19 C 336/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro rozvod manželství

I. Manželství , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození manžela, a , Jméno manželky, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, před , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se žalobou podanou dne 20. 11. 2024 domáhal rozvodu manželství účastníků podle § 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tvrdil, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovu. Uváděl zejména zásadní narušení důvěry mezi manžely, dlouhodobé konflikty, výrazné hodnotové rozdíly a nefunkční komunikaci. Popřel nevěru i užívání návykových látek a odkázal na negativní výsledky toxikologických testů. Odstěhování ze společné domácnosti odůvodnil nefunkčností manželství a dlouhodobě konfliktním prostředím.

2. Manželka s návrhem na rozvod nesouhlasila a navrhovala jeho zamítnutí. Tvrdila, že manželství není hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a lze je obnovit zejména za předpokladu odborné pomoci (manželské terapie). Namítala, že rozvod by byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí a dále že jsou dány důvody bránící rozvodu podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku, neboť by jí rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, zejména s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invaliditu III. stupně, zvýšené náklady související se zdravotním stavem a nejistotu bydlení, když rodinný dům užívaný žalovanou je ve výlučném vlastnictví manžel. Dále tvrdila, že příčinou rozvratu manželství byla nevěra manžel a jeho nevhodné chování vůči ní i dětem. Ke konci řízení uvedla, že se její zdravotní stav zhoršil, má podstoupit operaci a bude potřebovat pomoc manžel.Provedené důkazy a skutková zjištění3. Soud provedl dokazování zejména oddacím listem účastníků, výpověďmi účastníků, listinnými důkazy a obsahem navazujících soudních řízení. Z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, .

4. Z výpovědí účastníků, listinných důkazů a obsahu navazujících soudních řízení soud zjistil, že manželé spolu dlouhodobě nežijí ve společné domácnosti, nevedou společné hospodaření a jejich vztah je charakterizován trvalou ztrátou vzájemné důvěry, zásadními hodnotovými a názorovými rozdíly a absencí funkční partnerské komunikace. Tyto skutečnosti svědčí o tom, že manželství účastníků již po delší dobu neplní svou společenskou, citovou ani hospodářskou funkci.

5. Z protokolů a rozhodnutí vydaných v opatrovnickém řízení soud zjistil, že poměry nezletilých dětí účastníků byly samostatně a komplexně posouzeny a upraveny, přičemž nebylo zjištěno, že by samotná existence manželství rodičů byla nezbytným předpokladem ochrany jejich zájmů. Naopak bylo zjištěno, že nezletilé děti jsou schopny fungovat v poměrech rodičů žijících odděleně a jejich zájmy jsou zajišťovány prostřednictvím úpravy rodičovské odpovědnosti.

6. Pokud jde o tvrzení manželky, že příčinou rozvratu manželství byla nevěra manžel, soud konstatuje, že tato tvrzení nebyla v průběhu řízení prokázána. Manželka uváděla obecná podezření a označovala osoby, aniž by tvrzení doplnila o konkrétní skutkové okolnosti (zejména časové, místní a věcné), které by byly způsobilé dokazování. Soud manželku opakovaně poučil o povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti.

7. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 5. 11. 2025 soud poskytl žalované lhůtu k doplnění důkazních návrhů do 19. 11. 2025 a současně ji poučil, že po uplynutí této lhůty nastane koncentrace řízení. Manželka ve stanovené lhůtě nepředložila žádné důkazy, které by zakládaly alespoň částečnou důvodnost jejích tvrzení o nevěře.

8. Návrh na provedení důkazu výslechem svědka Martina H., který měl být dle tvrzení manželky „přímým svědkem jednání manžel s předmětnou ženou“, žalovaná uplatnila až po koncentraci řízení. Manželka netvrdila ani neprokázala, že by se jednalo o skutečnosti či důkazy, které by bez své viny nemohla uplatnit dříve, a ani srozumitelně nevymezila, jaké konkrétní skutkové okolnosti má svědek osvědčit.

9. Tvrzení o užívání návykových látek byla vyvrácena výsledky opakovaných toxikologických testů s negativním výsledkem. Soud proto tyto skutečnosti nepovažoval za relevantní příčinu rozvratu manželství ani za okolnosti, které by mohly odůvodňovat zachování manželství proti vůli manžel.

10. Z lékařských zpráv, zejména z posudku o invaliditě ze dne , datum, a z propouštěcí zprávy , adresa, ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná je invalidní důchodkyní III. stupně s poklesem pracovní schopnosti o 75 %. Současně však bylo prokázáno, že její zdravotní stav je stabilizovaný a nevyžaduje trvalou osobní péči manžel. Manželka je schopna samostatně se o sebe postarat, zajišťovat běžný chod domácnosti, pečovat o nezletilé děti a vykonávat každodenní životní úkony.

11. Na uvedeném závěru soudu ničeho nemění ani tvrzení žalované, že má v budoucnu podstoupit další , podezřelý výraz, a bude potřebovat pomoc manžel. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manžel se o žalovanou již delší dobu fakticky nestará, pomoc z jeho strany jí dosud poskytována nebyla, aniž by tím byla dotčena její schopnost zajišťovat základní životní potřeby nebo fungovat v běžném životě. Nebylo prokázáno, že by osobní pomoc manžel byla nezbytným předpokladem zajištění zdravotní péče či osobní existence manželky.

12. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že manželka pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 20 061 Kč měsíčně, který představuje její pravidelný a stabilní příjem. K zajištění potřeb nezletilých dětí má žalovaná navíc k dispozici pravomocně stanovené výživné hrazené otcem nezletilých v celkové výši 11 000 Kč měsíčně, přičemž o nezletilé osobně pečuje přibližně v polovině času a ve zbývající části času nese náklady a péči o nezletilé otec. Soud dále zjistil, že rodinný dům, v němž žalovaná s nezletilými dětmi bydlí, je ve výlučném vlastnictví manžel, avšak žalovaná jej nadále užívá a její bytová potřeba je fakticky zajištěna.Právní posouzení13. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku soud manželství rozvede, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku soud manželství nerozvede, jestliže by rozvod byl v rozporu (a) se zájmem nezletilého dítěte daným zvláštními důvody, nebo (b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.

15. Soud na základě provedeného dokazování uzavírá, že vztah účastníků je dlouhodobě poznamenán trvalou ztrátou důvěry, zásadními hodnotovými a názorovými rozdíly, absencí funkční komunikace a faktickým ukončením společného života i společného hospodaření. Tyto okolnosti jsou svou povahou a intenzitou způsobilé naplnit kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu § 755 odst. 1 občanského zákoníku. Soud zároveň neshledal reálný předpoklad obnovení manželského soužití.

16. K tvrzení manželky o možnosti obnovy manželství za pomoci terapie soud uvádí, že samotná deklarovaná ochota žalované podstoupit odbornou pomoc nemůže nahradit objektivně zjištěný stav dlouhodobě nefunkčního manželství, jestliže z provedených důkazů nevyplývá reálná perspektiva obnovení společného soužití obou manželů.

17. Pokud jde o překážku rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, soud neshledal, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí daným zvláštními důvody. Poměry nezletilých dětí byly samostatně posouzeny a upraveny v opatrovnickém řízení a nebylo prokázáno, že by zachování manželství rodičů bylo nezbytné k ochraně jejich zájmů.

18. K překážce rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku soud především zdůrazňuje, že jde o výjimečné ustanovení, jehož použití předpokládá kumulativní splnění všech zákonných znaků. Nestačí tedy, aby žalovaná tvrzenou újmu dovozovala z obecných či běžných důsledků rozvodu; musí být současně naplněno, že (i) rozvod je v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, (ii) tomuto manželovi by rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, a (iii) mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Manželka přitom v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ani ohledně první z uvedených podmínek, tj. že by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílela. Ze skutkových zjištění soudu vyplývá, že rozvrat manželství byl spojen zejména s dlouhodobými konflikty, ztrátou vzájemné důvěry, absencí funkční partnerské komunikace a faktickým ukončením společného života. Manželka v průběhu řízení vůči žalobci opakovaně uváděla závažná obvinění (zejména nevěra a užívání návykových látek), která však nebyla prokázána, a sama tato opakovaná neodůvodněná podezření a s nimi spojené konfliktní prostředí jsou okolnostmi způsobilými objektivně negativně ovlivnit manželské soužití. Za situace, kdy nebylo prokázáno manželkou tvrzené porušení manželských povinností manželem, nelze bez dalšího uzavřít, že manželka je manželem, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, již proto není splněn zákonný předpoklad pro aplikaci § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

19. Manželka tvrdila, že rozvodem by jí byla způsobena zvlášť závažná újma zejména z důvodů zdravotních, ekonomických a bytových a že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by manželka byla po zdravotní stránce odkázána na osobní, každodenní a nezbytnou péči manžel. Naopak bylo prokázáno, že její zdravotní stav je stabilizovaný a manželka je schopna samostatného fungování. Ani tvrzený budoucí operační zákrok sám o sobě neprokazuje existenci mimořádných okolností ve prospěch zachování manželství, zejména když nebylo prokázáno, že by zachování manželství bylo objektivně nezbytné k zajištění zdravotní péče či osobní existence manželky.

20. V rovině ekonomické a bytové soud zohlednil, že manželka má stabilní příjem z invalidního důchodu a k zajištění potřeb dětí je k dispozici pravomocně stanovené výživné. Bytová potřeba žalované je v době rozhodování fakticky zajištěna užíváním rodinného domu, jenž je ve výlučném vlastnictví manžel. Soud přitom nepřehlíží, že po rozvodu může mezi účastníky vyvstat spor o další užívání nemovitosti a je reálně myslitelné, že manželka (případně společně s dětmi) bude nucena bytovou situaci v budoucnu řešit jiným způsobem. Z provedených důkazů však v době rozhodování nevyplynulo, že by takový následek byl bezprostřední, neodvratitelný a měl intenzitu zvlášť závažné újmy ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku; případné dopady do bydlení a majetkových poměrů lze řešit prostředky soukromého či veřejného práva.

21. K tvrzení manželky o nevěře manžel soud uvádí, že tato tvrzení nebyla prokázána. Soud současně dodává, že ani případné prokázání porušení manželské věrnosti by bez dalšího neznamenalo automatické naplnění překážky dle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, neboť tato překážka je vázána na kumulativní splnění znaků zvlášť závažné újmy a mimořádných okolností.

22. Soud proto uzavírá, že manželka neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně existence zvlášť závažné újmy a mimořádných okolností svědčících ve prospěch zachování manželství. Překážka rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku dána není.Procesní hodnocení k neprovedení dokazování k tvrzené nevěře23. Soud podotýká, že účastníci jsou povinni tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání, přičemž soud rozhoduje, které z navržených důkazů provede. Tvrzení žalované o nevěře manžel zůstala v obecné rovině, bez uvedení konkrétních časových, místních a věcných okolností způsobilých dokazování. Za této situace by provádění výslechů třetích osob představovalo nepřiměřený zásah do jejich soukromí, vedený toliko na základě domněnek, bez dostatečného skutkového základu. Nadto byla žalované poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a důkazních návrhů s poučením o koncentraci řízení; k důkazům označeným až po marném uplynutí stanovené lhůty soud nepřihlédl, neboť manželka netvrdila ani neprokázala, že je bez své viny nemohla uplatnit dříve.Závěr ve věci samé24. Soud uzavírá, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Současně nebyly zjištěny ani prokázány překážky rozvodu podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Proto soud manželství účastníků rozvedl.Náhrada nákladů řízení25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jde-li o řízení ve statusové věci manželské, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu lze přiznat jen výjimečně, odůvodňují-li to okolnosti případu (případně navrhovateli, který je obětí domácího násilí, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil).

26. Manželka se domáhala přiznání náhrady nákladů řízení s poukazem na své osobní, zdravotní a majetkové poměry. K aktuálním majetkovým poměrům manželky soud na okraj připomíná, že po dobu trvání manželství manželka na základě smíru účastníků schváleného soudem pobírá nemalé výživné. Soud konstatuje, že tyto poměry samy o sobě nepředstavují okolnosti případu ve smyslu § 23 z. ř. s., které by odůvodňovaly odchylku od základního pravidla v řízení o rozvod manželství. V projednávané věci nebylo tvrzeno ani prokázáno domácí násilí v rozsahu relevantním pro rozhodnutí o nákladech podle § 23 z. ř. s., a z provedeného dokazování nevyplynuly ani jiné výjimečné okolnosti, pro něž by bylo spravedlivé přenést nákladové břemeno na manžel. Soud proto návrhu žalované na přiznání náhrady nákladů řízení nevyhověl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů