19 C 72/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 636,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 636,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 11,90 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 21. 10. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 636,97 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 15. 5. 2017 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal za poskytované bankovní služby platit poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku na výše uvedeném účtu, který nebyl uhrazen ani v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k odstoupení od výše uvedené smlouvy ke dni 23. 1. 2020. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 2 636,97 Kč, který je tvořen částkami po splatnosti ve výši 11,90 Kč na jistině a 2 625,07 Kč na poplatcích. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a. s., a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 28. 5. 2020. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 19. 8. 2020. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 8. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o účtu místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o účtu též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) ze dne 15. 5. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyní, [právnická osoba], a. s , a žalovaným má soud za prokázané, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného mj. bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal za poskytované služby právní předchůdkyni žalobkyně hradit poplatky a udržovat na účtu kladný zůstatek. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z čl. 9 všeobecných obchodních podmínek soud ověřil, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna evidovat poplatky, k jejichž úhradě nebylo na účtu žalovaného dostatek peněžních prostředků. Z výpisu z osobního účtu má soud za prokázané, že žalovaný neměl dostatek peněžních prostředků na svém účtu, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši – 11,90 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému následně z důvodu nepovoleného debetního zůstatku účtovala poplatky v celkové výši 2 625,07 Kč.

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 23. 1. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb s účinností ke dni 7. 2. 2020, a to z důvodu podstatného porušení dohodnutých smluvních podmínek, tedy z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku.

8. Svou aktivní legitimaci žalobkyně doložila rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018 a potvrzením o zaplacení úplaty, na jejichž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba], a.s. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 5. 2020. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne dne 19. 8. 2020.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho nezaplatil, resp. v řízení netvrdil ani neprokázal opak, ani nerozporoval tvrzení žalobkyně ohledně dlužné částky.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. b) podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, která pro žalovaného účet vedla, sídlo na území České republiky.

12. Závazkový právní vztah uzavřeli účastníci dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve výši sazby stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 636,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

19. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.