19 C 351/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 17. 11. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 3. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 13. 12. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. 8029497 (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 30. 6. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize anonymizována dvě slova žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED4878 a technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED2056 (dále jen„ technická zařízení“), která od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. V případě nesplnění této povinnosti měla žalovaná zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení technických zařízení dne 10. 3. 2021. Žalovaná však svůj závazek nesplnila ani částečně, a to i přes písemné výzvy žalobkyně. Žalobkyně současně poskytla žalované dodatečnou lhůtu ke splnění povinnosti. Ani přes tento krok žalovaná technická zařízení nevrátila. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení i zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, ve výši stanovené příslušným nařízením vlády, přičemž úroky z prodlení požaduje žalobkyně od marného uplynutí dodatečné lhůty stanovené k vrácení technických zařízení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ohledně tohoto procesního postupu nevyjádřili, ačkoli jim výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující:

6. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 13. 12. 2019 soud naznal, že žalobkyně jako právnická osoba, uzavřela se žalovanou tuto smlouvu, na jejímž základě se zavázala žalované poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za ně zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně zároveň ve smlouvě pronajala žalované technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED4878 a Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED2056. Strany si ve smlouvě sjednaly pro případ nevrácení zapůjčeného koncového zařízení smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč Součástí smlouvy byly zvláštní podmínky, které žalovaná od pověřeného zaměstnance žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem.

7. Dle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV v případě ukončení smlouvy byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni technické zařízení ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy.

8. Ke dni 1. 4. 2020 došlo ke změně názvu žalobkyně z právnická osoba na právnická osoba 9. Dopisem ze dne 10. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty nejpozději do 22. 3. 2021.

10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

11. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

12. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. V návaznosti na provedené dokazování soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě mimo jiné žalobkyně v souladu s § 2193 o. z. vypůjčila žalované technické zařízení umožňující jí využívat sjednané služby elektronických komunikací. Žalovaná porušila smluvní ujednání tím, že vypůjčená zařízení po ukončení smlouvy nevrátila, a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal dle ustanovení § 2048 o. z. sjednanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k plnění bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.

15. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.