19 C 75/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 13 259,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 394,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- částky 5 864,52 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 424,77 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 137,42 Kč- úroku ve výši 12,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 225,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 259,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kreditní kartu a úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru a byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpise z úvěrového účtu, přičemž každá splátka byla složena z jistiny, úroku a poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému otevřela úvěrový účet č. , č. účtu, a vydala mu kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost ze smlouvy nesplnil, neboť nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, čímž se dostal s hrazením splátek do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně z tohoto důvodu využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností I-Xon a.s. a právní předchůdkyní žalobkyně s datem úplaty dne , datum, a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností IXon a.s. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši 9 959,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 424,77 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 300 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 137,42 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky písemnou upomínkou ze dne , datum, . Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dále domáhala úhrady úroku ve výši 12,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi právní předchůdkyně žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem právní předchůdkyně žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla.

3. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby soudu doplnila žalobní tvrzení a důkazy k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a dále aby soudu sdělila, kolik celkem žalovaný za trvání revolvingového úvěru načerpal finančních prostředků (jistiny) a kolik celkem žalovaný na jistinu úvěru, úroky a případné sankce uhradil. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, a z vypočtené disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, počet osob v domácnosti, druh bydlení, lokace bydlení) v kombinaci s částkou životního minima, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalovaného na základě výpisu z jeho běžného účtu (nebyl doložen). Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný na předmětný úvěr čerpal částku v celkové výši 37 184,95 Kč a uhradil v jednotlivých splátkách částku v celkové výši 29 790,37 Kč. K uvedeným doplněným tvrzením žalobkyně soudu doložila listinné důkazy, a to vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , žádost o revolvingový úvěr a vydání a užívání karty ze dne , datum, , vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro kartu a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , platební historii, upomínky ze dne , datum, , , datum, a , datum, a podací arch k zesplatnění ze dne , datum, .

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.

5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

7. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty ze dne , datum, a úrokového lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr ke kreditní kartě až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání prostřednictvím karty vydané žalovanému. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky, produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu a sazebník poplatků. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit čerpanou částku, a to průběžným pravidelným měsíčním splácením vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného ve vystaveném výpise ke kreditní kartě ve výši minimální splátky. Žalovaný se rovněž zavázal platit úrok ve výši 12 % ročně a další poplatky za služby dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, mimo jiné poplatky ve výši 300 Kč měsíčně za přečerpání úvěrového rámce a ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky (dle čl. II smlouvy a části kreditní a úvěrové karty k revolvingovému úvěru bodu I.4 sazebníku poplatků). Podle čl. V bodu 6. písm. a) smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v případě, že by se žalovaný dostal podle čl. V bodu 5. písm. c) smlouvy do prodlení se splněním jakékoli pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně, a dále i v případě, že by žalovaný překročil úvěrový rámec a/nebo se ocitl v prodlení s úhradou minimální splátky.

8. Z produktových podmínek spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu účinných od , datum, a všeobecných produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně účinných od , datum, bylo zjištěno, že obsahují bližší úpravu práv a povinností účastníků. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od , datum, bylo zjištěno, že stanovuje ceny za produkty a služby spojené s úvěrem a dále sankce za nedodržení smluvních podmínek.

9. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro kartu a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru, o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit.

10. Z výpisů ke kreditní kartě Kreditní účet za období od , datum, do , datum, a z platební historie bylo zjištěno, že žalovaný od , datum, do , datum, vyčerpal částku v celkové výši 37 184,95 Kč a uhradil v jednotlivých splátkách částku v celkové výši 29 790,37 Kč. Z výpisů ke kreditní kartě Kreditní účet za období od , datum, do , datum, a z platební historie bylo dále zjištěno, že žalovaný svůj závazek neplnil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně mu proto účtovala též poplatky za zaslané upomínky a za přečerpání úvěrového rámce.

11. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty.

12. Z upomínky - rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne , datum, spolu s poštovním podacím archem ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným, zejména z důvodu prodlení žalovaného s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, ke dni , datum, zesplatnila zbývající nesplacenou část úvěru. Ke dni , datum, činila dlužná částka celkem 13 683,87 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení dlužné částky do , datum, bude dluh denně navyšován o úrok z prodlení.

13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, a potvrzením o úplatě ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela smlouvu se společností I-Xon a.s. o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla společnost I-Xon a.s. vlastnické právo k pohledávce za žalovaným.

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, žalobkyně prokázala, že uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se společností I-Xon a.s., na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce za žalovaným.

15. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, spolu s poštovním podacím archem ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky na společnost I-Xon a.s.

16. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, spolu se seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti I-Xon a.s. na žalobkyni z téhož dne bylo prokázáno, že společnost I-Xon a.s. žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky na žalobkyni.

17. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, spolu se seznamem odeslaných předžalobních výzev žalobkyně z téhož dne soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínala o zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání kreditní karty uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně.

18. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, a z žádosti o revolvingový úvěr a vydání a užívání karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, má základní vzdělání, žije s druhem/družkou, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na pozici dělník/řemeslník, pracovní poměr má sjednán na dobu neurčitou, jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 33 681 Kč (tento měl být ověřen předloženým výpisem z běžného účtu žalovaného, který žalobkyně nedoložila), celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 50 000 Kč a splácí interní splátky ve výši 12 343,33 Kč měsíčně a externí splátky ve výši 400 Kč měsíčně. Žalovaný dále uvedl ostatní nezbytné měsíční výdaje ve výši 0 Kč, právní předchůdkyně tak stanovila jeho životní výdaje na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, lokace bydlení) v kombinaci částkou životního minima, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 9 324,55 Kč. Splátka nového úvěru činila 500 Kč.

19. Právní předchůdkyně žalobkyně (ani žalobkyně) k posouzení úvěruschopnosti žalovaného však krom tvrzení v žádosti o úvěr ničeho nedoložila.

20. Žalovaný celkem zaplatil částku 29 790,37 Kč. Žalobkyně ani žalovaný provedení žádné další platby netvrdili.

21. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

22. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty revolvingový úvěr ke kreditní kartě až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit čerpanou částku v pravidelných měsíčních splátkách dle vystavených výpisů ke kreditní kartě spolu s úrokem ve výši 12 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když umožnila žalovanému revolvingový úvěr čerpat, a to prostřednictvím poskytnuté karty. Žalovaný od , datum, do , datum, vyčerpal částku v celkové výši 37 184,95 Kč. Žalovaný svou povinnost ze smlouvy nesplnil, neboť nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, čímž se dostal s hrazením splátek do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a v souladu s čl. V bodu 6. písm. a) smlouvy prohlásila celý úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 13 683,87 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 29 790,37 Kč. Žalobkyně se stala věřitelem žalovaného z dotčené úvěrové smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (resp. po dvojím postoupení), což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný již žalobkyni ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě zaslané dne , datum, prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně.

23. Z úřední činnosti ze spisu , spisová značka, je soudu známo, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, dne , datum, na částku 500 000 Kč, když tímto úvěrem byly zejména splaceny tři předchozí úvěry (měsíční splátky 9 766,12 Kč). Ze spisu , spisová značka, je pak soudu známo, že tatáž právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč (měsíční splátky 1 891,12 Kč). Výdaje na tyto úvěry a potřeba konsolidace předchozích úvěrů nebyly při poskytnutí projednávaného revolvingového úvěru (poskytnut , datum, ) jakkoli zohledněny.

24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když k úvěruschopnosti žalovaného nebyly ze strany žalobkyně předloženy dostatečné důkazy. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřit příjem žalovaného na základě výpisu z jeho běžného účtu, který ale žalobkyně soudu nedoložila. Podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány vůbec. Soud tak nemá za prokázané ověření a zkoumání příjmové a výdajové stránky žalovaného, když právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů získaných od žalovaného a jeho tvrzení si vůbec neověřovala. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost právní předchůdkyně žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl pouze ostatní nezbytné měsíční výdaje ve výši 0 Kč. Výše měsíčních nákladů žalovaného nebyla nikterak tvrzena, ani doložena. K údajům tvrzeným právní předchůdkyní žalobkyně ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a v žádosti o úvěr žalobkyně nepředložila důkazy prokazující jejich pravdivost, například prohlášení podepsané žalovaným či výpis z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně pro určení výdajů žalovaného předložila obecný ekonomický model, jež nezohledňuje žádné specifické okolnosti a podmínky v situaci žalovaného. Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra České republiky, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno. Žalobkyně předloženými důkazy s ohledem na výše uvedené neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalovaného pohledávku splácet.

25. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

26. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

28. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

30. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

31. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

32. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

34. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

36. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora , právnická osoba, (např. sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 ZoSÚ vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

37. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na společnost I-Xon a.s. a posléze na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána, žalobkyně tak po právu nárokuje svou pohledávku.

39. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala.

40. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně v pozici poskytovatele úvěru nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 ZoSÚ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve sjednaných splátkách, když vůbec nezjišťovala a neověřovala příjmy a podstatné výdaje žalovaného a zejména nezohlednila skutečnost, že částka ostatních nezbytných měsíčních výdajů žalovaného je zjevně podhodnocena. Nelze tak hovořit o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně.

41. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud dle § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK (bod 34).

42. Smlouva o úvěru je tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 184,95 Kč, přičemž žalovaný jí uhradil pouze 29 790,37 Kč. Stále tak žalovaný nevrátil částku 7 394,58 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni zbývající jistinu v částce 7 394,58 Kč (výrok I.).

43. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnout, tj. zamítnout co do částky 5 864,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 424,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 137,42 Kč, úroku ve výši 12,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 959,10 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. , spisová značka, cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 225,20 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše, tj. z 2 252 Kč, (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 13 259,10 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

45. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). , adresa, pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.