19 C 321/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: I Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 3 Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro zaplacení 65 158,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 62 365,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 2 792,96 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 4 672,44 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 208,31 Kč- úroku ve výši 14,00 % ročně z částky 63 801,91 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení- zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 63 801,91 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 891 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 16. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 158,91 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela s žalovaným dne 28. 1. 2023 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 772 Kč vždy k 25. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,00 % ročně, poplatkem za pojištění ve výši 143 Kč měsíčně a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, produktové podmínky pro osobní úvěry právní předchůdkyně žalobkyně a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný však čerpaný úvěr řádně nesplácel, pročež právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 13. 2. 2024 úvěr zesplatnila. Před poskytnutím úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenčního rejstříku, databáze MVČR). Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 63 801,91 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 672,44 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 208,31 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 357 Kč. Žalobkyně vlastnické právo k žalované pohledávce nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 5. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení sjednané úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny.

2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne 3. 12. 2024 byla žalobkyně vyzvána, aby do 7 dnů od doručení přípisu písemně doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, jaká konkrétní částka a kdy byla z titulu předmětné smlouvy žalovanému poskytnuta a žalovaným uhrazena, kdy a jakým způsobem byl žalovaný informován o postoupení pohledávky a kdy a jakým způsobem byl žalovaný vyzván k úhradě úvěru před jeho zesplatněním, a označila a předložila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným, mezi které patří jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, rodné číslo, rodinný stav, typ bydlení, zaměstnání, příjmy a deklarované výdaje, a které následně kontrolovala v interních a externích databázích, zejména v registru SOLUS a bankovním a nebankovním registru klientských informací. Žalobkyně dále uvedla, že k čerpání úvěru ve výši 70 000 Kč došlo dne 28. 1. 2023 a žalovaný uhradil splátky v celkové výši 7 634,05 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky dne 16. 5. 2024 na adresu , Jméno žalovaného B, , , adresa, , a dále dne 17. 5. 2024 na adresu , adresa, . Žalobkyně zaslala předžalobní výzvy ze dne 11. 6. 2024 také na adresy , Jméno žalovaného B, , , adresa, .

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.

4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 28. 1. 2023 se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč převodem na jeho účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 772 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem 25. 2. 2023. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku z úvěru ve výši 14,00 % ročně, poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 143 Kč měsíčně a dalších poplatků dle smlouvy a ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Z článku 11 a 12 písm. b) produktových podmínek pro osobní úvěry soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit v případě porušení smlouvy žalovaným již vyčerpané částky úvěru včetně úroků za splatné. Podle čl. 6.1. písm. a) smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 499 Kč za odeslanou poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 13. 7. 2018, návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 28. 1. 2023, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , žádostí o změnu telefonního čísla pro mobilní klíč ze dne 28. 11. 2019, protokolem o nastavení přístupových práv ze dne 13. 7. 2018, žádostí o aktivaci , Anonymizováno, klíče ze dne 10. 8. 2021, produktovými podmínkami pro osobní úvěry , právnická osoba, ., všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby účinným od 14. 11. 2022). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 1. 2023) Žalovaný úvěr v celé výši vyčerpal jednorázově ve výši 70 000 Kč dne 28. 1. 2023, a to převodem na účet č. , č. účtu, (prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od 28. 1. 2023 do 7. 5. 2024).

7. Čerpané peněžní prostředky však žalovaný včas a řádně nesplácel, za celou dobu smluvního vztahu uhradil částku v celkové výši 7 634,05 Kč (prokázáno výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od 28. 1. 2023 do 7. 5. 2024). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek právní předchůdkyně žalobkyně všechny závazky žalovaného ze smlouvy ke dni 13. 2. 2024 zesplatnila, jelikož ani po výzvě k úhradě dlužné částky ze dne 22. 8. 2023 žalovaný dlužnou částku neuhradil, a dopisem ze dne 13. 2. 2024 o tom informovala žalovaného a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky 70 039,66 Kč (prokázáno upozorněním na neuhrazenou splátku ze dne 22. 8. 2023, produktovými podmínkami pro osobní úvěry , právnická osoba, ., prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 13. 2. 2024 a přehledem podacích čísel ze dne 22. 5. 2024).

8. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného v době uzavírání smlouvy o úvěru č. , hodnota, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých samotným žalovaným v souhrnném přehledu identifikace žádosti, ve kterém žalovaný uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, telefonní číslo, email a trvalou a kontaktní adresu. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má základní vzdělání a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s čistým měsíčním příjmem 31 000 Kč, který právní předchůdkyně ověřila podle příjmů připsaných na účet žalovaného, a to dle výpisů z účtu žalovaného (doloženy). Dále uvedl, že jeho deklarované výdaje na bydlení činí 6 000 Kč měsíčně a na živobytí 2 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila výdaje ve výši 11 180 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 320 Kč měsíčně, výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč a výdaje na živobytí ve výši 4 860 Kč (prokázáno souhrnným přehledem identifikace žádosti č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, výpisem z účtu žalovaného za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022, mimořádným výpisem z účtu 788114002 za období od 1. 1. 2000 do 7. 5. 2024 a údaji klienta ze dne 26. 1. 2023). Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala jeho příjem a výdaje, výpočtem získala částku disponibilních zdrojů, která byla dle žalobkyně dostatečná pro poskytnutí úvěru, a dále využila interních a externích datových zdrojů (BRKI, NRKI, SOLUS) a provedla potřebné lustrace ve veřejných databázích (insolvenční rejstřík, databáze MVČR), ve kterých nebyla nalezena žádná negativní informace (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta a daty CBL ze dne 6. 8. 2024).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 3. 5. 2024 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne 13. 12. 2023 včetně dodatku č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2024, smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2023/04 ze dne 3. 5. 2024, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením úplaty ze dne 7. 5. 2024). O změně v osobě věřitele byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 16. 5. 2024 zaslaným žalovanému dne 16. 5. 2024 a dopisem ze dne 17. 5.2024 zaslaným žalovanému dne 17. 5.2024 (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2024 a ze dne 17. 5. 2024 a přehledem podacích čísel ze dne 23. 5. 2024). Zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzýval k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě ze dne 11. 6. 2024 a seznamem odeslaných předžalobních výzev ze dne 11. 6. 2024).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Soud se předně zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelka a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

12. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze žádosti o spotřebitelský úvěr učinil skutková zjištění k osobním a majetkovým poměrům žalovaného, mimo jiné již výše uvedené, že žalovaný pracoval ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a jeho čistým měsíční příjem činil 31 000 Kč, což bylo právní předchůdkyní žalobkyně ověřeno podle příjmů připsaných na účet žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 vyplývá příjem ve výši 48 388 Kč od uvedené společnosti, která je personální agenturou, tedy mělo být právní předchůdkyní žalobkyně zjišťováno, na základě jakého pracovního vztahu (zda byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou, neurčitou, se zkušební dobou atd.) byl příjem dosažen, neboť pokud nebyl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, lze jen těžko z tohoto usuzovat, že žalovaný je úvěruschopný, tedy, že nejsou důvodné pochybnosti o tom, že po dobu trvání úvěru bude tento příjem dosahovat. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 1. 2000 do 7. 5. 2024 bylo zjištěno, že dne 15. 6. 2023 žalovaný od společnosti , právnická osoba, získal 11 867 Kč a dne 10. 8. 2023 od společnosti MAGNA Automotive (, právnická osoba, . získal 2 072 Kč, ale v období čtyř měsíců (leden až duben 2023) před uzavřením smlouvy není na účtu žalovaného žádná vyšší suma od nějakého zaměstnavatele, pouze tam jsou příjmy od fyzický osob, z toho však nelze usuzovat, že jde o pravidelný příjem žalovaného. K uvedenému nebyly předloženy žádné důkazy. Nadto soud dále z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že žalovaný krátce po poskytnutí předmětného úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal další půjčku od společnosti , právnická osoba, . ve výši 10 000 Kč, na základě čehož se lze také domnívat, že žalovaný příjmy neměl. K výdajům nebyly předloženy při žádosti o úvěr žádné doklady.

13. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečným způsobem, s odbornou péčí, zkoumala úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí úvěru na základě předmětné smlouvy, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet, pouze se spolehla na tvrzení žalovaného v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy i výdaje. Z ustanovení § 86 ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

14. Pouhé doplnění čísel do formuláře bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. , spisová značka, ). Ustanovení § 78 ZoSÚ výslovně požaduje, aby poskytovatel nebo zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru vždy pořídil a uchoval dokumenty nebo jiné záznamy, které jsou nezbytné k tomu, aby s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Je nutné uvést, že již v poměrech zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, platilo, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom by nic neměnilo, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , s jehož závěry se ztotožnil rovněž Ústavní soud např. v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud nemá pochyb o tom, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i v poměrech současného zákona o spotřebitelském úvěru, který na rozdíl od předchozí právní úpravy navíc po poskytovateli úvěru vyžaduje pořizování a uchovávání dokumentů nebo jiných záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyní uvedená judikatura (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, ) není na projednávaný případ aplikovatelná, neboť dosavadní judikatura se vyjadřovala výlučně k otázce splnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, kdy se vždy skutkově jednalo o situace, kdy úvěr splacen nebyl, tak jako v projednávaném případě, kdy žalovaný z 97 720,82 Kč, které měl dle smlouvy plnit, zaplatil 7 634,05 Kč, a aplikují se tak závěry dosavadní judikatury. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v projednávaném případě pochybila při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pak znamenalo, že žalovaný následně nebyl poskytnutý úvěr schopen splácet (k tomu srov. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 5. 2024, č. j. , spisová značka, ). Soud ví ze své úřední činnosti, že spotřebitelé jsou často v tísnivé finanční situaci a jsou ochotni uvádět i ne zcela přesné, dokonce i nepravdivé údaje, jen proto, aby úvěr získali. Proto zákonodárce vyžaduje pod sankcí absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, aby kontrolu nad správností, úplností informací prováděl úvěrující. Nelze se tedy spoléhat a odvolávat na sdělení spotřebitelů, neboť jejich tíseň, ve které si často úvěr berou, není zárukou, že podají objektivní informaci.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaný byl o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměn. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována.

29. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 62 365,95 Kč (zapůjčených 70 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 7 634,05 Kč), žalobkyni také vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši 62 365,95 Kč, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.).

30. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, , se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 62 365,95 Kč, tedy z 96 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 2 792,96 Kč, tedy ze 4 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 92 % (96 % - 4 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 607 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 65 158,91 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 120 Kč ve výši 2 545,20 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 92 % z částky 17 272,20 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 15 891 Kč.

32. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.