19 C 396/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , datum narození bytem adresa pro zaplacení 28 084 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 084 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 28 084 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 703,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) zaplacení regresní náhrady ve výši 22 796 Kč za vyplacený služební příjem policistovi po dobu pracovní neschopnosti, ve výši 4 038 Kč za vyplacenou náhradu za ztrátu na služebním příjmu policisty, a konečně ve výši 1 250 Kč za vyplacenou náhradu za bolest.

2. Dle žalobkyně dne 20. 11. 2021 přibližně v 20:20 hodin došlo při výkonu služby k úrazu policisty, a to při zákroku proti hokejovým fanouškům u hokejového stadionu v [obec]. Šlo o úraz palce levé ruky, který se stal ve chvíli, kdy policista použil proti žalovanému donucovací prostředky. Žalovaný neuposlechl opakovanou výzvu s výstrahou a při zajištění nespolupracoval, a proto za pomocí donucovacích prostředků byl nakonec sveden na zem. Poškozený policista při dávání pravé ruky žalovaného do poutací polohy za záda, za užití síly, zavadil svým palcem levé ruky o oděv (bundu) žalovaného a při rychlém pohybu žalovaného směrem od těla policisty došlo k otočení (vyvrácení) palce. Dne 21. 11. 2021 došlo k ošetření policisty na Urgentním příjmu [nemocnice]. K ošetření došlo až druhého dne z důvodu toho, že služba byla ukončena v pozdních hodinách.

3. Zranění si vyžádalo dočasnou neschopnost policisty ke službě trvající od 21. 11. 2021 do 15. 12. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že v souladu se služebním zákonem se příslušníkovi v případě, že u něj nastala neschopnost k výkonu služby v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání poskytuje nejdéle po dobu 12 měsíců služební příjem. Tím, že žalovaný způsobil újmu na zdraví poškozeného policisty pprap. [jméno] [příjmení], zavdal tak příčinu vzniku dluhu na straně žalobkyně v podobě její povinnosti vyplácet tomuto policistovi po dobu pracovní neschopnosti služební příjem. Tímto vznikla žalobkyni újma ve výši vyplaceného služebního příjmu za dobu pracovní neschopnosti poškozeného policisty, tedy v důsledku služebního úrazu zaviněného protiprávním jednáním žalovaného. Konkrétně došlo k výplatě služebního příjmu dle § 124 odst. 5 písm. b) služebního zákona ve výši 9 399 Kč za období listopad 2021 a 17 435 Kč za období prosinec 2021. Žalobkyně k tomuto dodává, že v případě, že by ke služebnímu úrazu nedošlo, byl by poškozený policista pprap. [jméno] [příjmení] povinen vykonávat službu, a tímto poskytovat žalobci za jím vyplacený služební příjem náležité protiplnění. Žalobkyně tak byla povinna vyplácet poškozenému policistovi služební příjem, bez toho aniž by za tento vyplacený služební příjem obdržela tomu odpovídající protiplnění, přičemž má za jednoznačně prokázané, že za tento stav odpovídá žalovaný svým jednáním.

4. Žalovaný proti vydanému platebnímu rozkazu podal odpor a v reakci na výzvu soudu podal vyjádření. V něm uvedl, že 26. 1. 2022 byl příkazem [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] 2021 (č. j. [spisová značka] [číslo]) uznán vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se měl dopustit tím, že z nedbalosti neuposlechl výzvy úřední osoby při výkonu jeho pravomoci, za což mu byl uložen trest napomenutí. Ke skutku uvedl, že se ocitl v potyčce mezi domácími a hostujícími hokejovými fanoušky, uviděl svého kamaráda, kterého chtěl z toho místa odvést. Na místě byly desítky osob a za vysokého hluku příslušníci policie údajně užili výzvy„ jménem zákona setrvejte na místě nebo budou použity donucovací prostředky“. Jednu výzvu zaslechl, ale nevěděl, že byla určena jemu. Nikam se nevzdaloval. Správní orgán spatřoval společenskou škodlivost jednání žalovaného v nepodrobení se výzvě policie, což mělo snižovat její vážnost na veřejnosti a narušovat její výkon pravomoci. Správní orgán v odůvodnění odsouzení konstatoval, že žalovaný svým jednáním nezpůsobil vůbec žádný škodlivý následek. Žalovaný dále uvedl, že od chvíle, kdy rozpoznal, že výzvy policie směřují k jeho osobě, jednal zcela v souladu s jejími pokyny. Žádným způsobem se ani aktivně ani pasivně nebránil. K tomu žalovaný navrhl výslech dvou svědků. Co se týká žalobkyní popsaného mechanismu vzniku zranění policisty, tak vzhledem k tomu, že při poutání jeho osoby na zemi již zcela spolupracoval a celou událost si naprosto přesně vybavuje, striktně se ohrazuje, že by ke zranění policisty došlo jakýmkoliv jeho přičiněním. K poranění policisty muselo dojít toliko nesprávným technickým použitím donucovacích prostředků vůči jeho osobě nebo možná ve zcela jinou chvíli. Žalovaný poukázal na to, že mezi jeho jednáním a vznikem škody neexistuje příčinná souvislost. Konečně poukázal na skutečnost, že správní orgán v době vydání odsuzujícího rozhodnutí o přestupku nevěděl o zranění policisty a naopak konstatoval, že nedošlo k žádnému škodlivému následku. Měl za to, že je třeba prověřit skutečnosti, zda a kdy policista nahlásil jeho zranění při použití donucovacích prostředků, zda a kdy zaznamenal služební úraz do knihy úrazů, zda je jeho zranění evidováno v úředním záznamu o zákroku, a zda nebyly tyto údaje antidatovány. Okolnosti úrazu policisty má za přinejmenším nedůvěryhodné. Jako důkaz požadoval provést přehrání kamerového záznamu ze zásahu policie.

5. Žalobkyně reagovala replikou, ve které mimo shrnutí již uvedených skutečností, poukázala na úřední záznam o použití donucovacího prostředku č. j. KRPJ-123791-7/P 2021 [číslo] ze dne 20. 11. 2021, úřední záznam č. j. KRPJ-123855-2/ČJ-2021-1600HS-U, vyhotovený dne 21. 11. 2021 pprap. [jméno] [příjmení] a úřední záznam č. j. KRPJ-123855-7/ČJ-2021-1600HS-U vyhotovený dne 24. 11. 2021 nstržm. [jméno] [příjmení], které se plně vztahují k osobě žalovaného. Dodala, že poškozený policista žádný další obdobný zákrok do konce své služby neabsolvoval a co se týče vztahu policisty k tomu, komu přičítal způsobené zranění, je bezpředmětné uvažovat, že by policista své zranění přičetl následně při vyhotovování spisové dokumentace jiné osobě, neboť poškozený policista nemá žádného důvodu či motivace, jelikož finanční náhradu obdržel od zaměstnavatele a na výsledek tohoto řízení již nemá žádnou přímou vazbu, natož finanční. Pokud měl žalovaný pocit, že byl proti němu veden zákrok bezdůvodně, chybně či jinak příslušníci Policie pochybili, tak mohl podat stížnost na postup policistů, což však žalovaný od listopadu 2021 neučinil.

6. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém sdělil účastníkům, že podle listinných důkazů dosud založených do spisu má za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Zároveň upozornil žalovaného, že bude podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), vycházet z rozhodnutí vydaného v přestupkovém řízení jako z rozhodnutí o vině a trestu. Řízení se bude soustředit toliko na otázku, zda zranění policisty bylo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, ze kterého byl právě uvedeným rozhodnutím shledán vinným a byl za něj potrestán.

7. Soud z úředního záznamu o použití donucovacích prostředků ze dne 20. 11. 2021, č. j. KRPJ-123791-7/P 2021 [číslo], zjistil, že se v jeho závěru konstatuje, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění palce levé ruky pprap. [jméno] [příjmení] a k poškození optiky osobní služební kamery.

8. Soud zjistil z příkazu Magistrátu města Jihlavy ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. MMJ/SPO/63444 2021 (č. j. MMJ/SPO/17004 [číslo]), že byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti veřejnému pořádku, který je ve výroku o vině popsán tak, že dne 20. 11. 2021 kolem 20 hod. neuposlechl u zimního stadionu výzvy policistů Policie ČR při výkonu jejich pravomoci. V odůvodnění příkazu je uvedeno, že žalovaný jednal při nepodrobení se výkonu pravomoci úřední osoby v podnapilém stavu.

9. Soud zjistil z vyjádření odboru služby pořádkové Policie ČR ke škodní události (listina ze dne 1. 2. 2023), že žalovaný kladl při použití donucovacích prostředků aktivní odpor, po ústních pokynech nespolupracoval.

10. Soud zjistil informace o proškolení prap. [jméno] [příjmení] ohledně použití donucovacích prostředků (listina ze dne 29. 8. 2022).

11. Soud zjistil z úředního záznamu o utrpěném úrazu při zásahu (listina ze dne 21. 11. 2021), který pořídil pprap. [jméno] [příjmení], popis mechanismu úrazu takový, že při rychlém pohybu žalovaného směrem od těla pprap. [příjmení] došlo k otočení (vyvrácení) palce, přes způsobený úraz a bolest pokračoval dále, administrativu k úrazu zpracoval až po zákroku ve 23:30 hod.

12. Soud zjistil ze záznamu o úrazu příslušníka (listina ze dne 22. 11. 2021), že úraz byl nahlášen ve 20:45 hod., odehrál se ve 20:20 hod. dne 20. 11. 2021, místem úrazu byl zimní stadion na ulici [ulice] v [obec], k ošetření lékařem došlo dne 21. 11. 2021.

13. Soud zjistil ze záznamu protialkoholní záchytné stanice (protokol [číslo]) vyjádření lékaře, že žalovaný byl do záchytné stanice předán ve 20:30 hod., měl přítomnost alkoholu při dechové zkoušce 1,7 promile, při přijetí nespolupracoval, byl mnohomluvný, podivínský, hodnocení opilosti 2. stupeň, měl vrávoravý postoj, setřelou řeč, zápach alkoholu, při vyšetření spolupracoval.

14. Soud zjistil z listiny nazvané škoda na zdraví celkové vyčíslení nákladů spojených s dočasnou pracovní neschopností stanovené na 26 834 Kč, z ambulantní zprávy o pracovním úrazu policisty pprap. [jméno] [příjmení], zpráva je ze dne 21. 11. 2021; 10:57 hod., rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti zraněného policisty od 21. 11. 2021 do 15. 12. 2021.

15. Soud zjistil z přehledu výsledků zúčtování za období od 1. 6. 2022 do 30. 6. 2022 vyplacení bolestného pprap. [jméno] [příjmení] ve výši 1 250 Kč za pracovní úraz.

16. Soud zjistil z výzvy k úhradě škodní události adresované žalovanému (listina ze dne 19. 7. 2022), že byl vyzván k úhradě částky 28 084 Kč nejpozději do 3. 8. 2022.

17. Soud provedl důkazy žádostí žalovaného o obnovu řízení, rozhodnutím správního orgánu o zamítnutí obnovy řízení, odvoláním žalovaného proti rozhodnutí správního orgánu o zamítnutí žádosti o obnovu řízení, přičemž z uvedených důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti pro věc samu.

18. Soud zamítl návrh na provedení důkazů svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V otázce skutkového děje založil odpovědnost žalovaného za přestupek, přičemž vyšel z příkazu [stát. instituce] (s odkazem na § 135 o. s. ř.), a tedy pokud v tomto rozhodnutí je uvedeno, že vychází z úředních záznamů Policie, nelze se nyní domáhat jejich zpochybnění, a tedy i zpochybnění celého rozhodnutí o přestupku žalovaného. Vedle toho nemá soud za to, že by kdokoliv ve vzdálenosti 3 a více metrů mohl zaznamenat, zda policista zavadil palcem o bundu a přitom si jej vyvrátil, když sám policista popsal toto zranění v počáteční fázi jako lehce bolestivé.

19. Soud zamítl účastnický výslech žalovaného, neboť žalovaný sám uvedl, že by nic dalšího ve svém výslechu nesdělil, a zamítl návrh na provedení důkazu kamerovým záznamem ze zákroku, a to pro neexistenci takového záznamu.

20. Soud sdělil účastníkům, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce unesl své břemeno tvrzení a důkazu o tom, že úraz policisty pprap. [jméno] [příjmení] byl v přímé souvislosti s jeho zákrokem vůči žalovanému ze dne 20. 11. 2021 cca v 20:20 hod., při kterém policista použitím donucujících prostředků přiměl žalovaného k respektování pokynů policie. Dále, že újma, která žalobkyni vznikla z důvodu uhrazení v žalobě specifikovaných částek (dorovnání průměrného služebního příjmu po dobu nemocenské, bolestného, hodnoty výjezdu do záchytné stanice) je škodou způsobenou v přímé souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného shora uvedeného dne a proto za ní žalovaný odpovídá. Soud měl obranu žalovaného pouze za spekulativní, a proto nebyla způsobilá prokázat jeho tvrzení.

21. Právní posouzení věci soudem.

22. Podle § 2894 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

23. Podle § 2910 věty první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

24. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

25. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

26. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

27. Podle § 2962 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

28. Podle § 101 písm. a) a b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen„ zosp“), příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.

29. Podle § 102 odst. 1 zosp se náhrada za ztrátu na služebním příjmu příslušníkovi poskytuje po dobu jeho neschopnosti ke službě z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání v takové výši, aby se spolu se služebním příjmem nebo s nemocenským rovnala jeho průměrnému služebnímu příjmu před vznikem škody.

30. Podle § 124 odst. 5 písm. b) zosp se příslušníkovi poskytuje služební příjem nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

31. Soud konstatuje, že postih (regres) podle § 2917 o. z. může být úspěšně uplatněn za předpokladu, že poškozenému byla újma skutečně nahrazena tím, kdo mu za ni odpovídá, a vznikla v příčinné souvislosti s jednáním přímého (skutečného) škůdce, tj. jsou-li splněny předpoklady povinnosti přímého škůdce k náhradě škody podle občanského zákoníku (o. z.). Jestliže zákon č. 361/2003 Sb., ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem jakožto tím, kdo je povinen k náhradě škody, může se stát (Česká republika prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru) domáhat postihu vůči takovému škůdci za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 o. z. Toto ustanovení zakládá soukromoprávní vztah, ve kterém stát vystupuje jako právnická osoba v rovném postavení s druhou stranou tohoto soukromoprávního vztahu, na věci nic nemění ani skutečnost, že povinnost státu (bezpečnostního sboru) k plnění poškozenému policistovi vznikla v důsledku objektivní odpovědnosti za újmu způsobenou policistovi při výkonu služby a že tato povinnost vyplývá z veřejného práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5551/2017, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

32. Pro základní odpovědnost škůdce v projednávané věci je nezbytné, aby byly splněny předpoklady odpovědnosti v podobě existující újmy, škodního jednání, příčinné souvislosti mezi takovým jednáním a škodou, a konečně zavinění škůdce.

33. Soud má v projednávané věci za prokázané všechny předpoklady odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu ze strany žalovaného, tj. škodní jednání žalovaného v podobě jeho aktivního i pasivního odporu při zásahu policisty (zásah ve formě donucujícího prostředku), kdy v důsledku takového jednání policista překonával odpor žalovaného pohybem své ruky (při zajišťování pravé ruky žalovaného do pozice pro nasazení pout), při kterém došlo k zachycení policistova palce o část oděvu žalovaného a následkem odklonu žalovaného od těla policisty k jeho zranění, dále újmu (na zdraví) a další související újmu zasahujícího policisty, jež byla doložena žalobkyní ve formě peněžního plnění, kterým byla povinna odškodnit policistu na základě zákona č. 361/2003 Sb. (vyplacený služební příjem po dobu pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na služebním příjmu, náhradu za bolest), a také příčinnou souvislost mezi shora uvedeným jednáním žalovaného a uvedenou újmou, neboť nebýt aktivního i pasivního odporu žalovaného při zásahu policisty, nebyl by policista vystaven povinnosti zasáhnout uvedeným donucením směřujícím ke spoutání žalovaného, přičemž bez důvodných pochybností má soud za to, že lze zjevný a pro zásah nezbytný mechanismus pohybu palce horní končetiny policisty (při kterém došlo k zachycení o část oděvu žalovaného) připsat nutnosti pomocí rukou spoutání žalovaného provést. Konečně má soud za prokázané nedbalostní zavinění škůdce (žalovaného), neboť celé škodní jednání bylo jednáním protizákonným, což vyplynulo z výše uvedeného pravomocného rozhodnutí správního orgánu o přestupku žalovaného (neuposlechnutí výzvy policistů Policie České republiky ve znění:“ Jménem zákona, setrvejte na místě nebo budou použity donucovací prostředky“), který byl žalovaným nedbalostně spáchán právě v době a v rámci zákonného zákroku policisty.

34. Soud již jen nad rámec konstatuje, že klasifikace poškození zdraví policisty jakožto služebního úrazu nebyla žalovaným nikterak sporována, nebylo sporováno ani východisko žalobkyně, že úraz policisty se stal v časové, místní a věcné souvislosti s výkonem jeho služby, tj. v inkriminované době při zákonném zásahu příslušníka Policie ČR (poškozeného) formou donucujícího prostředku proti žalovanému na místě identifikovaném v příkazu Magistrátu města Jihlavy sp. zn. MMJ/SPO/63444 2021 jako místo spáchaného přestupku žalovaného.

35. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 703,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý z úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a současně jde o paušální náhradu za každý úkon do podání návrhu na zahájení řízení včetně, tj. v dané věci jde o tři úkony (opatření listinných důkazů, vypracování výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, písemné podání žaloby nebo návrh na vydání EPR ve věci samé), tedy celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů na přepravu na jednání konané dne 9. 2. 2023, ve výši 2 403,90 Kč, sestávající z náhrady nákladů na pohonné hmoty na trase [obec] - [obec] a zpět (333 km) při průměrné spotřebě paliva 4,9 litrů [číslo] km a ceně paliva 41,20 Kč l dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. 672,30 Kč, a z amortizace 5,20 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) stejné vyhlášky, tj. ve výši 1 731,60 Kč.