19 C 366/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 234 968,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 213 668,19 Kč- se zákonným úrokem z prodlení z částky 213 668,19 Kč od 19. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročněb) částku ve výši 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 800 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 11 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 500 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 85 586,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou ze dne 16. 9. 2024 se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by soud přiznal žalobkyni nárok na částku 234 938,16 Kč s příslušenstvím, dále 11 500 Kč s příslušenstvím a konečně částku 9 800 Kč s příslušenstvím.

2. K nároku na 234 938,16 Kč s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 9. 2022 uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, (dále jen smlouva o dílo FVE). Na základě této smlouvy provedla žalobkyně pro žalovaného dílo spočívající v dodání a montáži fotovoltaické elektrárny o výkonu 6,60 kWp s akumulací do baterie a nabíjecí stanicí. Dílo bylo dodáno, namontováno a předáno v místě rodinného domu žalovaného na adrese , adresa, . Dílo bylo dodáno funkční a bez vad. Dne 11. 7. 2023 došlo k prvému autorizovanému spuštění díla, při němž byla předvedena funkčnost, což žalobkyně dokládala protokolem z 11. 7. 2023 opatřeným podpisem žalovaného. Téhož dne byly na díle provedeny revize, vyhotovena revizní zpráva, která dílo shledala funkčním, schopným bezpečného provozu. Podle tvrzení žalobkyně tak nejpozději k 11. 7. 2023 došlo k předání díla v plně funkčním stavu a schopném sloužit svému účelu. Žalobkyně dále uvedla, že neeviduje k tomuto dílu žádné nevyřízené reklamace či servisní požadavky žalovaného. Cena díla byla dohodou smluvních stran stanovena na základě položkového rozpočtu s výhradou neúplnosti rozpočtu, a to na částku 512 520 Kč včetně DPH. Závěrečným vyúčtováním byla cena díla stanovena na 521 180,19 Kč včetně DPH a vyúčtována fakturou č. , datum, .

3. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že se jedná o úhradu ceny díla „projektová dokumentace a revize“. Toto dílo bylo žalovanému řádně a včas předáno. Podle žalobkyně šlo o samostatné dílo, nezahrnuté ve smlouvě o dílo , Anonymizováno, . Z uvedeného důvodu žalobkyně vedle ceny díla (fotovoltaické elektrárny) vyúčtovala samostatně dílo „projektovou dokumentaci a revizi“, a to za cenu 11 500 Kč fakturou , IBAN, . Žalobkyně v žalobě připustila, že projektová dokumentace a revize je součástí položkového rozpočtu (příloha č. 1) smlouvy o dílo FVE. Žalobkyně to dle svého vyjádření pří jednání soudu považovala za nešťastné, nicméně trvala na tom, že jde o samostatné dílo nezahrnuté do smlouvy o dílo FVE, a tedy ani do ceny za toto dílo, Anonymizováno4. K třetímu nároku na úhradu částky 9 800 Kč s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že jde o úhradu za vypracování administrativních podkladů pro žádost o dotaci „Nová zelená úsporám“. Žalobkyně pro žalovaného předmětné podklady řádně zpracovala, vyhotovila a podala žádost o dotaci, která byla Státním fondem životního prostředí ČR dne 7. 12. 2022 akceptována. Na tuto částku vystavila žalobkyně žalovanému dne , datum, rovněž tato faktura a související dokumenty byly žalovanému předány.

5. Podle tvrzení žalobkyně ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze zálohovou fakturu na cenu díla FVE, a to v částce 307 512 Kč. Zbývající část ceny díla 213 668,19 Kč, stejně tak jako cenu druhého díla (projekt a revize) ve výši 11 500 Kč a částku 9 800 Kč za administrativní zpracování žádosti o dotaci žalovaný dosud neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek, dne 26. 8. 2024 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva a dne 3. 9. 2024 ještě jedna výzva, v obou se navrhovalo smírné vyřešení sporu.

6. Soud vyzval žalovaného, aby se k věci kvalifikovaně vyjádřil podle § 114b) o.s.ř. Žalovaný převzal toto usnesení dne 7. 1. 2025. Žalovaný zaslal soudu e-mailem vyjádření dne 13. 1. 2025 a tentýž email znovu 20. 1. 2024, téhož dne na podatelně soudu zanechal flash disk a písemnou informaci o jeho předložení soudu (l.č. 23). V emailu jen obecně uvedl, že s žalobkyní byla špatná spolupráce, že je to obecně známý fakt, bylo natočeno několik reportáží o žalobkyni pořadem Černé ovce, a že se snažil od roku 2022 s žalobkyní najít kompromisní řešení. Žalovaný uvedl, že mu půl roku fotovoltaická elektrárna (dále „FVE“) nefungovala tak, jak má, že nefunkčnost FVE potvrdil revizní technik. Dále tvrdil, že dílo je nyní možné používat po úspěšném připojení do rozvodné sítě, v textu emailu odkazoval obecně na vyjádření ČEZ, revizního technika a tehdejších zástupců žalobkyně, žádné důkazy však k emailu nepřipojil. Namítal, že nelze za předání díla považovat podepsání protokolu o namontování hardwaru na dům, že musel požádat o dokončení FVE jiného dodavatele fotovoltaiky, který úspěšně FVE dokončil. Kdo konkrétně FVE dokončil neuvedl a při jednání soudu 16. 4. 2025 výslovně odmítl identifikovat tento subjekt. Rovněž tvrdil, že i vyplacení dotace řešil už s jinou společností, nikoli s žalobkyní, opět neuvedl s kým. O svých zkušenostech s žalobkyní informoval Ministerstvo životního prostředí. Uvedl, že má v úmyslu podat na žalobkyni hromadnou žalobu, že se na něho obracejí další zákazníci. Obsah flash disku soud po bezpečnostní kontrole převedl na CD a zároveň vytiskl do spisu. Znovu zde bylo obsaženo vyjádření – email z 13. 1.2025, dále komunikace ze září 2024 s předchozí právní zástupkyní žalobkyně a její nabídka smírného řešení (l.č.141 a násl.), screenshot s fotografií reportérky Černých ovcí a textem z tohoto pořadu, Výchozí revizní zpráva zařízení (l.č. 66-70 spisu). Jako další důkazy předložil žalovaný do spisu komunikaci s několika zákazníky, kteří se chtějí přidat k hromadné žalobě proti žalobkyni, tabulku kompenzačních nároků, kterou žalovanému zaslal jiný zákazník žalobkyně, šlo o nároky tohoto jiného zákazníka pana Netolického, tabulka se nevztahovala k tomuto řízení. Dále předložil články z Facebooku, kde jiné osoby popisují své zkušenosti s žalobkyní, tiskovou zprávu o vyloučení žalobkyně z České fotovoltaické asociace, což je zapsaný spolek. Navrhoval výslech dalších poškozených zákazníků, kteří měli popsat své vlastní zkušenosti s žalobkyní.

7. K dotazům soudu při jednání dne 16. 4. 2025 žalovaný doplnil, že jiná firma pracovala na dokončení díla před vyplacením dotace, co přesně dělali nedovedl uvést, údajně dostal fakturu, odmítl ji soudu předložit stejně tak, jako odmítl sdělit, která společnost na díle pracovala (protokol č.l. 100 spisu). Vady díla shledával i ve stavebním provedení vedení kabelů ve vnitřních prostorách. Kdy není spokojen s tím, že jsou vedeny po povrchu. Dále tvrdil, že materiály pro vyplacení dotace předkládal Státnímu fondu životního prostředí on a nejmenované firmy, přičemž jako zhotovitel díla od počátku figurovala jen žalobkyně, on sám nikoho dalšího neuváděl. Fotovoltaická elektrárna je dle žalovaného uvedena do provozu a funguje. Žalovaný učinil nesporným, že na dílo fotovoltaickou elektrárnu uhradil pouze zálohovou fakturu 307 512 Kč. Oproti svému tvrzení ve vyjádření, že hradil žalobkyni vícepráce uvedl, že žádné jiné faktury, než tuto zálohovou žalobkyni neuhradil a žádné vícepráce také nehradil, respektive za vícepráce považoval navýšení ve smlouvě o dílo FVE odhadem stanovené ceny díla o 10 000 Kč za kabeláž, nedokázal konkretizovat. Dále uvedl, že průběžně dílo reklamoval ještě před jeho dokončením, a to e-mailem i osobně, což přislíbil doložit, to se však nestalo, respektive neprokázal, že by vůči žalobkyni cokoli reklamoval. Žalovaný dále tvrdil, že dílo neodpovídá prvotní nabídce žalobkyně, kterou obdržel od jejího obchodního zástupce. Nerozporoval, že smlouvu předloženou žalobkyní uzavřel, uvedl však, že byl pod nátlakem trhu s elektrickou energií. Konkrétně považoval za vadu pozdní připojení díla do distribuční sítě, nepřipojení „back-up linky“, dodaný typ wallboxu.

8. Soud se snažil žalovaného vést k tomu, aby jeho vyjádření měla strukturu, tvrzení – důkaz (viz email l.č. 102a) to se však ne zcela dařilo. Bylo velmi obtížné, logicky i k tíži žalovaného, orientovat se v množství předložených listin bez jakéhokoli vysvětlení jejich obsahu, tím spíš, že žalovaný se druhého jednání ve věci neúčastnil.Soud zjistil následující skutkový stav.K nároku na úhradu částky 9 800 Kč9. Dotazníku o dotaci zelená úsporám (l. č. 48b), uvedený dotazník byl zároveň objednávkou vypracování administrativních podkladů pro žádost o dotaci, přímo v dotazníku byl sjednán poplatek za vytvoření tohoto posudku, to v částce 9 800 Kč s DPH. Tato objednávka byla uzavřena 30. 9. 2022 a je žalovaným podepsána.

10. Z akceptace žádosti (l.č. 49) soud zjistil, že o žádosti o dotaci komunikovala s příslušným orgánem žalobkyně pro žalovaného a zajistila rezervaci prostředků 275 000 Kč jako budoucí dotaci rezervovanou do 7. 12. 2024. Dotace měla být vyplacena po dokončení realizace podporovaných opatření – FVE.

11. Z faktury č. , hodnota, (l.č. 87) soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za zpracování odborného posudku pro podání žádosti o dotaci NZÚ částku 9 800 Kč s DPH, to dne 6. 1. 2023 se splatností 20. 1. 2024.

12. Z výzvy na č.l. 137 k doplnění žádosti NZÚ, soud zjistil, že žalovaný byl Státním fondem životního prostředí vyzván k dodání dokumentu prokazujícímu vlastnictví bankovního účtu č. , č. účtu, , na který poslal doplatek faktury 223/5902, vystavené žalobkyní ve výši 213 668,19 Kč. Teno důkaz předložil žalovaný bez jakýchkoli tvrzení, soud jej však obdržel poté, co žalovaného poučil o nutnosti předložit důkazy k tvrzení žalovaného o tom, že žádost o dotaci nebyla žalobkyní zpracována řádně, nebyla kompletní a žalovaný ji musel sám doplňovat. Pro neúčast žalovaného na jednání 21. 5. 2025, před kterým byla listina předložena do spisu se nemohl soud blíže dotázat, co touto listinou chtěl žalovaný prokázat.

13. Z tvrzení PZ žalobkyně při új. 21. 5. 2025 (l.č.183) se podává, že na shora uvedený účet poslal žalovaný doplatek ceny díla. Tento účet však není žalobkyně. Na vysvětlenou bylo soudu PZ žalobkyně sděleno, že 21. 1. 2025 podal datovou zprávou na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 trestní oznámení, (dodejka datové zprávy č.l. 138, trestní oznámení l.č. 140), na č.l. 139 je pak vyrozumění o opatřeních učiněných ve smyslu § 158 odst. 2 t. ř. Předmětem trestního oznámení byla skutečnost, že prostředky, které měly být zaslány žalovaným žalobkyni za dokončené dílo, byly zaslány na cizí neznámý účet.

14. Soud uzavírá, že Výzva na č.l. 137 k doplnění žádosti NZÚ neprokazuje tvrzení žalovaného, že by žádost o dotaci, respektive nějaké další dokumenty musel doložit sám, a že by žalobkyně tuto činnost neodvedla řádně a neměla proto nárok na odměnu.

15. Rovněž námitku žalovaného, že částka 9 800 Kč byla sjednána za projekt a revizi, tedy položku uvedenou v položkovém rozpočtu ve smlouvě o dílo na zbudování FVE, a to v hodnotě 10 000 Kč, tedy, že je po žalovaném žádána 2x, považuje soud za nedůvodnou. Z předložených důkazů je zřejmé, že vypracování administrativních podkladů pro žádost o dotaci bylo řešeno žalobkyní s žalovaným samostatně, za zcela jinou cenu, než je položka projekt a revize ve smlouvě o dílo FVE a především, že obsahově jde o dvě naprosto odlišné služby.

16. Stejně tak námitky žalovaného, že žádost není v souladu s dílem, které bylo provedeno, a na které byla vyplacena dotace, soud nepovažuje za důvodné. Ze skutečnosti, že dotace byla vyplacena, což žalovaný učinil nesporným, vyplývá, že nemohl být rozpor mezi údaji uvedenými v žádosti a dokumentací o provedení podporovaného zařízení, jinak by nemohla být i dle akceptace žádosti dotace vyplacena.Shrnutí skutkového a právního hodnocení k nároku na úhradu 9 800 Kč s příslušenstvím17. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva byla uzavřena dne 30. 9. 2022, jejím předmětem byla administrativní služba spočívající v administraci žádosti o dotaci „Zelená úsporám“, a to za sjednanou cenu díla 9 800 Kč. Smlouva byla uzavřena formou písemné objednávky, kterou žalovaný jako objednatel žalobkyni doručil a žalobkyně ji bez výhrad akceptovala provedením požadovaného plnění. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce dílo řádně provedl, a to v rozsahu a kvalitě odpovídající předmětu smlouvy. Žalovaný neprokázal žádné vady ani jinou skutečnost, jež by řádné provedení díla zpochybňovala. Za situace, kdy bylo dílo v souladu se smlouvou řádně provedeno, vzniká zhotoviteli nárok na zaplacení ceny podle § 2586 odst. 1 o. z., podle něhož: „Zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele určitou věc, činnost nebo službu a objednatel se zavazuje zaplatit mu cenu.“ Okamžikem řádného provedení díla vzniká zhotoviteli podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla, ledaže si strany sjednaly jiný splatnostní režim. V projednávané věci nebylo prokázáno, že by splatnost ceny byla smluvně odložena na pozdější okamžik, a proto je třeba vycházet z obecných pravidel.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za této situace je třeba uzavřít, že splatnost ceny nastala nejpozději okamžikem provedení díla, případně vystavením faktury. Provedení díla bylo prokázáno Akceptací žádosti o dotaci z 7. 9. 2022 (l.č. 49). Žalobkyně proto po právu vystavila žalovanému fakturu na částku 9 800 Kč dne 6. 1. 2024 se splatností 20. 1. 2023. Od 21. 1. 2023 je žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží úroky z prodlení v zákonné výši dle §1970 z. o.

19. Soud z uvedených důvodů ve výroku I. pod písmenem b) žalobkyni částku 9 800 Kč jako oprávněnou přiznal, a to včetně úroku z prodlení, když z faktury č. , hodnota, ze dne 6. 1. 2023 vyplývá splatnost této částky do 20. 1. 2023 a následujícím dnem, tj. 21. 1. 2023 je žalovaný s úhradou částky v prodlení. Žalobkyně má podle § 1970 o. s. ř. nárok na úroky z prodlení v zákonné výši, která podle příslušného nařízení vlády činila 15 %.K nároku na doplatek ceny díla FVE 213 668,19 Kč včetně DPH20. Ze smlouvy o dílo (č.l. 54-56) včetně příloh č. 1-3, (č.l. 57-65) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že předmětem smlouvy byla dodávka a montáž fotovoltaické elektrárny o výkonu 6,60 kWp s akumulací do baterií a nabíjecí stanicí (dále též jen „FVE“). Dílo mělo být provedeno v době od 30. 9. 2022 do 30. 6. 2023 v rodinném domě ve vlastnictví žalovaného čp. 99 v obci , adresa, . Přílohou smlouvy č. 1 byl položkový rozpočet, přílohou č. 2 Stavební připravenost, přílohou č. 3 Záruční podmínky. Předmětem díla nebylo připojení do distribuční sítě! Dílo je považované za dokončené montáží funkční FVE.

21. Z článku 3.3.1. smlouvy soud zjistil, že cena díla je stanovena na základě položkového rozpočtu, jež je přílohou č. 1 smlouvy, s výhradou, že se nezaručuje úplnost položkového rozpočtu. Byla dohodnuta úhrada zálohy na dílo ve výši stanovené přílohou č. 1, a to 307 512 Kč. Doplatek ceny díla měl být uhrazen do 14 dnů od obdržení vyúčtovací faktury, vystavené po dodávce a instalaci technologií. Dle čl. 3.3.5. měla být vystavena vyúčtovací faktura do 14 dnů od předání díla, a to dle soupisu materiálu podepsaného objednatelem. Ceny byly ve smlouvě stanoveny s DPH (čl. 3. 3.6). Pole čl. 4.4.1 se dílo považuje za dokončené, je-li způsobilé sloužit svému účelu. Objednatel se zavázal převzít od zhotovitele dílo v místě jeho provádění (čl. 4.4.2) O předání a převzetí díla měl být sepsán předávací protokol, který měl obsahovat soupis provedených prací a spotřebovaného materiálu, objednatel v něm měl případně vytknout vady (čl. 4.4.3)

22. Podle přílohy č. 1 (l.č. 57), položkového rozpočtu, jež byl sjednán s výhradou neúplnosti, byla cena díla 512 520 Kč včetně DPH. Soud zjistil, že v položkovém rozpočtu byla pouze příprava na back-up nikoli i back-up, jak tvrdil žalovaný a jeho nedodání považoval za vadu. Rovněž v položkovém rozpočtu nebyl uveden žádný konkrétní typ fotovoltaického systému, tedy nebyl sjednán ani konkrétní typ baterie, uvedeno bylo jen dodání třífázového bateriového setu (6,6) a jeho technická specifikace. Pokud jde o ekomobilitu, není uveden konkrétní typ elektronabíječky, je pouze uvedeno, že bude dodán dual point, a to jeden ks a její cena. Wallbox, o kterém žalovaný tvrdí, že byl součástí díla je, jen jednou z variant dobíjecího zařízení pro elektromobily, i když typická pro domácí použití. Tedy pokud je ve smlouvě uvedeno jen elektronabíječka (dual point) neznamená to, že bude dodán wallbox a už vůbec nelze tvrdit, že byl sjednán jeho konkrétní typ. Pro domácí použití existují např. i přenosné nabíječky, jež se zasouvají do zásuvky. Wallbox však dodán byl (žalovaný sporuje typ). Smlouva neobsahuje žádný odkaz na další dokumenty, tedy ani na žádnou dřívější obchodní nabídku, které se dovolává v tomto řízení žalovaný. Žalovaný ani žalobkyně rovněž netvrdili, že by před touto smlouvou byla uzavřená smlouva o smlouvě budoucí. Veškerá smluvní ujednání včetně specifikace díla byla obsažena v samotné smlouvě o dílo FVE a jejich třech přílohách, obchodní prospekty nebyly součástí smluvních ujednání.

23. Pokud žalovaný v komunikaci s právní zástupkyní žalobkyně (l.č. 150) uvádí, že po dohodě s žalobkyní byl namontován „fake“ nabíječky, aby byl dodržen termín a připsána žalovanému dotace, pak i v našem právním řádu platí zásada klasického římského práva „nemo turpitudinem suam allegare potest“, která je vyjádřena v § 6 z. č. 89/2012 Sb., tedy že nikdo nesmí těžit, ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Tedy žalovaný nemůže uplatnit k tomuto nároky z vad, když s takovým řešení sám souhlasil.

24. Dle přílohy č. 3 smlouvy o dílo FVE Reklamační a záruční řád, bod. 2. 11 společnost (žalobkyně) neodpovídá za vady, které mohly být zjištěny zákazníkem již při předání a zákazník je bez zbytečného odkladu nevytknul, žalovaný i podle tohoto ujednání neměl rezignovat na kontrolu soupisu materiálu a vytčení vad v předávacím protokole z 30. 6. 2025. Čl. 3 pak detailně upravuje postup při reklamaci, zejména nutnost uvést podrobný popis reklamované vady. Dle bodu 3. 5. měl žalovaný povinnost uchovat a zabezpečit dílo ve stavu k zjištění vad, to až do okamžiku posouzení díla žalobkyní. Podle bodu 4.7. smluvní záruka pozbývá platnosti v případě jakéhokoli zásahu do konstrukce díla, který provedla osoba odlišná od společnosti (žalobkyně), pokud nebyla společností k takovému zásahu určena.

25. Žalovaný bod 3. 5 a 4. 7 Reklamačního a záručního řádu (příloha č. 3) porušil, když do díla nechal zasáhnout třetí osobu (uvedl při jednání 16. 4. 2025. Již to je důvod proč žalovaný pozbyl nároku na smluvní záruku i kdyby dílo vady vykazovalo. Zásah třetí osoby do díla by se rovněž negativně projevil při uplatňování nároků z vad díla. Bylo by nutno (pokud by to bylo vůbec možné) prokázat stav díla před zásahem třetí osoby. Soudu však, nebylo prokázáno, že by žalovaný řádně, bez zbytečného odkladu, vady díla u žalobkyně uplatnil, a nebylo rovněž prokázáno, že by dílo nějaké vady vykazovalo.

26. Z přílohy číslo 2 (l.č. 58) Stavební připravenost, odstavec 4 soud zjistil, že ve vnitřních prostorách lze použít „husí krk“, nebo lištu, tedy vedení po povrchu, které žalovaný žalobkyni vytýkal.

27. Námitka žalovaného, že dílo má vady, neboť nebyl dodán Beck-up, sjednaný typ baterie a elektronabíječky (wallboxu) uváděný v prospektech a z tohoto důvodu je plnění vadné je tedy nedůvodná. Rovněž vedení cesty s kabely po povrchu ve vnitřních prostorách odpovídá smluvnímu ujednání a výtka žalovaného je nedůvodná. Vzhledem k tomu, že součástí díla není připojení do distribuční sítě, není důvodná ani námitka, že připojení proběhlo cca po půlroce od předání FVE.

28. Z listiny nazvané soupis materiálu pro fakturaci (č.l. 95-96) bylo zjištěno, že obsahuje číselný kód položky materiálu, jeho označení názvem s uvedením počtu kusů, metrů, případně balení. Dále bylo zjištěno, že dne 29. 6. 2023 žalovaný tento soupis podepsal s poznámkou, že u položek označených otazníkem nemůže určit počet, protože je noc a tma a pojmům nerozumí. Pod podpisem žalovaného je předtištěný text, podle kterého zákazník potvrzuje převzetí vykázané práce, spotřeby materiálu a převzetí předmětné zakázky.

29. Při jednání soudu 16. 4. 2025 (l.č. 101) žalovaný sdělil, že více ani později dodaný materiál nekontroloval.

30. Soud z uvedeného učinil závěr, že žalovaný neprokázal, že by soupis materiálu neodpovídal skutečnosti. Poznámka o tom, že textu s položkami materiálu nerozumí, a že je tma a nemůže materiál překontrolovat nemůže být považována za vytčení vad materiálu či nedodání nějakého materiálu. Žalovaný měl možnost vše zkontrolovat i později za denního světla a jednotlivé položky si mohl nechat vysvětlit před podpisem. Žalovaný však na toto rezignoval a o svá práva se nestaral. Žalovaný tak při převzatí materiálu nevyvinul potřebnou součinnost přesto, že mohl a měl vědět, že jde o podklad pro konečné vyúčtování ceny díla, neboť je to na soupisu výslovně uvedeno.

31. Z předávací protokol z 30. 6. 2023 s předmětem solární fotovoltaický systém (l.č. 108), který PZ žalobkyně předložil při jednání soudu v elektronické podobě a posléze byl v listinné podobě založen do spisu, soud zjistil, že se v něm konstatuje provedení montáže tohoto systému k uvedenému datu. Ze zakázkového listu, který je součástí protokolu (l.č. 109) je zřejmé, že montáž FVE probíhala od 27. 6. 2023 do 30.6. 2023 0:30 hod. Podle textu v předávacím protokolu zhotovitel předává a objednatel přebírá zhotovené práce. Zakázkový list je datován 29. 6. 2023 a podepsán žalovaným. V protokolu je dopsáno žalovaným k závadám, že je nelze definovat, neboť je noc, 0:20 hodin. Žalovaný soudu při jednání 16. 4. 2025 sdělil, že si nevzpomíná, zda poté co se rozednělo dílo zkontroloval a nějaké vady později vytkl, uvedl, že řadu vad vytkl v průběhu (nekonkretizoval). Do konce řízení žalovaný neupřesnil tvrzení ohledně vytknutí vad a neprokázal, že by jakékoli vady vytkl.

32. Veškeré námitky žalovaného k dodání jiného množství, případně typu materiálu, stejně tak k vadám díla FVE jsou nedůvodné, neboť seznam dodaného materiálu, jež je podkladem konečného vyúčtování díla FVE a protokol o předání díla žalovaný podepsal, nic řádně nereklamoval, výhrada u podpisu není vytčením vad.

33. Z protokolu o autorizovaném spuštění (č.l. 72) ze dne 11. 7. 2023 bylo soudem zjištěno, že FVE instalovaná k 30. 6. 2025 v rodinném domě na adrese , adresa, , odběratel , Jméno žalovaného, , byla autorizovaně spuštěna dne 11. 7. 2023. Proběhla kontrola všech činností při uvedení do provozu s kladným výsledkem. , tituly před jménem, , jméno FO, byl předán návod k obsluze FVE a byl seznámen s obsluhou FVE. Byl upozorněn na zákaz provozu zařízení do výměny čtyřkvadrátových hodin ze strany distributora, a na zákaz zapínat FVE na nulové přetoky. Toto sdělení nelze považovat za závadu, jak se domníval žalovaný, ale jde o upozornění na způsob užívání a potřebu součinnosti žalovaného s distributorem. Žalovaný tvrdil při jednání soudu dne 16. 4. 2025 (l.č. 101 verze), že doloží servisní list, na kterém je sděleno, co vše bylo nutno ještě 11. 7. 2023 na díle upravit, tuto listinu soudu žalovaný nikdy nepředložil a svá tvrzení o nutnosti oprav FVE, poté co ji žalobkyně předala žalovanému, neprokázal. Zároveň nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mezi 29. 7. (respektive 30. 6. 2025 v 0:30 hodinami), kdy proběhlo předání díla žalobkyní žalovanému a dnem 11.7. 2023, kdy bylo autorizovaně zařízení FVE spuštěno, proběhly na díle nějaké práce. Z uvedeného vyplývá, že dílo – jeho montáž byla zcela ukončena 30. 6. 2027 a dne 11. 7. 2023 byla převedena už jen jeho funkčnost bez jakýchkoli oprav či dodělávek.

34. Ze zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení, elektrické instalace pro fotovoltaickou elektrárnu 6,6, kWp s akumulací do baterie a nabíjecí stanicí (l.č. 66-71) soud zjistil, že revizované zařízení je schopné bezpečného provozu. Datum zahájení a ukončení revize je uvedeno 11. 7. 2023. Zprávu vyhotovil revizní technik , jméno FO, . Objednatelem byla žalobkyně, zákazníkem , Jméno žalovaného, , adresa, . V bodě 8 zprávy nazvaném závady se konstatuje, že nebyly zjištěny žádné.

35. Konečné vyúčtování podle článku 3.3.5. smlouvy žalobkyně provedla fakturou , datum, (l.č. 75,76 totéž z účetního programu ISDOC l.č. 89-92), podle které měl žalovaný uhradit 213 668,19 Kč včetně DPH se splatností 18. 7. 2023. Podkladem pro fakturaci byl Soupis materiálu (l.č. 95-96), který žalovaný podepsal a řádně nerozporoval jeho správnost. Pro stanovení doplatku ceny díla byla započtena žalovaným uhrazená záloha 307 512 Kč a poskytnuta klientská sleva 30 000 Kč. Vyúčtování obsahuje rozpis jednotlivých částí dodávky, včetně jednotkového množství, ceny za jednotku, cenu bez DPH a s DPH včetně uvedení sazby DPH. Mimo jiné je účtována příprava na back-up, tak jak je to i v položkovém rozpočtu. Tím je opět vyvráceno tvrzení žalovaného, že mu měl být dodán back-up. Konečná celková cena díla tak je 521 180,19 Kč (ve smlouvě odhadnuta 512 520 Kč). Vyúčtování překračuje cenu stanovenou podle odhadnutého rozpočtu (výhrada jeho neúplnosti ve smlouvě) o 20 160,19 Kč, neboť žalobkyně samostatně vyúčtovala položku Projekt a revize za dalších 11 500 Kč (soud nepřiznal viz níže). Navýšení ceny i s uvedenou samostatně účtovanou položkou za projekt a revizi činí jen 3,9 % ceny.

36. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že na toto konečné vyúčtování žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by toto vyúčtování jakkoli reklamoval u žalobkyně v přiměřené době. Činil tak až v rámci soudního sporu a jeho mimosoudní fáze.

37. Z rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků (č.l. 105-107) soud zjistil, že příjemci dotace , tituly před jménem, , jméno FO, (žalovanému) byla poskytnuta dotace ve výši 275 000 Kč, jako podpora realizace Fotovoltaického systému pro výrobu el. energie, který byl realizovaný na nemovité věci na adrese , adresa, . V článku I. bod 2 je uvedeno, že podmínkou dotace je realizace a řádné dokončení podporovaného opatření v souladu s výzvou v rozsahu a kvalitě dle žádosti. Z uvedeného ve spojení s informací od žalovaného, že mu dotace byla vyplacena má soud za prokázané, že dílo bylo dokončeno řádně. Soud podotýká, že žalovaný soudu neprokázal, ani řádně netvrdil, kdo konkrétně měl dílo na místo žalobkyně dokončit, žalovaný pouze tvrdil, že se na tom podílela jiná firma, její identifikaci odmítl sdělit.

38. Z listin založených žalovaným (č.l. 125-127 verze), o kterých žalovaný tvrdí, že jde o prvotní nabídku žalobkyně včetně rozpočtu, (tvrzení na č.l. 124) soud zjistil, že se jedná o propagační materiály žalobkyně, nelze z nich zjistit datum, ke kterému cenový rozpočet na č.l. 126 platí, je však zřejmé, že jeho platnost byla omezena na 1 týden od zaslání, z listin zároveň nevyplývá, že by toto byla nabídka adresovaná přímo žalovanému, a že by jí žalovaný v uvedené lhůtě akceptoval. Vedle toho je nutno připomenout, že jediným uzavřeným smluvním dokumentem ohledně předmětného díla je smlouva o dílo FVE (č.l. 54-56), která neodkazuje na žádnou předchozí nabídku.

39. Listinné důkazy (č.l. 119-122 verze) jednotlivé listy nazvané Reklamace FVE ... založené žalovaným bez tvrzení. Již podle textu nejde o skutečnou reklamaci díla u žalobkyně, žalovaný v nich kriticky popisuje, jak probíhá činnost žalobkyně při realizaci díla, srovnává „prvotní nabídku“ se skutečnou realizací. Uvádí v textu, že žalobkyně takto klame zákazníky. Je zjevné, že text sloužil k prezentaci zkušeností žalovaného s žalobkyní zřejmě na internetu. PZ žalobkyně popřel, že by k reklamaci u žalobkyně došlo. Žalovaný k listinám neposkytl konkrétní tvrzení a vzhledem k tomu, že se bez omluvy nedostavil na jednání soudu dne 21. 5. 2025 (ač byl o termínu informován při jednání 16. 4. 2025 a soud mu jej potvrzoval k jeho dotazu 20. 5. 2025 do datové schránky l.č. , hodnota, verze) nemohl objasnit soudu, co těmito listinami má být prokázáno. Soud nemá za prokázané, že žalovaný takto u žalobkyně reklamoval jím tvrzené vady díla.

40. Soud musí nad rámec skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí podoktnout, že tvrzení žalovaného ohledně klamání prospektem nejsou korektní. Položkový rozpočet, který byl dle žalovaného součástí prvotní nabídky (č.l. 126) se shoduje s položkovým rozpočtem obsaženým ve smlouvě v příloze č. 1 (č.l. 56), rozdíl je pouze v tom, že u fotovoltaického systému nejsou rozepsány ceny jednotlivých položek, je pouze cena souhrnná, stejně tak jako ve smlouvě je i zde pouze příprava na Beck-up, v ceně není jeho dodání, jak tvrdí žalovaný. Provedené dílo se co do položkového rozpočtu neliší od reklamních prospektu.

41. Z komunikace mezi žalovaným a právní zástupkyní žalobkyně (na č.l. 141), z období červenec 2024 a následující, soud zjistil, že se týká předžalobního jednání účastníků. Pokud v tomto období cokoli žalovaný namítal jako vadu díla, nelze to již považovat za řádné bezprostřední vytčení vad díla.Shrnutí skutkových zjištění k nároku na doplatek ceny díla FVE v částce 213 668,19 Kč s příslušenstvím a jejich právní hodnocení42. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byla realizace fotovoltaické elektrárny (FVE). Žalobkyně jako zhotovitelka dílo řádně dokončila a předala žalovanému jako objednateli. Funkčnost díla byla prokázána autorizovaným uvedením do provozu a doložena rovněž skutečností, že žalovanému byla na základě realizace díla přiznána a vyplacena dotace na podporované zařízení. Tato skutečnost svědčí o tom, že dílo odpovídalo projektové dokumentaci a splňovalo požadované technické a funkční parametry.

43. Žalovaný neunesl důkazní břemeno o tom, že by se žalobkyně vůči žalovanému zavázala provést dílo dle „prvotní nabídky“. Žalovaný se proto nemůže důvodně domáhat ničeho z této nabídky, pouze jen plenění z uzavřené smlouvy o dílo FVE.

44. Žalovaný v řízení tvrdil vady díla, avšak neunesl důkazní břemeno ohledně jejich existence ani ohledně jejich řádného a včasného uplatnění vůči žalobkyni. Podle § 2605 odst. 2 o. z. platí, že pokud objednatel převezme dílo bez výhrad, nemůže později uplatnit nároky ze zjevných vad, které mohl při převzetí zjistit. Skryté vady je pak nutno oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je objednatel mohl zjistit, nejpozději však do dvou let od převzetí díla (§ 2618 o. z.).

45. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vady díla řádně reklamoval, ani že by dílo skutečněvykazovalo vady, které by měly vliv na jeho funkčnost či hodnotu. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný uplatnil jakékoli právo z vadného plnění ve smyslu § 2106 a § 2107 o. z., a to ani v rozsahu odpovídajícím nepodstatnému porušení smlouvy. Nadto do díla dle žalovaného zasáhla nepřípustně (bez souhlasu žalobkyně) třetí osoby, v případě prokázání vad by bylo třeba postavit na jisto, že tyto vady nejsou důsledkem činnosti třetí osoby, což by bylo důkazním břemenem žalovaného.

46. Podle § 2611 o. z. vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla okamžikem jeho řádného dokončení a předání objednateli. Pokud není ve smlouvě sjednáno jinak, je cena díla splatná až po jeho dokončení.

47. Soud má za prokázané, že FVE byla dokončena v termínu dle smlouvy o dílo, a to do 30. 6. 2023. K tomuto datu bylo dílo způsobilé sloužit svému účelu, což bylo předvedeno autorizovaným spuštěním dne 11. 7. 2023. Bylo tak vyhověno ustanovení článek 4.1. smlouvy, podle kterého se dílo považuje za dokončené, je-li způsobilé sloužit svému účelu. Dle čl. 4.2. smlouvy vznikla objednateli (žalovanému) povinnost takové dílo převzít. O řádném dokončení díla a jeho funkčnosti svědčí vyplacení dotace žalovanému. Státnímu fondu životního prostředí byly předloženy dokumenty prokazující realizaci projektu, jinak by ztratil žalovaný nárok na podporu (výslovně uvedeno v akceptaci žádosti).

48. Podle čl. 3.3.5 smlouvy žalobkyně vystavila fakturu do 14 dní ode dne předání díla, a to dle soupisu materiálu podepsaného objednatelem (žalovaným). Žalovanému vznikla povinnost uhradit doplatek ceny díla nejpozději do 18. 7. 2023. Žalovaný na doplatek ničeho neuhradil. Od 19. 7. 2023 je žalovaný v prodlení s jeho úhradou.

49. Pokud jde o cenu vyúčtovanou jako doplatek díla, považuje soud navýšení oproti rozpočtu ve smlouvě o dílo za důvodné. Navýšení je v souladu s ujednáním výhrady neúplnosti rozpočtu ve smlouvě o dílo FVE. Tím to ujednáním se strany přípustně odchýlily od obecného pravidla stanoveného v § 2612 odst. 2 o. z., podle něhož cena díla stanovená podle rozpočtu nesmí být bez souhlasu objednatele překročena, ledaže se strany dohodly jinak. Z ujednání o neúplnosti rozpočtu je zřejmé, že účastníci s možností úpravy konečné ceny v důsledku upřesnění rozsahu plnění počítali. Odchylka v ceně ve výši 3,9 % není excesivní a v běžné obchodní praxi je považována za přiměřenou toleranci, zejména pokud nešlo o paušální navýšení, ale o konkrétně doložené a odsouhlasené položky. Cena byla fakturována podle soupisu materiálu, který žalovaný podepsal a neprokázal ani netvrdil, že by se vůči němu vymezil zákonným způsobem.

50. Splatnost i vystavení faktury tak odpovídají smlouvě (čl. 3.3.2 splatnost 14 dní).

51. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně splnila své smluvní povinnosti řádně a včas, a žalovaný je proto povinen uhradit doplatek ceny díla ve smyslu § 2611 o. z. Soud z uvedených důvodů přiznal žalobkyni ve výroku I. pod písmenem a) nárok na úhradu doplatku ceny díla FVE v částce 213 668,19 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 19. 7. 2025 (dle § 1970 z. č. 89/2012Sb.)Shrnutí skutkového stavu a právního hodnocení k nároku na úhradu 9 800 Kč s příslušenstvím52. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními o smlouvě o díle ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce dílo řádně provedl, to v rozsahu a kvalitě odpovídající předmětu smlouvy. Žalovaný řádně neprokázal žádné vady ani jinou skutečnost, jež by řádné provedení díla zpochybňovala. Za situace, kdy bylo dílo v souladu se smlouvou řádně provedeno, vzniká zhotoviteli nárok na zaplacení ceny podle § 2586 odst. 1 o. z., podle něhož: „Zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele určitou věc, činnost nebo službu a objednatel se zavazuje zaplatit mu cenu.“53. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Pokud není ve smlouvě sjednáno jinak, je tedy cena díla splatná až po jeho dokončení. V daném případě bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno a předáno 30. 7. 203 a jeho funkčnost byla předvedena 11. 7. 2023, čímž vznikl žalobkyni nárok na doplatek ceny díla. Způsob vyúčtování a jeho splatnost byla stanovena ve smlouvě, jak je popsáno shora ve skutkových zjištěních.

54. Žalovaný v řízení tvrdil vady díla, avšak neunesl důkazní břemeno ohledně jejich existence ani ohledně jejich řádného a včasného uplatnění vůči žalobkyni. Podle § 2605 odst. 2 o. z. platí, že pokud objednatel převezme dílo bez výhrad, nemůže později uplatnit nároky ze zjevných vad, které mohl při převzetí zjistit. Skryté vady je pak nutno oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je objednatel mohl zjistit, nejpozději však do dvou let od převzetí díla (§ 2618 o. z.). Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný uplatnil jakékoli právo z vadného plnění ve smyslu § 2106 a § 2107 o. z., a to ani v rozsahu odpovídajícím nepodstatnému porušení smlouvy.

55. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně splnila své smluvní povinnosti řádně a včas, a žalovaný je proto povinen uhradit doplatek ceny díla ve smyslu § 2610 o. z.K nároku na úhradu 11 500 Kč s příslušenstvím za dílo „Projekt a revize“.

56. Z projektové dokumentace fotovoltaické elektrárny (č.l. 110-117) soud zjistil, že jde o projekt FVE, která má být instalovaná v rodinném domě na adrese , adresa, , investor , Jméno žalovaného, . Tato projektová dokumentace je zároveň jednou z položek nazvaných souhrnně v položkovém rozpočtu „Montáž a uvedení do provozu“ (přílohou č. 1 smlouvy o dílo FVE). Jde o součást díla „dodávka montáž fotovoltaické elektrárny (…)“ jak je definováno v čl. 1.1.1. smlouvy o dílo FVE.

57. Z faktury označené FA-2024/0047 (č.l. 77 totéž na l.č.88 z programu ISDOC) soud zjistil, že byla vystavena žalovanému k úhradě částky 11 500 Kč za „Projekt a revize“. Jak uvedeno v předchozím odstavci, tato položka však byla uvedena v položkovém rozpočtu, oceněna částkou 10 000 Kč a byla již zohledněny v celkové odhadnuté ceně díla FVE 512 520 Kč bez DPH dle přílohy č. 1 smlouvy o dílo FVE. Soud se nespokojil s vysvětlením, že projekt a revize jsou nehmotným dílem, tudíž nemělo být v ceně díla FVE, a že ve vyúčtování v doplatku ceny díla FVE (faktura č.l. 75,76) tato položka nefiguruje a je vyúčtována samostatnou fakturou. Podle smlouvy o dílo FVE, jejíž součástí je položkový rozpočet jako příloha č. 1, je součástí díla i dodání projektu a revize. Logicky tak cena za tuto položku musí být obsažena v ceně za dílo FVE, jíž je součástí.

58. Žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovaným další smlouvu o dílo s předmětem „projekt a revize FVE“, že je po právu toto účtováno samostatně a uvedená činnost není zahrnuta ve smlouvě o dílo FVE, tedy i v ceně za něj. Soud proto nárok na úhradu 11 500 Kč s příslušenstvím zamítl.

59. Soud zamítl provedení důkazu listinami (č.l. 42-43), což byly texty z internetu ohledně činnosti žalobkyně, která však s tímto řízením bezprostředně nesouvisela, neboť obsahem řízení je konkrétní dílo a jeho provedení, nikoliv profesionální pověst žalobkyně. Soud rovněž nepřipustil výslech dalších osob, jež měla žalobkyně dle tvrzení žalovaného poškodit při realizaci jejich zakázky na FVE. Zkušenosti těchto osob s žalobkyní nemohou mít vliv na výsledek tohoto řízení.

60. Dále soud nereagoval na neurčité návrhy výslechem svědků, u nichž žalovaný neuvedl, k čemu konkrétně mají být vyslechnuti (o tom byl poučen emailem ze dne 17. 4. 2025 na l.č. 102a).

61. O koncentraci řízení byli účastníci poučeni při jednání dne 16. 4. 2025, byla jim poskytnuta lhůta 30 dní k doplnění tvrzení a důkazů. Koncentrace tak v řízení nastala 16. 5. 2025. Žalovaný po tomto datu, zejména po jednání konaném 21. 5. 2025 (další jednání 29. 5. 2025 bylo nařízeno jen za účelem vyhlášení rozsudku) zaslal soudu důkazy a tvrzení. Těmi se soud logicky již nemohl zabývat, jde však převážně o listiny, které již předtím byly do spisu založeny a provedeny k důkazu.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná (úspěch žalobkyně 95,10 %, úspěch žalovaného 4,90 %, rozdíl úspěch a neúspěch 90,20 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 586,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 399 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 234 968,19 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; sepsání návrhu ve věci samé; účast u jednání soudu dne 16. 4. 2025 v době od 9:49 do 12:04 hod. – počítáno jako 2 úkony právní služby; podání k výzvě soudu dle § 118b o. s. ř.; účast u jednání dne 21. 5. 2025 od 9:07 do 9:57 hod.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění do 31. 1. 2024), a čtyřech paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění od 1. 1. 2025), náhrady cestovních výdajů za cesty uskutečněné ze sídla právního zástupce žalobkyně do místa sídla soudu při vzdálenosti těchto dvou míst 85 km dle tras na www.mapy.cz (, adresa, , a zpět, dne 16. 4. 2025 a dne 21. 5. 2025, tj. 4x85 km), za použití osobního automobilu Škoda Superb Kombi, reg. zn. , SPZ, , s průměrnou spotřebou motorové nafty 6 l/100 km, ceně 34,70 Kč/1l a sazby náhrad 5,80 Kč dle vyhl. č. 475/2024 Sb., tj. cestovné ve výši 2 679,88 Kč, náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. (každá započatá půlhodina po 150 Kč) tedy 6x30 min, tj. 900 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 649,88 Kč ve výši 14 836,48 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 94 885,36 Kč. Žalobkyni byly přiznány náklady ve výši 85 586,60 Kč, tj. 90,20 % z částky 94 885,36 Kč.

63. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná (úspěch žalobkyně 95,10 %, úspěch žalovaného 4,90 %, rozdíl úspěch a neúspěch 90,20 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 586,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 399 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 234 968,19 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; sepsání návrhu ve věci samé; účast u jednání soudu dne 16. 4. 2025 v době od 9:49 do 12:04 hod. – počítáno jako 2 úkony právní služby; podání k výzvě soudu dle § 118b o. s. ř.; účast u jednání dne 21. 5. 2025 od 9:07 do 9:57 hod.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění do 31. 1. 2024), a čtyřech paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění od 1. 1. 2025), náhrady cestovních výdajů za cesty uskutečněné ze sídla právního zástupce žalobkyně do místa sídla soudu při vzdálenosti těchto dvou míst 85 km dle tras na www.mapy.cz (, adresa, , a zpět, dne 16. 4. 2025 a dne 21. 5. 2025, tj. 4x85 km), za použití osobního automobilu Škoda Superb Kombi, reg. zn. , SPZ, , s průměrnou spotřebou motorové nafty 6 l/100 km, ceně 34,70 Kč/1l a sazby náhrad 5,80 Kč dle vyhl. č. 475/2024 Sb., tj. cestovné ve výši 2 679,88 Kč, náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. (každá započatá půlhodina po 150 Kč) tedy 6x30 min, tj. 900 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 649,88 Kč ve výši 14 836,48 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 94 885,36 Kč. Žalobkyni byly přiznány náklady ve výši 85 586,60 Kč, tj. 90,20 % z částky 94 885,36 Kč.