČSÚ. Důkazy k výdajům žalované nebyly žalobkyní předloženy. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, na dobu určitou, pracovní poměr jí skončil v červenci 2024, úvěr byl tedy poskytnut 11 měsíců před skončením pracovního poměru. Na svoji pohledávku žalovaná uhradila celkem částku 82 902,51 Kč, případné bezdůvodné obohacení bylo vyčísleno částkou 148 097,49 Kč18. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ).

19. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

25. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána u společnosti MAHLE na dobu určitou, smlouva jí skončila v červenci 2024, poté již nebyla prodloužena. Úvěr byl poskytnut dne 28. 8. 2023. Pokud by se žalobkyně zajímala o druh pracovního poměru, ze kterého žalované příjem plynul, nemohla by s tímto příjmem počítat pro dobu, kdy měl být úvěr splácen. Výdaje žalované nebyly posuzovány vůbec. Ty se pohybovaly minimálně ve výši 12 000 Kč měsíčně (na domácnost rodičům žalovaná přispívala částkou 5 000 Kč měsíčně, měsíčně si platila antikoncepci částkou 530 Kč, výdaje na dopravu do zaměstnání jí vyšly na 900 Kč měsíčně, na stravné vydávala měsíčně 3 000 Kč). Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna úvěr splácet, a poskytla jí úvěr, aniž by řádně zkoumala její příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

26. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované, a přesto jí úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 231 000 Kč, které žalovaná jednorázově čerpala dne 28. 8. 2023 a které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky v celkové výši 148 097,49 Kč, žalobkyni vrátit.

27. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 148 097,49 Kč, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 60 321,57 Kč, úroku ve výši 8,05% ročně z částky 206 619,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50% ročně z částky 208 419,06 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 17 907,98 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 370,87 Kč zamítl (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, se žalovaná dosud neocitla v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy, nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“28. Pokud jde o splatnost bezdůvodného obohacení, nastává v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR až rozhodnutím soudu (viz , spisová značka, ), neboť soudu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena nová dohoda o splatnosti dluhu, a to splatnosti jen bezdůvodného obohacení. Soud zároveň, vědom si nejednotnosti názoru na splatnost bezdůvodného obohacení v režimu §87 ZoSÚ upozorňuje na závěr odůvodnění rozhodnutí , spisová značka, , kde Nejvyšší soud vyslovuje závazný právní názor pro nižší soudy v této konkrétní věci. „V novém rozhodnutí ve věci bude odvolací soud reflektovat zjevný spor účastníků o určení okamžiku splatnosti zbývající části jistiny a tuto určí podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“ Nejvyšší soud výslovně konstatuje, že splatnost bezdůvodného obohacení dosud nenastala, neboť nebyla uzavřena nová dohoda účastníků ani nebylo rozhodnuto soudem. Zároveň přitom z odůvodnění vyplývá, že nikdo v této věci dosud neřešil majetkové poměry žalované, tedy Nejvyšší soud pro závěr, že dosud nenastala splatnost nepotřeboval zjišťovat majetkové poměry žalované v době doručení výzvy a skutečnost, že nenastala dosud splatnost bezdůvodného obohacení tak není a nemá být závislá na majetkových poměrech žalované před rozhodnutím soudu či nové dohody účastníků o splatnosti bezdůvodného obohacení. Pro splatnost bezdůvodného obohacení dle §87 ZoSÚ je tedy za všech okolností zásadní nová dohoda účastníků nebo rozhodnutí soudu, nikdy nemůže odviset od výzvy z původní smlouvy o úvěru. Přičemž spor o splatnost a majetkové poměry žalované se projeví v délce lhůty splatnosti (případně velikosti splátek), která bude touto dohodou či rozhodnutím soudu stanovena do budoucna. Žalovaná se ocitne v prodlení jen jestliže takto stanovenou splatnost v budoucnu nedodrží. Nejvyšší soud dále v odstavci 16 s odkazem na komentářovou literaturu uvádí „V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran“. Opět tedy vůbec neuvažuje, že by splatnost mohla být odvozena od výzvy k úhradě úvěru.

29. Z uvedeného vyplývá, že názor, že splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy k úhradě úvěru a jen jestliže žalovaný namítá úspěšně, že jeho majetkové poměry v době doručení výzvy k splatnosti úvěru neumožnovaly splácet bezdůvodné obohacení, rozhodne o splatnosti soud, neodpovídá názoru Nejvyššího soudu vyjádřenému v tomto rozhodnutí.

30. Vzhledem k tomu, že v otázce splatnosti bezdůvodného obohacení dle §87 ZoSÚ panují rozdílné názory, vyjadřuje se soud k předpokladům splatnosti bezdůvodného obohacení v posuzované věci i z pozic zastávajících názor, že splatnost úvěru nastává výzvou k plnění z původní úvěrové smlouvy, neprokáže-li žalovaný, že jeho majetkové poměry neumožňovaly splácet bezdůvodné obohacení.

31. Soudu nebyla předložena řádná výzva k úhradě dluhu z bezdůvodného obohacení, splatnost bezdůvodného obohacení tedy takto být založena nemohla. Obecně je třeba uvést, že výzva může vyvolat splatnost dluhu jen obsahuje-li skutkové vymezení dluhu a jeho výši a výzvu k zaplacení (viz rozhodnutí NS ČR , spisová značka, ) a dostane-li se alespoň do sféry dispozice dlužníka. Výzvy případně zaslané žalované by musely obsahovat řádné vyčíslení výše dluhu z bezdůvodného obohacení. Akceptovatelné by nebylo zahrnutí bezdůvodného obohacení do jedné sumy s dalšími nároky z úvěrové smlouvy. Další podmínkou, aby výzva vyvolala splatnost dluhu jé prokázání, že výzva došla do dispozice žalované, přičemž prokázání předání výzvy k poštovní přepravě není dostačující. Zákon výslovně požaduje prokázaní „dojití“.

32. Podle § 570 o. z. platí: „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Podle § 573 o. z. platí: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ Podle komentáře k § 573 o. z. v publikaci „Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): Petrov, Výtisk, Beran a kol. se domněnka doby dojití uplatní pouze u zásilek, u nichž bylo prokázáno dojití. Nepostačuje prokázání doby odeslání a prokázat dojití musí ten, kdo se ho dovolává. Domněnku nelze sjednat (NS , spisová značka, ), nelze tedy sjednat ani domněnku dojití. „S využitím provozovatele poštovních služeb“ znamená prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podle seznamu provozovatelů poštovních služeb, který je přístupný na internetových stránkách Českého telekomunikačního úřadu http://www.ctu.cz.

33. Soud z důvodu, že do okamžiku rozhodnutí soudu nenastala splatnost dluhu nepřiznal úroky z prodlení. Splatnost bezdůvodného obohacení nastane rozhodnutím soudu.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 174,23 Kč, což je 42,12% (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně 71,06% a úspěchem žalované 28,94%) z celkových nákladů ve výši 43 148,70 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 337 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §6, §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) vypočtená z tarifní hodnoty 208 419,06 Kč, tj. z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 770 Kč ve výši 6 041,70 Kč.

35. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla stanovena v souladu s ustanovením § 87 a násl. ZoSÚ, neboť byla zjištěna špatná majetková situace žalované-je s dítětem narozeným 1. 2. 2026 na mateřské dovolené, její příjem tak představuje příspěvek od státu. Žalovaná soudu uvedla výši možné splátky, kterou je schopna měsíčně hradit (2 000 Kč), a to i s ohledem na výši splátky (1 500 Kč) v řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou , spisová značka, . Soud v obou případech přiznal splátkový kalendář s tím, že částku rozdělil na dluh a náklady řízení. Tento postup vychází z ustanovení § 87 a násl. ZoSÚ, kdy pro majetkové poměry dlužníka může soud dokonce i rozhodnout, že pro tentokrát věřiteli nárok nepřiznává, neboť s ohledem na majetkové poměry spotřebitele se nestává dluh splatným.