19 C 37/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované, žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalobkyně a žalobce zastoupená obecným zmocněncem jméno celé jméno žalovaného , narozeným 27. 1. 1968, bytem ulice a číslo PSČ obec 2) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného pro: vyklizení nemovitých věcí spojeno s žalobou o určení vlastnictví žalobkyně celé jméno žalované , žalovaný celé jméno žalobce

I. Žaloba na určení, že žalobkyně [celé jméno žalované] vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 1 ideální poloviny těchto nemovitých věcí: pozemku [parcelní číslo] o výměře 367 m2, zastavěná plocha a nádvoří se součástí stavbou [adresa], dále pozemku [adresa] o výměře 256 m2, zahrada, dále pozemku [adresa] o výměře 35 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. p. garáž, všechny uvedené nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, se zamítá.

II. Ve vztahu z žaloby na určení vlastnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] jsou povinni vyklidit a vyklizené předat [jméno] a [obec] [anonymizováno] nemovité věci: pozemek [parcelní číslo] o výměře 367 m2, zastavěná plocha a nádvoří se součástí stavbou [adresa], dále pozemek [adresa] o výměře 256 m2, zahrada, dále pozemek [adresa] o výměře 35 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez č. p. garáž, všechny uvedené nemovité věci jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. IV. [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] jsou povinni společně a nerozdílně uhradit [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] náhradu nákladů řízení ve výši 18 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejich právního zástupce. Žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] se žalobou podanou 10. 11. 2020 domáhali rozhodnutí, jimž by soud nařídil vyklizení nemovitých věcí v jejich vlastnictví žalovanými [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného]. Žalobci tvrdili, že žalovaní užívají nemovité věci bez právního důvodu. V minulosti věci spoluvlastnila [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalované] každá idelání ½., posléze M. [celé jméno žalované] darovala svůj ideální podíl [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného] o vlastnictví nemovitých věcí přišel v rámci exekučního řízení ve veřejné dražbě. od vydražitele [jméno] [příjmení] ideální 1/2 nemovitých věcí koupil [celé jméno žalobce] v okamžiku podání žaloby tak byly spoluvlastníky nemovitých věcí [jméno] a [celé jméno žalobce] M. [celé jméno žalované] tvrdila, že jí svědčí nájemní právo sjednané v roce 2016 s [celé jméno žalovaného], tehdejším vlastníkem nemovitých věcí. V poslední pracovní den před konáním nařízeného jednání (nařízeno na 22. 2. 2021) podala žalovaná [celé jméno žalované] žalobu na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Soud pro prostudování žaloby a pracovním posouzení důvodů, pro něž je tvrzeno vlastnictví [celé jméno žalované] a s přihlédnutím k tomu, že již jednou z důvodu na straně [celé jméno žalované] bylo řízení odročeno, přistoupil s ohledem na zásadu procesní ekonomie a zamezení průtahům v řízení ke spojení obou věcí k společnému projednání a rozhodnutí v řízení vedeném od sp. zn. [číslo]. Usnesení soudu o spojení obou věcí bylo vyhlášeno při jednání nařízeném o žalobě na vyklizení dne 22. 2. 2021. Před rozhodnutím o spojení věcí doručil soud žalobu do datové schránky PZ [celé jméno žalobce] (žalovaný z žaloby o určení vlastnictví) a zajistil si souhlas s jednáním bez dodržení pořádkové lhůty 10 dní pro doručení žaloby a nařízení jednání, souhlas udělil PZ [celé jméno žalobce] i do protokolu při jednání dne 22. 2. 2021. Obecný zmocněnec žalované [příjmení] [celé jméno žalované] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] předložil soudu plnou moc k zastupování jak v řízení o žalobě na vyklizení tak v řízení o žalobě na určení vlastnictví, tedy byl oprávněn v obou řízeních [celé jméno žalované] zastupovat. K nařízenému jednání soudu se nedostavil řádně předvolaný [celé jméno žalovaného]. Obecný zmocněnec [příjmení] [celé jméno žalované] (bratr [celé jméno žalovaného]) jako důvod jeho nepřítomnosti uvedl, že musel paní [celé jméno žalované] odvést do nemocnice. Do okamžiku vypracování písemného odůvodnění rozsudku soud neobdržel žádnou omluvu o [celé jméno žalovaného]. Soud vedl řízení v jeho nepřítomnosti, když z jednání nebyl řádně a důvodně omluven. Nejdříve se soud zabýval otázkou vlastnictví předmětných nemovitostí (specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí), což byl i předmět žaloby na určení vlastnictví podané M. [celé jméno žalované] proti žalovanému [celé jméno žalobce] a zároveň předběžná otázka v žalobě o vyklizení nemovitých věci podané [jméno] a [celé jméno žalobce]. Soudní praxe dovodila, že na určovací žalobě k nemovitým věcem, jež podléhají zápisu do katastru nemovitostí, je vždy naléhavý právní zájem, tedy tento předpoklad pro projednání určovací žaloby je i v případě [celé jméno žalované] splněn. [celé jméno žalované] tvrdila, že nemovité věci darovala na základě smlouvy darovací svému synu [celé jméno žalovaného], následně však. M. [celé jméno žalované] podala k zdejšímu soudu žalobu na vrácení daru (předmětných nemovitých věcí) vedenou pod sp. zn. 4 C 6/2019 O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání č. j. 4C6/2019-27 ze dne 23. 8. 2019 v právní moci dne 3. 9. 2019 tak, že s účinky od 4. 2. 2019 je [celé jméno žalované] výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½. M. [celé jméno žalované] dále uvedla, že dne 5. 9. 2019 podala návrh na vklad vlastnického práva na základě uvedeného rozhodnutí soudu. Dne 23. 1. 2020 vydal Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav (dále i jen„ KN“) rozhodnutí č. j. V- 502/2019-207, kterým byl návrh vkladu zamítnut s odůvodněním, že dle rozsudku soudu má dojít ke změně zápisu vlastnictví z [celé jméno žalovaného] na [celé jméno žalované], když však vlastníkem nemovitých věcí není účastník vkladového řízení [celé jméno žalovaného], ale [obec] Polívka. [příjmení] [příjmení] vydražil nemovitosti v dražbě nařízené v rámci exekučního řízení vedeného na majetek [celé jméno žalovaného] M. [celé jméno žalované] namítala, že však v době podání návrhu na vklad vlastnického práva byl 5. 9. 2019 jako vlastník předmětných nemovitých věcí zapsán v katastru nemovitostí [celé jméno žalovaného]. Dále uvedla, že právní moc o udělení příklepu soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] nastala až 17. 9. 2019 žalobkyně měla za to, že rozhodnutí Katastrálního úřadu bylo protiprávní a její vlastnictví mělo být zapsáno do KN. Trvala na tom, že je pravou vlastnicí ideální ½ nemovitých věcí uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalovaný z žaloby o určení vlastnictví [celé jméno žalobce] navrhl žalobu o určení vlastnictví zamítnout, trval s poukazem na zápis v KN na tom, že je platným vlastníkem nemovitých věcí, které platně nabyl od vlastníka [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nemovité věci nabyl jako vydražitel ve veřejné dražbě. Soud k uvedeným tvrzením M. [celé jméno žalované] provedl jí navržený důkaz rozsudkem zdejšího soudu č. j. 4C 6/2019-27 z 23. 8. 2019, z úřední evidence ověřil právní moc 3. 9. 2019. Z rozhodnutí bylo zjištěno, že skutečně soud rozsudkem pro uznání (na základě fikce uznání § 153a odst. 3 o.s.ř.) určil, že spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí v podílu ideální ½ je se zpětnou účinností od 4. 2. 2019 [celé jméno žalované]. Z výpisu z KN k [list vlastnictví] k. ú. [obec] bylo zjištěno, že k 23. 8. 2019 byl spoluvlastníkem ideální ½ P. [celé jméno žalovaného], zároveň by k tomuto dni k jeho spoluvlastnickému podílu zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci s právními účinky zápisu ke 12. 10. 2016 16. 11.55 hod. Z rozhodnutí č. j. V- 502/2019-207 ze dne 23. 1. 2020 soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva M. [celé jméno žalované], kterého se od 5. 9. 2019 domáhala na základě pravomocného rozhodnutí č. j. 4C 6/2019-27, byl zamítnut, neboť dle výroku rozsudku soudu má dojít ke změně zápisu vlastnictví z [celé jméno žalovaného] na [celé jméno žalované], když však vlastníkem nemovitých věcí není účastník vkladového řízení [celé jméno žalovaného], ale [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o přezkum vkladového řízení soudem, může se tohoto domáhat účastník řízení v prekluzivní lhůtě 30 dní žalobou v občanskoprávním řízení podle části 5 občanského soudního řádu. Jak soud zjistil z úřední evidence, taková žaloba v prekluzivní lhůtě podána nebyla, z tohoto důvodu nemůže soud posuzovat postup Katastrálního úřadu ve vkladovém řízení, a tedy ani další předložený důkaz„ informace o průběhu vkladového řízení“, citované rozhodnutí Katastrálního úřadu ve věci řízení o povolení vkladového řízení je tak konečné. Zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva pro M. [celé jméno žalované] k předmětným nemovitým věcem odpovídá i k důkazu předložený výpis z listu vlastnictví [číslo] vedeného pro k. ú. a obec Kosmonosy prokazující stav k 18. 12. 2019, na kterém jsou jako spoluvlastníci každý k ideální ½ uvedeni [celé jméno žalobkyně] a [příjmení] [příjmení]. Z připojeného exekučního spisu 6 EXE 1622/2010 soud zjistil, že povinný [celé jméno žalovaného] podal v exekučním řízení vedeném na jeho majetek pod sp zn 134 EX 07866/10 odvolání proti usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019 č. j. 134 EX 07866/10-564 o udělení příklepu na vydražené nemovitosti (nemovité věci uvedené ve výroku I). V odvolání mimo jiné namítal, že dražba nemovitých věcí se konala přesto, že soudnímu exekutorovi bylo povinným sděleno, že u Okresního soudu v Mladé Boleslavi probíhá od 16. 5. 2019 řízení o žalobě na vrácení daru [celé jméno žalovaného] (předmětných nemovitostí). Usnesením č. j. 20 Co 231/2019-589 v právní moci 14. 8. 2019 bylo k uvedenému odvolání pravomocně Krajským soudem v Praze potvrzeno usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 5. 2019 č. j. 134 EX07866/10-564 o udělení příklepu na vydražené nemovitosti [jméno] [příjmení]. K námitce podaní žaloby na vrácení daru, nemovitých věcí, jež byly předmětem dražby, soud uvedl, že k datu provedení dražby 21. 5. 2019 nebylo zjištěno, že by byla podána vylučovací žaloba. Jediným prostředkem k ochraně práv třetích osob při dosud probíhající exekuci je žaloba uvedená v § 267 o.s.ř. (tzv. vylučovací žaloba). K tomu též NS ČR v rozhodnutí 26 Cdo 2053/2014 cit:„ Pokud vlastník (resp. spoluvlastník) nemovitosti, který v katastru není jako vlastník (spoluvlastník) zapsán, zjistí, že jeho nemovitost má být prodána v dražbě na základě již nařízené exekuce, může se bránit vylučovací žalobou; jakmile je taková žaloba podána, musí být exekuční řízení přerušeno až do rozhodnutí o žalobě. Není-li však vylučovací žaloba podána, nic nebrání provedení dražby a vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu, i když vydražená nemovitost nebyla vlastnictvím povinného a povinný na tuto skutečnost exekutora upozornil. Jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného) nerozhodné; tento způsob nabytí se tradičně označuje jako privilegovaný ([příjmení], J., [příjmení], F.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. [obec]: V. [jméno], 1935, díl II., s. 318). Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání; předchozí vady řízení, včetně toho, zda dražební vyhláška nabyla právní moci, nejsou pro nabytí vlastnictví významné.“ Dražba proběhla platně, příklep byl udělen [jméno] [příjmení]. Ve smyslu § 336l odst. 1 a 2 z. č. 99/1963Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) se [příjmení] [příjmení] stal po uhrazení nejvyššího podání vlastníkem nemovitých věcí, a to ke dni vydání usnesení o příklepu tj. k 22. 5. 2019 [příjmení] [příjmení] se tak stal vlastníkem nemovitých věcí k datu dřívějšímu, než bylo rozhodnuto o žalobě na vrácení daru, když však platí, že pokud nebyla podána žaloba vylučovací, nemá pravomocný rozsudek o vrácení daru vliv na dražbu provedenou v již nařízené exekuci. Shrnuto k určení vlastnictví předmětných nemovitých věcí. Soud dospěl k závěru, že [celé jméno žalované] nesvědčí vlastnické právo k nemovitým věcem uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí, to i přes pravomocný rozsudek zdejšího soud č. j. 4 C 6/2019-27 z 23. 8. 2019, právní moc 3. 9. 2019, jimž byla určena vlastnicí ideální ½ předmětných nemovitostí s účinky od 4. 2. 2019. Důvodem je skutečnost, že na majetek povinného [celé jméno žalovaného], bylo zahájeno exekuční řízení a nařízena dražba prodejem předmětných nemovitostí, kdy jediným způsobem, kterým může třetí osoba hájit své tvrzené vlastnické právo k takovým věcem je vylučovací žaloba dle § 267 o.s.ř. [celé jméno žalované] do 21. 5. 2019 – datum provedení dražby vylučovací žalobu nepodala (ani později). Nemovité věci originálním způsobem nabyl v dražbě [příjmení] [příjmení] a byl pak oprávněn s nimi dále nakládat, viz zápis v KN prokazující převod nemovitých věcí z J. [příjmení] na [celé jméno žalobce]. Soud plně odkazuje na citované odůvodnění rozhodnutí č. j. 20 Co 231/2019-589 včetně právní kvalifikace. Soud z uvedených důvodů ve výroku I. zamítl návrh na určení vlastnického práva [celé jméno žalované] k předmětným nemovitým věcem. K nároku na vyklizení nemovitých věcí. [jméno] a [celé jméno žalobce] tvrdili, že jsou spoluvlastnický nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a [celé jméno žalované] s [celé jméno žalovaného] je užívají bezprávního důvodu. [celé jméno žalované] na svou obranu tvrdila přímo v řízení 19 C 37/2020, že jí svědčí nájemní smlouva uzavřená s [celé jméno žalovaného] dne 1. 8. 2016, následně tvrdila, že je spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí, k čemuž podala určovací žalobu (viz shora závěr, že vlastnicí není). [celé jméno žalovaného] na svou obranu neuvedl nic, pouze tvrdil, že [celé jméno žalované] je oprávněna nemovité věci užívat na základě nájemní smlouvy uzavřené s ním 1. 8. 2016, tedy v době, kdy byl vlastníkem nemovitých věcí. Uváděl, že o smlouvě spoluvlastnice [celé jméno žalobkyně] věděla. Soud se nyní bude věnovat obraně M. [celé jméno žalované] spočívající v tvrzení nájemního vztahu, otázka vlastnictví M. [celé jméno žalované] byla negativně vyřešena shora. Z výpisu z katastru nemovitostí k 1. 10. 2021 (l. [číslo] spisu) a z výpisu na l. [číslo] spisu 19 C 55/2021 ke dni 11. 2. 2021 má soud za prokázané, že vlastníky uvedených nemovitých věcí jsou [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] každý k ideální ½. Vlastnictví M. [celé jméno žalované] bylo vyvráceno shora. Z dražební vyhlášky č. j. 134 EX07866/10 -422 (l. [číslo]), která je součástí k důkazu provedeného exekučního spisu č. j. 134 EX07866/10, soud zjistil, že existence práva nájmu k draženým nemovitým věcem nebyla ve vyhlášce uvedena. Z emailové korespondence mezi J. [celé jméno žalobce] a J. [příjmení] z 8. 1. 2021 rovněž vyplývá, že dražitel nebyl informován o existenci jakéhokoli nájemního pravá k vydraženým nemovitým věcem. Korespondence [celé jméno žalobkyně] a J. [příjmení], respektive [jméno] [příjmení], prokazuje, že vydražitel neměl vědomost o existenci nájemní smlouvy k vydraženým věcem, a to že smlouva neexistuje, mu potvrdila i spoluvlastnice [celé jméno žalobkyně]. Z nájemní smlouvy (l. [číslo] spisu) soud zjistil, že byla uzavřena [celé jméno žalovaného] jako pronajímatelem a [celé jméno žalované] jako nájemkyní. Předmětem nájmu byla ideální ½ nemovitých věcí. Nájemní smlouvu tak ani separátně na jiné samostatné listině neuzavřela s M. [celé jméno žalované] tehdy druhá spoluvlastnice ideálního podílu [celé jméno žalobkyně], to potvrdila při jednání [celé jméno žalobkyně]. Skutečnost zda spoluvlastnice věděla o uzavřené nájemní smlouvě, jak tvrdil, ale neprokázal [celé jméno žalovaného], nemá právní význam. Podstatné je jestli i ona sama s M. [celé jméno žalované] nájemní smlouvu uzavřela, tak aby byla pronajata celá nemovitost nejen ideální (nikoli reálný) díl, což [celé jméno žalobkyně] popírá, nikdo to ani netvrdí. Tyto zjištěné skutečnosti jsou dostačující pro závěr, že předmětná nájemní smlouva nebyla uzavřena platně a na jejím základě proto M. [celé jméno žalované] žádné nájemní právo nezviklalo. Podle z. [číslo] občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) osoby, jimž náleží společně vlastnické právo k věci, jsou spoluvlastníky (§ 1115 odst. 1 o. z.); každý ze spoluvlastníků má právo k věci jako k celku a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 o. z.). Ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. definuje podíl tak, že vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Spoluvlastnický podíl tedy vyjadřuje podle o. z. pouze rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají a nesou shodná práva a povinnosti, které pro ně vyplývají z vlastnictví společné věci jako celku. U podílových spoluvlastníků jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Jestliže nedojde k reálnému rozdělení pozemků a součásti pozemku – domu mezi spoluvlastníky, nemůže být samostatným předmětem nájmu ideální spoluvlastnický podíl na pozemcích a domě. Vznik práva nájmu ideálního podílu (reálně blíže neurčeného) je proto pojmově vyloučen, viz NS rozsudek sp. zn. 26 Cdo 508/2019 ze dne 8. 1. 2020 Shrnuto k nároku na vyklizení nemovitých věcí. Po právní stránce vychází nárok žalobkyně z ochrany vlastnického práva dle ustanovení § [číslo] ve spojení s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Dle § 1042 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále o. z.), se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. [celé jméno žalované] neprokázala žádný důvod k užívání předmětných nemovitých věcí. [celé jméno žalovaného] v řízení žádnou obranu neuplatnil. Naopak [celé jméno žalobce] prokázali, že jsou spoluvlastníky, každý k ideální 1/2 nemovitých věcí, a jsou tak aktivně legitimování k podání žaloby na jejich vyklizení. Soud proto žalobě na vyklizení vyhověl v plném rozsahu. Lhůta k vyklizení byla k návrhu žalobců [příjmení] určena 30 dní, tedy delší než minimální lhůta vyžadovaná zákonem (15 dní) § 160 o.s.ř. V řízení byly provedeny i další důkazy, jako na č. l. 36 usnesení 34 EX 07866/10 – 422 ze dne 27. 9. 2018 – dražební vyhláška o dražebním jednání na 20. 11. 2018 v tomto termínu se nakonec dražba nekonala, tedy důkaz není v řízení relevantní. Dále č. l. 41 e-mailová korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ohledně uzavření nájemní smlouvy k nemovitosti [adresa] v obci [obec], jež je předmětem tohoto řízení, zároveň šlo o nabídku odkupu tyto skutečnosti nejsou významné pro rozhodnutí o určení vlastnictví ani o vyklizení nemovitostí ve spoluvlastnictví Petrášových. Dále byl proveden dopis č. l. 19 [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně] z 9. 6. 2020 s doručenkou z 18. 6. 2020, jde o sdělení názoru odesílatelů o vlastnictví nemovitých věcí M. [celé jméno žalované], dále jejího existujícího nájemního práva a zájmu nemovitost odkoupit. Tento důkaz neprokazuje ani vlastnictví M. [celé jméno žalované] ani její užívací právo k předmětným nemovitým věcem. O náhradě nákladů řízení vztahující se k nároku na určení vlastnictví soud rozhodl dle 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšný [celé jméno žalobce] se náhrady nákladů řízení vzdal. O náhradě nákladů řízení vztahujících se k nároku na vyklizení nemovitých věcí soud rovněž rozhodl podle pravidla úspěchu ve věci § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšným solidárním žalobcům [příjmení] a [celé jméno žalobce] přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 18 200 Kč vůči neúspěšným žalovaným [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného]. Náklady řízení žalobců o vyklizení nemovitých věcí spočívají v zaplaceném soudním poplatku 5 000 Kč a náhrady za právní služby advokáta stanovené dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření k vyjádření žalovaných, účast na soudním jednání dne 22. 1. 2021) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. v poloviční sazbě 750 Kč – předžalobní výzva, tj. 6 750 Kč za úkony včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 500 Kč. Náhrada za zastupování advokátem u jednoho žalobce tak činí 8 250 Kč za oba 16 500 Kč, to sníženo o 20 % dle §12 odst. 4 a. t., neboť šlo o společné úkony při zastupování více osob. Náhrada nákladů řízení pro oba solidární žalobce po 20% snížení činí 13 200 Kč Celkem jsou žalovaní [jméno] a [celé jméno žalovaného] jako solidární dlužníci povinni uhradit žalobcům [příjmení] částku 18 200 Kč. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám právního zástupce [jméno] a [celé jméno žalobce] (§ 149 o.s.ř), lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.