19 C 390/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice a číslo PSČ obec o: žaloba z rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení pokojné držby práva přístupu a příjezdu žalobců k rekreačnímu objektu -) [obec] č. e. [anonymizováno] – rod. rekr., zapsaný na [list vlastnictví] stojící na pozemku st. [anonymizováno] obojí k.ú. [obec] u [obec] -) [obec] č. e. [anonymizováno] – rod. rekr, zapsaný na [list vlastnictví] stojící na pozemku st. [anonymizováno] obojí v k.ú. [obec] u [obec], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [obec], a to ukládáním zeminy a kamení na pozemku [číslo] – ostatní plocha, který je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec].

II. Žalovaný je povinen uvést pozemek [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], do původního stavu před počátkem rušení pokojné držby, to znamená odstranit z pozemku [číslo] k. ú. [obec] u [obec] veškerou navezenou zeminu a kamení, a to ve lhůtě 3 dny od doručení tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč, a to to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje [jméno] [příjmení].

1. Žalobci se žalobou podanou dne 1. 11. 2022, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby se zdržel rušení pokojné držby práva přístupu a příjezdu žalobců k rekreačnímu objektu [obec] č. e. 11 – rod. rekr., stojícímu na pozemku st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec] a k rekreačnímu objektu [obec] [anonymizováno] – rod. rekr, stojícímu na pozemku st [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], a to ukládáním zeminy a kamení na pozemku [číslo] – ostatní plocha, který je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec]. Dále se domáhali rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k uvedení pozemku [číslo] – ostatní plocha, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], do stavu před rušenou držbou, konkrétně odstraněním veškeré navezené zeminy a kamení. Formulace této povinnosti byla žalobci upřesněna podáním došlým soudu v poslední den lhůty pro vydání rozhodnutí, když časově bezprostředně reagovala na vyjádření žalovaného. Přičemž nešlo o změnu žaloby, pouze o přesnější formulaci stavu, do kterého má být pozemek uveden.

2. Žalobci uvedli, že mají ve svém společném jmění manželů stavbu rekreačního objektu [obec] č. e. [anonymizováno] – rod. rekr., stojící na pozemku st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] a dále stavbu rekreačního objektu [obec] č. [anonymizováno] – rod. rekr, stojící na pozemku st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], zapsána na [list vlastnictví] (dále též jen„ chata č. e. 11, chata č. e. [anonymizováno]“). Žalovaný má od 13. 5. 2022 ve svém vlastnictví pozemek [číslo] – ostatní plocha, který je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ pozemek [číslo]“).

3. Žalovaný podle žalobců svévolně ruší jejich pokojnou držbu tím, že v období od 3. 10. 2022 do 6. 10. 2022 přemístil z pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] na pozemek [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] velké množství zeminy a kamení, čímž prakticky znemožnil žalovaným přístup a příjezd k jejich rekreačním objektům (za umístění na pozemku [číslo] byl pokutován).

4. K prokázání těchto skutečností předložili žalobci výpisy z katastru nemovitostí k [list vlastnictví], [list vlastnictví] a [list vlastnictví], snímek z katastrální mapy zachycující pozemek [číslo] na něm umístěné rekreační objekty, dále fotodokumentaci pokojného stavu držby před rušením držby a stavu po rušení držby ze strany žalovaného, rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav ze dne 15. 5. 2020 o odnětí pozemku [číslo] z režimu lesního pozemku a čestná prohlášení vlastníků sousedních rekreačních objektů o okamžiku zahájení rušení držby.

5. Žalovaný ve vyjádření ze dne 11. 11. 2022 s žalobou nesouhlasil. Nepopíral, že na svůj pozemek [číslo] umístil zeminu z jiného svého pozemku, ale mělo tomu být již dne 24. 8. 2022. Žalobci se dle žalovaného o uložení zeminy na pozemku [číslo] dověděli nejpozději dne 2. 9. 2022, k čemuž žalovaný dokládá jím pořízenou fotografii z místa samého, kde je vidět jak uložená zemina, tak i žalobci u svých rekreačních objektů včetně zaparkovaného automobilu a dále detail informace o pořízení snímku s datem 2. 9. 2022. Namítal proto uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty. Žalobci předložená čestná prohlášení o počátku rušení držby nepokládal za způsobilý důkaz, a to z důvodu absence poučení prohlašujících osob o následcích uvedení nepravdivého svědectví, případně prohlášení o tom, že by si byly následků uvedení nepravdivých informací vědomi. Uvedl, že chatky těchto čestně prohlašujících sousedů jsou taktéž umístěny na pozemcích žalovaného a jsou jimi taktéž užívány bez právního důvodu včetně okolního prostranství. Dále žalovaný namítal, že nejsou dány důvody pro mezitímní uspořádání vztahů účastníků řízení, když zemina na pozemku [číslo] není rozprostřena po celé jeho ploše, ale toliko pouze bodově a není tak zamezen přístup ke stavbám ve vlastnictví žalobců (k tomu předložil fotografie). Namítal nedostatek důkazů k tvrzení žalobců o předchozím parkování vozidel v místě navezené zeminy. Prostranství kolem chatek ve vlastnictví žalobce je natolik rozlehlé, že i po navezení zeminy jsou na něm žalobci schopni parkovat i více než dva automobily. Tvrdí neoprávněnost držby (více nekonkretizuje). Konečně žalovaný namítá, že návrh žalobců není proporcionální jednak k právům žalovaného jako vlastníka pozemku [číslo] která jsou poškozována ze strany žalobců, a dále k nákladům, které by žalobce musel vynaložit na odvoz zeminy a její uskladnění, kdy tyto náklady žalovaný očekává v řádech vyšších deseti tisíců korun. Zásah podle žalovaného není takové intenzity, která by si žádala okamžitou úpravu poměrů. Uvádí, že žalobcům„ není zamezen přístup k jejich objektům absolutně, jen zřejmě není takový, na jaký byli možná zvyklí“, čímž žalovaný sám připouští pokojnou držbu a zásah do ní. Tvrdí, že mu okamžitou úpravou vztahů může vzniknout škoda nepoměrně vyšší k tomu, jaká práva žalobců jsou teoreticky porušována. Vedle hmotněprávní obrany vznesl žalovaný námitku proti procesnímu postupu soudu – neustanovení tlumočníka.

6. Žalovaný je cizím státním příslušníkem - občanem Ukrajiny, který nepožívá žádných imunit. Není pochyb o tom, že řízení o rušení pokojné držby práva k nemovité věci, nacházející se na území ČR, má pravomoc řešit český soud, a to podle české hmotně právní i procesní úpravy. <b>Námitka nedodržení zásady rovnosti účastníků – neustanovení soudního tlumočníka</b> 7. Žalovaný, občan Ukrajiny spatřoval nedostatek řízení v tom, že mu nebyl ustanoven tlumočník v souladu s § 18 o.s.ř. K tomu soud uvádí.

8. Podle §18 o.s.ř. má účastník právo jednat před soudem ve své mateřštině, podle odst. 2 soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo.

9. Soud tedy neustanovuje tlumočníka osobě s jiným rodným jazykem než češtinou automaticky, nýbrž až poté, co taková potřeba vyjde v řízení najevo (§18 odst. 2 o.z.). Smyslem tohoto institutu je zajistit osobě zcela či nedostatečně znalé českého jazyka srovnatelnou kvalitu komunikace se soudem, jakou by se vyznačovala komunikace soudu s osobami, které český jazyk ovládají (důvody Sb. NSS [číslo], NSS 4 Azs 52/2004). Proto samo zjištění, že účastníkem je cizí státní příslušník, eventuálně osoba jiné, než české národnosti, nevede ještě k nutnosti ustanovení tlumočníka takové osobě (R 40/99; Sb. NSS 519/ 2005, NSS 7 Azs 17/2003). Reaguje-li totiž cizinec na úkony soudu činěné v českém jazyce svými podáními činěnými rovněž v českém jazyce, nejsou pro ustanovení tlumočníka dány důvody, nebo zde není taková potřeba (Sb. NSS [číslo], NSS 6 Azs 10/2003). O tom, zda potřeba ustanovení tlumočníka vyšla v řízení najevo, se soud dozví buď z obsahu spisu, nebo z přímého kontaktu s účastníkem při jednání. Automatická není ani poučovací povinnost soudu o možnosti žádat tlumočníka. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2003, čj. 7 Azs 17/2003-40) platí, že poučení o procesních právech a povinnostech dle § 36 odst. 1 s. ř. s. (analogicky § 18 o.s.ř.) je soud povinen poskytnout účastníku v takové době, kdy je to podle stavu řízení pro něj zapotřebí. O právu jednat v jeho mateřštině proto soud poučí účastníka tehdy, jestliže v průběhu řízení zjistí, že účastník neovládá jazyk, kterým se jednání vede.

10. Nadto právo jednat v mateřském jazyce se vztahu jen na jednání před soudem, tím je skutečně jen ústní jednání v rámci nařízeného soudního jednání. Účastník nemá právo na vyhotovení soudních rozhodnutí v mateřském jazyce. Ústavní soud ve stanovisku pléna Pl.ÚS-st. [číslo] ze dne 25. 10. 2005 uved„ Soud připomíná, že v daném řízení právo na pomoc tlumočníka ve smyslu čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod nelze rozšiřovat pomocí interpretace, resp. konkretizace čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jako obecného ustanovení o spravedlivém řízení. Základní právo garantované čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod nedopadá na písemný styk soudu s účastníky řízení a naopak. To nevylučuje, aby zákonná úprava poskytla vyšší standard.“ 11. V daném případě soudkyně před zasláním výzvy k vyjádření ověřila z veřejně dostupných rejstříků, že žalovaný figuruje jako statuární orgán, a odpovědná osoba v několika obchodních společnostech, a to již od roku 2005. V ISZR u něho bohužel není zapsán údaj, od kdy na území ČR pobývá. V rámci soudní aplikace ISAS je žalovaný evidován v řízení u OS [obec] od roku 2000, to v různých procesních postaveních včetně svědka, aniž by byl někdy žalovanému ustanoven tlumočník. Uvedené vedlo soud k závěru, že v okamžiku doručování žaloby a výzvy k vyjádření nevyšla najevo potřeba ustanovení soudního tlumočníka. Žalobu s výzvou k vyjádření doručil žalovanému, který nemá datovou schránku, soudní doručovatelka paní [jméno] [příjmení] dne 3. 11. 2022. Rovněž ze sdělení doručovatelky o průběhu doručování neměl soud důvod domnívat se, že je žalovanému v případě soudního jednání třeba ustanovit tlumočníka. Dle sdělení doručovatelky komunikoval žalovaný plynulou češtinou, před ní plynule do telefonu předčítal právě doručené soudní listiny třetí osobě (tvrdil, že jde o právního zástupce) a poté doručovatelce sám dal telefonní číslo, aby se s ním mohla v případě dalšího doručování bez problému spojit. Jak sdělila soudní doručovatelka žalovaného z úřední činnosti doručovatelky a soudní vykonavatelky zná, vždy s ní komunikuje bez problémů česky. Dne 7. 1. 2022 doručil žalovaný osobně do podatelny soudu vlastnoručně psanou žádost o prodloužení lhůty k vyjádření v českém jazyce a zároveň při této osobní návštěvě se objednal na den 9. 11. 2022 hodin na nahlížení do spisu. Podání z 7. 11. 2022 je obsahově zcela srozumitelné, prokazuje pochopení výzvy soudu k vyjádření, neznalost gramatiky překážku v komunikaci nevytváří. Není zároveň pravdivé tvrzení žalovaného ve vyjádření z 11. 11. 2022, že se od počátku (žaloba doručena 3. 11. 2022) domáhal nahlédnutí do spisu. Při tomto úkonu fungoval žalovaný bez cizí pomoci a bez problémů. Dne 9. 11. 2022 9 hod nahlédl do spisu za přítomnosti pracovníků infocentra a soudkyně. Soudkyně se nahlížení účastnila, aby jednak sdělila žalovanému charakter řízení – potřebu rozhodnout ve lhůtě 15 dní od podání žaloby, a tedy minimum prostoru pro prodlužování lhůty k vyjádření. Zároveň si soudkyně ověřit jazykovou znalost žalovaného. Opět nebylo zjištěno, že by žalovaný věci neporozuměl, on sám žádné komplikace s jazykem soudu nesdělil. Při osobním nahlížení požádal o místní šetření, i to svědčí o jeho plné orientaci v řízení a absenci jazykové bariery. [ulice] šetření bylo nařízeno ještě dne 9. 11. 2022, a to na den 11. 11. 2022 9 hodin. Žalovaný se dostavil (tedy sdělení soudu při nahlížení do spisu zcela porozuměl). Při místním šetření žalovaný uvedl, že se k věci ještě vyjádří jeho advokát (do té doby nezastoupen). Žalovanému bylo sděleno, že je třeba se vyjádřit nejlépe ještě 11. 11. 2022 aby soud mohl na vyjádření reagovat. I z toho, že k vyjádření došlo téhož dne a reagovalo adekvátně na dění v řízení je zřejmé, že žalovaný celému dění v řízení jednoznačně porozuměl. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 12. Žalobci k žalobě přiložili výpis z katastru nemovitostí, který prokazuje shora uvedená tvrzení o jejich spoluvlastnictví chaty č. e. [anonymizována dvě slova] a o vlastnictví pozemků, na kterých chaty stojí pozemek st. [číslo] st. [číslo] pozemku [číslo] který chaty bezprostředně obklopuje žalovaným. Žalovaný je vlastníkem na základě kupní smlouvy uzavřené dne 13. 5. 2022. Žalobci chaty vlastní od roku 2017 a 2008 na základě kupních smluv. O uvedených skutečnostech mezi účastníky nebyl spor. Nadto vlastnická práva nejsou předmětem tohoto řízení, zkoumá se toliko faktický stav.

13. Z fotografií založených do spisu žalobci a následně z místního šetření soud zjistil, že rekreační chata č. e. [anonymizováno] a č.e. [anonymizováno] se nachází v sousedství dalších rekreačních chat. To je patrné i z ortofoto mapy, kterou soud opatřil vzdáleným náhledem do katastru nemovitostí. Všechny tyto rekreační objekty jsou bezprostředně obklopeny pozemkem [číslo] ve vlastnictví žalovaného.

14. Z rozhodnutí Magistrátu města Mladá Boleslav odboru životního prostření ze dne 15. 4. 2020 (dále jen„ rozhodnutí Magistrátu“), soud zjistil, že pozemek [číslo] byl trvale odňat z funkce lesa. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že jsou na pozemku vybudovány rekreační objekty, okrasné zahrádky, parkoviště a slouží více rekreačním účelům, než k plnění funkce lesa. Pozemek byl odňat z režimu lesa s tím, že tuto rekreační funkci má nadále plnit. Dále se uvádí, že rekreační objekty vznikaly od roku 1938 a v současnosti nemají vlastníci chat k pozemku [číslo] právo pachtu a ani nájmu. Konstatuje, že stav, kdy užití pozemku nerespektuje jeho funkci lesa, nezavinili současní vlastníci.

15. Tedy odůvodněním tohoto rozhodnutí má soud za prokázanou k 15. 4. 2020 pokojnou držbu celého pozemku [číslo] vlastníky chat, a to k rekreačním účelům včetně příjezdu a parkování vozidly. Je rovněž prokázáno, že vůle držet pozemek (volní složka držby viz odst. 26 odůvodnění) byla projevena vlastníky chat navenek a okolí jí i tak vnímalo (jinak by Magistrát právě za účelem rekreačního užití pozemku tento nevyjmul z funkce lesa). Odůvodněním rozhodnutí Magistrátu by bylo vyvráceno tvrzení o nepravé držbě, pokud by ale vůbec byla tvrzena (viz odst. 29 odůvodnění). Rozhodnutí nabylo právní moci 5. 5. 2020 16. Z místního šetření bylo rovněž zjištěno, že k realizaci rekreačního účelu chat č.e. [anonymizováno], č.e. [anonymizováno] je nutně třeba užívat k chatám těsně přiléhající a zcela je obklopující pozemek [číslo] to nejen pro přístup k chatě, ale i k realizování rekreační funkce chat. Tedy i to prokazuje, že držba byla nevyhnutelně jednoznačně navenek demonstrována a i žalovaný, který pozemek nabyl v roce 2022 o ní musel vědět. Okolí chat, tedy pozemek [číslo] je stále upraveno okrasným způsobem, což svědčí o trvání způsobu užívaní pozemku, jak je popsán v rozhodnutí Magistrátu, tedy že vlastníci chat držbu pozemku k rekreačním účelům vykonávají dosud. [ulice] šetření prokázalo, že skutečnosti uváděné ve zmíněném rozhodnutí Magistrátu o rekreační a pobytové funkci pozemku [číslo] pro chaty, které obklopuje, jsou stále aktuální. Soud za prokázané, že majitelé chat, tedy i žalovaní dosud drží užívací práva k pozemku č [číslo].

17. Dále bylo na místě zjištěno, že na pozemek [číslo] obklopující rekreační chatu č.e. [anonymizováno], č.e. [anonymizováno] je umístěno větší množství zeminy, a to v bezprostřední blízkosti vstupu do chat. Bylo zjištěno, že přístup k pozemku a chatě je veden z místní komunikace odbočkou po lesní cestě, která vede přes pozemek [číslo]. Ač není zemina navezena přímo na přístupovou cestu, znemožňuje přístup k rekreačním chatám č.e. [anonymizována dvě slova], respektive zaparkování vozidla u chaty, neboť přístupová cesta musí zůstat průjezdná i pro její ostatní uživatele. Díky navezené zemině nelze parkovat před chatou, kde vozidlo žalovaných dříve parkovalo. Užívání pozemku [číslo] k parkování vyplývá i z uvedeného rozhodnutí Magistrátu.

18. Z fotografií předložených žalobci zachycujících rekreační užívání prostranství před chatami č.e. [anonymizováno] byl znovu prokázán rekreační účel užívání pozemku [číslo] vlastníky chat, deklarovaný v rozhodnutí Magistrátu z 15. 4. 2022, a tedy držba pozemku vlastníky chat, tedy i žalovanými za tímto účelem.

19. Z četných prohlášení paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že k navážce zeminy došlo v období od 3. 10. do 6. 10. 2022.

20. Z fotografií předložených žalovaným, ke kterým byl připojen další samostatný screenshot vlastností souboru uvádějící čas 2. 9. 2022 16:54, místo [obec a číslo], soud zjistil pouze to, že je na nich zachycená chata žalobců č. e. [anonymizováno], několik osob a halda zeminy před chatou. Soud nemůže učinit závěr, že vlastnosti souboru uvedené na screenshot patří některé z předložených fotografií. Takový závěr by však soud nemohl učinit ani při odborném ohledání zařízení, které fotografie pořídilo. Každému běžnému uživateli technických zařízení (jako digitální fotoaparát, mobilní telefon, tablet atd.), kterými lze takové fotografie pořídit, je známo, že čas znázorněný jako čas pořízení fotografie není objektivním údajem. Jde o údaj odpovídající systémovému nastavení zařízení, které může každý uživatel měnit. Z uvedeného důvodu tento důkaz není průkazný, a proti dvěma četným prohlášení u soudu neobstál. Soud připomíná pravidlo pro hodnocení důkazů obsažené v § 132 o.s.ř.

21. Z vyjádření žalovaného soud zjistil, že nepopírá, že zeminu na pozemek [číslo] nechal navézt. Žalovaný sám připouští, že do rozsahu pokojného užívání pozemku [číslo] vlastníky chat negativně zasáhl, když ve vyjádření z 11. 11. 2022 uvádí„ Žalobcům zejména není zamezen přístup k jejich objektům absolutně, jen zřejmě není takový, na jaký byli možná zvyklí.“ <b>Právní hodnocení zjištěného skutkového stavu</b> 22. Řízení o žalobě z rušené držby upravuje § 176 - § 180 o.s.ř. soud rozhoduje bez nařízení jednání ve lhůtě 15 dní od podání žaloby.

23. Podle ust. § 1003 o. z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

24. Podle ust. § 1007 odst. 1 o. z., byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

25. Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu; proto soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší (srov. sp. zn. IV. ÚS 3074/17). Proto podle § 178 o. s. ř. platí, že v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. To znamená, že žalobce musí v řízení tvrdit a dokázat, že je držitelem práva, o jehož rušení v řízení jde a žalovaný jej ruší. [příjmení] držba byla držbou, musí být současně splněny dvě nezbytné náležitosti. První z nich je faktické ovládání práva a druhou z nich je existence úmyslu osoby, která právo držby vykonává, ovládat toto právo pro sebe jako své vlastní (společné ovládání držby více osobami není vyloučeno). Vůli držitele je potřeba projevit navenek, přičemž významné je, jak tento projev vnímá okolí.

26. Námitky žalovaného jsou omezené. Může namítat, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty nebo popírat svémocnost zásahu. Žalovaný může dále namítat, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 o. z.).

27. Nový občanský zákoník zavedl v koncepci držby nový pojem pravé držby. O pravou držbu se jedná tehdy, pokud není prokázáno, že držitel nabyl držbu svým vetřením se v držbu svémocně nebo vlouděním se potajmu nebo lstí, anebo usilováním o proměnu v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. O nepravou držbu se jedná, pokud držitel nabyl držbu násilím nebo vypuzením oprávněného držitele, potají nebo lstí či výprosnu.

28. Podle § 993 o. z. platí, že neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně, nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosnou, jde o pravou držbu. "Kdo tvrdí, že držitelova držba není pravá, musí to prokázat, tj. musí prokázat některou ze skutečností § 993 o. z. Domněnku pravé držby stanoví též § 994" (PETROV, J. In: PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. [číslo]).

29. V řízení žalobci prokázali předchozí pokojnou držbu pozemku [číslo] obklopujícího rekreační chatu č. e. 11,12, a to -) rozhodnutím Magistrátu města Mladá Boleslav, odůvodňujícím odnětí pozemku z funkce lesa právě dlouhodobým plněním rekreačního a pobytového účelu pro chaty, jež obklopuje, to v okamžiku, kdy k pozemku není sjednáno užívací právo (uvádí absenci pachtu, nájemu od 1. 1. 2020); z odůvodnění bylo dále prokázáno, že k 15. 4. 2020 držba zahrnovala parkování na pozemku, příjezd k chatám a rekreační užití pozemku [číslo] -) místním šetřením, které potvrdilo, že stav a účel užívání pozemku, deklarovaný v rozhodnutí Magistrátu, je stále aktuální. Žalovaný držbu nerozporoval. Namítanou neoprávněnou držbu neprokázal -) fotografiemi zachycujícími rekreační užití chat 30. V řízení bylo prokázáno, že držbu vykonávali žalobci k celému pozemku [číslo] to lze dovodit z rozhodnutí Magistrátu, které v rámci odůvodnění vynětí celého pozemku [číslo] z režimu lesního pozemku uvádí, že je užíván (míněno celý) k pobytovému účelu v souvislosti s umístěním rekreačních chat (i č. e. [anonymizována dvě slova]), které bezprostředně obklopuje. I proto je naprosto bezpředmětné jakkoli posuzovat, zda uložení zeminy v té nebo oné části pozemku žalobcům ještě umožňuje nebo již ne přístup a příjezd k chatě a jak komfortní. Žalobci mají právo na nerušenou držbu, tedy jakýkoli zásah do zjištěné pokojné držby pozemku není dovolený. Zároveň mají právo domáhat se odvezení veškeré navezené zeminy z pozemku, neboť hromady zeminy, ať už na místě kudy se projíždí, parkuje či jinak využívá pozemek k pobytové funkci, jednoznačně ruší prokázanou pokojnou držbu pozemku k rekreačním účelům. V daném případě bylo navíc prokázáno uložení zeminy do těsné blízkosti chat, což zcela zásadně zhoršilo přístupu k nim a je hrubým zásahem do pokojné držby.

31. Dále bylo prokázáno rušení předchozí pokojné držby žalovaným. Rušení spočívá v navezení zeminy na pozemek [číslo] to i do bezprostřední blízkosti chaty č. e. [anonymizováno]. To ostatně žalovaný nepopíral.

32. Pokud jde o plynutí prekluzivní 6 týdenní subjektivní lhůty, dospěl soud k závěru, že žaloba byla dne 1. 11. 2022 podána v běžící subjektivní i objektivní prekluzivní lhůtě. Její začátek soud na základě předložených důkazů – čestných prohlášení, shledal dnem 4.11.2022 (počítání lhůt dle § 605 o.z.). K námitkám žalovaného proti čestnému prohlášení soud uvádí, že čestné prohlášení není svědeckou výpovědí ani ji nenahrazuje. Čestná prohlášení soud považuje za způsobilý důkaz. Soud připomíná, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Soud nepovažuje za spolehlivý důkaz o počátku subjektivní lhůty fotografii zeminy před chatou č. e. [anonymizována dvě slova] s osobami údajně žalobců na pozadí. To zejména proto, že údaj o čase pořízení fotografie není objektivním údajem, viz odst. 22 odůvodnění 33. Soud uzavírá, že žalobci žalobu podali v běžící prekluzivní lhůtě. Prokázali svou pokojnou držbu práva užívat celý pozemek [číslo] k rekreačním účelům, což v tomto případě zahrnuje i právo příjezdu a parkování na pozemku. Prokázali zásah do této držby žalovaným, a to v rozsahu jak jej žalovali - omezení práva přístupu a příjezdu k chatám č. e. [anonymizována dvě slova]. Naopak žalovaný neprokázal, že by lhůta počala běžet nejpozději 2. 9. 2022 a tudíž právo podat žalobu prekludovalo. Žalovaný rovněž neprokázal, že by předmětná držba byla nepravá (§ 1007 o. z.)

34. Soud proto v souladu s ust. § 1003 o. z. žalobě vyhověl a formou usnesení (viz § 180 odst. 1 o. s. ř.), které je předběžně vykonatelné (viz § 171 o. s. ř.), rozhodl o povinnosti žalovaného zdržet se rušení držby žalobců, jak je uvedeno ve výroku I. Tento výrok I., u něhož není stanovena lhůta k plnění, je tak vykonatelným doručením usnesením. Lhůta k plnění výroku II. byla stanovena soudem 3 dny od doručení usnesení.

35. Tímto usnesením se nezakládá překážka věci rozsouzené (res iudicata) pro rozhodnutí v případném následném petitorním řízení a nemá vliv ani na probíhající petitorní řízení. 9 C 320/2021 vedené u zdejšího soudu (toho času ve stádiu odvolacího řízení).

36. Akcesorický výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci úspěšný. Jeho náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby včetně její opravy, 3. účast na místním šetření 11. 11. 2022) á 2 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT“), 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 1764 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 12 164 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Při stanovení odměny za úkony právní služby soud nepostupoval dle § 9 o dst. 4 písm. b) AT, neboť předmětem řízení nebyla určovací žaloba. Předmět řízení nelze ocenit, AT nestanoví pro tento typ žaloby jinak, proto soud vycházel dle § 9 odst. 1 AT z puncta 10 000 Kč, jak je uvedeno shora.