19 C 457/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 neznámého pobytu, naposledy bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený opatrovnicí Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 50 001,93 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 001,93 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 596,41 Kč- s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 49 501,93 Kč od , datum, do zaplacení- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 501,93 Kč od , datum, do zaplacení,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit náklady, které v tomto řízení nesl stát, ve výši 16 649,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, a to Okresnímu soudu v , jméno FO, .

1. Žalobkyně, společnost , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , dříve vystupující pod názvem , právnická osoba, a.s., se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 001,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne 20. 8. 2019 s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu úvěrový rámec, který mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, neboť nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s jeho splácením, právní předchůdkyně žalobkyně proto předmětný úvěr zesplatnila dopisem ze dne 18. 5. 2020. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností I-Xon a.s. a právní předchůdkyní žalobkyně a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a společností IXon a.s. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 49 501,93 Kč, poplatků ve výši 500 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 596,41 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky písemnou upomínkou. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dále domáhala úhrady úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 49 501,93 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 501,93 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.

3. Přípisem nadepsaného soudu ze dne 22. 4. 2024, Anonymizováno, byla žalobkyně vyzvána, aby soudu ve lhůtě 10 dnů doplnila žalobní tvrzení a důkazy k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, . V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem právní předchůdkyně žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla. K uvedeným doplněným tvrzením žalobkyně soudu doložila listinné důkazy, a to prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 30. 4. 2024 a data CBL ze systému banky ze dne 30. 4. 2024.

4. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 12. 4. 2023, č. j. 19 C 457/2022-38, byla žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, ustanovena opatrovnice. Opatrovnice žalovaného se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává ani z části, neboť předmětnou žalobu považuje za zcela neurčitou, když tato neobsahuje konkrétní tvrzení, například v jaké výši se žalovaný zavázal hradit povinnou minimální měsíční splátku nebo kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností. Opatrovnice žalovaného dále uvedla, že při uzavření smlouvy neprovedla právní předchůdkyně žalobkyně náležité posouzení schopnosti žalovaného řádně plnit závazky vyplývající ze smlouvy, zejména z hlediska výše, dlouhodobosti a stability jeho příjmů, a navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Indické republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení a úvěr dle smlouvy byl poskytnut na území České republiky.

6. Z jednání nařízeného na den 5. 6. 2024 se žalobkyně omluvila z důvodu procesní ekonomie s tím, že souhlasí, aby bylo v řízení rozhodnuto bez její přítomnosti, odročení jednání nežádala. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Opatrovnice žalovaného se nařízeného jednání zúčastnila a při jednání uvedla, že žalující strana v žalobě neunesla břemeno tvrzení, když zejména netvrdila, jaká částka byla čerpána, kdy byla čerpána a jakým způsobem byla čerpána. Dále namítla, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného a nebylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným, neboť důkazy, kterými mělo být prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným, byly ve spise založeny v nečitelné kopii.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, , z žádosti o vydání karty č. , hodnota, ze dne 20. 8. 2019, z protokolu o převzetí kreditní karty/PINu ze dne 28. 8. 2019, z listiny označené jako „údaje klienta“, ze všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet, z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně účinného od 1. 4. 2019, z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 30. 4. 2024 a z výpisu žalovaného z CBL ze dne 22. 9. 2022 a 30. 4. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný v návrhu smlouvy uvedl své občanství, své rodné číslo, datum narození, kontaktní adresu a svůj email. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má vysokoškolské vzdělání a je zaměstnán v pohostinství, cestovním ruchu u společnosti , jméno FO, Cafe (Czech , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s čistým měsíčním příjmem 27 225 Kč. Žalovaný také uvedl, že již splácí jiný úvěr měsíční splátkou ve výši 1 613 Kč. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 30. 4. 2024 soud zjistil, jaké měla právní předchůdkyně žalobkyně nastavené postupy k posouzení úvěruschopnosti jejích klientů. Právní předchůdkyně žalobkyně (ani žalobkyně) k posouzení úvěruschopnosti žalovaného však krom tvrzení v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, a v interních dokumentech právní předchůdkyně žalobkyně ničeho nedoložila. Soud dále zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 50 000 Kč, a že žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit s roční úrokovou sazbou ve výši 23,99 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit v případě čerpání úvěru v plné výši, činila 56 497,29 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že kreditní kartu spolu s papírovým nosičem, vč. akceptace návrhu smlouvy o vydání kreditní karty převzal dne 28. 8. 2019 a svým podpisem vyslovil souhlas s podmínkami obsaženými ve smlouvě o vydání kreditní karty, tedy v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty a akceptaci návrhu smlouvy o vydání kreditní karty.

8. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu vedeného držitelem karty, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v období od 28. 8. 2019 do 14. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný čerpal finanční prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, a že zachycuje též jednotlivá zaúčtování splátek od žalovaného, jakož i zúčtování řádných úroků a poplatků, přičemž ke dni 14. 5. 2020 celková dlužná částka činila 53 598,34 Kč.

9. Z přehledu podacích čísel ze dne 5. 5. 2021 a z prohlášení o okamžité splatnosti kreditní karty a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 20. 5. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení se splacením úvěru prohlásila ke dni 18. 5. 2020 celý čerpaný úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 53 598,34 Kč.

10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29. 8. 2018, ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 30. 12. 2020 vč. seznamu postupovaných pohledávek, z potvrzení úplaty ze dne 7. 1. 2021, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2021 a z podacího archu ze dne 26. 1. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost I-Xon a.s., a že to právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 26. 1. 2021. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2021 vč. seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne dokládají postoupení pohledávky na žalobkyni, která je tak ve věci aktivně věcně legitimována.

11. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2021 a z podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu odeslání na adresu trvalého pobytu a adresu pro doručování uvedených ve smlouvě došlo dle podacího archu téhož dne.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným 20. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně však netvrdila a neprokázala, jaká částka a kdy byla žalovaným čerpána, toto soud tedy nemá za prokázané. S ohledem na to není ani prokázáno další tvrzení žalobkyni, sice, že žalovaný neplnil svůj závazek a dostal se opakovaně do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto celý poskytnutý úvěr ke dni 18. 5. 2020 za splatný a tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Právní předchůdkyně žalobkyně po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a ta poté pohledávku převedla na žalobkyni. Žalovaný na výzvu žalobkyně k úhradě tvrzeného dluhu neuhradil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.

15. Vedle skutkového závěru, že nebyla prokázána výše čerpání úvěru ani jaká výše byla žalovaným na úvěr uhrazena, tedy že vůbec nebylo prokázáno, že dluh žalovanému vznikl, natož v jaké výši, soud shledal, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

16. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání předmětné smlouvy vycházela toliko z informací získaných od žalovaného, které žalovaný uvedl v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, a z informací uvedených v interních dokumentech právní předchůdkyně žalobkyně. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře (smlouvy, potvrzení o ověření bonity klienta) bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 22 Co 23/2021-149). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Pouhé prohlášení žalovaného o tom, že je schopen předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jeho majetkových poměrů zcela nedostačující. V posuzované věci nebyla nikterak tvrzena, ani doložena, výše měsíčních výdajů žalovaného. Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. K údajům tvrzeným právní předchůdkyní žalobkyně v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného a v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty EASY č. , hodnota, žalobkyně nepředložila důkazy prokazující jejich pravdivost. Soud tak nemá za prokázané ověření a zkoumání příjmové a výdajové stránky žalovaného, když právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů získaných od žalovaného a jeho tvrzení si vůbec neověřovala. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra České republiky, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno. Žalobkyně předloženými důkazy s ohledem na výše uvedené neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalovaného pohledávku splácet.

17. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Z ustálené judikatury soudů ČR (např.. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s. r. o. vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 z. s. ú. vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

28. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na společnost I-Xon a.s. a posléze na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána.

30. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 z. s. ú., když vůbec nezjišťovala a neověřovala příjmy a podstatné výdaje žalovaného, dle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. absolutně neplatná. Jelikož nebyly v řízení žalobkyní řádně tvrzeny a prokázány skutečnosti ohledně čerpání úvěru, a to v jaké výši a kdy byl úvěr žalovaným čerpán a jakou částku celkem žalovaný žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně, na jistině uhradil, nevyhověl soud nároku ani částečně, co do bezdůvodného obohacení a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (výrok II.).

32. V řízení vznikly náklady Českému státu, neboť žalovanému neznámého pobytu bylo nutno ustanovit opatrovníka z řad advokátu usn. č.j. 19 C 457/2022-38 ze dne 12. 4. 2023. Náklady opatrovnice advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, byly přiznány usnesením 19 C 457/2022-64 ze dne 11. 1. 2024 ve výši 12 487,20Kč a usnesením 19 C 457/2022-86 ze dne 19. 6.2024 ve výši 4 162,40 Kč. V podrobnostech soud odkazuje na uvedené usnesení. Tyto náklady státu je dle výsledku řízení podle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinna uhradit žalobkyně.