19 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lenka Engelová jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 190,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím od 26. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do - částky 2 019,72 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 359,59 Kč, - zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 210 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, - zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 210 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, - zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 6 210 Kč od 1. 7. 2021 do 22. 12. 2021 a za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 506,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 210 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 17. 12. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní byly podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Podle Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně vedle jistiny půjčky i souhrnný poplatek ve výši 2 410 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 26 týdenních splátkách po 285 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 6. 2006. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 24. 12. 2005. Ke dni splatnosti poslední splátky, a tedy celého dluhu 17. 6.2006, činila dlužná jistina částku 4.190,28 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 2 019,72 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 200 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. K 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 6 210 Kč. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni podání rozhodnutí nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

2. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 6 210 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.190,28 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 2 019,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 359,59 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 6 210 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listin, a to Smlouvy o půjčce, Smluvních podmínek (otištěných na zadní straně Smlouvy o půjčce), Smlouvy o postoupení pohledávek s Přílohou č. 1 strana č. 53 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvy má soud za prokázaný skutkový stav, jak jej tvrdila žalobkyně a je shora rekapitulován, soud na něj pro stručnost odkazuje.

5. V situaci, kdy soud kvalifikoval vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., bylo namístě nejdříve posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Teprve v případě kladného závěru k této otázce, mělo smysl zkoumat další konkrétní ustanovení smlouvy.

6. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, soud z předložených důkazů a ani z tvrzení žalobkyně nemohl učinit závěr, že by úvěruschopnost žalovaného byla řádným způsobem zkoumána a učiněny odpovídající závěry. Je třeba upozornit na § 78 z. č. 257/2016Sb., podle něhož je její povinností uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, výpisy z účtu atd.). Žalobkyně tak neprokázala, že by dodržela povinnost stanovenou § 86, 87 z. č. 257/2016 Sb. a před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila příjmové a výdajové poměry žalované.

7. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (sp. zn. C -679/18, OPR- Finance s. r. o. vs. GK) jakož i NS (sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), NSS a ÚS ČR (I US 199/11) dovodila, že nedostatek řádného zkoumání úvěruschopnosti zakládá absolutní nepatrnost úvěrové smlouvy.

8. Soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny dluhu dle § 2991 z. č. 89/2012 Sb (dále jen „ o. z.“) spolu s úrokem z prodlení § 1970 o. z. od podání žaloby, neboť předchozí výzvy k úhradě dluhu byly výzvou k úhradě plnění z neplatné úvěrové smlouvy, tedy nezaložily splatnost bezdůvodného obohacení.

9. Pokud žalovaný hradil splátky, které nebyly započteny na jistinu úvěru, ale na další nároky vyplývající z ujednání neplatné smlouvy o úvěru (úroky, poplatky atd.), jde o bezdůvodné obohacení na straně příjemce těchto plateb. Bez procesní aktivity žalované (uplatnění bezdůvodného obohacení jako obrany do výše žalované částky, vzájemný návrh) však soud ve sporném řízení nemůže jakkoli zohlednit tyto uskutečněné platby, byť z neplatného právního důvodu.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v 34% z celkových nákladů tj. 506,26 Kč z 1 489 Kč (po odečtení neúspěchu 33% od úspěchu 663%). Celkové náklady tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.