19 C 312/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. sídlem adresa pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vzájemná hranice pozemku parc. [číslo] o výměře 7 747 m2, druh pozemku zahrada, v k. ú. [obec], č. [list vlastnictví], ve spoluvlastnictví žalovaných [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], a pozemku parc. [číslo] o výměře 610 m2, druh pozemku zahrada, v k. ú. [obec], č. [list vlastnictví], ve vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], vede mezi body [číslo] (v terénu sloupky plotu, odpovídá faktickému umístění plotu) vytyčenými dle Protokolu o vytyčení hranice pozemků, [číslo] ze dne 15. 7. 2021, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [titul]. [jméno] [příjmení] (tento protokol je nedílnou součástí tohoto rozsudku).

II. Žalobce je povinen strpět umístění přístřešků na dřevo při samé hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] k. ú. [obec], tak jak jsou k dnešnímu dni tyto přístřešky již na uvedené hranici umístěny.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je žaloba na určení hranice mezi pozemky specifikovanými ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 610 m2, druh pozemku: zahrada, v k. ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, kterýž to má z jedné strany společnou hranici s pozemkem parc. [číslo] o výměře 7 747 m2, druh pozemku: zahrada, v k. ú. [obec], zapsaným na [list vlastnictví] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mladá Boleslav, který je ve spoluvlastnictví žalovaných (každý z nich vlastní podíl ideální ½). Zároveň žalobce uvedl, že na hranici pozemků podél stávajícího oplocení je žalovanými zřízen přístřešek pro dřevo, který mu zastiňuje jeho pozemek.

2. Mezi žalobcem a žalovanými je sporné, zda společná hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalovaných je vyznačena oplocením, které stojí mezi pozemky na stejném místě po desítky let, popřípadě zda společná hranice odpovídá stavu uvedenému v katastru nemovitostí. Žalovaní k věci uvedli, že jsou majiteli pozemku parc. [číslo]. V minulosti v roce 2015 nechali vyhotovit plán k vytýčení hranice mezi pozemky. Protokol o vytýčení hranice pozemku vyhotovil [příjmení] [příjmení] [IČO] a [jméno] [příjmení]. Podle tohoto protokolu leží hranice mezi pozemky mimo současné oplocení, a to tak, že současné oplocení je ještě na pozemku žalovaných a jejich pozemek pokračuje i za toto oplacení místy až 2 metry za oplocení. Zároveň žalovaní uvedli, že zřídili dřevníky při samém stávajícím oplocení pozemku právě s ohledem na výsledek vytyčení hranice, podle kterého jim náleží i část pozemku za tímto oplocením.

3. V řízení soud zjistil tento skutkový stav. [obec] pozemků je v terénu vyznačena oplocením, které je zde umístěno dlouhodobě (desetiletí). Žalovaní pozemek koupili s vědomím tohoto oplocení. Žádný spor o průběh hranice pozemku nevyvolali, a to ani po zhotovení protokolu [jméno] [příjmení], který udával průběh hranice odlišně, a to ve prospěch žalovaných. Situace se vyhrotila až po umístění dřevníků při samé hranici stávajícího oplocení, kdy se žalobce u Stavebního úřadu v [obec] domáhal jejich odstranění. Stavební úřad, aniž by řádně zjistil validitu Protokolu o vytyčení hranice pozemku zhotoveného [jméno] [příjmení] v roce 2015 (neměl ověření Katastrálním úřadem) vzal ve své argumentaci toto vytýčení za řádné a odkázal účastníky (neurčil koho konkrétně) do občanskoprávního řízení.

4. Soudu byl dále žalobcem předložen Protokol o vytýčení hranice pozemku zhotovený Ing. [jméno] [příjmení] 15. 7. 2021, který jednoznačně určil hranici pozemků v místě stávajícího oplocení (to přesto, že jim použité vytyčovací body mají kvalitu 8 tedy přesnost +-2m) a dále žalovanými [příjmení] o vytýčení hranice vypracovaný dne 5. 1. 2022 Ing [jméno] [příjmení], z kterého je patrné, že oplocení je v některých místech umístěno v rámci tolerance (kvality vytyčovacích bodů) a v některých je za hranicí této tolerance. Soud zjistil, že hranice stanovená Katastrem nemovitostí na základě vytyčovacích bodů i dle Protokolu Ing. [příjmení] je pouze přibližná. [příjmení] mají kvalitu 8, což v reálu znamená, že mohou být odchýleny od skutečného průběhu hranice až o 2 m. Přesnější průběh hranice vzhledem k nedostatku podkladů nelze zjisti a je na dohodě účastníků či soudním rozhodnutí dle § 1028 z. č. 89/2012 Sb.

5. Podle § 1028 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen„ oz“ platí:„ Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.“ 6. V posuzovaném případě bylo možno zjistit hranici pozemků jen přibližně (vytyčovací body vedené katastru nemovitostí mají kvalitu 8, tedy míra přesnosti je s odchylkou +- 2m). Přesné určení hranice by tedy bylo dle § 1028 oz na určení soudem dle zásad slušnosti. Soud by vzal v potaz jako zásadní skutečnost, že hranice pozemku v terénu, která leží převážně v uvedeném intervalu, je pokojnou hranicí již desítky let a rovněž skutečnost, že žalovaní tuto hranici při koupi pozemku nenapadli a respektovali ji.

7. Účastníci však v řízení byly schopni dojít k shodným závěrům o hranici pozemků, a to v místě stávajícího oplocení, tedy v průběhu řízení učinili takto definovanou hranici, která odpovídá Protokolu o vytýčení hranice pozemku ze dne 15. 7. 2021 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], za nespornou. Vzhledem k tomu, že účastníky definovaná nesporná hranice pozemku odpovídá slušnému uvážení ve smyslu § 1028 oz, rozhodl soud o hranici pozemků shodně s nesporným tvrzením účastníků.

8. Zároveň žalobce uvedl a souhlasil s tím, aby to bylo pojato do výroku rozhodnutí soudu, že bude respektovat stávající umístění dřevníků v jejich stávající podobě a zdrží se jakýchkoli aktivit směřujících k jejich odstranění. Účastníci žádali, aby i přes de facto dohodu o všech sporných skutečnostech bylo rozhodnuto rozsudkem nikoli usnesením o schválení smíru.

9. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je Protokolu o vytyčení hranice pozemků, č. 550-378/2021, ze dne 15. 7. 2021, ověřeného úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] (tento protokol je nedílnou součástí tohoto rozsudku).

10. Na náhradě nákladů řízení rozhodl soud se souhlasem obou stran sporu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.