19 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 245 359 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 245 359 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 245 359 Kč od 14. února 2026 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 75 086,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 245 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 2. 2026 do zaplacení. Tvrdila, že dne 27. 6. 2022 uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o správě svěřeného majetku č. hodnota, na jejímž základě této společnosti svěřila 0,5 BTC. Uzavření smlouvy jí měl doporučit a zprostředkovat žalovaný, který vůči ní vystupoval jako odborník v oblasti financí a jako vázaný zástupce společnosti právnická osoba. Žalovaná částka podle žalobkyně odpovídá korunové hodnotě svěřených 0,5 BTC ke dni převodu. Původně v předžalobní výzvě požadovala rovněž deklarované zhodnocení, v tomto řízení však uplatnila pouze hodnotu původního vkladu.

2. Žalobkyně žalovanému vytýkala, že jí poskytl nepravdivé či zavádějící informace a nesplnil informační povinnost. Konkrétně poukazovala na e-mail ze dne 14. 6. 2022, v němž žalovaný uvedl, že „kryptodivize Bitcoin zhodnocuje o 12 % ročně“, že po roce lze vybrat vklad zvýšený o 12 % a že při vložení 0,5 BTC se vrátí 0,56 BTC bez ohledu na cenu Bitcoinu. Dále tvrdila, že žalovaný v osobní a telefonické komunikaci prezentoval obchod jako finančně zajištěný nebo podporovaný společností právnická osoba., ačkoli smluvní stranou a správcem byla odlišná společnost právnická osoba Podle žalobkyně žalovaný nezdůraznil vysokou rizikovost obchodování s kryptoměnami, zlehčoval riziko ztráty a neupozornil ji, že správce nepodléhá dohledu České národní banky.

3. Žalobkyně dovozovala porušení povinnosti jednat s odbornou péčí a informačních povinností podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, dále jen „ZPKT“, zejména jeho § 15 a § 15a, a současně porušení standardu odborníka podle § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“. Namítala rovněž, že žalovaný neověřil oprávnění společnosti právnická osoba a neinformoval ji o pozdější regulatorní změně související s nařízením MiCA a se změnou národního režimu od 15. 2. 2025. Tvrdila, že bez informací a doporučení žalovaného by smlouvu neuzavřela, popřípadě by majetek nenechala ve správě až do ekonomických obtíží správce. Vznik škody spojovala s tím, že správce je v insolvenčním řízení a svěřený majetek jí nebyl vrácen.

4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že nebyl stranou smlouvy o správě, nepřijal majetek žalobkyně a neprováděl jeho správu, pouze zprostředkoval kontakt a uzavření smlouvy se společností právnická osoba Podle žalovaného Bitcoin ani jeho přímá správa nebyly v rozhodné době (smlouva uzavřena 27. 6. 2022) investičním nástrojem ani investiční službou ve smyslu § 3 a § 4 ZPKT, a proto se na posuzované zprostředkování nevztahovaly povinnosti podle ZPKT. V červnu 2022 podle něj postačovalo správci živnostenské oprávnění pro poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, nařízení MiCA bylo přijato až v následujících letech a žalovaný nemohl mít při uzavření smlouvy povinnost informovat o budoucí právní úpravě.

5. Žalovaný popřel, že by produkt prezentoval jako bezrizikový nebo že by garantoval výnos. Uvedl, že žalobkyni a jejímu manželovi předal smluvní dokumentaci a již v roce 2021 materiál výslovně popisující rizika. Smlouva i všeobecné obchodní podmínky podle něj jednoznačně stanovily, že výnos ani hodnota kryptoměn nejsou zaručeny a že investice je vysoce riziková. Zdůraznil, že žalobkyně se svým manželem vlastnila 0,5 BTC již před doporučením správy a bitcoin nepořídila na jeho radu. Dále namítal, že žalobkyně neprokázala, zda a kdy smluvní vztah skončil, zda jí byly vypláceny výnosy, zda svěřený majetek skutečně ztratila ani jaká je výše škody. Popřel též příčinnou souvislost, neboť případná ztráta měla vzniknout činností nebo úpadkem třetí osoby a žalobkyně ponechala majetek ve správě po dobu výrazně delší než původních 12 měsíců, ačkoli mohla smlouvu vypovědět.

6. Ze základní informace z registru České národní banky ke dni 18. 2. 2026 na č. l. 6 soud zjistil, že žalovaný byl k tomuto dni evidován jako vázaný zástupce společnosti právnická osoba. Protože listina zachycovala stav téměř čtyři roky po uzavření posuzované smlouvy, nebyla způsobilá prokázat postavení žalovaného dne 27. 6. 2022 ani rozsah jeho tehdejšího oprávnění. Pro rozhodnutí proto neměla podstatný význam.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 2. 2026 na č. l. 8 soud zjistil, že žalobkyně požadovala po žalovaném náhradu škody a původně vycházela z částky zahrnující i deklarované zhodnocení. Součástí listiny byl snímek obrazovky z klientského prostředí WM eDO Group.cz s údajem o celkovém zisku 1 213 054 Kč. Listina prokazuje uplatnění nároku a jeho tehdejší vymezení, nikoli pravdivost údaje zobrazovaného v aplikaci ani skutečný stav majetku žalobkyně.

8. Z odpovědi žalovaného ze dne 13. 2. 2026 na č. l. 7 soud zjistil, že žalovaný předžalobně odmítl odpovědnost. Uvedl, že smlouva se týkala správy kryptoměn, nikoli investičních nástrojů podle ZPKT, že nebyl její stranou a že žalobkyně byla o rizicích informována. Tato listina prokazuje stanovisko žalovaného před zahájením řízení.

9. Z e-mailové komunikace ze dne 14. 6. 2022 na č. l. 10 až 11 soud zjistil, že žalovaný v návaznosti na propad ceny Bitcoinu nabídl svěřit již držených 0,5 BTC do správy společnosti právnická osoba a uvedl model, podle něhož tato „kryptodivize“ Bitcoin zhodnocuje o 12 % ročně, po roce lze vybrat vklad zvýšený o 12 % a při vkladu 0,5 BTC by se vrátilo 0,56 BTC bez ohledu na cenu Bitcoinu. Z komunikace současně vyplynulo, že žalobkyně a její manžel již 0,5 BTC vlastnili, že o smluvní dokumentaci požádali a že před uzavřením smlouvy jim byla zaslána. Soud uvedená vyjádření hodnotil v souvislosti s následně předanou smlouvou a VOP, nikoli izolovaně.

10. Ze smlouvy o správě svěřeného majetku č. hodnota ze dne 27. 6. 2022 na č. l. 22 až 24 soud zjistil, že jejími stranami byly žalobkyně jako klient a právnická osoba jako správce. Žalovaný smlouvu neuzavřel jako její strana, pouze ověřil totožnost a podpis žalobkyně. Předmětem bylo svěření 0,5 BTC správci k nákupu a prodeji kryptoměn na základě jeho vlastní úvahy. Smlouva výslovně uváděla, že součástí svěřeného majetku nejsou investiční nástroje podle § 3 ZPKT a že výkon správy není investiční službou.

11. Z insolvenčního návrhu dlužníka právnická osoba pro hrozící úpadek ze dne 13. 2. 2026 na č. l. 13 až 20 soud zjistil, že správce uvedl své ekonomické obtíže a navrhl řešení své situace v insolvenčním řízení. Dlužník v návrhu za hlavní příčinu vzniku ztrát označil nemožnost pokračovat v hedgingu otevřených pozic po změně podmínek burzy Binance pro zákazníky z Evropské unie, což jsou okolnosti nastalé v průběhu v let 2024 a 2025. Žalobkyně uvedla, že do insolvenčního řízení přihlásila svoji pohledávku a dosud nedošlo k jejímu přezkoumání.

12. Vznik ztrát připisoval vlastní obchodní činnosti při správě svěřeného majetku, vývoji trhu s kryptoměnami a omezením obchodování vyvolaným změnou podmínek burzy Binance pro klienty z Evropské unie, nikoli okolnostem souvisejícím se sjednáváním smluv se zákazníky. Žalobkyně sdělila, že do tohoto řízení přihlásila pohledávku a že přezkum dosud neproběhl. Insolvenční návrh dokládá ekonomické obtíže správce, neprokazuje však, v jakém rozsahu a z jaké příčiny zanikl či se snížil konkrétní majetek žalobkyně ani, že takový následek způsobil žalovaný.

13. Z téže smlouvy soud dále zjistil, že maximální investiční období činilo 12 měsíců a automaticky se prodlužovalo, nebyla-li smlouva ukončena způsobem ve smlouvě stanoveným. Klient měl současně právo smlouvu vypovědět i v průběhu jejího trvání a jako spotřebitel od ní do 14 dnů odstoupit. Výnos měl být vyplacen pouze tehdy, došlo-li ke zhodnocení svěřeného majetku, a nejpozději do 15 dnů po skončení výnosového období. Článek X výslovně stanovil, že výplata výnosu ani jeho výše nejsou zaručeny a že správce nezaručuje hodnotu kryptoměn ani jejich směnitelnost. V článku XII žalobkyně prohlásila, že se seznámila se smlouvou a VOP, že zhodnocení není zaručeno ani garantováno a že investice je vysoce riziková.

14. Ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti právnická osoba, účinných od 30. 11. 2021, na č. l. 94 až 97 soud zjistil, že obsahovaly samostatné a podrobné upozornění na rizika. Výslovně uváděly možnost ztráty všech investovaných prostředků a popisovaly zejména riziko tržní a vysoké volatility, nedostatečné likvidity, neomezeného pákového efektu, odcizení kryptoměn a hackerských útoků, změny veřejnoprávní regulace, riziko sběrného účtu, inflace, koncentrace a operačního selhání. Možnost užití pákového efektu byla rovněž uvedena přímo ve smlouvě.

15. Ze snímku obrazovky na č. l. 25, totožného se snímkem na č. l. 9, soud zjistil pouze zobrazení blíže neurčených údajů v klientském rozhraní. Snímek neobsahoval spolehlivou identifikaci konkrétní investice žalobkyně, obchodu s 0,5 BTC ani rozhodného časového údaje. Nebyl proto způsobilý prokázat skutečný stav svěřeného majetku, výši škody ani jednání žalovaného.

16. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a jméno FO z 12. 4. až 20. 4. 2021 na č. l. 49 až 54 a z přiloženého materiálu právnická osoba z prosince 2020 soud zjistil, že možnost správy kryptoměn byla manželům jméno FO představena již v roce 2021. Materiál uváděl modelové zhodnocení až 12 % ročně, současně však výslovně označoval investice do kryptoměn za rizikové, doporučoval vložit pouze prostředky, jejichž ztráta nezpůsobí klientovi finanční problémy, a popisoval tržní, ekonomická, politická a lidská rizika. Uváděl rovněž, že obchodování probíhá na burze Binance.

17. Z e-mailové komunikace z 21. 3. až 4. 4. 2021 na č. l. 55 až 60 soud zjistil, že jméno FO hovořil o společném rozhodování se žalobkyní, že se rozhodli investovat do fondu a současně sami držet část kryptoměn. Tato komunikace podporuje závěr, že žalobkyně se svým manželem nabyla a držela Bitcoin z vlastního rozhodnutí ještě před uzavřením smlouvy o správě, a nikoli na základě doporučení žalovaného k jeho pořízení.

18. Z článku na č. l. 68 až 69 o vývoji kryptoměn v roce 2022 soud zjistil, že rok 2022 byl provázen výrazným poklesem cen, pády některých projektů a obecně známou vysokou volatilitou trhu. Článek sloužil pouze jako obecný kontext trhu, neprokazoval konkrétní jednání žalovaného, stav majetku žalobkyně ani příčinu její tvrzené škody.

19. Ze smluv a přehledů na č. l. 70 až 88 týkajících se obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů prostřednictvím společnosti Conseq, ze smlouvy o poskytování bankovních služeb prostřednictvím zprostředkovatele ze dne 6. 6. 2022 na č. l. 89, jakož i ze související žádosti o zřízení vkladu, klientského dotazníku a souhlasu se zpracováním osobních údajů na č. l. 91 až 92 soud zjistil, že žalovaný se žalobkyní a jejím manželem spolupracoval v oblasti finančních služeb již před uzavřením posuzované smlouvy se společností právnická osoba V rámci této předchozí spolupráce jim zprostředkoval více finančních produktů, včetně standardních regulovaných investičních nástrojů prostřednictvím společnosti Anonymizováno. Z uvedených listin tak vyplynulo, že žalobkyně měla již před uzavřením smlouvy o správě svěřeného majetku zkušenosti s uzavíráním smluv týkajících se investičních a bankovních produktů, s vyplňováním klientské dokumentace i s investováním finančních prostředků. Tyto důkazy současně dokládají dlouhodobější a širší spolupráci žalobkyně a jejího manžela se žalovaným a skutečnost, že sporný produkt společnosti právnická osoba nebyl jediným finančním produktem, který s nimi žalovaný řešil, nýbrž představoval pouze jednu část jejich celkového investičního portfolia.

20. Z výpisu z webových stránek České advokátní komory na č. l. 98 soud zjistil, že žalobkyně je advokátkou a jako zaměření uvádí mimo jiné, občanské a obchodní právo. Toto profesní postavení samo o sobě nezbavovalo žalovaného případných povinností, bylo však jednou z okolností významných při hodnocení srozumitelnosti písemné smluvní dokumentace a schopnosti žalobkyně rozpoznat, kdo je její smluvní stranou a jaké jsou podmínky správy.

21. Soud neprovedl výslech žalobkyně a žalovaného. Tyto návrhy byly uplatněny až při prvním jednání poté, co byla žalobkyně konkrétně poučena o chybějících tvrzeních a důkazech. Žalobkyně neuvedla věcný důvod, který by jí bránil rozhodná tvrzení uvést a důkazy označit dříve. Její nepřítomnost při jednání byla odůvodněna pracovním pobytem v zahraničí. Navržené výslechy měly navíc směřovat především k obecně formulované míře poučení a k tvrzením o garanci či propojení společností, zatímco obsah písemné předsmluvní komunikace a smluvní dokumentace byl soudu k dispozici. Za této procesní situace soud návrhy zamítl.

22. Soud neprovedl výslech svědka jméno FO, neboť skutečnosti, k nimž měl vypovídat, byly žalobkyni známy již před zahájením řízení a nic jí nebránilo navrhnout tento důkaz a zajistit účast svědka již při prvním jednání. Současně se jednalo o důkaz směřující k okolnostem, jejichž prokázání by vzhledem k neprokázání vzniku škody a příčinné souvislosti nemohlo mít na výsledek řízení vliv. Z e-mailové komunikace bylo navíc již dostatečně zjištěno, že manželé vlastnili 0,5 BTC před uzavřením posuzované smlouvy a že tuto kryptoměnu nenabyli na doporučení žalovaného.

23. Soud zamítl návrh na zhlédnutí platformy wm.edogroup.cz. Zástupce žalobkyně neměl k dispozici přístupové údaje a nebylo ani vymezeno, jaký konkrétní, časově zachycený a k osobě žalobkyně přiřaditelný údaj má být zjištěn. Údaje v platformě podle tvrzení žalobkyně zobrazoval správce právnická osoba, nikoli žalovaný. Důkaz proto nebyl způsobilý prokázat jednání žalovaného. Navíc by bez návaznosti na účetní či blockchainové podklady neprokazoval skutečnou existenci a výši majetku.

24. Soud zamítl návrh na výpis z bitcoinové peněženky, jímž mělo být prokázáno, kdy žalobkyně a její manžel nabyli 0,5 právnická osoba rozhodnutí postačovalo nesporné a e-mailovou komunikací doložené zjištění, že Bitcoin vlastnili před uzavřením smlouvy a bez ingerence žalovaného. Přesné datum a pořizovací cena by mohly mít význam pro jiné vyčíslení majetkové újmy, avšak žalobkyně škodu vymezila hodnotou při svěření majetku a současně neprokázala vlastní ztrátu ani vypořádání smlouvy, navržená listina proto nemohla odstranit rozhodné nedostatky žaloby.

25. Soud neprovedl historické potvrzení České národní banky o zápisu žalovaného jako vázaného zástupce ke dni 27. 6. 2022. Žalobkyně tento důkaz navrhla z procesní opatrnosti až v závěru prvního jednání a předtím se jej nepokusila získat. Samotný zápis by navíc neprokazoval, že konkrétní činnost spočívající ve zprostředkování smlouvy o přímé správě Bitcoinu byla investiční službou podle ZPKT, ani porušení povinnosti, vznik škody či příčinnou souvislost. Shrnutí skutkových zjištění 26. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti vzal soud za prokázané, že žalobkyně a její manžel vlastnili 0,5 BTC již před červnem 2022 a že tento Bitcoin nenabyli na doporučení žalovaného. Žalovaný s nimi otázku správy kryptoměn projednával nejpozději od roku 2021 a před uzavřením smlouvy jim zaslal materiál, jenž vedle modelového zhodnocení výslovně popisoval vysokou rizikovost kryptoměn a možnost ztráty.

27. Soud vzal za prokázané, že žalovaný v e-mailu ze dne 14. 6. 2022 použil formulace vyjadřující očekávané zhodnocení 12 % ročně a návrat 0,56 BTC při vkladu 0,5 BTC. Tyto formulace mohly při izolovaném čtení působit kategoricky. Současně však z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně nevstupovala do investice pouze na základě uvedeného e-mailu. O nabízený produkt se zajímala již dříve a již před uzavřením smlouvy jí v roce 2021 byly poskytnuty informační materiály společnosti eDO právnická osoba. (l. č. hodnota a násl.), v nichž byla popsána povaha investice a upozornění na rizika s ní spojená, tehdy žalobkyně tuto investici nerealizovala. Následně po emailu z 14. 6. 2022 žalobkyně obdržela smluvní dokumentaci a dne 27. 6. 2022 podepsala smlouvu, která srozumitelně, opakovaně a výslovně stanovila, že výnos ani jeho výše nejsou zaručeny, že správce nezaručuje hodnotu kryptoměny a že investice je spojena s vysokou mírou rizika. Rovněž všeobecné obchodní podmínky upozorňovaly na možnost ztráty části nebo i všech investovaných prostředků. Za této situace nelze dovodit, že by žalobkyně uzavřela smlouvu v přesvědčení o právně či ekonomicky garantovaném výnosu nebo o bezrizikovosti produktu, ani že by své investiční rozhodnutí založila výlučně na formulacích obsažených v e-mailu žalovaného ze dne 14. 6. 2022.

28. Soud dále vzal za prokázané, že smluvní protistranou žalobkyně byla výlučně společnost právnická osoba Žalovaný smlouvu nepodepsal jako správce, nepřijal 0,5 BTC a odle smlouvy neměl provádět obchody ani vyplácet výnosy. Žalovaný ověřil pouze totožnost a podpis žalobkyně. Z předložených písemností není prokázáno, že by žalovaný převzal osobní garanci za závazky správce nebo že by společnost právnická osoba. poskytla právně závazné zajištění tohoto produktu.

29. Bylo prokázáno, že smlouva byla sjednána na dvanáctiměsíční maximální investiční období s možností automatického prodlužování a že žalobkyně měla možnost smlouvu vypovědět; majetek však podle vlastních tvrzení ponechala ve správě až do roku 2026. Nebylo prokázáno, zda jí po jednotlivých výnosových obdobích byly nebo nebyly vypláceny výnosy, kdy a jak smlouva skončila, zda požádala o vydání svěřeného majetku, jak správce reagoval ani jaký konkrétní majetek žalobkyně v době rozhodování existuje. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení samo tyto otázky neřeší.

30. Soud neměl za prokázané, že žalobkyni vznikla škoda právě ve výši 245 359 Kč. Tato částka představuje historickou korunovou hodnotu 0,5 BTC při jeho svěření, nikoli bez dalšího rozdíl mezi jejím skutečným majetkovým stavem a stavem, který by existoval nebýt tvrzeného jednání žalovaného. Nebylo zjištěno, zda žalobkyni zůstala pohledávka na vydání kryptoměn nebo peněžitého plnění vůči správci, v jaké výši bude uspokojena v insolvenčním řízení, zda obdržela výnosy ani zda a v jakém rozsahu je její ztráta konečná.

31. Nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného v letech 2021 a 2022 a tvrzenou ztrátou projevenou v roce 2026. Žalobkyně uzavřela vlastní smlouvu se správcem, obdržela výslovná písemná riziková upozornění, měla možnost od smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět a rozhodla se ji opakovaně ponechat v účinnosti. Ostatně ani z insolvenčního návrhu společnosti právnická osoba nevyplývá, že by vznik ztrát byl spojován s okolnostmi, za které měl odpovídat žalovaný. Tato společnost jej naopak připisovala okolnostem nastalým až při vlastní správě investic a následnému vývoji trhu v letech 2024 a 2025. Právní posouzení 32. Žaloba není věcně legitimována. Otázku odpovědnosti žalovaného za tvrzenou majetkovou újmu (škodu) je nutno posuzovat v režimu obecné civilní deliktní odpovědnosti, konkrétně podle ustanovení § 2910 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s posouzením standardu jednání odborníka podle § 5 odst. 1 z. č. 89/2014 Sb, občanský zákoník (dále též jen „o. z.“).

33. Kumulativními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle § 2910 věty první o. z. jsou: porušení zákonné povinnosti (protiprávní jednání), vznik škody (újmy v majetkové sféře poškozeného), existence příčinné souvislosti (kauzálního nexu) mezi protiprávním jednáním a vznikem škody a zavinění škůdce (byť ve formě presumpce nedbalosti). Pro kvantifikaci majetkové újmy je v českém civilním právu vůdčí tzv. „rozdílová teorie“. Skutečná škoda se určuje jako čistý rozdíl mezi současným celkovým majetkovým stavem poškozeného a jeho hypotetickým majetkovým stavem, který by v jeho sféře existoval, nebýt škodní události. V souladu s obecnou procesní distribucí důkazního břemena (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) tížilo žalobkyni břemeno tvrzení a důkazní břemeno ve vztahu ke všem těmto konstitutivním prvkům odpovědnostního vztahu. Nesplnění či neprokázání kteréhokoli z těchto kumulativních prvků deliktního schématu vede bez dalšího k zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Vyloučení věcné působnosti ZPKT a právní povaha kryptoaktiv 34. Soud neshledal opodstatněnou argumentaci žalobkyně, že jednání žalovaného mělo být podrobeno veřejnoprávní a soukromoprávní regulaci dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“). Pro posouzení charakteru právního vztahu a z něj plynoucích povinností je určující skutečný materiální předmět zprostředkované transakce, nikoli formální profesní status žalovaného v jiných, nesouvisejících vztazích.

35. Předmětem posuzované smlouvy bylo přímé svěření 0,5 BTC do správy za účelem provádění arbitrážních či spekulativních operací. Virtuální měna Bitcoin jako taková však v rozhodné době (červen 2022) nesplňovala a ani v současnosti nesplňuje definiční znaky investičního nástroje dle taxativního výčtu v § 3 ZPKT.

36. Smluvní ujednání nezakládalo vztah z investičního cenného papíru, finančního derivátu ani jiného regulovaného nástroje kapitálového trhu. Správa takto svěřeného kryptoaktiva proto nepředstavovala poskytování investičních služeb ve smyslu § 4 ZPKT. Okolnost, že žalovaný disponoval registrací vázaného zástupce pro distribuci jiných finančních produktů, nemůže extenzivním výkladem založit věcnou působnost ZPKT na produkt třetí osoby, který ze své podstaty regulovaným investičním nástrojem není.

37. Tento závěr plně koresponduje s tehdejší i současnou civilistickou a daňovou doktrínou. Jak judikoval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. spisová značka a obdobně v rozsudku ze dne 17. 2. 2022, sp. zn. spisová značka, Bitcoin nepředstavuje peněžní prostředky, bezhotovostní peníze ani cizí měnu, neboť postrádá uznání státní autoritou a status zákonného platidla. Z hlediska systematiky občanského zákoníku se jedná o nehmotnou movitou věc ve smyslu § 496 odst. 2 o. z.

38. Soud sice konstatuje, že daňová judikatura má primárně veřejnoprávní charakter, nicméně její závěry o majetkové a věcné povaze Bitcoinu jsou plně přenositelné do roviny soukromoprávní jako zásadní argument pro interpretaci věcné působnosti ZPKT. Časová působnost regulace a limity veřejnoprávní ochrany 39. K datu uzavření smlouvy (27. 6. 2022) byla činnost spočívající v poskytování služeb spojených s virtuálními aktivy provozována v režimu volné živnosti s povinností registrace u právnická osoba (FAÚ) pro účely AML regulace (zákon č. 253/2008 Sb.). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv (nařízení MiCA) tehdy ještě nebylo přijato.

40. V souladu s principem právní jistoty a zákazem retroaktivity nemůže pozdější zpřísnění regulatorního režimu ex post redefinovat protiprávnost jednání žalovaného při kontraktačním procesu v roce 2022.

41. Žalovaný navíc nebyl smluvní stranou předmětného závazku a žalobkyně neprokázala existenci jakéhokoli právního titulu (ať už smluvního či zákonného), který by žalovanému ukládal trvalou povinnost monitorovat regulatorní vývoj trhu a průběžně o něm žalobkyni informovat.

42. Námitka žalobkyně, že správce právnická osoba nedisponoval povolením České národní banky, je právně irelevantní. právnická osoba. 6. 2022 takové povolení pro správu kryptoaktiv nebylo vyžadováno. Pozdější legislativní vývoj, reprezentovaný nařízením MiCA a implementačním zákonem č. 31/2025 Sb., o digitalizaci finančního trhu, stanovuje podmínky pro přechodné období a budoucí poskytování těchto služeb, avšak nemůže retroaktivně konstituovat protiprávnost jednání při uzavření smlouvy v roce 2022.

43. Nadto soud zdůrazňuje, že i kdyby došlo k porušení veřejnoprávní povinnosti, uplatňuje se v deliktním právu „doktrína ochranného účelu normy“. Porušení veřejnoprávního předpisu nezakládá soukromoprávní odpovědnost k náhradě škody, pokud toto porušení nebylo v přímé příčinné souvislosti se vznikem konkrétní újmy. Žalobkyně neprokázala, že by případný administrativní deficit na straně správce byl bezprostřední příčinou ztráty jejích 0,5 BTC. Standard odborné péče a doktrína celkového informačního rámce 44. Soud neshledal porušení standardu odborné péče podle § 5 odst. 1 o. z., který od osob vystupujících jako odborníci vyžaduje jednání se znalostí a pečlivostí spojenou s jejich profesním stavem.

45. Ačkoli verbální či marketingová prezentace žalovaného vykazovala znaky kategorických tvrzení o 12 % výnosu, jež by při izolované interpretaci mohly u laika vyvolat klamný dojem garantovaného profitu, je nutné tyto projevy posuzovat v rámci „celkového předsmluvního informačního rámce“.

46. Žalobkyně před uzavřením smlouvy obdržela kompletní, srozumitelnou a jednoznačnou písemnou dokumentaci, kterou stvrdila svým podpisem. Tato dokumentace výslovně vylučovala jakoukoli garanci výnosu a explicitně varovala před rizikem úplné ztráty investovaného kapitálu. V souladu s principem individuální odpovědnosti a presumovaného průměrného rozumu každého svéprávného subjektu (§ 4 odst. 1 o. z.) nelze akceptovat tvrzení žalobkyně, že byla uvedena v omyl, pokud dobrovolně podepsala listiny, které ústní proklamace žalovaného jednoznačně korigovaly.

47. Tvrzení o tom, že produkt byl realizován pod záštitou či s garancí společnosti právnická osoba., zůstalo v rovině nekonkretizovaných a neprokázaných skutkových tvrzení. Z textu samotné písemné smlouvy bylo pro osobu průměrného rozumu zcela zřejmé, že smluvním partnerem a depozitářem majetku je výlučně společnost eDO MRTrade s.r.o.

48. Žádné právní jednání neprokazuje, že by společnost právnická osoba. či žalovaný osobně převzali ručitelský závazek či jinou formu finanční garance za závazky právnická osoba. (k přistoupení k dluhu, či ručení ze strany žalovaného jakožto třetí osoby prokazatelně nedošlo). Toto tvrzení proto nemůže založit odpovědnost žalovaného za celou hodnotu svěřeného majetku. Nedostatek konstitutivních prvků deliktu: Otázka likvidity škody, mitigační povinnost, adekvátní kauzalita 49. Samostatným a zcela postačujícím důvodem pro zamítnutí žaloby je neunesení důkazního břemene ohledně existence a výše škody.

50. Žalobkyně nesprávně ztotožňuje škodu s nominální hodnotou hodnota BTC v době jeho převodu správci. Samotný převod majetku na základě smlouvy však nepředstavuje majetkovou újmu (škodu), nýbrž pouze změnu formy majetkové hodnoty – přímá držba věci byla nahrazena smluvní pohledávkou na vrácení a zhodnocení věci.

51. V posuzované věci bylo zjištěno, že správce právnická osoba podal sám na sebe insolvenční návrh pro hrozící úpadek. V okamžiku rozhodování soudu toto insolvenční řízení nebylo pravomocně skončeno. Za tohoto stavu je výše případné škody zcela nelikvidní (nevyčíslitelná), neboť konečná míra uspokojení věřitelů z majetkové podstaty dlužníka není a nemůže být známa. 52. adresa hmotněprávním nedostatkem na straně žalobkyně je skutečnost, že netvrdila a nedoložila přihlášení své pohledávky do tohoto insolvenčního řízení. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozsudek sp. zn. spisová značka) platí, že pokud věřitel rezignuje na uplatnění své pohledávky v insolvenčním řízení dlužníka (ačkoliv tak učinit mohl a měl), nemůže se následně domáhat náhrady škody z titulu ztráty této pohledávky po třetích osobách.

53. Žalobkyně tímto opomenutím porušila svou obecnou „mitigační povinnost“ (povinnost předcházet vzniku škody a minimalizovat její rozsah) zakotvenou v § 2900 a § 2903 o. z. V souladu s ustanovením § 2918 o. z. (spoluzavinění poškozené) toto procesní i hmotněprávní opomenutí (nepřihlášení pohledávky) zcela vylučuje možnost přiznat náhradu škody vůči žalovanému. Soud proto nemohl konstatovat reálný úbytek v majetkové sféře žalobkyně oproti hypotetickému stavu.

54. Druhým samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby je absence adekvátní příčinné souvislosti. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škodlivý následek typickým a předvídatelným výsledkem protiprávního jednání škůdce.

55. Žalobkyně v řízení neprokázala konkrétní mechanismus, jakým k domnělé ztrátě jejích 0,5 BTC u správce právnická osoba došlo. V civilním řízení bylo pouze zjištěno, že dlužník (správce) v insolvenčním návrhu tvrdí jako vnější příčinu svého finančního kolapsu náhlé a drastické změny obchodních podmínek globální burzy Binance vůči účastníkům trhu z Evropské unie.

56. Přestože toto tvrzení z insolvenčního spisu nebylo v tomto řízení dokazováním autoritativně postaveno najisto jako prokázaný fakt, samotná existence tohoto vysoce pravděpodobného konkurenčního skutkového děje (vnějšího zásahu třetí osoby/„vis maior“) zásadním způsobem zpochybňuje žalobkyní tvrzený kauzální řetězec. Bylo na žalobkyni, aby toto tvrzení o vnějším vlivu burzy Binance přesvědčivě vyvrátila a prokázala, že skutečnou a adekvátní příčinou ztráty jejího majetku bylo právě a jen jednání žalovaného při sjednávání smlouvy v roce 2022.

57. Námitka žalobkyně, že žalovaný měl po uzavření smlouvy povinnost průběžně sledovat regulatorní postavení správce či změny pravidel na burze Binance a včas jí doporučit výběr prostředků, neobstojí ani skutkově. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl smluvně zavázán k permanentní správě či poradenské činnosti ve vztahu k tomuto produktu. Jednorázový akt zprostředkování nezakládá trvalý závazkový vztah s povinností následného monitoringu trhu. Žalobkyně navíc nesplnila své břemeno tvrzení ohledně toho, zda by dlužník v hypotetickém okamžiku včasného varování byl vůbec schopen plnit a zda by tak nedošlo ke stejné škodě i bez ohledu na jednání žalovaného (absence prokázání podmínky „conditio sine qua non“).

58. Soud konstatuje, že v nynější věci nebylo procesně nezbytné žalobkyni poučovat podle § 118a o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení či navrhnout důkazy k prokázání likvidity škody (bod 57) či k vyvrácení vnějších příčin úpadku na platformě Binance (bod 61-62) případně ke skutečnosti, že by včasné varování žalovaného bylo způsobilé odvrátit či snížit škodu (bod 63). Postup dle § 118a o. s. ř. slouží výhradně k odstranění skutkového deficitu tam, kde by neunesení břemene bylo jediným důvodem zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta již z primárních a samostatných právních důvodů (naprostá absence protiprávního jednání žalovaného z důvodu nepoužitelnosti ZPKT a splnění standardu péče dle podepsané smluvní dokumentace), by poučení žalobkyně představovalo procesně nadbytečný formalismus, který by nemohl nijak zvrátit výsledné zamítavé rozhodnutí ve věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

59. Soud nicméně pokládá za žádoucí podrobně a komplexně vypořádat i tyto další, podpůrné právní otázky (týkající se nelikvidnosti škody a nedostatku kauzálního nexu). Soud tak činí s plným vědomím toho, že kolaps společnosti právnická osoba má systémový charakter a je mu z úřední činnosti známo, že z této kauzy mohou generovat desítky dalších obdobných sporů mezi poškozenými klienty a zprostředkovateli. V zájmu legitimního očekávání, předvídatelnosti soudního rozhodování (§ 13 o. z.), procesní ekonomie a sjednocování judikaturního přístupu k těmto typovým novodobým kauzám (tzv. krypto-poradenství) považuje soud za nezbytné poskytnout ucelené právní posouzení všech aspektů odpovědnostního vztahu, aby účastníci budoucích řízení měli jednoznačné vodítko pro formulaci svých žalobních a obraných pozic.

60. Protože žalobkyně neprokázala porušení právní povinnosti žalovaného způsobilé založit uplatněnou odpovědnost, ani vznik škody ve výši 245 359 Kč a příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením a touto škodou, soud žalobu včetně akcesorického požadavku na úrok z prodlení v plném rozsahu zamítl.

61. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalovanému proto vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady představují odměnu za zastoupení advokátem za šest úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 22. 5. 2026, účast při jednání soudu dne 24. 6. 2026, která vzhledem k době jejího trvání představovala dva úkony právní služby, závěrečný návrh ze dne 30. 6. 2026 a účast při jednání dne 1. 7. 2026, při němž byli účastníci vyzváni k přednesu závěrečných návrhů. Při tarifní hodnotě 245 359 Kč činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu částku 9 300 Kč, celkem tedy 55 800 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za každý z šesti úkonů právní služby, tedy celkem 2 700 Kč. Soud dále přiznal náhradu cestovních výdajů za cesty právního zástupce k jednáním soudu ve dnech 24. 6. 2026 a 1. 7. 2026 v celkové výši 2 355 Kč a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu v rozsahu osmi započatých půlhodin ve výši 1.200 Kč. Jelikož zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrada této daně ve výši 13 031,55 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného tak činí 75 086,55 Kč, které soud přiznal žalovanému vůči žalobkyni k náhradě. Náklady se hradí k rukám zástupce účastníka §149 o.s.ř., lhůtu k plnění stanovil soud dle §160 o.s.ř. 3 dny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.