19 C 56/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Jáchymem Petříkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 34 067,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 352,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 2 487,90 Kč zákonného úroku z prodlení z částky 26 840,30 Kč ve výši 15,00 % ročně od , datum, do zaplacení částky 2 737,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 2 737,76 Kč od , datum, do zaplacení částky 1 559,65 Kč částky 229,89 Kč částky 2 700 Kč,se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 522,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , tel. číslo, , dále jen „smlouva“, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované poté, co prověřila z majetkových poměrů žalované a její lustrací v dostupných registrech (ISIR, insolvenční rejstřík, NRKI, BRKI, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné) schopnost žalované případně poskytnutý úvěr splatit, úvěr ve výši 28 000 Kč, neboť nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 23,55 % ročně, a to v 72 měsíčních splátkách po 729,52 Kč. Žalovaná však opakovaně porušovala smluvní ujednání, zejména byla v prodlení s úhradou měsíčních splátek, a proto jí žalobkyně zaslala písemné oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě již splatné částky. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 26 840,30 Kč, dále neuhrazené poplatky ve výši 2 700 Kč, obchodní úrok ve výši 2 737,76 Kč kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky, zákonný úrok z prodlení z částky 26 840,30 Kč kapitalizovaný ke dni , datum, částkou ve výši 1 559,65 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 737,76 Kč kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši 229,89 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 840,30 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 737,76 Kč od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně mimo jiné prostřednictvím právního zástupce marně písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, neboť žalovaná přesto dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit čerpané peněžní prostředky v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 729,52 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, s tím, že poslední splátka byla ve výši 659,79 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Vedle splátky jistiny byla žalovaná povinna platit žalobkyni úroky z čerpaného úvěru ve výši 23,55 % ročně s tím, že úrok se stává součástí jistiny vždy k poslednímu dni v měsíci, a další poplatky za služby dle ceníku žalobkyně, mimo jiné poplatky ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný a ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky (dle čl. III bodu 4. smlouvy a čl. V sazebníku poplatků). Podle čl. III bodu 11. písm. a) smlouvy byla žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v případě, že by se žalovaná dostala podle čl. III bodu 10. písm. c) smlouvy do prodlení se splněním jakékoli pohledávky žalobkyně.

5. Ze všeobecných produktových podmínek žalobkyně účinných od , datum, bylo zjištěno, že obsahují bližší úpravu práv a povinností účastníků. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od , datum, bylo zjištěno, že stanovuje ceny za produkty a služby spojené s úvěrem.

6. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro expres půjčku a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru, o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit.

7. Z výpisu z běžného účtu č. 2022/1 ze dne , datum, , z výpisu z úvěrového účtu č. 2022/1 ze dne , datum, a z platební historie bylo zjištěno, že žalobkyně žalované dne , datum, zaslala částku v celkové výši 28 000 Kč, a to na běžný účet žalované č. , č. účtu, . Z výpisů z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, , z amortizace, umořovací tabulky, tabulky předpisů úroků z prodlení a z platební historie bylo zjištěno, že žalovaná svůj závazek neplnila řádně a včas, žalobkyně jí proto účtovala též poplatky za čtyři zaslané upomínky a za zesplatnění, v období od , datum, do , datum, žalovaná žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru zaplatila 3 647,60 Kč.

8. Z potvrzení o příjmu ze dne , datum, se podává, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . na pozici technický pracovník s datem nástupu do zaměstnání dne , datum, (pracovní poměr na dobu neurčitou), průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce činil 65 198,33 Kč a srážky na základě výkonu rozhodnutí z uvedeného příjmu ve výši 3 274,96 Kč měsíčně.

9. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, spolu s poštovním podacím archem ze dne , datum, a z výpisu z úvěrového účtu č. 2023/5 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalovanou ke dni , datum, zesplatnila zbývající nesplacenou část úvěru na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Ke dni , datum, činila dlužná částka celkem 32 383,16 Kč. Žalobkyně dále upozornila žalovanou, že v případě neuhrazení dlužné částky do , datum, bude dluh denně navyšován o úrok z prodlení.

10. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2023/9 ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala dluh žalované v částce 26 840,30 Kč na jistině, v částce 2 737,76 Kč na řádných úrocích, v částce 1 546,34 Kč na úrocích z prodlení a v částce 2 700 Kč na poplatcích.

11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby upomínala o zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , tel. číslo, , uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní.

12. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, a z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí v pronajatém domě/bytě, má střední vzdělání, je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., pracovní poměr má sjednán na dobu neurčitou, její průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 40 000 Kč (tento byl ověřen i předloženým potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem) a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 20 000 Kč. Žalovaná dále uvedla ostatní nezbytné měsíční výdaje ve výši 0 Kč, žalobkyně tak stanovila její životní výdaje na základě dat sdělených žalovanou (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, lokace bydlení) v kombinaci částkou životního minima, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Splátka nového úvěru činila 729,52 Kč.

13. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované však krom tvrzení v žádosti o úvěr a potvrzení o příjmu vystaveným zaměstnavatelem žalované ničeho nedoložila.

14. Žalovaná celkem zaplatila částku 3 647,60 Kč. Žalobkyně ani žalovaná provedení žádné další platby netvrdily.

15. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit uvedenou částku v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 23,55 % ročně. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když dne , datum, úvěr žalované poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na běžný účet žalované. Žalovaná svou povinnost ze smlouvy nesplnila, neboť nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, čímž se dostala s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně proto využila svého práva a v souladu čl. III bodu 11. písm. a) smlouvy prohlásila celý úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 32 383,16 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 3 647,60 Kč. Po předžalobní výzvě zaslané žalované dne , datum, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně žalovaná již žalobkyni ničeho nezaplatila.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, když k úvěruschopnosti žalované nebyly ze strany žalobkyně předloženy dostatečné důkazy. Žalobkyně vycházela pouze z údajů získaných od žalované a její tvrzení si neověřovala s výjimkou potvrzení o příjmu ze zaměstnání. Soud tak má za prokázané ověření a zkoumání příjmové stránky žalované, nicméně žalobkyně netvrdila ničeho o zkoumání výdajů žalované. Podstatné výdaje žalované nebyly blíže zjišťovány a ověřovány vůbec. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že dle potvrzení o příjmu ze zaměstnání byly z příjmu žalované měsíčně prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí, které žalobkyně ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti vůbec neuvedla, a dále že žalovaná v žádosti o úvěr uvedl pouze ostatní nezbytné měsíční výdaje ve výši 0 Kč. Výše měsíčních nákladů žalované nebyla nikterak tvrzena, ani doložena. K údajům tvrzeným žalobkyní ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a v žádosti o úvěr žalobkyně nepředložila důkazy prokazující jejich pravdivost, například prohlášení podepsané žalovanou či výpis z účtu. Žalobkyní předložené výpisy z účtu jsou až z období, kdy už byl úvěr žalovanou čerpán, tudíž se nevztahují k úvěruschopnosti a neprokazují, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně zkoumala. Žalobkyně pro určení výdajů žalované použila obecný ekonomický model, jež nezohledňuje žádné specifické okolnosti a podmínky v situaci žalované. Nezjišťování životních výdajů žalované se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalované, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení její reálné životní situace. Zda žalobkyně provedla lustraci žalované v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra České republiky, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno. Žalobkyně předloženými důkazy s ohledem na výše uvedené neprokázala, že by úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalované pohledávku splácet.

18. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

24. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

29. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora , právnická osoba, (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

30. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala.

31. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že v daném případě žalobkyně v pozici poskytovatele úvěru nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 ZoSÚ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr ve sjednaných splátkách, když vůbec nezjišťovala a neověřovala podstatné výdaje žalované a zejména nezohlednila skutečnost, že z příjmu žalované byly měsíčně prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí a že částka ostatních nezbytných měsíčních výdajů žalované je zjevně podhodnocena. Nelze tak hovořit o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně.

32. Smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, tj. částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatné smlouvy a kterou dosud nesplatila. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, přičemž žalovaná jí uhradila pouze 3 647,60 Kč. Stále tak žalovaná nevrátila částku 24 352,40 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně. Žalovaná byla proto uznána povinnou zaplatit žalobkyni zbývající jistinu v částce 24 352,40 Kč (výrok I.).

33. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnout, tj. zamítnout co do částky 2 487,90 Kč, částky 2 737,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 2 737,76 Kč od , datum, do zaplacení, částky 1 559,65 Kč, částky 229,89 Kč, částky 2 700 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 26 840,30 Kč ve výši 15,00 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se žalovaná dosud neocitla v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 522,63 Kč, přičemž tato částka představuje 43 % z jejich celkové výše, tj. z 3 541 Kč, (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 71,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 34 067,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

35. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). , adresa, pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.