19 C 74/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 30 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do částky 5 850 Kč a úroku z prodlení z částky 5 850 Kč jdoucí od 6. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 568,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 27. 2. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 850 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou uzavřela se žalovaným dne 22. 5. 2024 společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), pomocí prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně v období mezi 22. 5. 2024 a 5. 11. 2024 žalovanému částku v celkové výši 25 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru, a proto byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán k úhradě dluhu. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 18. 11. 2025. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 250 Kč a smluvní pokuty ve výši 600 Kč, nejpozději splatných dne 5. 11. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, na základě které nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . K ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost vyhodnotila na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně sdělila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v příslušných databázích a tvrzených příjmech a výdajích a již v návrhu vyslovila souhlas s tím, že v případě, že soud nebude mít nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za prokázaný, žádá, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po celou dobu řízení byl zcela pasivní.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli dne 22. 5. 2024 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 19 500 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně splatit nejpozději do 21. 6. 2024. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově, na dobu 30 dnů, s možností odkladu splatnosti – prodloužení splatnosti jistiny a úroku až o jedenáct měsíců.

6. Z Výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u , právnická osoba, soud zjistil, že dne 22. 5. 2024 byla z tohoto účtu na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána částka ve výši 19 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 27. 5. 2024 pod stejným variabilním symbolem a na stejný účet žalovaného částka ve výši 500 Kč a dne 19. 6. 2024 částka 5 000 Kč. Celkem tedy bylo vyplaceno žalovanému 25 000 Kč. Tutéž informaci soud zjistil z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě číslo , hodnota, . Na účet právní předchůdkyně byla dne 27. 11. 2023 zaslána verifikační platba 0,01 Kč jako identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru.

7. Z Dodatku číslo 1 k úvěrové smlouvě soud zjistil, že částka jistiny úvěru byla zvýšena z 19 500 Kč na 20 000 Kč, z Dodatku číslo 2 k úvěrové smlouvě soud zjistil, že celková částka jistiny úvěru byla na základě plateb poskytnutých žalovanému zvýšena na 25 000 Kč. Z dalších dodatků ke smlouvě o úvěru číslovaných 3 až 13 soud zjistil, že na základě těchto dodatků právní předchůdkyně žalobkyně prodlužovala žalovanému lhůtu splatnosti až na konečné datum 24. 4. 2025 (dodatek číslo 13), to vše v souladu s ujednáními ve smlouvě o úvěru.

8. Z Upomínky ze dne 5. 11. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k okamžitému uhrazení částky ve výši 30 900 Kč. Tato částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvního úroku ve výši 5 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč a z poplatku za upomínku ve výši 50 Kč.

9. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 39 382,46 Kč, a to do tří dnů na bankovní účet číslo , č. účtu, , pod VS: , var. symbol, . Částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 33 862,46 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 5 520 Kč. Zaslání této výzvy žalovanému bylo prokázáno Potvrzením o podání doporučené zásilky ze dne 18. 11. 2025 (zásilka pod podacím číslem RR1922073635E).

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z jejího Dodatku č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2024 a ze Seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 12. 12. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným (v Seznamu pohledávek pod pořadovým číslem , hodnota, ). Žalobkyně tak prokázala svoji aktivní legitimaci. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 14. 11. 2025, což bylo prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2025 a Potvrzením o podání doporučené zásilky, ze kterého soud zjistil, že pod číslem , Anonymizováno, posílala právní zástupkyně žalobkyně na adresu žalovaného dne 18. 11. 2025 zásilku.

11. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však soudu sdělila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v příslušných databázích a tvrzených příjmech a výdajích a již v návrhu vyslovila souhlas s tím, že v případě, že soud nebude mít nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za prokázaný, žádá, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soud proto dál již žalobkyni nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti.

12. Nebylo prokázáno, že by žalovaný něčeho na dlužnou částku uhradil.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Dne 22. 5. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Splatnost byla na základě dodatků ke smlouvě o úvěru několikrát prodloužena, až na konečné datum 24. 4. 2025. Žalovaný úvěr ve výši 25 000 Kč čerpal, a to po částkách 19 500 Kč, 500 Kč a 5 000 Kč bezhotovostním převodem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na svůj účet. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením dlužné částky, žalobkyně celý úvěr ke dni 5. 11. 2024 zesplatnila. Předžalobní výzva je ze dne 14. 11. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalobkyně k prověřování úvěruschopnosti nedoložila k tvrzeným skutečnostem žádné důkazy, neboť s nimi nedisponuje, a již v žalobě souhlasila, aby její nárok byl soudem posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení, soud ji proto dále nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti.

15. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle ustanovení z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ“) a z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla na žalobkyni postoupena podle § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

20. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. S ohledem na absenci důkazů o prověřování úvěruschopnosti žalovaného posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Sama žalobkyně v žalobě navrhovala alternativně posoudit její nárok jako nárok z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč, které žalovaný čerpal ve třech částkách 19 500 Kč, 500 Kč a 5 000 Kč v období od 22. 5. 2024 do 19. 6. 2024 a které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky ve výši nesplacené jistiny 25 000 Kč žalobkyni vrátit.

22. Soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 19 500 Kč. Teprve po vyhlášení rozsudku soud zjistil, že rozhodl pouze o části předmětu řízení. Žalovaný se prokazatelně bezdůvodně obohatil o 25 000 Kč. O zbývající části bezdůvodného obohacení soud rozhodne v souladu s ustanovením § 166 odst. 1 o. s. ř., podle kterého nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

23. Soud přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 12,75% od 6. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku, tj. co do částky ve výši 5 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 850 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok II.), neboť úvěrová smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná.

24. Ke splatnosti dluhu soud uvádí, že ta nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Výzva k plnění totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“25. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné jistiny upomínkou ze dne 5. 11. 2024. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku „ihned“. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení dne 6. 11. 2024, tj. dne následujícího po dni, kdy byl vyzván, a od tohoto data žalobkyně žádá úhradu úroků z prodlení. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne 6. 11. 2024 ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 11 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 500 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení zamítnout (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 568,87 Kč, přičemž tato částka představuje 62,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 234 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 850 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

27. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.

28. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.