19 C 72/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 636,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 636,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 11,90 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 21. 10. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 636,97 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 15. 5. 2017 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal za poskytované bankovní služby platit poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku na výše uvedeném účtu, který nebyl uhrazen ani v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od výše uvedené smlouvy ke dni 23. 1. 2020. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2 636,97 Kč, který je tvořen částkami po splatnosti ve výši 11,90 Kč na jistině a 2 625,07 Kč na poplatcích. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na právnická osoba a. s., a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 28. 5. 2020. Společnost anonymizováno právnická osoba dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 19. 8. 2020. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 8. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o účtu místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o účtu též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) ze dne 15. 5. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyní, právnická osoba, a. s , a žalovaným má soud za prokázané, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného mj. bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal za poskytované služby právní předchůdkyni žalobkyně hradit poplatky a udržovat na účtu kladný zůstatek. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z čl. 9 všeobecných obchodních podmínek soud ověřil, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna evidovat poplatky, k jejichž úhradě nebylo na účtu žalovaného dostatek peněžních prostředků. Z výpisu z osobního účtu má soud za prokázané, že žalovaný neměl dostatek peněžních prostředků na svém účtu, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši – 11,90 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému následně z důvodu nepovoleného debetního zůstatku účtovala poplatky v celkové výši 2 625,07 Kč.

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 23. 1. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb s účinností ke dni 7. 2. 2020, a to z důvodu podstatného porušení dohodnutých smluvních podmínek, tedy z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku.

8. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018 a potvrzením o zaplacení úplaty, na jejichž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena na právnická osoba, a.s. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 5. 2020. Společnost anonymizováno právnická osoba dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne dne 19. 8. 2020.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho nezaplatil, resp. v řízení netvrdil ani neprokázal opak, ani nerozporoval tvrzení žalobkyně ohledně dlužné částky.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. b) podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, která pro žalovaného účet vedla, sídlo na území České republiky.

12. Závazkový právní vztah uzavřeli účastníci dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve výši sazby stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 636,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

19. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.